Zvláštní část
K části první (§ 1):
Právo pracovnice na mateřskou dovolenou a základní ustanovení o její délce a poskytování obsahuje zákoník práce v ustanoveních § 157 až 160 s tím, že hmotné zabezpečení pracovnice po dobu mateřské dovolené, popřípadě i v době další mateřské dovolené upravuji předpisy o nemocenském pojištění (§ 157 odst. 3 zákoníku práce). Úprava mateřské dovolené podle zákoníku práce a úprava poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění na sebe vzájemně navazují. Proto prodloužení placené mateřské dovolené z 22 na 26 týdnů se musí promítnout i v příslušných ustanoveních zákoníku práce. I nadále zůstává zachováno právo pracovnice na další mateřskou dovolenou až do jednoho roku věku dítěte.
K částí druhé (§ 2 až 13):
Tato část návrhu zákona zahrnuje úpravu všech dosavadních dávek nemocenského pojištění, které se pracovnicím poskytují v souvislosti s porodem a mateřstvím, tedy jak vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, tak peněžité pomoci v mateřství a podpory při narození dítěte.
K § 4 a 5:
V úpravě poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se přejímá dosavadní ustanovení § 4 zákona č. 67/1965 Sb. Jedinou věcnou změnou je zvýšení horní hranice čistého výdělku před převedením na jinou práci v souladu s úpravou výše horní hraníce čisté denní mzdy navrhovanou pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství. Poněvadž se vyrovnávací příspěvek poskytuje za skutečně odpracovanou dobu a za dobu, za kterou náleží náhrada mzdy, je nutné porovnávat dřívější výdělek připadající na odpracovanou hodinu s nejvyšší hranicí na pracovní hodinu.
K § 6:
Základní podmínka stanovená pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství (270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem) se upravuje shodně s dosavadním stavem. Pro splnění této podmínky se bude kromě dob, které se započítávají již dnes podle zákona č. 58/1964 Sb., napříště započítávat též doba, po kterou pracovnice byla v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.
K § 7:
V souladu s úpravou mateřské dovolená se doba poskytování peněžité pomoci v mateřství prodlužuje z 22 na 26 týdnů. Jinak se přejímá dosavadní úprava, tak jak vyplývá z § 3 zákona č. 58/1964 Sb. a z § 158 zákoníku práce.
Ustanovení odstavce 4 je zpřesnění ve srovnání s dosavadním stavem, kdy mohly vznikat pochybnosti, od kterého dne náleží práce neschopné pracovnici peněžitá pomoc v mateřství namísto nemocenského.
K § 8:
Peněžitá pomoc v mateřství je peněžitou dávkou nemocenského pojištění a pro její stanovení, tj. pro určení započitatelného výdělku a pro určení čisté denní mzdy, se přejímá dosavadní úprava s tou změnou, že horní hranice čisté denní mzdy se zvyšuje z částky 100 Kčs na částku 150 Kčs shodně s úpravou navrhovanou pro nemocenské.
Výše peněžité pomoci v mateřství se upravuje nově a činí 90% z čisté denní mzdy pracovnice po celou dobu placené mateřské dovolené.
Dosud byla její výše odstupňována v prvních 18 týdnech podle získaných dob zaměstnání od 75% do 90% čisté denní mzdy a od 19. do 22. týdne podle počtu dětí, které pracovnice porodila, od 40% do 60% čisté denní mzdy.
K § 10 až 12:
Uvedená ustanovena přejímají v podstatě dosavadní úpravu podle § 5, 7 a 8 zákona č. 58/1964 Sb.
Placená mateřská dovolená se prodlužuje podle obecné úpravy o 4 týdny i pracovnici, která převzala dítě do své trvalé péče, z dosavadních 18 na 22 týdnů. V souladu s tím se této pracovnici dává možnost vyčerpat tuto placenou mateřskou dovolenou nejpozději do dne, kdy dítě dosáhne sedmi měsíců života (dosud 26 týdnů).
Aby nedocházelo v jednotlivých případech k neodůvodněným tvrdostem, dává se v § 12 odst. 1 možnost přerušit poskytování peněžité pomoci v mateřství i v případě, kdy dítě muselo být umístěno v kojeneckém nebo jiném léčebném ústavu pro závažné onemocnění matky.
