Proto bude vláda podporovat dobré ředitele,
ale bude nekompromisní vůči těm, kteří
se s úkoly nevyrovnávají. Požadavek
zvýšit výkonnost ekonomiky je v podstatě
požadavkem na zvýšení kvality a úrovně
řídících pracovníků
všech stupňů.
Stojíme tím také před novou fází
naší personální politiky, která
musí být zaměřena na přípravu
schopných řídících kádrů,
musí citlivě řešit výměnu
těch, kteří na funkci nestačí,
umožňovat jim čestný odchod a zařazování
tak, aby jejich zkušeností mohlo být využíváno
na místech, pro něž mají předpoklady.
Základní metodou, soudružky a soudruzi, kterou
chceme upevnit vliv státu na hospodářství
a kterou chceme realizovat regulační opatření,
je myšlenka uzavírání dohod pro oblast
výroby, financí, investic, cen a mezd mezi orgány
státu a podnikohospodářskou sférou.
Dohody budeme uzavírat s integračním seskupením
či samostatnými podniky. Dohoda bude obsahovat zájmy
státu vůči příslušnému
oboru, závazky s VHJ ve vztahu k těm záměrům,
jako je bytová výstavba, vývoj apod. - a
na druhé straně závazky státu vůči
integračnímu seskupení či podniku.
Součástí dohod musí být vždy
vztah realizované produkce a mezd.
Dohody jsou metodou, již se upevní vztah státního
plánu a plánů podnikových.
Předpokladem pevného řízení
jsou vymezené vztahy mezi všemi jeho účastníky.
V této souvislosti je třeba prověřit
všechny existující podnikové rady z
hlediska podmínek jejich vzniku i z hlediska jejich pravomoci,
zejména z toho hlediska, zda ustavení rady není
v rozporu s celkovou ekonomickou situací podniku, s jeho
řízením, a zda statut rady odpovídá
navrženému vzorovému statutu. Už v loňském
roce při ustavování rad pracujících
podle rozhodnutí unitární vlády bylo
jasně stanoveno, že jde o experiment a období
pro zakládání skončilo k 31. 12. 1968.
Aby však nedocházelo ke zbytečným rozporům,
neb smyslem všech současných kroků musí
být ozdravení výroby, bylo přijato
rozhodnutí, podle něhož schválí
z pověření vlády příslušní
ministři ustavení podnikových rad vzniklých
od počátku experimentu až do 31. 3. 1969. Pokud
byly rady ustaveny po tomto datu, schváleny nebudou.
Působnost rad je zakotvena ve vzorovém návrhu
statutu, který byl v těchto dnech zpracován.
Spočívá zejména v tom, že rada
se bude vyjadřovat ke koncepci rozvoje a zásadám
hospodářské politiky podniku a kontrolovat
jejich uskutečňování. Vyjádření
podnikové rady pracujících bude vyžadováno
při jmenování příp. odvolávání
ředitele podniku, budou se vyjadřovat k roční
uzávěrce podniku před jejím schválením
příslušnými orgány a k návrhům
na rozdělení nebo sloučení podniku
nebo jeho začlenění.
Činnost rady musí být v každém
případě v souladu s platnými právními
předpisy.
V oblasti finanční politiky budeme pokračovat
v restrikci dotací ze státního rozpočtu
na neefektivní podnikání a zaostávajícím
podnikům. Finanční výhody poskytované
podnikům budou v dohodách vázány na
zabezpečení celospolečenských zájmů,
a to v oblasti mzdové, cenové, výrobní
a v oblasti rozdělení produkce. Pro oblast investiční
výstavby nebudou poskytovány žádné
výjimky z přijatých opatření,
tzn., že zvyšování rozpočtu staveb
budou hradit investoři z vlastních zdrojů,
že dotace budou poskytovány jen na společensky
žádoucí akce a nikoliv na řešení
nedostatků finančních zdrojů odvětví,
oborů nebo podniků.
U staveb se státní účastí bude
uplatněn státní dohled nad plněním
podmínek účasti státu. Dotace bude
poskytována jen do termínu určeného
pro dokončení akce.
