Aniž bychom prováděli výčet rozsáhlých
legislativních úkolů vlády, chci se
alespoň dotknout zásadní otázky, která
pro nás vyplývá z programového prohlášení,
tj. návrhů na úpravu postavení a působnosti
národních výborů a územního
členění státu.
V úvahách, jak přiblížit výkon
státní správy občanům, se sjednotily
návrhy v tom, že je třeba rozšířit
působnost místních a městských
národních výborů. Vycházejí
z toho, že na místní národní
výbory bude možné převést ty
úkoly, které nevyžadují náročné
odborné posouzení. Městské národní
výbory, které zpravidla mají potřebné
odborníky, mohou vykonávat státní
správu v širším rozsahu než dosud
a převzít i funkce obvodního střediska
spádové oblasti.
Takto připravované změny jsou racionálnější
než ty, které uvažovaly zřídit
obvodní úřady, nebo expozitury okresních
národních výborů.
Mnoho nevyjasněných otázek ještě
zůstává ve vztahu k samosprávě
národních výborů. V podstatě
víme, že by se měla rozvinout v péči
o životní prostředí občanů,
v péči o bytový fond včetně
výstavby bytů. Měl by sem spadat rozvoj kulturního
a společenského života obcí a měst,
zdravotnických zařízení, sociálního
zabezpečení apod. Nejsložitější
jsou však otázky ekonomického a finančního
základu této samosprávy. Zatím je
navrhujeme řešit rozšířením
dosavadní vlastní příjmové
základny MNV a MěNV o některé další
příjmy.
Postupně chceme usilovat o vytváření
stabilní a dynamické příjmové
základny národních výborů,
která by byla tvořena především
ze zdrojů, jež národní výbory
získají vlastní iniciativou, resp. z činností,
které nejvíce ovlivňují uspokojování
základních potřeb obyvatelstva. Nutno však
říci, že v současné době
nemáme vyjasněny všechny základní
otázky tohoto přístupu, a proto nelze předpokládat,
že se nám tento záměr podaří
zahrnout do komplexu uvažovaných změn daňové
soustavy.
Velká pozornost se věnovala návrhům
na úpravu územního členění
státu. Jak je vám jistě známo, jako
možné řešení bylo uvažováno
několik variant. Pro jednání vlády
byly předloženy vládní komisí
dvě varianty.
Prvá počítá se zachováním
dosavadního územního členění
a chce provést jen nezbytné korektury hranic a okresů.
Počítá však s některými
úpravami činnosti KNV, respektive s přenesením
některých činností na úroveň
ONV. Umožňovalo by to k novému roku snížit
stav pracovníků krajských národních
výborů zhruba o jednu třetinu.
Druhá varianta navrhuje zrušit dosavadní okresy
a kraje a vytvořit místo nich 25 - 30 oblastí
s oblastními národními výbory, volenými
přímými volbami, řízenými
přímo vládou. Oblastní národní
výbory by v podstatě podle tohoto návrhu
zabezpečovaly úkoly, které nelze svěřit
městskýma místním národním
výborům, ani převést na ústřední
orgány státní správy.
Při posuzování těchto variant je nutno
vzít v úvahu současnou složitou politickou
i ekonomickou situaci státu. Byly sice vytvořeny
nové národní orgány ČSR a nové
ústřední orgány státní
správy, obsah jejich činností však dosud
není přesně vymezen. Jistě potrvá
ještě určitou dobu, než se činnost
nových orgánů bude stabilizovat natolik,
aby mohly pevně řídit úseky, za které
odpovídají. Proto by neuvážené
a ukvapené zásahy rozrušily relativně
stabilní soustavu národních výborů
v ČSR.
Proto vláda bude podporovat všechny návrhy,
které činnost národních výborů
zkvalitní, zpružní a přiblíží
občanům, aby se správní agenda v možném
rozsahu zjednodušila a decentralizovala, ale při zachování
dnešní struktury národních výborů.
V této době připravuje vláda také
návrh zákona o postavení národností
v ČSR. Hodlá jej předložit České
národní radě v září
tohoto roku v zásadách zákona.