K § 13:
Dosavadní výše podpory při narození dítěte 650 Kčs se upravuje na 1000 Kčs.
Současně se dává vládě v § 35 zmocnění k případnému dalšímu zvyšování této dávky v souvislosti s vývojem cen potřeb pro novorozené děti.
K části třetí (§ 14 až 30):
K § 14 až 16:
Ustanovení § 14 vyjadřuje a zdůrazňuje účel přídavků na děti a jejich základní společenskou funkci. Z toho, že jsou základní formou společenské pomoci pro rodiny s dětmi, vyplývá i jejich vztah k ostatním podporám poskytovaným společností na děti. Všechny ostatní společenské podpory pro děti mají být proto v souladu s úpravou přídavku a mají k nim být doplňkem. Toho jsou povinny dbát všechny orgány, které takové podpory upravují a poskytují.
Přídavky na děti zůstávají stejně jako dosud dávkou nemocenského pojištění.
K § 17:
Zde se obecně vyjadřují podmínky pro vznik nároku na přídavky na děti. V podstatě se zachovávají dvojí dosavadní podmínky až na to, že se upouští od úpravy, že přídavky náleží jen na děti, které jsou pracovníku uznány za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy. Tato podmínka ztratila význam tím, že přídavky budou jednotné bez zřetele k výši příjmu poživatele.
Zatím se zachovává podmínka určitého pracovního úvazku a odpracování stanovené doby stejně jako je tomu v systémech rodinných přídavků i v řadě jiných zemí. Při dalším zpracovávání budoucí dlouhodobé koncepce bude třeba zvážit, zda a kdy lze při vhodných jiných zárukách a předpokladech od těchto podmínek upustit, zvláště kdyby v budoucnu bylo zvoleno řešení, že se přídavky na děti mají poskytovat na všechny děti bez rozdílu a že jsou pak nárokem dětí a nikoliv jejich živitelů.
U pracovníka povolaného ke službě v ozbrojených silách se upouští od dosavadní podmínky, aby byl před nástupem vojenské služby zaměstnán v posledních šesti měsících alespoň 90 dnů; tato podmínka se ukázala jako zbytečně přísná.
K § 18 a 19:
Věková hranice, do které se přiznávají přídavky, se zvyšuje z 25 let na 26 let, poněvadž od poslední zákonné úpravy přídavků v roce 1959 došlo k prodloužení povinné školní docházky o jeden rok a prodlužuje se i doba vysokoškolského studia. Kromě toho se přihlíží i k možnému prodloužení doby -studia na středních školách.
Hranice vlastního příjmu dítěte se zvyšuje z dosavadních 200 Kčs měsíčně na částku 500 Kčs v souladu s připravovanou úpravou v dani ze mzdy a s celkovou situací rodin s dětmi. Vládě se zároveň v § 35 dává zmocnění k tomu, aby podle celkového vývoje výdělků a životních nákladů mohla uvedenou hranici dále zvyšovat.
Přitom se počítá s tím, že ke společenským podporám, které jsou upraveny jako doplněk k přídavkům na děti, se nebude přihlížet a že se tyto podpory, popřípadě jejich peněžitá hodnota nebudou zahrnovat do vlastního příjmu dítěte. To má platit zejména o stipendiích s výjimkou stipendií, která mají povahu náhrady ušlé mzdy, o hodnotě bezplatného internátního zaopatření nebo bezplatně poskytovaných jídel mládeži připravující se pro budoucí povolání.
Rovněž tak dochází ke změně ve vztahu přídavků na děti k výchovnému a k sirotčímu důchodu. Je to v souvislosti se změnami v pojetí těchto dávek důchodového zabezpečení a s jejich úpravou v rámci koncepce společenských podpor pro rodiny s dětmi.