Jak jsem již zdůraznil - naprosto odlišně
než doposud musíme postupovat ve mzdách. Je
neudržitelná situace, kdy mzdové úpravy
jsou vyvolány především sociálními
tlaky za pomoci řady orgánů, kdy jsou projevem
pouze vyrovnávání disproporcí pro
některé obory. Jedinou cestou je spojení
těchto úprav s tlakem na racionalizaci. Současně
s tím i státní správa půjde
cestou úspor ve svých výdajích; vláda
se také rozhodla prověřit účinnost
té části vědeckovýzkumné
základny, která je financována buď plně
nebo příspěvky ze státního
rozpočtu. Už tato etapa prací v oblasti výzkumu
představuje úsporu nákladů přes
260 mil. Kčs a zvýšení příjmů
více než o 20 mil. Kčs. Zahájili jsme
ve spolupráci s Nejvyšším kontrolním
úřadem rozsáhlou prověrku celé
sítě ostatních rozpočtových
a příspěvkových organizací,
na které vynakládáme, včetně
výzkumné základny v ČSR ročně
přes 3 mld. Kčs. Do konce července trvá
zákaz zahajování nových staveb. V
téže době bude navržen upravený
seznam nově zahajovaných staveb, který musí
respektovat materiální i finanční
možnosti naší ekonomiky.
V této souvislosti považuje vláda za nutné
zpřísnit též úvěrovou
a devizovou politiku a zpřísnit tak přístup
podniků k celospolečenským finančním
zdrojům obecně. Na souboru těchto opatření
banka již pracuje a vydá je v nejbližší
době. Vláda si je přitom vědoma, že
mnoho podniků se dostane do vážných
finančních potíží, že jim
budou chybět prostředky k vyrovnání
závazků a často i na mzdy. Tyto situace budeme
řešit diferencovaně, vždy se zárukami
zvýšení výkonnosti.
V oblasti cen je třeba realizovat mimořádná
opatření k zastavení inflačního
vývoje a k podpoře rovnováhy na vnitřním
trhu. Zvyšování velkoobchodních cen
bude v dohodách omezeno pouze na případy,
kdy je zaručen společenský efekt, který
se konkrétně projeví zvýšením
tvorby zdrojů především se zaměřením
na zvyšování efektivního vývozu
a zabezpečování dodávek pro bytovou
výstavbu. Tyto kroky znamenají stop cenové
hladiny ve velkoobchodních cenách.
V rámci zpřísnění regulace
cen bude podstatně omezen rozsah volných SVC cen.
Pevné ceny budou v podstatě využity na výrobky
a služby, které mají základní
význam z hlediska životních nákladů
obyvatelstva. Ostatní ceny budou zařazeny do převažující
kategorie limitovaných cen. Bude zpřísněna
kontrola cenové tvorby.
V současné době jednotliví ministři
přistoupili ke konkretizaci těchto záměrů
na společných poradách s generálními
řediteli. Současně projednávají
a připravují formy dohod s jednotlivými podniky.
Jsme si vědomi toho, že celá řada metodických
otázek nebude v období uzavírání
dohod vyjasněna, že práce spojené s
touto problematikou nebudou bez obtíží, a proto
si tím více vážíme kladného
přístupu podnikové sféry a pochopení
veřejnosti.
Je samozřejmé, že vedle opatření
na úseku výroby musí vláda přistoupit
k intenzívnímu řízení problémů
i na úseku navazujícím, tj. v obchodě.
Obchodní organizace nepracují v ideálních
podmínkách a jejich materiálně technická
základna v mnoha směrech neodpovídá
již dnešním potřebám.
Ve druhém pololetí tohoto roku vláda projedná
nový model ekonomického řízení
obchodu. S tím úzce souvisí dokončení
prací na úpravě obchodního rozpětí,
které je základním zdrojem pro obnovu a rozšiřování
zaostalé materiálně technické základny
obchodu a současně by mělo také dát
předpoklady pro zlepšení obsluhy.
