Česká národní rada 1969 – 1971

Úřadující místopředseda České národní rady dr. Zdeněk Jičínský a místopředsedové Jedlička, Válek a Lochner.

Členové vlády České socialistické republiky předseda vlády ing. Stanislav Rázl, místopředseda vlády prof. ing. Antonín Červinka, CSc., ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr práce a soc. věcí František Toman, ministr výstavby a techniky doc. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr školství prof. ing. dr. Vilibald Bezdíček, DrSc., ministr kultury Miroslav Galuška, ministr pro mládež a tělesnou výchovu doc. dr. Emanuel Bosák, ministr zdravotnictví RNDr. PhMr. Vladislav Vlček, ministr spravedlnosti JUDr. Václav Hrabal, ministr vnitra Josef Grösser, ministr průmyslu ing. František Čihák, ministr stavebnictví František Toman, ministr zemědělství a výživy Josef Černý, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministryně pošt a telekomunikací Růžena Urbánková,

173 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady: sekretář ČNR dr. Vácha

Místopředseda ČNR dr. Jičínský: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji 4. schůzi České národní rady.

Dovolte mi dříve, než přijdeme ke schválení pořadu naší schůze, abych stručně uvedl, že je tomu rok, co byla ve Španělském sále Národním shromážděním zvolena Česká národní rada. Rok v dějinách parlamentu je doba krátká. Stává se však, že jsou roky, které svým dějinným významem a dosahem platí za mnohem delší období.

Rok, kterým prošla Česká národní rada od svého vzniku v létě loňského roku, patří k takovým rokům v historii českého národa, kdy dny se rovnají měsícům a týdny a měsíce rokům běžného chodu dějin.

My všichni jako členové České národní rady jsme původně vycházeli z jiných představ o činnosti ČNR i o vlastním působení jejích orgánů, z představ, které odpovídaly poslání ČNR podle ústavního zákona, který ji konstituoval.

Po přijetí ústavního zákona o federativním uspořádání ČSSR se měla naše činnost jako prozatímního orgánu české státní reprezentace uzavřít. Tímto ústavním zákonem však byla ČNR zmocněna, aby se až do provedení všeobecných voleb stala prvním zákonodárným sborem nově se rodící české státnosti, aby začala spoluvytvářet základy české politiky ve federativně uspořádané Československé socialistické republice.

Tato změna úlohy České národní rady není jednoduchá a i pro mnohé členy ČNR byla osobně těžká. Činnost ČNR v neobyčejně obtížné a složité situaci českého národa jistě bude časem objektivně posouzena, jak v tom, v čem odpovídala požadavkům doby, tak i v tom, v čem jí nedostála.

Nechci působení České národní rady hodnotit. Chci jen říci, ať již bude její činnost posuzována jakkoliv, že Česká národní rada, její orgány i její členové usilovali o to, poctivě a svědomitě se vyrovnat s novými nesnadnými úkoly, že nahrazovali mnohdy chybějící zkušenost iniciativou a aktivním přístupem, nezatíženým starou rutinou, která již předem rezignuje na nové myšlenky, na snahu o změnu.

Členové České národní rady - i to je nutné dnes konstatovat - nahrazovali nedostatek demokratického původu svého pověření zvýšeným pocitem odpovědnosti vůči české veřejnosti, vůči českému národu, který jako celek v něm zastupovali.

Česká národní rada i její orgány učinily nemálo při zkoumání východisek a směrů české politiky, kterou měla ČNR spoluvytvářet a spoluuskutečňovat. Jako její členové jsme si však dobře vědomi toho, že představy a zamýšlené záměry i výsledky se mnohde rozcházejí, že jsme sice zjistili krizový stav české společnosti a jeho projevy v různých sférách života společnosti, že jsme však jako nejvyšší státní orgán České socialistické republiky mohli učinit jen velmi málo k tomu, aby se nepříznivý stav změnil.

Výročí, které by jindy bylo možno přejít bez povšimnutí, nechť je v těchto podmínkách působení České národní rady podnětem pro zamyšlení nad tím, co jsme chtěli a co jsme skutečně vykonali, i výzvou k tomu, abychom se i v další činnosti snažili působit k prospěchu socialistického vývoje lidu této země, jemuž jsme, třebas jím přímo nevoleni, ze svých skutků odpovědni.