Výchovné k důchodům má stejnou povahu jako přídavky na děti. Podle dosud platné úpravy přídavky na děti měly přednost se zřetelem k tomu, že jejich výše byla odstupňována podle výše příjmů pracovníka včetně jeho důchodu. Z této zásady však platila řada výjimek např. pro pracující důchodce, kteří nesplňovali stanovenou podmínku pracovního úvazku. Dosavadní systém nebyl ani zcela spravedlivý, neboť v rodině důchodce, kde nikdo nebyl v zaměstnání, náleželo na nezaopatřené dítě výchovné k důchodu bez dalších podmínek. Jakmile však důchodce nebo jeho manžel vstoupil do zaměstnání, nenáleželo již výchovné, ale přídavky na děti za podmínek stanovených pro pracovníky; u důchodců však plnění těchto podmínek bylo obtížnější: Proto se navrhuje, aby vztah obou dávek byl změněn a aby příště mělo přednost výchovné. Tím se pro děti důchodců zabezpečí stejná situace bez zřetele k tomu, zda důchodce nebo jeho manželka (manžel důchodkyně) pracuje.
Přídavky na děti se mají zásadně poskytovat i na osiřelé děti, u nichž sirotčí důchod je vyjádřením náhrady za ztrátu živitele, nikoliv však i přídavků na -děti, které tento živitel dostával. Poskytování přídavků na oboustranně osiřelé dítě může být výjimečné, jen je-li sirotek v zaopatření prarodičů nebo starších sourozenců.
Podrobnosti o tom, které příjmy, jakým způsobem a v jaké míře se zahrnují do vlastního příjmu dítěte, stanoví prováděcí předpisy.
Na nezaopatřené vnuky a sourozence se budou při splnění stanovených podmínek přídavky na děti poskytovat jako dávka zákonná. Až dosud šlo u jednostranně osiřelých dětí o dávku dobrovolnou, na níž nebyl právní nárok.
K § 21:
Podmínka požadovaného pracovního úvazku se přejímá z dosavadní úpravy s tou změnou, že poloviční úvazek postačuje také každé pracovnici, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, a má z toho důvodu zkrácený pracovní úvazek, nikoliv tedy jen pracovnici osamělé jako dosud. Přitom se vychází z toho, že u pracovnice, která pečuje o nezaopatřené dítě, se musí hodnotit i tato péče o dítě jako práce pro společnost. Proto se u pracujících žen považuje poloviční úvazek v zaměstnání pro získání nároku na přídavky za postačující.
K § 22:
Dosud se požaduje pro nárok na přídavky na děti, aby pracovník odpracoval v kalendářním měsíci alespoň 20 pracovních dnů (směn) v rozsahu svého pracovního úvazku. Přitom se odpracované době kladou na roveň pouze takové neodpracované doby, za které náleží mzda nebo náhrada mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, a doba výkonu veřejné funkce nebo povinnosti. Ostatní, byť i omluvené přestávky v práci, se nezapočítávají.
Tato úprava přestává vyhovovat v době, kdy se přistupuje ke zkracování pracovní doby a kdy se má převážně zavést pětidenní pracovní týden; v některých měsících by pak nebylo ani možné stanovenou podmínku splnit a každá, i omluvená absence, pokud se její doba výslovně nezapočítává, by vylučovala přídavky na děti za celý měsíc.
Proto se stanoví, že pracovník má v souladu se svým pracovním úvazkem odpracovat všechny pracovní dny (směny). Zároveň se však určuje ve značně širším rozsahu než dosud, které doby se kladou na roveň odpracované době. Nebudou se započítávat především doby neomluvené nepřítomnosti v práci (neodůvodněné absence) a ty další doby, které nejsou uvedeny v § 22; přitom jakékoliv omluvené neplacené volno je kryto do tří dnů v kalendářním měsíci:
I když požadavek odpracování plného počtu pracovních dní (směn) se tedy zdá vcelku přísnější, bude nová úprava mírnější, než tomu bylo dosud, pokud jde o omluvenou nepřítomnost v práci; bude však podstatně přísnější, půjde-li o neomluvenou absenci. Ke ztrátě nároku na přídavky na děti dojde totiž již při jednodenní neomluvené absenci.
K § 23:
U skupin pracovníků, kterým se nestanoví pracovní doba a její rozvržení, není možné zjišťovat pracovní úvazek a odpracovanou dobu jinak než prostřednictvím určitého výdělku. Hranice 700 Kčs odpovídá některým již zavedeným úpravám (např. pro pracovníky na tzv. dohody o pracovní činnosti). Je přiměřená ke mzdám poskytovaným např. v domácké práci a není ani příliš nízká, aby umožňovala snadné získání přídavků i při malém rozsahu úvazku nebo prací.
