Čl. 31
(1) Do kompetence Federálního shromáždění patří zejména:
a) usnášet se na ústavě Československé socialistické federativní republiky a na ústavních a jiných zákonech Federálního shromáždění a sledovat, jak je federální orgány provádějí,
b) jednat o zásadních otázkách zahraniční politiky,
c) jednat o zásadních otázkách vnitřní politiky,
d) schvalovat střednědobý plán rozvoje hospodářství Československé socialistické federativní republiky a federální rozpočet, zkoumat, jak jsou plněny, a schvalovat státní závěrečný účet Československé socialistické federativní republiky,
e) volit presidenta Československé socialistické federativní republiky a jednat o jeho zprávách,
f) jednat o programovém prohlášení vlády a kontrolovat její činnost a činnost jejich členů, jakož i jednat o důvěře vládě,
g) volit a odvolávat členy ústavního soudu Československé socialistické federativní republiky,
h) volit a odvolávat soudce Nejvyššího soudu; může navrhnout presidentu Československé socialistické federativní republiky, aby odvolal z funkce generálního prokurátora,
ch) jednat o zprávách Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti,
i) zřizovat ústavním zákonem federální ministerstva a federální výbory a zřizovat zákonem jiné federální orgány státní správy.
Varianta:
i) zřizovat zákonem federální ministerstva a federální výbory a jiné federální orgány státní správy.
(2) Federální shromáždění se usnáší o vypovědění války, je-li Československá socialistická federativní republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(3) Mezinárodní smlouvy politické a mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba federálního zákona, vyžadují před ratifikací souhlasu obou sněmoven.
Čl. 32
(1) Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc ve věcech:
a) svěřených tímto ústavním zákonem do výlučné kompetence Československé socialistické federativní republiky (čl. 7),
b) patřících do společné kompetence (čl. 10-24), a to v části svěřené Československé socialistické federativní republice,
c) svěřených tímto ústavním zákonem Federálnímu shromáždění.
(2) Federální shromáždění přijímá dále zákony, u nichž výkon patří v plném rozsahu orgánům republik, x) [x/ V alternativním znění by se doplnilo: "... pokud federální zákon nesvěří výkon též federálním orgánům".] a to občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o mezinárodním právu soukromém, trestní zákon, trestní řád, zákon upravující obecné řízení před správníni orgány, vysokoškolský zákon, zákon o zbraních a střelivu, zákon o cestovních dokladech, zákon o geodézii a kartografii.
(3) Pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje Federální shromáždění zásadní zákonodárnou úpravu ve věcech vodohospodářských, výstavby základních a středních všeobecně vzdělávacích i odborných škol, ve věcech tiskových, spolčování a shromažďování, národností, autorského práva a o poměrech církví a náboženských společností.
Varianta:
(2) Všechny zákonodárné úpravy, které nejsou uvedeny v odst. 1, patří do zákonodárné pravomoci republik.
(3) Republiky ve vzájemné spolupráci zabezpečují v zásadě jednotnou úpravu práva občanského, trestního, rodinného, řízení před soudy a správními orgány, organizaci soudnictví, dále ve věcech školství, státního občanství, postavení národností, tisku, spolčovacího a shromažďovacího práva.
Čl. 33
(1) Zákon Federálního shromáždění může svěřit úpravu otázek uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) a v čl. 32 odst. 2 zákonodárství republik.
Varianta:
Zákon Federálního shromáždění může svěřit úpravu otázek uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) zákonodárství republik.
(2) Pokud federální zákonodárství neupraví v celém rozsahu věci uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) a v čl. 32 odst. 2, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.
(3) Pokud Federální shromáždění nevydá zásadní zákonodárnou úpravu věcí uvedených v čl. 32 odst. 3, přísluší celá úprava národním radám.
Čl. 34
Výkon ve věcech uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) se dělí mezi federální orgány a orgány republik podle příslušných ustanovení tohoto zákona (čl. 10 až 24).
Čl. 34 a
Úlohu a postavení orgánů federální kontroly upraví zvláštní ústavní zákon Federálního shromáždění.
Varianta:
(1) Federální shromáždění si zřizuje federální kontrolní orgán, který plní své funkce nezávisle na vládních a výkonných orgánech federace.
