Předseda dr. Císař: Slovo má
posl. dr. Kašpar.
Posl. dr. Kašpar: Vážená Česká
národní rado! Dovolte několik poznámek
na okraj projednávaného zákona.
Přijme-li Česká národní rada
předložený zákon, dá mu tak právní
základ pro konstituci první vlády České
socialistické republiky. Myslím, že to je významný
okamžik v životě českého národa.
S lítostí musím konstatovat, že vznik
ČSR, tento neobyčejně významný
historický akt, nebyl v naší republice tak
důstojně a významně politicky přivítán,
jako tomu bylo při vzniku Slovenské socialistické
republiky. Domnívám se, že obnova plné
české státnosti v jednotné Československé
republice je pozitivním činem, který zejména
ve vážné politické situaci dnes by mohl
sehrát roli uklidňujícího faktoru,
činitele, který podpoří morální
sebevědomí a optimismus lidu v českých
zemích.
Domnívám se, že tedy příležitost
ustavení první české vlády
na základě zákona, který projednáváme,
mělo by být důstojnou a významnou
politickou záležitostí v našem životě.
Poučení z posledních dnů nám
také říká, že všechny vážné
společné politické otázky Čechů
a Slováků je třeba v plné míře
stavět na vzájemných dohodách a porozuměních,
ne na stavění otázek jednostranně
se zvláštními akcenty.
Je pravda, že Česká národní rada
vznikala v podmínkách ne zcela demokratických
v tom smyslu, že jsme nebyli zvoleni přímou
volbou voličů. Je-li tomu tak, že ústavním
zákonem jsme vstoupili v život, je třeba usilovat,
aby demokratické principy plně charakterizovaly
vztah té vlády, která vznikne ze zákona
i tohoto orgánu, kterým je Česká národní
rada. Není-li dostatek demokracie při vzniku orgánu,
je třeba, abychom my, jako poslanci ČNR, respektovali
určité náhradní arterie demokratického
koloběhu, kterým je veřejné mínění
a byl bych rád, jako novinář, aby Česká
národní rada ve vztahu ke své vládě
toto veřejné mínění nikdy neobcházela.
Chtěl bych říci, že plně chápeme
- Slováci žijící v Čechách
- že český národ jako hlavní
a státotvorný činitel po dlouhá léta
ztotožňoval české s československými.
Považujeme to za správné, ale také považujeme
za správné, že my - Slováci, Češi
- máme sebevědomí jako národy ve svých
republikách. Chtěl bych říci - po
mnoha rozmluvách se Slováky žijícími
v Čechách - že budou pozitivním činitelem,
jednotícím činitelem ve vztahu mezi oběma
našimi národy.
Předseda ČNR dr. Císař: Seznam
přihlášených řečníků
jsme vyčerpali. Hlásí se ještě
někdo o slovo? /Nehlásí./
Rozprava je tedy skončena.
Prosím zpravodaje dr. Jičínského o
závěrečné slovo.
Zpravodaj posl. dr. Jičínský: Soudružky
a soudruzi poslanci, byly tu doporučeny některé
změny, které jsem částečně
uvedl ve své zpravodajské zprávě a
které byly uvedeny v diskusi. Nyní bych chtěl
zaujmout stanovisko k návrhům změn a doporučit
ty změny, které jako zpravodaj předloženého
návrhu zákona předkládám.
Ve smyslu písemného podání posl. Tomana
upozorňuji dále ještě na jeden problém,
který jsem předtím neuvedl, totiž na
podřízenost Českého úřadu
bezpečnosti práce, která je uvedena v §
2 mezi ústředními úřady státní
správy. Jak jsem si ještě ověřil,
zákon, který v prosinci přijalo Národní
shromáždění, říká,
že český a slovenský úřad
jsou podřízeny ministerstvu práce a sociálních
věcí. Takto je to řešeno i na Slovensku,
čili doporučuji přijmout vedle té
úpravy odst. 2 tuto změnu, čili z §
2 by tento úřad byl vyloučen a byl by přesunut
do § 5, kde by byl formulován odst. 2: "Ministerstvu
práce a sociálních věcí je
podřízen Český úřad
bezpečnosti práce.", přičemž
by tam byl jako třetí odstavec dosavadní
odstavec druhý ve znění formulace, kterou
jsem uváděl jako pozměňovací
návrh posl. Tomana, tj. jako nepřímá
novelizace změnou názvu "Správa"
na "Úřad".
Doporučuji dále přijmout pozměňovací
návrh, který tu odůvodňoval posl.
Hübner a který se týká § 8 v té
formulaci, jak jsem ji četl, to se týká ministerstva
kultury a Sekretariátu pro věci církevní,
jakožto § 8 odst. 2.
Doporučuji dále přijmout změnu §
14 ve znění návrhu posl. Kouby, a to tak,
že bude řečeno, že ministerstvo stavebnictví
je ústředním orgánem státní
správy pro výrobu stavebních hmot a stavební
výrobu.
