Důvodová zdráva

Všeobecná část

V perspektivách budoucího rozvoje životní úrovně v Československu mají a musí mít významné místo opatření zaměřená k podpoře mateřského poslání žen a ke společenské pomoci pro rodiny s dětmi. Tato sociálně politická opatření jsou předpokladem, aby se ženám usnadnily úkoly, které jim přináší zrození dítěte a mateřská péče o děti, a aby se rodinám občanů, v nichž jsou nezaopatřené děti, ulehčila péče o ně. Tyto úkoly plní rodiny a ženy nejen ve vlastním zájmu, ale stejně v zájmu společnosti, národa a státu. Účinná společenská pomoc pro matky a rodiny s dětmi je zároveň předpokladem, aby se mohlo v dohledné době dosáhnout žádoucího obratu v dnešním nepříznivém demografickém vývoji, který počíná ohrožovat samu reprodukci populace nezbytnou pro další život v našich zemích.

Mezi sociálně politická opatření pro matky a pro rodiny s dětmi patří a mají v nich přední význam jednak úpravy materiálního zabezpečení žen v těhotenství, při porodu a po něm (tj. dávek v mateřství), jednak úprava materiálních příspěvků strčených k tomu, aby životní podmínky rodin s dětmi, zejména průměr příjmů připadajících v rodině na hlavu, nebyly v příkrém nepoměru k životní úrovni občanů, kteří nemusí pečovat o děti.

1. Materiální zabezpečení pracovnic v těhotenství, při porodu a po něm

První etapa programu postupného zlepšování materiálního zabezpečení žen se uskutečnila přijetím zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné žehy a matky, který nabyl účinnosti 1. dubna 1964. Kromě významných pracovněprávních úprav ve prospěch těhotných žen a matek, které byly potom převzaty do zákoníku práce, zákon nově upravil především podmínky, dobu poskytování a výši peněžité pomoci v mateřství, která pracovnicím a ženám obdobně činným náleží v těhotenství a mateřství jako peněžitá dávka nemocenského pojištění. Doba poskytování této dávky byla prodloužena na 22 týdnů, pro matky dvojčat na 35 týdnů a pro osamělé ženy na 26 týdnů. Výše peněžité pomoci v mateřství v prvních 18 týdnech byla odstupňována podle získané doby zaměstnání podobně jako u nemocenského; její sazby činily při době zaměstnání do dvou let 75%, od dvou do pěti let 80% a nad pět let 90% čisté denní mzdy. Od 19. týdne byly sazby odstupňovány podle pořadí narození dítěte a činily při narození prvního dítěte 40%, druhého 50% a třetího a každého dalšího 60% čisté denní mzdy.

Pro družstevní rolnice byla obdobná úprava pojata do zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Dalším dílčím opatřením pro těhotné žehy a matky byla jejich ochrana před nepříznivými vlivy práce a pracovního prostředí a s tím souvisící hmotné zabezpečení. Zákoník práce č. 65/1965 Sb. upravil v § 150 a 153 převádění pracovnic, které jsou těhotné nebo jsou v období devíti měsíců po porodu a jsou ohrožovány nepříznivými vlivy vykonávané práce nebo pracovního prostředí, popřípadě vlivy tkvícími v jejich osobě, na jinou práci pro ně vhodnou. V souvislosti s tím byl zaveden vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství jako nová dávka nemocenského pojištění, která umožňuje vyrovnat z prostředků nemocenského pojištění snížení výdělku, jež popřípadě pracovnici při převedení na jinou práci postihne. Jeho úprava byla pojata do § 4 zákona č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, který byl vydán zároveň se zákoníkem práce.

Prodloužení placené mateřské dovolené a výše sazeb peněžité pomoci v mateřství postavily československou úpravu hmotného zabezpečení žen v souvislosti s porodem na jedno z prvních míst na světě. To se projevilo příznivým přijetím úpravy a zprvu i částečným zvýšením porodnosti. Populační účinek však brzy pominul, protože progresivní úprava hmotného zabezpečení nebyla doprovázena dalšími dosti účinnými kroky v bytové politice, ve zvyšování úrovně příjmů rodin s dětmi, ve zlepšování služeb, v úpravách pracovní doby a jinými opatřeními, která zlepšují postavení zaměstnaných žen a pomáhají rodinám s dětmi.