Podle návrhu denního pořadu, který byl již poslancům České národní rady rozeslán, doporučuje předsednictvo České národní rady tento pořad dnešní schůze:

l. Dosavadní práce české vlády na ekonomickém úseku a její pracovní program do konce roku 1969 - výklad podá předseda vlády České socialistické republiky ing. Stanislav Rázl

2. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního z 23. června 1969 k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1969, jakož i dodatková zpráva obou výboru ze 7. července 1969 - zpravodaj posl. dr. Ladislav Veltruský

3. Společná zpráva výboru pro zemědělství a výživu, ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona ČNR o Státním fondu pro zúrodnění půdy - zpravodaj posl. ing. Karel Zíka

4. Společná zpráva výboru pro zemědělství a výživu a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu, kterým vláda České socialistické republiky předkládá České národní radě k souhlasu podle čl. 107 odst. 1 písmeno b/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, podepsanou ve Vídni dne 7. 12. 1967 - zprávu podá posl. dr. Jaroslav Srb

5. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky a ministra spravedlnosti ČSR na doplňovací volbu soudců zvláštních senátů krajských soudů v České socialistické republice - zprávu podá zpravodaj posl. František Válek

6. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady.

Má někdo k přednesenému návrhu pořadu dnešní schůze nějaké námitky nebo připomínky? /Nikdo se nehlásí./

Není tomu tak.

Konstatuji, že Česká národní rada je schopna se usnášet. V dnešní schůzi je přítomno 156 jejích členů.

Přistoupíme ke schválení denního pořadu.

Kdo s navrženým pořadem dnešní schůze souhlasí, nechť zvedne ruku. /Děje se./

Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Pořad byl jednomyslně schválen.

Dovolte mi, abych pro nemoc omluvil předsedu České národní rady soudruha dr. Císaře, který se nemůže dnešní schůze zúčastnit.

Tím jsme schválili pořad našeho jednání a nyní prosím předsedu vlády České socialistické republiky ing. Rázla, aby přednesl svou zprávu.

Předseda vlády ing. Rázl: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky, vážení soudruzi!

Na dnešním jednání České národní rady je to poprvé, kdy vláda předstupuje před nejvyšší zastupitelský sbor, aby podala souhrnný počet o své práci v uplynulých měsících a chce vyložit svůj přístup při řešení hlavních úkolů v druhé polovině roku. Po dohodě s předsednictvem České národní rady položili jsme těžiště zprávy do oblasti ekonomické. Přesto se úvodem alespoň stručně zmíním o celkovém našem přístupu k hlavním úkolům politickým a správním.

Vláda je přesvědčena, že nalezne u vás pochopení, i když do své bilance činnosti nezahrnuje všechny cíle vládního prohlášení. Jeho závěry jsou vesměs dlouhodobého charakteru, zatímco údobí naší dosavadní činnosti je velmi krátké, prakticky - jak sami dobře víte - kratší než šest měsíců.

Přesto však jsme přesvědčeni, že v souladu se zásadními politickými rozhodnut mi Komunistické strany Československa, jejího ústředního výboru a byra ústředního výboru KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích, podařilo se vládě učinit řadu vážných kroků k organizaci a stabilizaci socialistického systému státní správy v ČSR. Učinila základní kroky k systematické součinnosti s federální vládou a k bratrské spolupráci s vládou Slovenské socialistické republiky. Byl tak vytvořen jeden z významných předpokladů upevnění jednotného řízení státu v duchu ústavního zákona o federalizaci státu.

Přesto ale je nutné konstatovat, že musíme udělat další kroky v úsilí vytvořit kvalifikovaně fungující, harmonický státní mechanismus. Zejména půjde o to, upřesnit a zafixovat další nezbytné, i když pružné vazby na úrovni vlád a vládních orgánů. Předpokládanými směry by zde měla být např. systematická spolupráce na přípravě rozhodnutí s dosahem pro celou federaci, prohloubení součinnosti mezi národními ministerstvy, federálními výbory a podobně.

Společně s vámi jsme vzali na sebe úkol nad jiné netradiční: vybudovat v rámci československé federace nový český stát, koncipovat a uskutečňovat českou státní politiku. Stalo se tak v mimořádně obtížné vnitropolitické situaci a nadto v době, kdy jsme nebyli ani věcně dost připraveni nové řešit specifické otázky českých zemí. Konečně je nutné zdůraznit že jsme přijali - ve vzájemné shodě - taková pravidla a kritéria výstavby české státnosti, která dodržet a uplatnit v celé praxi státní správy není jednoduché ani pro stabilizovanou společnost a vládu; tím obtížnější je to pak pro vládu začínající, která hledá i svůj styl a metody práce.

Nemusím snad ani rekapitulovat chod událostí letošního prvního pololetí. Věci jsou stále ještě příliš živé, palčivé a v řadě směrů zneklidňující.