Teď je tu problém, o kterém hovořil
naposled posl. Vlček, totiž přeformulování
kompetence nynějšího článku 10
o ministerstvu zdravotnictví. Tato změna nemá
věcný dosah. Chci říci, že my,
když jsme formulovali toto ustanovení, jsme vycházeli
z těch koncepcí dosavadního zákona
o zdraví lidu, které - lze říci -
přesněji vymezují správní kompetenci
ministerstva zdravotnictví nikoliv z toho nejobecnějšího
ustanovení, které mluví a formuluje šíře
o usměrnění péče o zdravé
životní podmínky. Zdálo se nám,
že v tomto směru nebude se formulace uvedená
v návrhu ústavně právního výboru
nijak dotýkat kompetence ministerstva zdravotnictví,
že nebude ochuzovat nijak to, co je mu dáno a stanoveno
současnými právními předpisy.
Je tedy třeba věc uvážit - já
sám myslím, že formulace, kterou ústavně
právní výbor doporučuje, může
být akceptována.
Pokud jde o druhou část, vzhledem k požadavkům
na zpřesnění, myslím, že by bylo
možno změnit znění § 16, jeho poslední
části, kde se mluví o ochraně čisto
ty ovzduší, a to ve smyslu návrhu posl. Vlčka
tak, že by tam bylo řečeno "technické
a ekonomické otázky ochrany čistoty ovzduší".
Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji
zpravodaji. Má ještě někdo poznámku
k jeho závěrům? Nikdo. Přikročíme
k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém
návrhu zákona najednou, a to podle zprávy
předložené zpravodajem ústavně
právního výboru. Jsou proti tomu nějaké
námitky? - Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s návrhem zákona ČNR
o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy ČSR,
a to ve znění zprávy předložené
zpravodajem ústavně právního výboru,
nechť zvedne ruku! /Děje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Zákon byl schválen jednomyslně. Děkuji
poslanci dr. Jičínskému.
Nyní se ještě vrátíme k druhému
bodu pořadu.
Prosím poslance dr. Klokočku, aby přednesl
návrh textu § 13, který máme ještě
dodatečně schválit.
Zpravodaj posl. dr. Klokočka: Doporučuji
tuto změnu § 13 odst. 1 návrhu jednacího
řádu:
"Návrhy a zprávy, jež se mají stát
předmětem jednání ČNR, jejího
předsednictva a výborů, se vytisknou a doručí
v přiměřené lhůtě -
pro jednání pléna České národní
rady však nejméně týdenní - před
jednáním všem poslancům."
Toto rozlišení lhůt u pléna, kde výslovně
stanovíme termín 7 dní, a u předsednictva
a výborů vyplývá ze skutečného
stavu věci nebo chodu věcí, které
v nejbližší době asi nezměníme.
To je alespoň můj názor. V opačném
případě, kdybychom schválili sedmidenní
lhůtu i pro výbory, znamenalo by to, že bychom
komplikovali velmi podstatně další chod výborů,
jež v tomto a dalším měsíci budou
jednat. - To je tedy formulace první věty.
Druhá věta na to navazuje a zní: "Vznese-li
poslanec námitky, že se tak nestalo, rozhodnou poslanci
prostou většinou bez rozpravy, zda budou o věci
přesto jednat."
Tato formulace vyplývá ze skutečnosti, že
ne všichni poslanci dostanou ty materiály do rukou
ve stejný den. Proto těžko můžeme
říci "nestane-li se tak", protože
někdo jiný to může dostat v sedmidenní
lhůtě. Proto tedy byla zvolena tato formulace.
Ještě bych chtěl v této souvislosti
upozornit na jednu věc. Tato textace se týká
samozřejmě všech návrhů a zpráv,
tzn. také návrhů, které se týkají
kandidátních listin, protože i to je návrh
pro jednání.
Předseda ČNR dr. Císař: Jsou
připomínky k návrhu zpravodaje posl. Klokočky?
/Nikdo se nehlásil./ Kdo tedy souhlasí s navrženým
zněním § 13, jak ho přednesl zpravodaj
posl. Klokočka, nechť zvedne ruku. /Děje se./
Děkuji vám. Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Tudíž i zbývající paragraf zákona
o jednacím řádu byl schválen.
Přikročíme nyní k poslednímu
bodu našeho pořadu, tj.
Zpravodajem je poslanec prof. dr. Vybral. Prosím, aby se
ujal slova.
Zpravodaj posl. dr. Vybral: Vážené shromáždění,
dovolte mi, abychom vám podal stručnou zprávu
k návrhu zákona o vyhlašování
zákonů a jiných obecně závazných
právních předpisů České
socialistické republiky.