Při vysoké a stále ještě rostoucí zaměstnanosti žen připadá nyní převážná většina narozených dětí na zaměstnané matky. Proto je pro péči o narozené děti zvlášť významné, po jak dlouhou dobu může matka u dítěte zůstat doma bez ztráty zaměstnání a svého postavení v něm a bez podstatného snížení životní úrovně rodiny. Další prodloužení mateřské dovolené prodlužuje tuto dobu a odsunuje na pozdější čas návrat do zaměstnání a potřebu svěřit péči o dítě jeslím nebo jiným pečovatelům, ať z kruhu rodiny nebo cizím.

Proto se v další etapě navrhuje prodloužit znovu mateřskou dovolenou o čtyři týdny na 26 týdnů a sjednotit dosavadní rozdílné sazby peněžité pomoci v mateřství na jednotnou sazbu 90% čisté denní mzdy pro všechny pracovnice. Zároveň se navrhuje zvýšit podporu při narození dítěte, která se poskytuje jako jednorázový příspěvek k úhradě nákladů vzniklých při narození dítěte. Perspektivně se počítá s tím, že se umožní ženám, které si to budou přát, aby mohly pečovat o dítě v rodině i po skončení placené mateřské dovolené a byly přitom částečně zabezpečeny jednotným příspěvkem až do jednoho roku života dítěte a postupně podle hospodářských možností i po delší dobu.

Úprava, která se nyní navrhuje, vychází z těchto zásad:

a) Mateřská dovolená jako pracovněprávní volno upravené v zákoníku práce (§ 157 odst. 1) se prodlužuje z 22 týdnů na 26 týdnů.

b) Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství z prostředků nemocenského pojištění se prodlužuje z 22 na 26 týdnů. Jinak se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství proti dnešnímu stavu v podstatě nemění.

c) Dosavadní sazby peněžité pomoci v mateřství se sjednocují na jedinou sazbu 90% a opouští se jejich dosavadní odstupňování podle získané doby zaměstnání a podle pořadí narození dítěte. Při dosavadní úpravě byly postiženy zejména mladé matky, které od prvního vstupu do zaměstnání nemohly ještě získat delší dobu zaměstnání a které zpravidla přitom mají nízkou mzdu, takže výsledná dávka byla nízká z obou těchto důvodů. Kromě toho sjednocení sazeb přispěje i k zjednodušení prací spojených s poskytováním peněžité pomoci v mateřství v závodech.

d) Podpora při narození dítěte se zvyšuje ze 650 Kčs na 1000 Kčs pro každé narozené dítě; tím se má především kompenzovat zvýšení cen potřeb pro novorozené děti.

2. Materiální společenská pomoc pro rodiny s dětmi

V našem společenském uspořádání je pro rodiny s dětmi určena řada přímých i nepřímých způsobů materiální pomoci. K přímým způsobům patří na prvém místě přídavky na děti poskytované z prostředků nemocenského pojištění pracovníků, popřípadě z jiných odvětví sociálního zabezpečení, stipendia pro studenty a peněžní i naturální formy pomoci poskytované při přípravě mládeže pro povolání, zejména v přípravném období učebního poměru. Mezi nepřímými způsoby jsou na prvním místě slevy poskytované v dani ze mzdy na vyživované děti, dále pak různé slevy na nájemné, slevy v dopravě, slevy na poplatcích za děti v jeslích, mateřských školách, ve školním stravování apod.

Různé formy těchto podpor vznikaly postupně a zpravidla živelně na různých úsecích společenského života bez zřetele k formám pomoci používaným na jiných úsecích. Jejich působení není dosud navzájem zkoordinováno a často se stává, že některé formy působí i protichůdně. Nejzávažnější je nesourodé a zčásti i protichůdné působení obou hlavních forem pomoci, tj. přídavku na děti a slev na dani ze mzdy.