U pracovníka se změněnou pracovní schopností a u pracovnice, která pečuje alespoň o jedno nezaopatřená dítě, postačuje pro získání nároku na přídavky dosažení výdělku 400 Kčs v kalendářním měsíci.
Částka 700 Kčs (popř. 400 Kčs) se úměrně snižuje, nemohl-li pracovník dosáhnout uvedeného výdělku z vážných důvodů, které se v tomto ustanovení jmenovitě uvádějí.
K § 24:
Výše přídavků na děti se stanoví na rozdíl od dosavadní úpravy bez zřetele k příjmu živitele. Relace k příjmu jen jednoho z rodičů stejně nevystihovala poměry v rodině a degrese ve výši přídavků nebo jejich odnětí při překročení stanovené hranice příjmu by v nové úpravě hospodářství byla v rozporu se zájmem společnosti na zvyšování pracovních výkonů a se zájmem pracovníků na zvyšování mezd. Dosavadní úprava je také předmětem časté kritiky. Odpadá rovněž dvojí výše přídavku na děti podle toho, zda pracovník je nebo není uživatelem zemědělské půdy. Toto rozlišení pozbylo významu, zvláště když přídavky mají být poskytovány i samostatně hospodařícím rolníkům.
Výše přídavků zahrnuje i dosavadní slevy poskytované v dani ze mzdy na druhé a další děti. Přitom má být v přídavcích na děti obsažena dále i určitá částka jako kompenzace zvýšení nákladů na děti; proto se zvyšují i přídavky na jedno dítě.
Přídavky na pět a více dětí se zvyšují na každé další dítě o částku, která je nižší než zvýšení na čtvrté dítě. Důvod je především v tom, že na páté a další dítě se již dnes neposkytuje žádná sleva na dani ze mzdy a že tedy je odůvodněné stanovit zde takové zvýšení, které odpovídá středu dosavadního zvýšení (dosud podle příjmu živitele 220 Kčs až 260 Kčs). Kromě toho má společnost především zájem, aby co nejvíce rodin mělo tři až čtyři děti, poněvadž to je z hlediska možnosti výchovy dětí v dnešní době a se zřetelem k demografickým potřebám nejvhodnější.
Vládě se dává v § 35 zmocnění, aby podle vývoje poměrů, zejména podle vývoje životních nákladů pro děti zvyšovala sazby přídavků.
Situace rodin, ve kterých jsou děti dlouhodobě těžce nemocné nebo děti s trvalými tělesnými nebo duševními vadami, bývá velmi těžká, zejména jestliže takové dítě vyžaduje stálé péče a nelze je umístit v ústavě pro péči o takové děti. Matka potom zpravidla nemůže být zaměstnána, čímž se příjem rodiny snižuje, anebo je-li matka zaměstnána, musí si rodina někoho k péči o dítě získat a nést o to vyšší náklady. Mimořádný důchod pro takové dítě může být přiznán teprve po vstupu do zaměstnání, i když neúspěšném, nebo až od 25. roku dítěte. Proto je potřebné pomoci takovým rodinám do této doby. Navrhuje se poskytovat na takové děti za stanovených podmínek příplatek k přídavkům ve výši 150 Kčs měsíčně. Invaliditu dítěte budou posuzovat orgány sociálního zabezpečení (posudkové komise sociálního zabezpečení) podle předpisů o tom vydaných.
K § 25:
Věcně se přejímá dosavadní úprava.
K § 26:
Ve srovnání s dosavadním stavem dochází k volnější úpravě v tom, komu se přídavky poskytují, je-li více pracovníků, u nichž jsou splněny stanovené podmínky. Až dosud se přídavky poskytovaly z nemocenského pojištění toho pracovníka, jemuž bylo dítě uznáno za vyživovanou osobu z hlediska předpisů o dani ze mzdy.
Tato vázanost na daň ze mzdy napříště odpadá.
Splňuje-li předpoklady pro poskytování přídavků několik pracovníků, přiznají se přídavky tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření. Jestliže dítě je v přímém zaopatření více pracovníků (např. oba zaměstnaní rodiče), může uplatnit nárok kterýkoliv z nich; nedojde-li však mezi nimi k dohodě, náleží přednost matce.