(2) Federálnímu kontrolnímu orgánu přísluší výkon kontroly tvorby a užití prostředků federálního rozpočtu, jakož i závěrečného účtu federace, jakož i výkon kontroly hospodaření s hmotnými, finančními a ostatními prostředky federace.
(3) Federální kontrolní orgán plní další odborné kontrolní úkoly podle požadavků federálního shromáždění v mezích jeho kompetence.
(4) Způsob vytváření, organizaci a působnost federálního kontrolního orgánu upraví zákon Federálního shromáždění.
Čl. 35
(1) Sněmovna lidu je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců.
(2) Sněmovna národů je schopna se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců zvolených v České socialistické republice i nadpoloviční většina poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.
(3) K platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných poslanců v každé sněmovně, pokud tento ústavní zákon nestanoví něco jiného (čl. 36 až 38).
Čl. 36
K přijetí federální ústavy, federálního ústavního zákona a k jejich změně, k volbě presidenta Československé socialistické federativní republiky a k usnesení o vypovědění války je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice.
Čl. 37
(1) V případě, kdy podle tohoto ústavního zákona platí zákaz majorizace, hlasují ve Sněmovně národů odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně většina všech poslanců zvolených v České socialistické republice a většina všech poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice, nevyžaduje-li tento ústavní zákon většinu kvalifikovanou (čl. 36).
(2) Zákaz majorizace platí při schvalování:
a) federálních střednědobých národohospodářských plánů,
b) návrhů zákonů, jimiž se stanoví soustava národohospodářských plánů, jejich struktura, jakož i zásady tvorby federálního národohospodářského plánu,
c) návrhů zákonů, jimiž se stanoví způsob zabezpečení příjnů federálního rozpočtu, vztahy mezi federálním rozpočtem a rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jakož i zásady rozpočtového hospodaření,
d) ročních rozpočtů a závěrečných účtů Československé socialistické federativní republiky,
e) návrhů zákonů, jimiž se upravují jednotná československá měna, vztahy a postavení emisní banky Československé socialistické federativní republiky a emisních bank České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jakož i způsob jejich řízení a činnost, dále návrhy zákonnýoh úprav v otázkách uvedených v ustanoveních čl. 12 odst. 2,
f) návrhů zákonů, jimiž se stanoví zásady daňových zákonů,
g) návrhů zákonů, jimiž se zřizují účelové fondy Československé socialistické federativní republiky,
h) návrhů zákonných úprav v otázkách uvedených v čl. 14 odst. 1,
ch) návrhů zákonů, jimiž se zřizují federální orgány státní správy s výjimkou ministerstev a federálních výborů,
Varianta:
ch) návrhů zákonů, jimiž se zřizují ministerstva, federální výbory a jiné federální orgány státní správy,
i) návrhů zákonů, jimiž se upravuje zřizování, právní poměry a způsob řízení státních hospodářských organizací,
j) návrhů zákonů, jimiž se stanoví zásady ekonomických nástrojů v oblasti zahraničního obchodu,
k) návrhů zákonů ve věcech uvedených v čl. 20,
l) návrhu zákona vydaného podle čl. 24 odst. 2.
(3) Zákaz majorizace platí též při schvalování programového prohlášení vlády Československé socialistické federativní republiky a při hlasování o návrhu na vyslovení důvěry vládě.
Čl. 38
(1) Vláda Československé socialistické federativní republiky může položit kterékoliv sněmovně otázku důvěry. Návrh na vyslovení nedůvery vládě Československé socialistické federativní republiky může podat alespoň jedna pětina poslanců kterékoliv sněmovny.
(2) K vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické federativní republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice nebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Ve Sněmovně národů se hlasuje podle jmen.
(3) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Československé socialistické federativní republiky.
Čl. 39
(1) Každá sněmovna se musí usnést o návrhu přijatém druhou sněnovnou nejpozději do 6 týdnů. Nedojde-li v této době k shodnému usnesení, návrh není přijat.
(2) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven, mohou se obě sněmovny usnést na dohodovacím řízení. V takovémto případě zvolí každá sněmovna po 10 zástupcích ze svých poslanců, nedohodne-li se na jiném počtu, do společného výboru pro dohodovací řízení.