Přídavky na děti jsou dosud odstupňovány podle různých hledisek a nejsou pro všechny děti jednotné. Výše přídavků na děti stoupá progresivně s počtem dětí v rodině, zároveň se však řídí příjmem živitele a klesá, popřípadě nárok vůbec odpadá, má-li živitel pracovní příjem překračující stanovené hranice příjmových pásem. Naproti tomu slevy na dani ze mzdy jsou tím vyšší, čím má pracovník vyšší pracovní příjem; slevy se však poskytují nejvýše na čtyři děti a největší výhodu dostává pracovník na první své dítě. Tím vznikly četné nesrovnalosti a logické nedůslednosti ve výsledné výši podpor na děti. Kromě toho ztráta nebo snížení přídavků při překročení příjmové hranice měla často demobilizující účinek na pracovní výkon.

Proto má být vytvořen dlouhodobý ideový program společenské pomoci rodinám s dětmi a jednotná koncepce pro její další rozvíjení.

V první fázi řešení se v podstatě slučují obě hlavní formy hmotné pomoci pro rodiny s dětmi, tj. přídavky na děti poskytované z nemocenského pojištění jako přímé peněžité příspěvky na děti a slevy poskytované na děti v dani ze mzdy, které jsou hlavní formou nepřímých hmotných podpor na děti; kromě toho se přídavky zvyšují o další dotaci státu. Sjednocení do jednotných přídavků na děti z nich vytvoří základní formu peněžité pomoci rodinám s dětmi, která se může dále rozvíjet a diferencovaně doplňovat dalšími vhodnými formami.

První fáze sama o sobě ještě neznamená výrazné zvýšení pomoci pro rodiny s dětmi, zvláště uváží-li se, že značná část této pomoci má být vlastně kompenzací za zvýšení životních nákladů. Vytvoří však nezbytný a soustavný základ, který se bude moci v souladu s vývojem ekonomky a společenských poměrů dole rozvíjet a být spolu s ostatními nástroji sociální politiky účinným prostředkem v komplexu opatření ke společenské pomoci pro rodiny s dětmi a k podpoře optimálního populačního rozvoje.

Navržená úprava vychází z těchto zásad:

a) Přídavky na děti, do nichž se zahrnují i slevy poskytované dosud na nezaopatřené děti v dani ze mzdy, jsou základní formou společenské pomoci pro rodiny s nezaopatřenými dětmi a jsou určeny výlučně k péči o děti. Ostatní formy musí být upravovány tak, aby k této základní formě tvořily doplněk.

b) Pojem nezaopatřených dětí se rozšiřuje jednak tím, že se věková hranice se zřetelem k prodloužení školní docházky a studia zvyšuje na 26 let, jednak tím, že se zvyšuje hranice vlastního příjmu dítěte na 500 Kčs.

c) Ponechávají se v platnosti podmínky požadující pro získání přídavku na děti určitou míru pracovní činnosti (pracovní úvazek a odpracovaná doba).

d) Výše přídavků na děti bude stejná pro všechny skupiny pracovníků bez zřetele k výši jejich příjmů a bez zřetele k tomu, zda jsou uživateli zemědělské půdy.

e) V konkurenci přídavků na děti a výchovného k důchodům bude mít příště přednost výchovné. Se zřetelem k tomu, že sirotčí důchod má povahu náhrady za ztrátu výdělku zemřelého rodiče, nebude napříště pobírání tohoto důchodu vylučovat nárok na přídavky.

f) Přídavky na děti poskytované z různých systémů zabezpečení jsou v podstatě mezi sebou rovnocenné. Mezi více oprávněnými bude pro získání přídavků rozhodovat, kdo z nich má dítě v přímém zaopatření. Vznikne-li spor mezi rodiči, kteří oba mají dítě v přímém zaopatření, bude mít přednost matka.

