Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové JUDr. Vladimír Ambruz, Věroslav Jedlička a František Toman

Člen předsednictva a tajemník ústředního výboru KSČ Alois Indra

Členové vlády České socialistické republiky předseda vlády Josef Korčák, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Štěpán Horník, ministr-předseda Výboru lidové kontroly JUDr. Josef Machačka, ministr Antonín Pospíšil

123 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR E. Erban: /Zvoní/ Soudružky a soudruzi, zahajuji 12. schůzi České národní rady.

Do naší schůze vítám vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Josefem Korčákem. Zvláště vítám člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ soudruha Aloise Indru. /Potlesk./

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, scházíme se k 1. plenárnímu zasedání České národní rady po XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Tento sjezd byl a je svým významem zcela mimořádný. Jeho hlavními cíli bylo závěrečně zhodnotit krizové období let 1968 a 1969, posoudit politiku vedení strany v čele se soudruhem Husákem, které se ujalo odpovědnosti v dubnu 1969, a určit základní cíle politiky Komunistické strany Československa a rozvoje socialistické společnosti na dalších pět let.

Sjezd splnil toto své závažné poslání, jak o tom svědčí další vývoj v naší zemi i ocenění představitelů mezinárodního dělnického hnutí, zvláště našich přátel v bratrských socialistických zemích.

Pokud se týče úlohy ústředních zastupitelských sborů v soustavě našich státních orgánů, byla sjezdem jasně formulována slovy /cituji/: "Nejvyšší články naší zastupitelské soustavy, Federální shromáždění, Česká a Slovenská národní rada, jsou představitelem lidové moci v našem státě. Podle Ústavy i podle našich socialistických principů mají tyto orgány velkou odpovědnost za uplatnění základních třídních zájmů pracujícího lidu jak v národních, tak i ve federálních článcích. Toto své náročné poslání mohou plnit toliko v úzkém spojení poslanců s národními výbory a svými voliči."

Tyto teze obsažené ve Zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIII. sjezdu KSČ jsou pro nás - členy České národní rady bez ohledu na stranickou příslušnost - směrnicí k naší budoucí práci, v níž nám připadá důležitá a odpovědná úloha důsledně realizovat cíle a úkoly, které pro naši společnost sjezd vytyčil, a získávat stále širší vrstvy občanů pro jejich iniciativní plnění.

V této souvislosti, aniž bych předcházel našemu dalšímu jednání, chci podtrhnout význam projednávání návrhů volebních zákonů, jež máme dnes na pořadu.

Již samotný fakt, že se v tyto dny Federální shromáždění, Česká i Slovenská národní rada zabývají návrhy nových zákonů, které vytvářejí právní základ pro uskutečnění voleb do zastupitelských sborů všech stupňů, je projevem hlubší konsolidace našeho politického života. Je to vysoce významná politická událost, kdy se budou naši občané svobodně a demokraticky prostřednictvím hlasovacího lístku vyjadřovat k politice naší strany, Národní fronty, i k osobám jednotlivých kandidátů. Současně vytvoří nové zastupitelské sbory, orgány lidové moci, které budou zabezpečovat v oboru své působnosti prosazování politiky strany a Národní fronty.

Od celé volební kampaně i od vlastních voleb očekáváme další upevnění jednoty lidu, prohloubení součinnosti širokých lidových vrstev s Národní frontou v čele s Komunistickou stranou Československa.

Naše strana chce získat pro činorodou práci, pro plnění cílů rozvoje socialistické společnosti všechny poctivé občany. V tomto duchu budeme připravovat volby do zastupitelských sborů.

Myslím, že mohu závazně prohlásit za vás všechny, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že tomuto úkolu věnujeme všechny své síly i zkušenosti, abychom tak úspěšně přispěli k realizaci závěrů XIV. sjezdu strany, sledujících blaho lidu naší země.

Soudružky¨a soudruzi, předsednictvo ČNR ve své schůzi 17. června t. r. se usneslo navrhnout tento denní pořad, který je též uveden na rozeslané pozvánce.

I. Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti - zprávu přednese předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky JUDr. Josef Ondřej.

II. Zpráva výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení, kterým Česká národní rada schvaluje podle čl. 107 odst. 1 písm. d/ ústavního zákona č. 143/ 1968 Sb., o československé federaci, státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů České socialistické republiky za rok 1970 - zpravodaj posl. prof. ing. Kurt Rozsypal.

III. Společná zpráva ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory a národnosti k návrhu poslanců prof. ing. Josefa Kempného, CSc., Evžena Erbana, JUDr. Vladimíra Ambruze, Věroslava Jedličky, Františka Tomana, Antonína Himla, Elišky Kaplanové, Hedy Kolaříkové, Václava Koutného, Miroslava Suchopárka a prof. JUDr. Václava Vaněčka, DrSc., na vydání zákona České národní rady o volbách do České národní rady - společný zpravodaj posl. prof. JUDr. Václav Vaněček, DrSc.