K § 27 až 30:
Ve výplatě přídavků na děti se přejímá dosavadní právní úprava (§ 38 zákona o nemocenském pojištění), která se osvědčila. Rozvádí se však podrobněji, a to zejména pro případy, kdy dítě je v plném zaopatření ústavu pro péči o děti.
Přídavky na děti umístěné v plném zaopatření některého ústavu pro péči o děti se vyplácejí tomuto zařízení. Současně se však zde stanoví povinnost přihlédnout při stanovení úhrady nákladů rodičům za pobyt dítěte v ústavě k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány přídavky na děti. Vyhláška č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež, byla zpracovávána s ohledem na dosavadní výši přídavků na děti; tuto úpravu bude nutné přezkoušet a podle nového zákonného stavu změnit.
Pro přídavky na děti se také zpřesňují dosavadní ustanovení o přechodu nároku v případě úmrtí a o jejich nepostižitelnosti výkonem rozhodnutí.
K části čtvrté (§ 31 až 33):
K § 31:
Zvláštní úpravy nemocenského pojištění pro některé skupiny pracovníků, vydané podle příslušných zmocňovacích ustanovení zákona č. 54/1956 Sb. vyhláškou, stanoví odchylky pro studenty a žákyně (vyhláška č. 102/1957 Ú. l.) a pro pracovnice na dohodu o pracovní činnosti (vyhláška č. 21/1963 Sb.). Ustanovení § 31 obsahuje úpravu potřebnou pro aplikaci nového zákona pro tyto skupiny pracovnic v uvedených případech. Zároveň se ruší v § 39 ustanovení odchylných úprav, která jsou v rozporu se zákonem; jinak zůstávají uvedené úpravy v platnosti.
K § 32:
Nárok na dávky v mateřství s výjimkou vyrovnávacího příspěvku a na přídavky na děti se v § 32 nově zakládá pro občany, kteří po skončení zaměstnání a po uplynutí ochranné lhůty z něho jsou vedeni v evidenci národního výboru jako uchazeči o zaměstnání. Tyto dávky bude vyplácet orgán příslušný k poskytování podpor před nástupem do práce a k usnadnění takového nástupu.
Prozatím jsou podobné případy řešeny jen dílčím způsobem ve vyhlášce č. 86/1967 Sb., kterou se upravuje uvolňování pracovníků a jejich umísťování a hmotné zabezpečení v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními.
K § 33:
Toto ustanovení vztahuje působnost zákona i na příslušníky ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti. Tím se mění a doplňuje zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění rušeného zákona č. 58/1964 Sb. a předpisy o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti.
K části páté (§ 34 až 39):
Dávky upravené tímto zákonem jsou dávkami nemocenského pojištění; proto je třeba zařadit je do systému dávek nemocenského pojištění namísto dávek dosavadních.
Některé dílčí otázky týkající se poskytování dávek v mateřství jsou podle příslušných zmocnění upraveny v prováděcí vyhlášce č. 143/1963 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění. Ta ustanovení uvedené vyhlášky, která vyžadují změny, se ruší v souladu s tímto zákonem v § 39. Uvedená vyhláška zůstává jinak nadále v platnosti.
Prováděcí předpis k poskytování přídavků na děti bude vydán podle zmocnění obsaženého v § 36 odst. 2 nově vyhláškou.
K § 37:
Přechod na novou úpravu se řeší tak, že placenou mateřskou dovolenou, popřípadě nárok na její prodloužení podle nového zákona získá i ta pracovnice, která nastoupila mateřskou dovolenou přede dnem počátku jeho účinnosti, jestliže v den předcházející tomuto dni měla ještě nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle dosavadních předpisů. Věcně jde o obdobný způsob přechodu na novou úpravu, jako tomu bylo podle zákona č. 58/1964 Sb.
Z důvodů úplnosti je zde třeba uvést i vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, i když v poskytování této dávky nedochází ke změnám.
K § 38:
Jelikož ode dne počátku účinnosti zákona bude mít přednost výchovné k důchodům před přídavky na děti, dojde k přesunu v nárocích občanů, a to nárazově k uvedenému dni. Zpracování těchto případů si u orgánů sociálního zabezpečení vyžádá určité doby. Proto bude nutné zařídit z hlediska občanů plynulý přechod (např. tak, že po určitou dobu budou ještě poskytovány přídavky, které se pak zaúčtují na výchovné).