Už v předběžné informaci, kterou
jsem podal České národní radě
na schůzi 21. prosince 1968, jsem uvedl, že jde o
provedení článku č. 111 odst. 3 ústavního
zákona o čs. federaci. Předpoklad k tomuto
našemu zákonnému řešení
byl již vytvořen zákonem Národního
shromáždění z 19. prosince 1968 č.
164 Sb., který je provedením článku
45 odst. 3 ústavního zákona o čs.
federaci.
Tímto zákonem Národního shromáždění
se určuje především, že ve Sbírce
zákonů jsou vyhlašovány federální
zákony, zákonná opatření předsednictva
Federálního shromáždění
a ostatní obecně závazné předpisy
Československé socialistické republiky. Na
druhém místě dává se tu možnost
vyhlašovat ve Sbírce zákonů i obdobné
právní předpisy obou republik, stanoví-li
tak zákony obou národních rad.
Podstatou zde navrhovaného zákona České
národní rady je, že se přijímá
tato publikační možnost i pro vyhlašování
zákonů České národní
rady a ostatních obecně závazných
právních předpisů České
socialistické republiky. Stejnou publikační
cestu přijal také obdobný zákon Slovenské
národní rady.
Sbírka zákonů bude vydávána
ve dvojím jazykovém vydání, českém
a slovenském a její redakcí budou pověřeny
orgány určené vládou Československé
socialistické republiky.
Náš návrh zákona má celkem pět
paragrafů, které jsou obdobou publikačního
zákona o federálních právních
normách, a to až na § 4 našeho zákona,
který zavádí právní novum oproti
dnešnímu stavu. Pro vládní nařízení
a ministerské vyhlášky stanoví se jejich
vyhlášení, popřípadě jejich
skutečnosti, že některé ze jmenovaných
předpisů nemohly být pro nedostatek vyhlášení
běžně známy těm, pro něž
měly být závaznými.
Žádáme vás, vážení
poslanci, abyste dali svůj souhlas k tomuto zákonu,
který patří do souboru oněch norem,
které provádějí zahájení
federalizačního procesu.
Přitom vás prosím, abyste respektovali změny,
které současně máte ve zprávě
ústavně právní komise, na nichž
se dohodla na své pondělní schůzi:
1. Jde o změnu názvu, kde vypadlo slovo "právní".
Jde o zákon ČNR o vyhlašování
zákonů ČNR a jiných obecně
závazných právních předpisů.
2. Změna v § 2 proti původnímu znění.
Týká se odstavce d/, kde se kromě obecně
závazných nařízení týkajících
se krajských národních výborů
přidává následující
znění: "Národní výbor
hl. m. Prahy a národních výborů přímo
řízených vládou České
socialistické republiky." Tím se doplňuje
původní ustanovení o právním
stavu, který je dán statutem hl. m. Prahy, Brna,
případně dalších měst,
která budou mít zvláštní statut.
3. Změna v bodě e/, kde se vkládají
slova "opatření jejího předsednictva"
vedle slov "jiná opatření ČNR".
S těmito změnami doporučuji jako zpravodaj
za ústavně právní komisi, abyste předložený
návrh zákona ČNR schválili.
Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji
zpravodaji. Nedostal jsem žádnou přihlášku
do rozpravy k tomuto návrhu zákona.
Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo./
Nikdo. Můžeme tedy o zákonu hlasovat bez rozpravy.
Prosím, kdo souhlasí s návrhem zákona
ČNR o vyhlašování zákonů
ČNR a jiných obecně závazných
předpisů České socialistické
republiky ve znění předloženém
ve zprávě ústav právního výboru,
nechť zvedne ruku. /Děje se./ Děkuji vám.
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Zákon byl přijat jednomyslně.
Tím je projednán pořad naší schůze,
jak byl na počátku schválen.
Dovolte mi ještě dvě oznámení.
Za 15 minut se koná zasedání předsednictva
ČNR. Prosím jeho členy, aby se na zasedání
dostavili. Bude projednán návrh, který předložil
designovaný předseda vlády ing. Stanislav
Rázl na složení první vlády České
socialistické republiky. Byl rozdán všem poslancům
informativně, aby jej také znali. Předsednictvo
ČNR se jím bude zabývat.
Za druhé: dostal jsem prohlášení skupiny
23 poslanců ČNR, které zní takto:
"Skupina níže podepsaných poslanců
ČNR vyslovuje své politování nad tím,
že na prvním zasedání ČNR po
účinnosti zákona č. 143 a v době,
kdy nejen celý český národ veřejně
hodnotí současnou politickou situaci, nezaujala
ČNR k ní své stanovisko jako nejvyšší
zákonodárný a zastupitelský orgán
České socialistické republiky. Jsme přesvědčeni,
že toto mlčení se setká s oprávněnou
kritikou všech složek českého národa."
Podepsáno 23 poslanců.
To jsou ona dvě sdělení. Schůzi končím
a děkuji vám.