IV. Společná zpráva ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona České národní rady o volbách do národních výborů v České socialistické republice - společný zpravodaj posl. Václav Koutný.

V. Společná zpráva výboru pro obchod a dopravu a ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona České národní rady o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy - společný zpravodaj posl. Josef Miler.

VI. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon ČNR č. 148/1970 Sb., o cílech a hlavních úkolech státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1971 - společný zpravodaj posl. Jaroslav Krajhanzl.

VII. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet, výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona České národní rady o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky /rozpočtová pravidla republiky/ - společný zpravodaj posl. ing. Jaromír Horák.

VIII. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj posl. JUDr. Jaroslav Srb.

IX. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu soudců z povolání Nejvyššího soudu České socialistické republiky, Městského soudu v Praze a krajských soudů v Praze a v Ústí nad Labem - návrh odůvodní představitel ústředního výboru Národní fronty ČSR.

X. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu soudců z povolání obvodních soudů v Praze a okresních soudů v České socialistické republice - návrh odůvodní představitel ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky.

XI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady za dobu od 17. března do 7. července 1971.

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh pořadu 12. schůze České národní rady.

Navrhuji, aby tento pořad byl rozšířen o další bod, který úzce souvisí s projednáváním volebního zákona a který by Česká národní rada projednala jako osmý bod pořadu. Je to

Zpráva výboru pro národní výbory a národnosti a ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.

Má někdo k přednesenému návrhu denního pořadu 12. schůze včetně rozšíření o další bod, který nemohl být uveden na pozvánce, nějaké námitky nebo připomínky?

/Nikdo se nehlásí./

Zjišťuji, že je přítomno 123 poslanců České národní rady, a že ČNR je tedy schopna se usnášet.

Přistoupíme ke schválení pořadu této schůze.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, jak jsem jej ústně sdělil, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila podle § 13 a 23 jednacího řádu svůj denní pořad.

Přistoupíme nyní k projednávání prvního bodu pořadu, kterým je

Prosím předsedu Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Josefa Ondřeje, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu JUDr. Josef Ondřej: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Nejvyšší soud České socialistické republiky předkládá plénu ČNR k projednání podle čl. 145 úst. zák. o čs. federaci a § 3 úst. zák., kterým se mění a doplňuje 8. hlava Ústavy první zprávu o stavu socialistické zákonnosti po svém ustavení v květnu minulého roku.

V předložené zprávě je hodnocen stav socialistické zákonnosti na společensky nejvýznamnějších úsecích, s nimiž přicházejí soudy a státní notářství ČSR do styku. Podrobná analýza současného stavu socialistické zákonnosti i s navrhovanými závěry vám byla předložena písemně.

Dovolte mi proto, abych v úvodu k rozpravě zaměřil svůj výklad na některé základní politicko-právní otázky, jež mají celospolečenský význam, a které jsou rozhodující pro další práci soudů a státních notářství ČSR. Bezprostředním a prvořadým úkolem, kterému v současné době věnujeme v justici plnou pozornost, je rozpracování a aplikace výsledků XIV. sjezdu KSČ. Hlavní směry a cíle dalšího vývoje naší společnosti vytyčené XIV. sjezdem KSČ na základě hlubokého rozboru současné situace ve straně a společnosti jsou pro nás výchozí pozicí, z níž zaujímáme stanovisko k jevům minulého, současného i budoucího vývoje soudnictví ČSR. Přitom vycházíme z kritických stranických pohledů na dosavadní vývoj, jak vyplynul z analýzy vývoje společnosti a justice za uplynulé období, zejména za období 1968 - 1969, a zaměřujeme se na koncepční řešení v otázce dalšího vývoje činnosti soudů při plném respektování požadavků, aby přísné dodržovaní zákonů utvrzovalo především potřebnou stabilitu společnosti a upevňovalo vnitřní organizovanost. Z těchto pozic stanovíme ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti ČSR krátkodobé i perspektivní úkoly soudů i státních notářství a způsoby jejich realizace. Půjde zejména o to, účinně a důsledně realizovat v praxi úkoly stanovené v Rezoluci XIV. sjezdu KSČ pro oblast státu a práva takto: dodržovat a upevňovat socialistickou zákonnost, státní a občanskou kázeň, úctu k právu, jež se musí stát záležitostí všech státních a hospodářských orgánů, společenských organizací a občanů; otázkám správní výchovy dát více místa na více úsecích státního i společenského života. Současně jsou pro nás návodem jak postupovat při řešení dnešních i budoucích základních problémů, myšlenky obsažené v závěrech přijatých na XXIV. sjezdu KSSS, které mají obecnou platnost v oblasti státu a práva i pro ostatní socialistické země. Jsme si vědomi nedostatků, které se v činnosti soudů dosud projevují. Usilujeme-li o účinnou nápravu, nemůžeme pominout příčiny, z nichž tyto nedostatky vyplývají. Pohlédneme-li zpět ještě před rok 1968 až k XIII. sjezdu KSČ, můžeme se přesvědčit, že strana i tehdy zdůrazňovala význam socialistické zákonnosti a uložila zvýšit úroveň práce justice. Předčasná koncepce na dokončení výstavby socialismu, odstranění třídního antagonismu na podkladě změny vlastnictví výrobních prostředků a proklamovaná teze o morálně-politické jednotě všeho lidu vedly ve své podstatě k oslabení funkce mocenských orgánů a k omezování prostředků, jimiž orgány justice, prokuratury a bezpečnosti disponují. To otevřelo cestu k pronikání revizionismu do teorie státu a práva a odtud i do právní praxe. Svůj podíl na tomto stavu má ideologická diverze, vedená silami kapitálu, společně se silami vnitřního nepřítele, s cílem dosáhnout podstatného oslabení politického a ideového působení vlivu strany.