S přihlédnutím k početnosti, stupni
kompaktnosti, historickému vývoji, duchovní
tvárnosti, kulturním tradicím a třídní
struktuře jednotlivých národností
chceme řešit jejich co nejvšestrannější
zapojení do politického, hospodářského
a kulturního života státu, oblastí a
míst. Chceme připravit takový návrh,
který by konkretizoval podmínky, možnosti a
prostředky všestranného a rovnoprávného
rozvoje i podpory vlastních forem národního
života národností ČSR.
Kromě této své povinnosti vláda usiluje,
aby na všech úsecích státní správy,
zejména ve školství a kulturních institucích
byla potřebám národností věnována
náležitá pozornost.
Soudružky a soudruzi,
nebudu opakovat rozsáhlá data, která charakterizují
náš ekonomický vývoj a situaci. Připomeňme
si jen, že negativní tendence, které známe
z předcházejících let, neustupují,
ale dominují i letos /blíže jsou tyto hodnoty
zřejmé z analýzy, kterou jsme vám
všem rozdali/.
Dále se zpomalila tvorba hmotných zdrojů.
Průmyslová výroba v ČSR vzrostla od
počátku roku do konce května o 2,8 %, z toho
výroba stavebních hmot poklesla o 3,2 % při
vzrůstu stavební výroby o 1 %. Nákup
hlavních živočišných výrobků
nedosahuje, s výjimkou mléka, skotu a drůbeže,
úrovně ledna až května 1968. Pokračuje
disproporce mezi růstem produktivity práce a růstem
průměrných mezd.
V oblasti vnějších vztahů není
plněna poměrná část hospodářské
směrnice na rok 1969, připadající
na 5 měsíců. Do konce května se zrychlil
vývoz do KS, zejména do volných měn,
zatímco do SZ je pod úrovní loňského
roku. Dovoz mírně vzrostl. V platební bilanci
došlo k 30. 4. 1969 k dalšímu zvýšení
pasiva ve vztahu SZ - o 247 mil. Kčs. Ve vztahu ke KS se
aktivní saldo nepatrně zvýšilo /12 mil.
Kčs/, přitom zejména v oblasti volných
měn o 40 mil. Kčs. Dovozní zadluženost
s kapitalistickými státy ve volných měnách
se za první čtvrtletí 1969 snížila
díky regulačním opatřením.
Vůči socialistickým státům
je základním úkolem zvýšit tempo
vývozu.
Opatření prováděná v důchodové
oblasti v hospodářských organizacích
vedla sice ke zmírnění růstu disponibilních
prostředků podniků, prozatím však
neovlivnila pokračující tendence ve mzdovém
vývoji.
Současný stav ekonomiky nutno ovšem posuzovat
nejen na základě posledních hospodářských
čísel. Ta ukazují de facto stav, který
může být nad nebo pod průměrným
trendem, a proto je velmi závažné zdůraznit
celkový směr ekonomického vývoje po
kvalitativní i kvantitativní stránce. Aniž
bych chtěl provádět vyčerpávající
analýzu, považuji za nutné, zmínit se
o některých dílčích, ale nepříznivých
kvalitativních jevech.
Přesto, že se podařilo zvýšit průmyslový
potenciál proti roku 1937 cca šestinásobně,
máme současně dvoj - až trojnásobně
vyšší spotřebu oceli a energie na jednotku
hrubého domácího produktu. Podobně
je tomu v úrovni produktivity práce a v efektu investic.
Existuje nepoměr mezi dosahovanými tempy růstu
a efektivně použitelnou tvorbou národního
důchodu.
Národní důchod je trvale umrtvován
v růstu zásob a nedokončené výstavby.
V roce 1966 to bylo 35 % přírůstku národního
důchodu a v roce 1967 dokonce již 71 %. Takovéto
překračování meze únosnosti
v extenzívním vývoji vede ke kritickým
stavům v platební pozici státu, v oblasti
surovin, energie a pracovních sil.