(3) Jestliže obě sněmovny ani na doporučení tohoto výboru ani jinak nepřijmou shodné usnesení o návrhu zákona nebo o souhlasu s mezinárodní smlouvou do 5 měsíců od prvního hlasování, lze podat tentýž návrh nejdříve po uplynutí jednoho roku od jeho zamítnutí.
(4) Jestliže nedojde k shodnému usnesení obou sněmoven o ročním federálním rozpočtu, je dohodovací řízení podle odstavce 2 povinné. Nedojde-li k dohodě o rozpočtu do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle pravidel stanovených pro rozpočtové provizorium.
(5) Jestliže dohodovací řízení nevedlo k shodnému usnesení obou sněmoven, může dojít k rozpuštění Faderálního shromáždění. Nové volby vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 60 dnů.
Čl. 40
(1) Návrhy zákonů mohou podávat poslanci Federálního shromáždění, výbory Federálního shromáždění, president Československé socialistické federativní republiky, vláda Československé socialistické federativní republiky, Česká národní rada a Slovenská národní rada.
(2) Federální zákony podepisuje president Československé socialistické federativní republiky, předseda Federálního shromáždění a předseda vlády Československé socialistické federativní republiky.
(3) K tomu, aby zákon Federálního shromáždění nabyl platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Federálního shromáždění. Zákony Federálního shromáždění vyhlašuje předsednictvo Federálního shromáždční do 14 dnů po jejich schválení.
(4) Jestliže zákon Federálního shromáždění nestanoví jinak, nabývá účinnosti 15. dnem ode dne vyhlášení.
Čl. 41
Platnost volby poslanců ověřuje příslušná sněrovna. Činí tak na návrh mandátového a imunitního výboru.
Čl. 42
(1) Poslanec Federálního shromáždění skládá na schůzi své sněmovny, které se poprvé účastní, tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické federativní republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."
(2) Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
Čl. 43
(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu Československé socialistické federativní republiky a její členy a klást jim otázky ve věcech jejich působnosti.
(2) Interpelace na otázky mohou být vznášeny písemně nebo ústně. Musí být zodpověděny do 30 dnů.
Čl. 44
Poslance Sněmovny lidu nebo Sněmovny národů nelze trestně ani kárně stíhat ani je vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.
Čl. 45
Poslance Sněmovny lidu nebo Sněmovny národů nelze vůbec stíhat pro hlasování ve sněmovně nebo v jejích orgánech. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v některé sněmovně nebo v jejím orgánu nebo v předsednictvu Federálního shromáždění, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci své sněmovny.
Čl. 46
Byl-li poslanec některé sněmovny přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu Federálního shromáždění. Nedá-li předsednictvo Federálního shromáždění k zadržení souhlas, nusí být poslanec ihned propuštěn.
Čl. 47
Poslanec každé sněmovny může odepřít svědectví o věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být poslancem.
Čl. 48
(1) Každá sněmovna volí své předsednictvo, které se skládá ze 3 až 6 poslanců.
(2) Každá sněmovna zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich předsedy a ostatní členy.
Čl. 49
Každá sněmovna si zřizuje zejména tyto výbory: mandátový a imunitní výbor, ústavně právní výbor, výbor pro zahraniční věci, výbor branný a bezpečnostní a výbor pro plán a rozpočet.
Čl. 50
(1) Obě sněmovny Federálního shromáždění volí ze svého středu předsednictvo Federálního shromáždění, a to na celé funkční období.
(2) Předsednictvo Federálního shromáždění má 40 členů, z nichž 20 volí Sněmovna lidu a 20 Sněmovna národů. Sněmovna národů volí 10 členů z poslanců zvolených v České socialistické republice a 10 členů z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.
(3) Předsednictvo Federálního shromáždění zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federální shromáždění nezvolí své předsednictvo.
(4) Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.
(5) Předsedu a místopředsedu Federálního shromáždění volí Sněmovna lidu a Sněmovna národů z členů předsednictva Federálního shromáždění na společné schůzi. Stane-li se předsedou Federálního shromáždění poslanec zvolený v České socialistické republice, zvolí se prvním místopředsedou poslanec zvolený v Slovenské socialistické republice anebo naopak.