3. Legislativní provedení

Pro legislativní provedení se volí forma nového souborného zákona o peněžitých dávkách v mateřství (o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, o peněžité pomoci v mateřství a o podpoře při narození dítěte) a o přídavcích na děti. Zároveň se v zákoně upravuje nově i délka mateřské dovolené jako pracovního volna podle pracovněprávních předpisů.

Nový zákon nahradí dosud platná ustanovení zákona č. 58/1364 Sb., ustanovení o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství obsažené v § zákoně č. 67/1965 Sb. a ustanovení o přídavcích na děti obsažená v § 30 až 39 zákona č. 5/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

Poněvadž se zbývající ustanovení zákona č. 67/196 Sb. převedou do zákona č. 54/1956 Sb., budou zákonné předpisy o nemocenském pojištění pracovníků shrnuty jen ve dvou zákonech.

Ustanovení navrhovaného zákona budou platit pro pracovníky v pracovním poměru a pro členy výrobních družstev, jakož i pro jiné pracovníky a občany zahrnuté do pojištění různými předpisy vydanými na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 54/1956 Sb. Budou obdobně platit také pro příslušníky ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti, jakož i pro občany, kteří jsou v evidenci národního výboru jako uchazeči o zaměstnání.

Obdobná úprava bude zvláštními předpisy provedena také v sociálním zabezpečení umělců, družstevních rolníků a občanů samostatně hospodařících.

4. Ekonomicky dosah nové úpravy dávek v mateřství a přídavků na děti

a) Dávky v mateřství

Placené mateřské dovolené z prostředků nemocenského pojištění pracovníků a členů výrobních družstev využívá ročně 154 až 156 tisíc pracovnic a členek výrobních družstev. Rozpočtované náklady na peněžitou pomoc v mateřství v roce 1968 činí pro ně 616,7 mil. Kčs. Z toho připadá na pracovnice 601,8 mil. Kčs a na členky výrobních družstev 14,9 mil. Kčs.

Celkové roční náklady na peněžitou pomoc v mateřství v roce 1968 by podle navrhované úpravy činily 813,6 mil. Kčs, takže zvýšení ročních rozpočtových nákladů by činilo 196,9 mil. Kčs. Z toho připadá na pracovnice v pracovním poměru 192,1 mil. Kčs a na členky výrobních družstev 4,8 mil. Kčs.

Poněvadž k prodloužení a úpravě placené mateřské dovolené má dojít od 1. července 1968, promítne se zvýšení v rozpočtu nemocenského pojištění pracovníků a v rozpočtu nemocenského pojištění členů výrobních družstev jen za 5 měsíců. Bude proto třeba schválené rozpočty na rok 1968 zvýšit o 82,0 mil. Kčs, z čehož připadne na úpravu rozpočtu nemocenského pojištění pracovníka 80,0 mil. Kčs a na úpravu rozpočtu nemocenského pojištění členů výrobních družstev 2,0 mil. Kčs.

K těmto nákladům přistupuje zcela malá částka v oborech ministerstev národní obrany a vnitra pro příslušnice ozbrojených sil z povolání. Tento náklad bude třeba pokrýt v rámci rozpočtu těchto ministerstev.

Všechny pracovnice, popřípadě členky výrobních družstev získají navrženou úpravou nárok na placenou mateřskou dovolenou delší o 4 týdny, tj. o 18,18% dosavadní délky placené mateřské dovolené; přitom celková částka peněžité pomoci v mateřství bude v průměru zvýšena o 31,9%.