Nejen to. Mluvíme o důchodu, který tedy existuje
nejen v podobě naturální, ale zcela nutně
v podobě poptávky, resp. peněz. Pak tedy
rozsáhlý proces umrtvování efektivní
tvorby národního důchodu znamená zcela
souběžně vznik vážných rozporů
mezi poptávkou, peněžní zásobou
a možností žádoucího uspokojení
této poptávky.
Jak vypadá situace na úseku zaměstnanosti
?
Ekonomická aktivita obyvatelstva v ČSR je jednou
z nejvyšších ve srovnání s průmyslově
vyspělými státy a nelze již počítat
s jejím dalším zvyšováním.
Jaká je však praxe ?
Směrnice vlády na rok 1969 předpokládá
zvýšení počtu pracovníků
o 62,1 tis. osob, při čemž však podniky
ve svých plánech požadují zvýšení
o 144 tis. osob.
Svědčí to o tom, že podniky i nadále
uvažují s extenzívním rozvojem, přičemž
poptávka po pracovních silách neodpovídá
zdrojovým možnostem a tak dochází k
přetahování pracovních sil mezi jednotlivými
podniky, k jejich přeplácení a k poskytování
různých výhod, které zvyšují
kupní sílu, ale problém pracovních
sil neřeší.
Naopak se ukazuje, že není zabezpečován
dostatek pracovních sil pro některá rozhodující
odvětví, jako je v současné době
těžba uhlí, bytová výstavba,
výroba stavebních hmot a rozvoj pohraničních
oblastí.
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit úkol
národních výborů kontrolovat dodržování
pracovněprávních předpisů,
zkoumat příčiny fluktuace a absence pracovníků
a limitovat podnikům počty pracovních sil
odpovídající zdrojům.
Za rozhodující kroky na tomto úseku proto
považujeme:
1. provádět racionalizaci práce i výroby
a tím při současném zvýšení
výroby a produktivity práce snižovat tlak na
poptávku po nových pracovních sílách,
2. odstranit jevy nekalé soutěže při
získávání pracovníků
do jednotlivých podniků,
3. nahradit nevyhovující stabilizační
odvod účinnějším zdaněním
pracovní síly, které by nutilo podniky k
racionalizačním opatřením vedoucím
k úsporám pracovních sil.
Uvědomujeme si, soudružky a soudruzi, že takové
narušení základních ekonomických
proporcí je dále neúnosné, že
bez jejich obrácení nelze hovořit o prosperující
ekonomice, ale naopak, jejich překračování
by vedlo k dalším hospodářským
potížím, zároveň s hlubokými
politickými důsledky. Jistě je zřejmé,
jak silný nápor vyplývá z těchto
vztahů na vnitřní trh, jaké napětí
vyvolávají v ekonomice a jaké krajně
nepříznivé důsledky mají pro
disciplínu a pracovní morálku. Část
příčin tohoto stavu vidíme v nedopracování
soustavy řízení, což zvláště
vyniklo při federativním uspořádání
státu, v nezvládnutí důsledků
zkracování pracovní doby a v celkové
politické situaci I. pololetí.
Základní příčiny celkových
tendencí jsou ovšem hlubší a je nutno
je hledat v pozdní orientaci naší ekonomiky
na intenzivní rozvoj založený na racionalizaci
výroby a práce. Přitom vláda nechce
opomenout ani tu skutečnost, že komplexní zvládnutí
ekonomické reformy a federativního uspořádání
čs. státu ve stejné lhůtě je
velkým a nesnadným řídícím
soustem.
Vezmeme-li v této situaci v úvahu, že v minulém
roce začal rozpad celého řídícího
systému můžeme si udělat obraz o podmínkách,
ve kterých vláda přistupovala k realizaci
svých ekonomických cílů a úkolů.
Tyto skutečnosti ovlivnily prakticky všechna rozhodnutí
a všechny zásahy vlády.
Vedle řešení mnoha dílčích
problémů se vláda v duchu svého prohlášení
soustředila zejména na problémy bytové
výstavby, zabezpečování vnitřního
trhu, řešení citlivých sociálních
problémů a přípravu prvních
kroků k prosperitě hospodářství.
Vláda přímo říká, že
rozhodně není spokojena s výsledky na těchto
úsecích. Jsme si vědomi, že hlavní
práce nás ještě čeká.