Čl. 51
(1) Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.
(2) Ustanovení článku 37 o zákazu majorizace platí i pro usnášení předsednictva Federálního shromáždění.
Čl. 52
(1) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá buď proto, že zasedání je skončeno, nebo proto, že uplynulo volební období, přecházejí kompetence Federálního shromáždění na předsednictvo Federálního shromáždění. Nepřísluší mu však volit presidenta Československé socialistické federativní republiky, přijímat a měnit ústavní zákony, usnášet se na federálním rozpočtu, vypovídat válku a vyslovovat nedůvěru vládě Československé socialistické federativní republiky.
(2) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá v důsledku mimořádných příčin, přecházejí na předsednictvo Federálního shromáždění veškeré jeho kompetence s výjimkou práva měnit ústavu Československé socialistické federativní republiky a volit jejího presidenta.
(3) Opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí předsednictvo Federálního shromáždění ve formě zákonných opatření, která podepisuje president Československé socialistické federativní republiky, předseda vlády Československé socialistické federativní republiky a předseda Federálního shromáždění. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony.
(4) Opatření předsednictva Federálního shromáždění podle odstavců 1 až 3 musí být schválena na nejbližším zasedání Sněmovny lidu a Sněmovny národů, jinak pozbývají platnosti.
(5) O vypovědění války se může předsednictvo Federálního shromáždění usnášet, jen je-li zasedání Federálního shromáždění znemožněno v důsledku mimořádných příčin. K platnosti usnesení je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů předsednictva Federálního shromážděni zvolených za poslance v České socialistické republice a souhlasu tří pětin všech členů předsednictva Federálního shromáždění zvolených za poslance v Slovenské socialistické republice.
(6) Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické federativní republiky vykonává funkci presidenta Československé socialistické federativní republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické federativní republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.
Čl. 53
Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje volby do Federálního shromáždění.
Hlava čtvrtá
President Československé socialistické federativní republiky
Čl. 54
(1) V čele Československé socialistické federativní republiky je president. Volí ho Federální shromáždění.
(2) President Československé socialistické federativní republiky je za výkon své funkce odpovědný Federálnímu shromáždění.
Čl. 55
(1) President Československé socialistické federativní republiky:
a) zastupuje Československou socialistickou federativní republiku navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv a dohod, ke kterým není třeba souhlasu Federálního shromáždění, může president přenést na vládu Československé socialistické federativní republiky anebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy;
b) přijímá a pověřuje vyslance;
c) svolává zasedání Federálního shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené;
d) může rozpustit Federální shromáždění, jde-li o případ uvedený v čl. 39 odst. 5;
e) podepisuje zákony Federálního shromáždění a zákonná opatření jeho předsednictva;
f) má právo podávat Federálnímu shromáždění zprávy o stavu Československé socialistické federativní republiky a o závažných politických otázkách, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím sněmoven Federálního shromáždění;
g) jmenuje a odvolává předsedu a ostatní členy vlády Československé socialistické federativní republiky a pověřuje je řízením federálních ministerstev a federálních ústředních orgánů a státním tajemníkům určuje, v kterém federálním ministerstvu působí;
h) má právo být přítomen při schůzích vlády Československé socialistické federativní republiky a předsedat jí, vyžadovat si od vlády a od jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které je třeba řešit;
ch) jmenuje vyšší státní funkcionáře Československé socialistické federativní republiky v případech, ve kterých to stanoví zákon; jmenuje a povyšuje generály, jmenuje na návrh příslušných orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky profesory a rektory vysokých škol;
i) propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán;
j) má právo udělovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené trestními soudy a nařizovat, aby se soudní trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračoválo, a zahlazovat odsouzení;
k) je vrchním velitelem ozbrojených sil;
l) vyhlašuje na návrh vlády Československé socialistické federativní republiky válečný stav a na základě rozhodnutí Federálního shromáždění vypovídá válku, je-li Československá socialistická federativní republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Presidentu Československé socialistické federativní republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v tomto ústavním zákonu uvedeny, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.