V souvislosti s tím je řešen celý soubor
racionalizačních opatření k zlepšení
služeb obchodu. To se týká především
vhodnějšího uspořádání
prodejní doby, rozšíření prodeje
o sobotách, posunutí uzavírací doby
obchodu do večerních hodin, omezení uzavírání
prodejen z důvodů konání inventur
nebo přejímky zboží, širší
využití pomoci důchodců, obnova a rozvinutí
zemědělských trhů ovocem a zeleninou,
využití podmínek drobného socialistického
podnikání a podobně.
Obchodní podniky musí sledovat takovou organizaci
práce, aby svým zákazníkům
vždy umožnily kvalitní nákup v nejkratší
možné době. Tím by se také předcházelo
vžité praxi nákupu v pracovní době.
V oblasti cestovního ruchu svoji politiku zaměřujeme
na to, abychom pokud možno v nejkratší době
vytvořili takové podmínky, abychom v souladu
se státními zájmy uvolnili dosavadní
bariéry pro vzájemné poznávání
života i národních kultur se všemi pokrokovými
zeměmi světa, zejména však abychom na
základě poznání zemí socialistického
tábora si vzájemně lépe porozuměli.
Ke zvýšení návštěvnosti
naší země jsme již učinili určitá
opatření, zejména v oblasti devizové.
Předpokládáme, že tato aktivní
opatření se nám pozitivně odrazí
již v druhé polovině letošního
roku také ve vztahu přínosu cestovního
ruchu v oblasti volných měn.
Sledujeme přitom cíl, abychom postupně vytvářeli
podmínky k tomu, aby také naši občané
a zejména mládež mohli poznávat cizí
země a tím obohacovat svůj obzor poznání.
Vláda bude věnovat pozornost též přípravě
IV. celostátní spartakiády v r. 1970 a podpoří
ideovou její motivaci - 25. výročí
osvobození Československa Sovětskou armádou.
V druhé polovině roku rozhodující
síly vlády soustředíme na zabezpečení
záměrů, které vláda přijala,
zejména na regulační opatření,
na bytový problém, na stabilizaci trhu a na realizaci
změn ve sféře národních výborů.
Dalším základním úkolem, vedle
prací na úseku kulturním, zdravotním
a ve školství, bude příprava hospodářské
směrnice pro rok 1970 a příprava konsolidačního
programu na příští 2 - 3 roky. Zároveň
s pracemi na pětiletce propracujeme obzvláště
politiku vlády v průmyslu, zemědělství
a stavebnictví.
Tyto práce, soudružky a soudruzi, nejsou však
ještě tak daleko, aby bylo možné seznámit
vás s koncepcí vlády. K těmto otázkám
předpokládám, se vrátíme na
podzim.
Soudružky a soudruzi poslanci,
práce, které máme před sebou, nejsou
snadné a záměry nebudou vždy populární.
Cesta je v důsledném provedení realizační
směrnice květnového pléna ÚV
KSČ. Kladnou stránkou je, že při realizaci
vládního prohlášení jsme již
k řadě prací s cílem posílit
úlohu jednotlivých stupňů řízení
a provádět účinná ekonomická
opatření, přistoupili. Můžeme
dnes, při této první bilanci konstatovat,
že jsme začali plnit v podstatě program vlády,
vyjádřený v našem prohlášení
jako deset nejbližších kroků. Jsme si
zároveň plně vědomi, že výsledky
práce vlády jsou podmíněny aktivní
podporou všech těch našich občanů,
kterým leží osud naší země
na srdci.
Obracím se v této souvislosti i k vám, poslancům
České národní rady s prosbou, abyste
ve své politické a odborné práci,
zejména ve výborech, podporovali práci vlády
radou i kritikou, ale abyste též nezapomněli,
že v současné době nemohou v práci
nikoho z nás dominovat požadavky na finanční
a materiální řešení mnohdy i
oprávněných požadavků, ale že
společným naším úkolem musí
být hledání cest které zvýší
tvorbu celospolečenských zdrojů a že
tato cesta je v současné době cestou zvýšené
výkonnosti naší ekonomiky.