Začnu bytovým problémem, jehož řešení
si vláda postavila ve svém programovém prohlášení
na přední místo. Když jsme se v únoru
t. r. poprvé podobně zabývali situací,
zjistili jsme, že plnění programu komplexní
bytové výstavby do roku 1970 trpí mnoha vážnými
nedostatky. Především byla zjištěna
naprostá vyčerpanost rozestavěnosti v bytové
výstavbě způsobená v minulém
roce, zejména v druhé jeho polovině, tím,
že dodavatelé se jednostranně zaměřili
převážně jen na dokončování
bytů a přitom si nelámali hlavu s tím,
co bude dál. Stavby, u nichž neměli naději
na dokončení, do konce roku naopak zpomalili. Vstoupili
jsme proto do letošního roku s tak nízkou rozestavěností,
že v prvním čtvrtletí tohoto roku nedosáhl
počet dokončených bytů ani 70 % loňské
úrovně. Důsledky nízké rozestavěnosti
se přirozeně promítají ještě
i nyní. Současně vláda zjistila, že
nebyla zajištěna výstavba 13 500 bytů
dodavatelským způsobem z plánovaného
programu do r. 1970 a že trvá hluboký nedostatek
stavebních materiálů, hmot a výrobků.
Rozvoj materiálové základny je ve velmi zanedbaném
stavu a ke splnění programu komplexní bytové
výstavby je nutno přerozdělit, přeorientovat
a rozšířit i kapacitu stavební výroby.
Za uvedených okolností byla vláda postavena
před úkol přijmout taková opatření,
aby bylo v krátké době dosaženo zásadního
obratu.
Přistoupila proto k ukládání závazných
úkolů v dokončování bytů
i dodávek pro ně, ke změně slev ze
stavebních prací na dodatkový odvod pro úhradu
důsledků opatření centra při
zajišťování komplexní bytové
výstavby, k vytváření devizových
prostředků pro dovoz nedostatkových materiálů
a stavebních strojů, k významné preferenci
a k řadě dalších dílčích
opatření, jejichž smyslem je vesměs
podnícení jak vlastní výstavby bytů,
tak její materiálové základny. Pamatováno
bylo i na významnou složku bytové výstavby
prováděné formou svépomoci, včetně
individuální výstavby rodinných domků.
Při bilancování stavu komplexní bytové
výstavby v červnu jsme konstatovali, že nastává
určité oživení, že opatření
se začínají projevovat. Podle ocenění
odborníků se ukazuje, že pro r. 1969 a pro
r. 1970 bude splněn počet bytů zabezpečovaný
dodavatelsky, který byl stanoven hospodářskou
směrnicí. Naproti tomu však zaostává
výstavba bytů prováděná svépomocnými
formami a rodinných domků, kde bude chybět
9 000 - 14 700 bytů v r. 1969 a 7000 bytů v r. 1970;
i tak očekáváme, že ve 4. pětiletce
bude v těchto formách dokončeno o 32 tis.
bytů více než ve 3. pětiletce. Hlavní
příčinou celkového neplnění
je to, že na individuální stavebníky
byl v minulých letech přenesen příliš
velký podíl z celkové výstavby - prakticky
celý nárůst bytové výstavby,
pro který nebyl zabezpečen stavební materiál
a často i finanční pomoc. Připravujeme
k realizaci náročný, ale účinný
program, podle něhož v příštích
2 - 3 letech budeme pro individuální stavebníky
dodávat ročně zhruba 20 000 rychlomontovaných
domků. Přistupujeme tak k jednomu z významných
kroků na cestě k dosažení soudobé
organizace a techniky v bytovém hospodářství.
Základním problémem bytové výstavby
a výstavby vůbec je zabezpečení výstavby
závodů na výrobu stavebních hmot.
Chceme, aby řešení tohoto úkolu bylo
zabezpečeno přednostně i na úkor ostatních,
mnohdy oprávněných jiných akcí,
dokud se nepodaří překonat nerovnováhu
v požadavcích na stavební materiály.