Rovněž tak je třeba upravit vzájemný způsob zúčtování přeplatků nebo nedoplatku, které přitom vzniknou.
V Praze dne 15. května 1988
Předseda vlády:
Ing. Černík v. r.
Dopad návrhu úpravy přídavků na děti (na 1 dítě 90 Kčs, na dvě děti 330 Kčs, na tři děti 680 Kčs, na čtyři děti 1 030 Kčs a každé další dítě + 240 Kčs) a úpravy daně ze mzdy na celkový příjem živitelů dětí (v Kčs)
|
U hrubé mzdy živitelů do |
s 1 dítětem |
se 2 dětmi |
se 3 dětmi |
se 4 dětmi |
s 5 dětmi |
|||||||||
|
zvýšení daně ze mzdy |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmu živitele + - |
zvýšení daně ze mzdy |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmu živitele + - |
zvýšení daně ze mzdy |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmu živitele + - |
zvýšení daně ze mzdy (platí i pro 5. a každé další dítě) |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmu živitele + - |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmu živitele + - |
|
|
500 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
13 |
+ 160 |
+ 147 |
21 |
+ 250 |
+ 229 |
29 |
+ 340 |
+ 311 |
+ 320 |
+ 291 |
|
800 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
22 |
+ 160 |
+ 138 |
37 |
+ 250 |
+ 213 |
52 |
+ 340 |
+ 288 |
+ 320 |
+ 268 |
|
1 100 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
33 |
+ 160 |
+ 127 |
56 |
+ 250 |
+ 194 |
78 |
+ 340 |
+ 262 |
+ 320 |
+ 242 |
|
1 400 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
46 |
+ 160 |
+ 114 |
76 |
+ 250 |
+ 174 |
106 |
+ 340 |
+ 234 |
+ 320 |
+ 214 |
|
1 600 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
55 |
+ 160 |
+ 105 |
91 |
+ 280 |
+ 189 |
127 |
+ 390 |
+ 263 |
+ 390 |
+ 263 |
|
1 800 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
64 |
+ 160 |
+ 96 |
107 |
+ 280 |
+ 173 |
150 |
+ 390 |
+ 240 |
+ 390 |
+ 240 |
|
2 000 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
74 |
+ 160 |
+ 86 |
124 |
+ 280 |
+ 156 |
174 |
+ 390 |
+ 216 |
+ 390 |
+ 216 |
|
2 200 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
85 |
+ 160 |
+ 75 |
142 |
+ 280 |
+ 138 |
199 |
+ 390 |
+ 191 |
+ 390 |
+ 191 |
|
2 400 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
96 |
+ 160 |
+ 64 |
160 |
+ 310 |
+ 150 |
224 |
+ 440 |
+ 216 |
+ 440 |
+ 216 |
|
2 600 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
108 |
+ 160 |
+ 52 |
180 |
+ 310 |
+ 130 |
252 |
+ 440 |
+ 188 |
+ 440 |
+ 188 |
|
2 800 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
120 |
+ 160 |
+ 40 |
200 |
+ 310 |
+ 110 |
280 |
+ 440 |
+ 160 |
+ 440 |
+ 160 |
|
3 000 |
0 |
+ 20 |
+ 20 |
132 |