Čl. 56
(1) Presidentem Československé socialistické federativní republiky může být zvolen každý občan volitelný za poslance Federálního shromáždění.
(2) President je volen na období péti let. Ujímá se výkonu své funkce složením slibu.
(3) Volba presidenta Československé socialistické federativní republiky se koná v posledních 14 dnech funkčního období presidenta. Uvolní-li se úřad presidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do 14 dnů.
(4) President Československé socialistické federativní republiky nemůže být zároveň poslancem žádného zastupitelského sboru, členem vlády ani ústavního soudu ani soudcem.
(5) Bude-li presidentem Československé socialistické federativní republiky zvolen poslanec, člen vlády nebo ústavního soudu nebo soudce, přestane ode dne svého zvolení vykonávat dosavadní funkci. Dnem složení slibu zaniká jeho mandát, členství ve vládě nebo v ústavním soudu nebo funkce soudce.
Čl. 57
President Československé socialistické federativní republiky skládá před Federálním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické federativní republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha Československé socialistické federativní republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu."
Čl. 58
Uvolní-li se úřad presidenta Československé socialistické federativní republiky a nový president ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li president svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkce vládě.
Vláda Československé socialistické federativní republiky může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí presidenta Československé socialistické federativní republiky; na předsedu vlády Československé socialistické federativní republiky přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami.
Čl. 59
Pravidelným úředním sídlem presidenta Československé socialistické federativní republiky je Praha a Bratislava.
Čl. 60
(1) Presidenta Československé socialistické federativní republiky může soudně stíhat jen ústavní soud Československé socialistické federativní republiky.
(2) Žalobu na presidenta Československé socialistické federativní republiky podává předsednictvo Federálního shromáždění.
(3) Trestem může být jen ztráta presidentského úřadu a způsobilosti ho znovu nabýt.
Hlava pátá
Vláda Československé socialistické federativní republiky
Čl. 61
Vláda Československé socialistické federativní republiky je nejvyšším výkonným orgánem státní moci Československé socialistické federativní republiky.
Čl. 62
(1) Vláda Československé socialistické federativní republiky se skládá z předsedy, místopředsedů, ministrů a státních tajemníků.
(2) Státní tajemníci působí ve všech federálních ministerstvech. Je-li ministrem občan České socialistické republiky, je státním tajemníkem občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak.
(3) Funkce člena vlády Československé socialistické federativní republiky je neslučitelná s funkcí presidenta, člena předsednictva Federálního shromáždění, člena ústavního soudu a s funkcí soudce.
Čl. 63
Členové vlády Československé socialistické federativní republiky skládají do rukou presidenta Československé socialistické federativní republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické federativní republice a věci socialismu. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu Československé socialistické federativní republiky a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly plněny."
Čl. 64
Vláda Československé socialistické federativní republiky je povinna po svém jmenování předstoupit před Federální shromáždění na jeho nejbližší schůzi, předložit mu svůj program a podat návrh na vyslovení důvěry.
Čl. 65
(1) Vláda Československé socialistické federativní republiky je ústavně politicky odpovědna oběma sněmovnám Federálního shromáždění; každá z nich jí může vyslovit nedůvěru.
(2) Vláda Československé socialistické federativní republiky může kdykoliv podat ve Federálním shromáždění návrh na vyslovení důvěry.
Čl. 66
(1) Vláda Československé socialistické federativní republiky může odstoupit a podat demisi do rukou presidenta Československé socialistické federativní republiky.
(2) Vysloví-li sněmovna Federálního shromáždění nedůvěru vládě Československé socialistické federativní republiky, anebo zamítne-li její návrh na vyslovení důvěry, podá vláda demisi do rukou presidenta Československé socialistické federativní republiky.
(3) Vláda Československé socialistické federativní republiky podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvoleného Federálního shromáždění.
(4) Dojde-li k demisi vlády Československé socialistické federativní republiky v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta Československé socialistické federativní republiky, přijímá demisi vlády předsednictvo Federálního shromáždění.
Čl. 67
Vláda Československé socialistické federativní republiky, která podá demisi, vede věci vládní prozatímně dále až do jmenování nové vlády.