Kromě toho je vláda rozhodnuta provést radikální
změnu v toku materiálů tak, aby nedocházelo
k jeho rozptylu. Vláda je odhodlána nastoupit důslednou
regulaci dodávek stavebních materiálů,
kterou je možno zabezpečit například
zavedením materiálových listů vydávaných
ke stavebním povolením.
Připravujeme možnost dovozu stavebních kapacit
a počítáme s ním i pro další
léta. Na tuto formu však nespoléháme,
základní možnost vidíme ve zvýšení
účinnosti našich vlastních stavebních
i materiálových kapacit. Je však nutno počítat
i s velkým extenzívním rozvojem těchto
kapacit.
Závažnou problematiku představuje zprůmyslnění
stavebnictví. Toto heslo bylo v minulosti snad špatně
chápáno a zavedlo nás to do nedobré
situace, kdy máme sice velké stavební organizace
vhodné pro soustředěnou a rozsáhlou
výstavbu, ale chybí nám střední
a malé organizace, které jedině jsou vyhovujícími
pro drobnou a rozptýlenou výstavbu. To zvláště
pociťujeme ve venkovských oblastech.
Uvedenou tezi musíme chápat tak, že znamená
zavedení pevné organizace práce a pracovní
i technologické disciplíny. Při této
příležitosti bych chtěl zdůraznit,
že nezvládnutí zkrácení pracovní
doby nám všude, ale zejména ve stavebnictví
z právě uvedených důvodů velmi
zkomplikovalo situaci.
Zabezpečení obrovského úkolu, jakým
je bytová komplexní výstavba, je náročné
nejen technicky, ale zejména na organizaci celého
složitého procesu řízení. Vláda
proto přistoupila také k jasnému vymezení
a rozdělení odpovědnosti tak, že ministr
stavebnictví odpovídá za realizaci veškeré
komplexní bytové výstavby prováděné
dodavatelskými organizacemi a ministr výstavby a
techniky pak za všechny otázky, související
s rozvojem progresívních forem svépomocné
výstavby bytů a rodinných domků, prosazování
a propagaci prvkové typizace, pokrokových projektových
i stavebních metod a systémů a zavedení
odborné poradenské služby stavebníkům.
Současně ministerstvo výstavby a techniky
zajišťuje výkon, řízení
a koordinaci investorských funkcí a státní
účasti na komplexní bytové výstavbě.
Vláda je si vědoma, že program výstavby
bytů není jejími dosavadními opatřeními
ještě plně zabezpečen a z toho důvodu
sleduje pozorně vývoj situace, řeší
vzniklé potíže a zjišťuje si účinnost
opatření, která přijala. Bytový
problém tedy i nadále zůstává
na předním místě v činnosti
vlády.
Dalším závažným těžištěm
činnosti je stabilizace vnitřního trhu. Situace
na konci čtvrtletí byla více než vážná.
Základní příčina však
nebyla v nízké úrovni maloobchodního
obratu, ale ve vysoké poptávce. V první třetině
roku vzrostly příjmy obyvatelstva proti loňsku,
soudružky a soudruzi, o 15,9 %. Výdaje dokonce o 16,3
%. Tento rostoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě
se projevuje v poklesu míry úspor. Na zesílení
poptávky obyvatelstva působí též
přírůstek spotřebitelského
úvěru o 14,8 %. K utlumení poptávky
musíme přispět i přísnějším
postojem při poskytování půjček
obyvatelstvu. I když tempo výroby spotřebních
předmětů předstihuje výrobu
výrobních prostředků - a toto tempo
je ve srovnání s vybaveností spotřebního
a potravinářského průmyslu více
než slušné - nestačíme vyrovnávat
přírůstky příjmů, ať
již mzdových, tak i sociálních, o kterých
jsem hovořil. Krytí poptávky je zabezpečováno
též na úkor zásob; v řadě
sortimentů poklesly zásoby na polovinu loňských
stavů u obuvi, praček, chladniček apod. Vláda
proto musela provést stabilizační zásah.
Soubor těchto opatření, přijatých
jako společné usnesení tří
vlád máte před sebou. Jeho přijetí
nebylo nijak jednoduché.