Děkuji vám, vážené soudružky
a soudruzi, za vaši trpělivost a pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Jičínský:
Děkuji předsedovi vlády ČSR ing. Rázlovi
za výklad.
Nyní přerušíme schůzi na čtvrt
hodiny. Ve 12 hodin budeme pokračovat diskusí k
výkladu předsedy vlády.
/Schůze přerušena v 11.47 a opět zahájena
ve 12.07 hod./
Místopředseda dr. Jičínský:
Zahajuji přerušenou schůzi. Přistoupíme
k rozpravě o výkladu předsedy vlády.
Do diskuse se přihlásil jako první poslanec
ing. Tůma. Připraví se poslanec ing. Bosák.
Posl. Tůma: Vážená Česká
národní rado, v programovém prohlášení
vlády ČSR jako základním východisku
politiky české vlády se uvádí,
že svou politiku formuluje česká vláda
s vědomím, že je vládou z vůle
lidu a chce proto vládnout pro lid a s lidem, nikoliv nad
ním. Dále se v programovém prohlášení
vlády říká, že vzhledem k současným
podmínkám a v duchu českých politických
tradic chce vláda provádět střízlivou,
věcnou a racionální politiku. Dává
přednost praktickým činům před
silnými slovy a dalekosáhlými programovými
deklaracemi. Za jádro svého snažení
považuje oblast ekonomickou.
Schválením tohoto programového prohlášení
vlády byla podepsána směnka a dnes dochází
k její první splátce. Všichni si jistě
uvědomujeme, že není lehké vládnout
v období, kdy každý resort přichází
s oprávněnými požadavky na řešení
svých problémů a kdy nemá vláda
tolik prostředků, aby mohla všechny problémy
vyřešit ke spokojenosti všech. Ale od toho je
také vládou, aby rozhodla, v jakém pořadí
se budou tyto problémy řešit. A o to nyní
v současném období jde.
Protože jsem hospodářský pracovník,
dovolte mi, abych řekl své poznatky k tomuto prvnímu
účtování. Kritické připomínky
vznášíme ve snaze upozornit na nedostatky,
které nesnesou odkladu a vyžadují okamžité
řešení.
Především bych chtěl upozornit na rostoucí
projevy nedostatečné pracovní morálky
a kázně. Vláda se touto otázkou, pokud
je mi známo, zabývala. Rozvoj této nekázně
a špatné pracovní morálky jsou obecně
známy. Nedodržování pracovní
doby, její špatné využívání,
plné hospody a restaurace v pracovní době
apod. Mám za to, že by vláda měla prostřednictvím
svých orgánů a institucí a myslím
si, že i významných organizací v naší
republice je k tomu více než dost, v prvé řadě
rozebrat, z jakých odvětví a profesí
se rekrutují tito lidé, co jim umožňuje
značnou část jejich pracovní doby
trávit mimo pracoviště a mimo plnění
jejich pracovních úkolů. To je především.
Za nejdůležitější považuji
provést solidní analýzu příčin,
proč k těmto nežádoucím zjevům
dochází, kde jsou jejich sociální
kořeny, které k tomu vedou.
Aniž si osobuji právo, a také mi k tomu chybí
podklady a podrobnější závěry,
mám za to, že nebudu daleko od pravdy, když uvedu
alespoň některé. Především
je to nedostatečná profesionální úroveň
řízení a stále asi nedostatečná
úroveň řídících pracovníků.
Já si to jako vedoucí hospodářský
pracovník v podniku, kde tyto problémy nejsou a
neexistují, nedovedu ani jinak představit.
Dále k tomu přispívají neurovnané
poměry na vnitřním trhu. Spočte-li
někdo, kolik je u nás zaměstnaných
žen-matek - a na nich závisí chod rodiny -
pak si jistě každý domyslí nedozírné
důsledky, a jsou to ve většině případů
ženy, které dělají v pásové
výrobě v textilním, spotřebním
a jiném průmyslu i v zemědělství.
Doplácejí na to spíše v neprospěch
svých rodin.