+ 160 |
+ 28 |
220 |
+ 310 |
+ 90 |
308 |
+ 440 |
+ 132 |
+ 440 |
+ 132 |
|
3 400 |
0 |
+ 90 |
+ 90 |
156 |
+ 230 |
+ 74 |
260 |
+ 350 |
+ 90 |
364 |
+ 500 |
+ 136 |
+ 520 |
+ 156 |
|
3 800 |
0 |
+ 90 |
+ 90 |
180 |
+ 230 |
+ 50 |
300 |
+ 350 |
+ 50 |
420 |
+ 500 |
+ 80 |
+ 520 |
+ 100 |
|
4 200 |
0 |
+ 90 |
+ 90 |
204 |
+ 330 |
+ 126 |
340 |
+ 370 |
+ 30 |
476 |
+ 540 |
+ 64 |
+ 560 |
+ 84 |
|
4 600 |
0 |
+ 90 |
+ 90 |
228 |
+ 330 |
+ 102 |
380 |
+ 370 |
- 10 |
532 |
+ 540 |
+ 8 |
+ 560 |
+ 28 |
|
5 000 |
0 |
+ 90 |
+ 90 |
252 |
+ 330 |
+ 78 |
420 |
+ 370 |
- 50 |
588 |
+ 540 |
- 48 |
+ 560 |
- 28 |
|
U hrubé mzdy živitelů do |
s 6 dětmi |
se 7 dětmi |
s 8 dětmi |
s 9 dětmi |
s 10 dětmi |
|||||
|
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmů živitele + - |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmů živitele + - |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmů živitele + - |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmů živitele + - |
zvýšení přídavků na děti |
rozdíl příjmů živitele + - |
|
|
500 |
+ 300 |
+ 271 |
+ 280 |
+ 251 |
+ 260 |
+ 231 |
+ 240 |
+ 211 |
+ 220 |
+ 191 |
|
800 |
+ 300 |
+ 248 |
+ 280 |
+ 228 |
+ 260 |
+ 208 |
+ 240 |
+ 188 |
+ 220 |
+ 168 |
|
1 110 |
+ 300 |
+ 222 |
+ 280 |
+ 202 |
+ 260 |
+ 182 |
+ 240 |
+ 162 |
+ 220 |
+ 142 |
|
1 400 |
+ 300 |
+ 194 |
+ 280 |
+ 174 |
+ 260 |
+ 154 |
+ 240 |
+ 134 |
+ 220 |
+ 114 |
|
1 600 |
+ 390 |
+ 263 |
+ 390 |
+ 263 |
+ 390 |
+ 263 |
+ 390 |
+ 263 |
+ 390 |
+ 263 |
|
1 800 |
+ 390 |
+ 240 |
+ 390 |
+ 240 |
+ 390 |
+ 240 |
+ 390 |
+ 240 |
+ 390 |
+ 240 |
|
2 000 |
+ 390 |
+ 216 |
+ 390 |
+ 216 |
+ 390 |
+ 216 |
+ 390 |
+ 216 |
+ 390 |
+ 216 |
|
2 200 |
+ 390 |
+ 191 |
+ 390 |
+ 191 |
+ 390 |
+ 191 |
+ 390 |
+ 191 |
+ 390 |
+ 191 |
|
2 400 |
+ 440 |
+ 216 |
+ 440 |
+ 216 |
+ 440 |
+ 216 |
+ 440 |
+ 216 |
+ 440 |
+ 216 |
|
2 600 |
+ 400 |
+ 188 |
+ 440 |
+ 188 |
+ 440 |
+ 188 |
+ 440 |
+ 188 |
+ 440 |
+ 188 |
|
2 800 |
+ 400 |
+ 160 |
+ 440 |
+ 160 |
+ 440 |
+ 160 |
+ 440 |
+ 160 |
+ 440 |
+ 160 |
|
3 000 |
+ 400 |
+ 132 |
+ 440 |
+ 132 |
+ 440 |
+ 132 |
+ 440 |
+ 132 |
+ 440 |
+ 132 |
|
3 400 |
+ 540 |
+ 176 |
+ 560 |
+ 196 |
+ 580 |
+ 216 |
+ 600 |
+ 236 |
+ 620 |
+ 256 |
|
3 800 |
+ 540 |
+ 120 |
+ 560 |
+ 140 |
+ 580 |
+ 160 |
+ 600 |
+ 180 |
+ 620 |
+ 200 |
|
4 200 |
+ 580 |
+ 104 |
+ 600 |
+ 124 |
+ 620 |
+ 144 |
+ 640 |
+ 164 |
+ 660 |
+ 184 |
|
4 600 |
+ 580 |
+ 48 |
+ 600 |
+ 68 |
+ 620 |
+ 88 |
+ 640 |
+ 108 |
+ 660 |
+ 128 |
|
5 000 |
+ 580 |
-8 |
+ 600 |
+ 12 |
+ 620 |
+ 32 |
+ 640 |
+ 52 |
+ 660 |
+ 72 |