Opatření strany, přijatá na lednovém zasedání pléna ÚV KSČ v roce 1968, vedená úsilím odstranit nedostatky minulých let, otevírala perspektivy konstruktivního řešení nahromaděných problémů i v oblasti právní politiky. Politické aktivity, projevující se v tomto období, však zneužily pravicově oportunistické a revizionistické síly. Postupně činily vše, aby ochromily státní aparát, především jeho mocenské orgány. Nebudu opakovat skutečnosti dobře známé zejména ze stranických dokumentů, o nichž je v předložené zprávě hovořeno. Chci připomenout, že následky pro justici byly krajně nepříznivé a odstranění si vyžádá ještě delšího času. Tíživá je zvláště kádrová situace. Odchodem soudců, kteří v minulých letech podlehli vlivům pravicových sil, vysoký věk velkého počtu soudců, kteří nadále v justici působí, nedostatek zdrojů, z nichž stavy soudců mohou být doplněny a rozšíření úkolů soudů kladou nesmírné požadavky na výkon soudců. Zmiňuji se o tom proto, že úkoly, které si klademe a k nimž dávají teoretický základ i praktický návod výsledky XIV. sjezdu KSČ, jsou náročné, přitom však reálné a realizovatelné. Nejde o úkoly nové a kvalitativně náročnější, ale o úkoly vycházející z potřeb společnosti a z možností, které celá společnost má k dispozici. Proto klademe zvláštní důraz na koordinovaný postup všech státních orgánů a organizací, jež znásobí síly a prostředky k energickému prosazování vytčených úkolů. I když v důsledku opatření nejvyšších stranických orgánů docházelo od dubna 1969 k postupnému zatlačování revizionistických tendencí také v justici, nedosáhl od doby ustavení Nejvyššího soudu ČSR v květnu 1970 proces konsolidace na úseku soudních článků takového stupně, jako v ostatních oblastech společenského a ekonomického života ČSR. Liberalistické tendence a netřídní aplikace práva v rozhodovací činnosti soudů nebyly zdaleka překonány. Ještě v polovině roku 1970 docházelo k netřídnímu uplatňování trestní politiky zejména na úseku trestných činů proti republice, proti pořádku ve věcech veřejných a trestných činů hospodářských. Proto Nejvyšší soud ČSR vycházel ze závěrů dubnového a květnového pléna KSČ v roce 1969, zejména z jeho Realizační směrnice a učinil rozhodná opatření k tomu, aby tyto nedostatky byly urychleně překonány. Znamenalo to prosadit v součinnosti s ministerstvem spravedlnosti ČSR důsledně třídní pojetí úkolů soudů v naší společnosti. Základní pozitivní vývoj poměrů v práci soudů ČSR lze doložit např. na stavu vývoje ukládání trestů, který charakterizuje v průběhu roku 1970 vzestup nepodmíněných trestů odnětí svobody. Zatímco v roce 1968 činil z celkového počtu odsouzených osob podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody toliko 24,7 % a v roce 1969 21 %, stoupl v roce 1970 na 30,1 % a v I/IV. 1971 na 35,3 %. Po odečtení trestu za delikty dopravní a trestné činy opuštění republiky tvoří podíl nepodmíněných trestů v I. čtvrtletí 1971 37,5 %.

Zvláště významná a citlivá je oblast ukládání trestů a v ní je mimořádně důležité ukládání trestů za trestné činy, které vyvěrají z událostí let 1968 a 1969. Z tohoto hlediska daný stav společenského vývoje vyžadoval, aby soudy zaměřily pozornost na důslednou ochranu socialistického státu a společenského zřízení v ČSSR a jejích přátelských a spojeneckých vztahů k ostatním zemím světové socialistické soustavy, především vztahů k SSSR.