Další takovou věcí je stále chybějící
perspektiva v národním hospodářství
a tím i v jednotlivých podnicích. To samozřejmě
bere lidem perspektivu i chuť do práce. Nedůsledný
přístup k různým nešvarům
a nedostatkům a nepořádky v odměňování
mají podle mého názoru značný
podíl na věci. Také značně
neefektivní vynakládání prostředků,
dokonce mnohdy plýtvání s nimi, např.
neracionální investice, morálce lidí
a kázni v národním hospodářství
nepřispívá. Příčin je
tedy mnoho. Pokusil jsem se ukázat na některé.
Znovu prosím, aby to bylo chápáno jako snaha
ukázat na věci takové, jaké jsou.
Vážený soudruhu předsedo vlády,
vážení poslanci České národní
rady, dovolte mi, abych se v rámci diskuse o ekonomických
opatřeních vlády zabýval ještě
jednou otázkou, která by se možná zdála
být okrajovou, ale které my, poslanci, členové
zemědělského výboru ČNR, přisuzujeme
značnou důležitost. Jde o přidruženou
výrobu v JZD, popřípadě i v jiných
organizacích. V poslední době se kolem této
otázky mnoho namluvilo, napsalo a dokonce usnášelo.
Nikoliv ovšem jak prospěšnou a společensky
žádoucí přidruženou výrobu
rozvíjet a jak připravit ekonomické, legislativní
a jiné podmínky pro tento rozvoj, ale naopak se
nám zdá, že se hledají cesty k jejímu
omezování a potlačování. A
zdá se nám to rozhodně nikoliv neprávem.
Přidružená výroba v zemědělských
podnicích má své důležité
místo a plní důležitou funkci nikoliv
jen z hlediska těchto podniků samotných,
ale i z hlediska celospolečenského. Nechci zde opakovat
obecně známá fakta o nutnosti využívat
pracovní fond zemědělských podniků,
i v době vegetačního klidu využívat
strojové a jiné kapacity, které v zemědělství
jsou nutné, avšak nelze je plně v průběhu
celého roku využít nebo využívat
místních zdrojů.
Chci se však dotknout některých jiných
stránek této velmi vážné otázky.
První důležitou věcí je, že
v mnohých místech, především
v místech s extrémními, resp. méně
příznivými podmínkami zemědělské
výroby je přidružená výroba nezbytným
zdrojem prostředků pro rozvíjení zemědělské
výroby k udržení dostatečné úrovně
odměny a tím i životní úrovně
družstevníků včetně těch,
kteří jsou celoročně vytíženi
v zemědělské výrobě družstev.
V těchto oblastech ani diferenciální příplatky
toto poslání plně nemohou sehrát a
podle mého názoru by dokonce bylo neekonomické
chtít jim z hlediska společenského tuto funkci
přisoudit.
Všichni víme, v jakých podmínkách
se někde zemědělská výroba
uskutečňuje. Mohu uvést jako příklad
družstva, především jde o JZD na okresech
Gottwaldov, Vsetín, Děčín, Jablonec
a v některých okresech v pohraničí.
V těchto družstvech je tedy mnohdy přidružená
výroba i celoročně provozovaná jedinou
možnou cestou ke zvyšování intenzity zemědělské
výroby.
Dobře víme z nedávné minulosti, jaké
důsledky mělo tažení za zrušení
přidružené výroby. Všichni si dobře
pamatujeme léta 1960-1961, kdy takovéto zásahy
byly na denním pořádku. To vedlo k tomu,
že do družstev, která byla nucena tuto výrobu
omezit či úplně zrušit, bylo nutno přisunovat
další a další prostředky ve formě
státní přímé pomoci, aby se
zde zajistil základní chod zemědělské
výroby a udržel alespoň minimální
počet pracovníků. Tento tlak na rušení
místo na rozvíjení přidružené
výroby byl konec konců také - dle mého
názoru - jednou z příčin, proč
v těchto létech - prakticky až do roku 1964
- tolik družstev bylo převáděno do státních
statků. Kolik stamilionů Kčs to zbytečně
naši společnost stálo a dodnes v důsledku
toho stojí, netroufám si ani odhadnout.