Mám-li ocenit současnou situaci v České socialistické republice, pak lze konstatovat, že se projevují některé prvky konsolidace jejího politického stavu, pokračuji ale mimořádné těžkosti v národním hospodářství. Obtíže v národním hospodářství brzdí a zpomalují pokroky politické konsolidace. A naopak, politické jevy, které tuto konsolidaci narušují, ztěžují možnost energicky uplatnit racionální hospodářské řešení. Bylo by zhoubné setrvat a podlehnout tomuto bludnému kruhu. Jakkoli stojíme - jak vidno - před svérázným gordickým uzlem společenských problémů, nemáme - a to je třeba zdůraznit - žel - onu snadnou možnost jej rozetnout. Ve skutečnosti jej musíme trpělivě rozplétat jednotlivými kroky a postupně a s rozvahou vytvářet s i prostor pro další postup vpřed.

K takovému postupu nás nutí dosavadní zkušenosti. Sami víte, jak bouřlivé byly první měsíce letošního roku, jak těžkými krizemi naše společnost procházela. Jednoznačné stanovisko k nim přijalo poslední zasedání ústředního výboru KSČ. Vláda republiky se s jejich závěry plně ztotožňuje. Činí tak tím spíše, že sama mimořádně pocítila, jak negativně se odráží kritický stav společnosti v práci státní správy i v celé hospodářské sféře, v pracovní, hospodářské i administrativní disciplíně.

Přitom politických, hospodářských a jiných obtíží zneužívaly síly, jednotlivci či skupiny, kterým jsou zájmy socialismu a v podstatě i českého národa naprosto cizí. Tam, kde byl překročen náš platný socialistický právní řád, kde tyto skupiny či jednotlivci v rozporu se skutečnými, zákonnými národními a státními zájmy pokračovali v negativistickém a rozvratném úsilí, jež ohrožovalo naši společnost, tam vláda přirozeně všemi zákonnými, mocenskými prostředky zasáhla a bude tak v těchto případech činit i nadále. Přitom podpoří a plně se postaví za ty, kteří jí budou v plnění těch nejednoduchých úkolů nápomocni, ať jde o příslušníky ozbrojených sborů, pracovníky jiných státních orgánů a organizací nebo občany. Zároveň ale vláda znovu zdůrazňuje svou vůli nedovolit jakékoliv zneužívání moci kýmkoliv.

Vláda je si ovšem plně vědoma složitosti situace. Ve shodě se stanovisky vedoucích orgánů komunistické strany i Národní fronty chce provádět citlivou, rozvážnou a trpělivou politiku, která danou situaci respektuje a hledá z ní pozitivní východisko. Složitost dnešních problémů tkví v tom, že se zde proplétá několik věcí: nedostatečné uspokojování objektivních potřeb naší společnosti, což je příčinou proudu zdravé občanské kritiky chyb a nedostatků s emocemi a netrpělivostí, které nejsou dobrým rádcem, dokonce ani v těch případech, které nebyly řešeny s úspěchem po dlouhou dobu a i s tápáním a dezorientací, kterých zneužívají různé nesocialistické síly.

K tomu přistupuje množství osobních, stavovských, generačních, odborných a jiných zájmů, pro jejichž uspokojení nenacházel dřívější byrokraticko centralistický způsob řízení ani pochopení, ani neformální uplatnění. Tím nejednou omezoval základní práva svých občanů, podvazoval jejich tvořivou iniciativu a aktivitu, stupňoval nespokojenost a pasivitu. Tento stav se zvláště dramaticky projevil v postojích mladé generace.

Obtížné dědictví minulých chyb bylo a dosud je závažnou brzdou státní politické činnosti. K tomu přistupuje ještě neméně tíživé rozkolísání hodnot naší socialistické společnosti. Na něm se podstatnou měrou podílely významné prvky oportunistické ideologie s nedostatky v práci našich masových komunikačních prostředků, vliv nepřátelské propagandy a činnosti těch, kteří usilovali o mocensko-politické změny v našem státě. To vše vytvořilo složité prostředí, ve kterém politické a státní orgány musely svádět rozhodný politický zápas o důslednou obnovu a stabilizaci socialistických principů vedení a řízení naší společnosti, na ochranu jejích hodnot.

Z této složité situace nacházela vláda východisko v důsledném naplnění politických rozhodnutí, jak je přijala Komunistická strana Československa, zejména v rezolucích jejích plenárních zasedání v listopadu loňského roku, v dubnu a květnu roku letošního.

V každé společnosti a státě se objevuje množství rozmanitých zájmů a nejednou protichůdných potřeb. Usměrňovat je do jednoho toku, konfrontovat s celospolečenskými zájmy a potřebami, tříbit je a hledat nová řešení, odpovídající perspektivnímu, dynamickému pohybu v souladu s progresívním rozvojem celé společnosti, takovou mnohotvárnou funkci je s to v naší zemi plnit Národní fronta v čele s komunistickou stranou.

V těchto intencích chápeme český stát a jeho vládu jako jeden z nejúčinnějších nástrojů politické moci dělnické třídy a všech pracujících, jako systém žijící potřebou uspokojovat socialistické národní a internacionální zájmy lidu, jeho sociální, kulturní a jiné potřeby.

Vláda České socialistické republiky viděla od počátku své činnosti klíčovou roli Komunistické strany Československa i v tom, že je tvůrcem a nositelem jednotné politické linie celé ČSSR. Odtud, v rámci této politiky, se pak vytváří prostor, určující i zásadní směry české státní politiky.

V plném souladu se stanoviskem realizační směrnice květnového pléna ÚV KSČ vláda podtrhuje i principy, které zdůraznily směrnice strany i vládní program, že totiž upevňování socialistického státu, demokratického centralismu a státní disciplíny nesmí v žádném případě znamenat návrat k administrativně byrokratickým metodám vládnutí. Uvědomuje si, že většina našich potíží má své kořeny v hrubých deformacích leninských myšlenek o socialistickém státu a o vedoucí úloze komunistické strany, jak je interpretoval byrokratický centralismus před lednem 1968 a anarchistické popírání integrační úlohy politiky zvláště po lednu. Jen jeho překonáním a důsledným prosazením demokratického centralismu, který respektuje reálnou různost zájmů, lze odstranit obtíže.

Ve všech složitých situacích minulých měsíců jsme vycházeli ze stanoviska, že uskutečnit přijatá rozhodnutí vyžaduje získat pro ně podporu občanů. Ze je nezbytné vyvarovat se stavu, který by vedl k pasivitě a nezájmu lidí o státní politiku. Vláda je rozhodnuta mnohem důsledněji než v těchto přípravných měsících předkládat však řešení zásadních otázek občanů, zaujmout pokud možno všechny pro podporu klíčových směrů dalšího rozvoje, vstřebávat pozitivní podněty, poznávat různorodé zájmy, hodnotit je a tak vytvářet koloběh vzájemného podněcování a řešení. Chce tak nalézt progresívní obsah formy a metody, jak uplatňovat funkce socialistického státu a zároveň vytvořit podmínky důsledné kontroly a odpovědnosti od socialistické demokracie neodmyslitelné.

Soudruzi poslanci,

upevnit socialistický stát, socialistickou demokracii, znamená najít a do praxe prosadit takové formy a metody řízení státu. které by dovolily, aby se na řešení jeho objektivních potřeb dobrovolné, ale i kvalifikované a s plnou odpovědností podílela rozhodující většina jeho obyvatel. Vláda republiky je si vědoma toho, že problémy mohou být řešeny jen postupně. v dlouhodobém procesu rozvoje vědy, tvůrčí aktivity občanů cílevědomého výběru řídících pracovníků s přirozenou autoritou.

Proto bude vláda usilovat o upevnění funkcí socialistického státu, celého státního systému, o posílení autority a akceschopnosti státních orgánů od ministerstev počínaje až po místní národní výbory. V národních výborech má vláda svého nejbližšího spolupracovníka, který bezprostředně poznává, zkoumá a řeší každodenní zájmy a potřeby občanů. Podle jejich práce se oceňuje i činnost celého státního systému. Bylo proto pro nás významné, když národní výbory mnohdy za velmi nepřehledné a krizové situace, politické i hospodářské, dokázaly správně působit na veřejné mínění a zabezpečovat běžný chod našeho života normální funkcí obchodu, dopravy, zdravotnictví apod.

Základem pro správný chod všech článků socialistického státu je jeho právní řád. Legislativní práce na jeho zdokonalování chceme řídit tak, aby byly již v samotných zákonech optimálně zakotveny záruky proti možné libovůli a zneužití moci. Chceme v nich dále zajistit co nejobjektivnější řešení sporů o právo a zdůraznit souběžně s občanskými právy i význam občanských povinností. Chceme, aby zákonodárství pomáhalo vytvářet trvalé hodnoty a bylo významným prvkem stabilizace společenských poměrů. Proto je třeba vyvarovat se uspěchanosti, připravovat zákony i ostatní návrhy uváženě, avšak neodkládat zákonodárnou úpravu tam, kde potřeba již naléhavě uzrála.