Peněžitá pomoc v mateřství za prvních 18 týdnů podle dosavadních sazeb se poskytuje:

-	8%	rodiček ve výši 73% z čisté denní mzdy
-	20%	rodiček ve výši 80% z čisté denní mzdy
-	82%	rodiček ve výši 90% z čisté denní mzdy

 

Podle dosavadních sazeb za další 4 týdny se poskytuje:

-	42,7%	rodiček ve výši 40% z čisté denní mzdy
-	31,8%	rodiček ve výši 50% z čisté denní mzdy
-	23,5%	rodiček ve výši 80% z čisté denní mzdy

 

Dopad jednotné sazby 90% z čisté denní mzdy a dalšího prodloužení mateřské dovolené na celkovou výši peněžité pomoci v mateřství v jednotlivých případech ukazuje tato tabulka:

Pořadí narozených dětí	Délka a sazby peněžité pomoci v mateřství podle dosavadních předpisů		Orientační roční počet porodů s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství		Délka a sazby peněžité pomoci v mateřství podle návrhu	Celková částka peněžité pomoci v mateřství ve srovnání s dosavadním stavem se zvyšuje o %
	*) 18 týdnů %	**) 4 týdny %	absolutně	v % k celkovému počtu porodů	26 týdnů %
1. dítě	75	40	12 240	7,95	90	55,0
2. dítě	75	50	80	0,05	90	51,0
3. a další dítě	75	60	-	-	90	47,2
1. dítě	80	40	12 840	8,34	90	46,2
2. dítě	80	50	2 540	1,65	90	42,7
3. a další dítě	80	60	20	0,01	90	39,3
1. dítě	90	40	40 670	26,41	90	31,5
2. dítě	90	50	46 430	30,15	90	28,6
3. a další dítě	90	60	39 180	25,44	90	25,8
celkem			154 000	100,00		31,9

 

*) sazby podle doby zaměstnání

**) sazby podle pořadí narození dítěte

Při předpokládaném růstu mezd a zvýšení populace lze odhadovat zvýšení nákladů na toto prodloužení a úpravu sazeb peněžité pomoci v mateřství v roce 1970 zhruba na částku 212 mil. Kčs.

Zvýšení vyplývající z úpravy horní hranice čisté denní mzdy, z níž se stanoví peněžitá pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, je zanedbatelné, poněvadž žen s tak vysokými pracovními příjmy ve věku, kdy mají děti, je zcela nepatrný počet.

Dnešní výše podpory při narození dítěte byla stanovena již v roce 1948 v zákoně o národním pojištění č. 99/1948 Sb.

Zákonem č. 59/1956 Sb. byly dřívější dvě dávky (porodné a dětská výbava) sloučeny v jedinou bez jejich současného zvýšení. Během uplynulých dvaceti let se změnily ceny potřeb pro novorozené děti, zvláště pak i náročnost na jejich kvalitu. Z těchto důvodů nelze přesně stanovit výší změny v cenách pro obtížnou srovnatelnost výrobků. Např. v roce 1956 dětská dřevěná postýlka s matrací stála 280 Kčs, dnes v důsledku změny výrobní normy stojí 340 Kčs, tj. o 21,1% více, obdobně běžný typ dětského kočárku je dražší o 16,6% atd. Uvažované úpravy maloobchodních cen přivodí další snížení reálné hodnoty podpory při narození dítěte.

Zvýšení této dávky si v roce 1968 vyžádá, bude-li mít účinnost od 1. července 1968, zvýšení nákladů v nemocenském pojištění pracovníků a členů výrobních družstev celkem o 30,3 mil. Kčs; z toho v rozpočtu nemocenského pojištění pracovníků 29,5 mil. Kčs a v rozpočtu nemocenského pojištění členů výrobních družstev 0,8 mil. Kčs. Při očekávané porodnosti si navržená úprava vyžádá roční zvýšení nákladů na tuto dávku v roce 1970 o 74,8 mil. Kčs.

b) Přídavky na děti

Přídavky na děti podle dosavadních předpisů (včetně snížených přídavků na děti držitelů zemědělské půdy) pobralo z prostředků nemocenského pojištění pracovníků a členů výrobcích družstev v roce 1967 podle statistického šetření provedeného Státním statistickým úřadem za měsíc květen celkem 1 795 000 pracovníků a členů výrobních družstev. Celkový počet dětí, na které byly přídavky vyplaceny, činil 3 396 000 dětí. Rozdělení příjemců podle počtu dětí je patrno z této tabulky:

Počet příjemců přídavků na děti

Hrubý měsíční příjem Kčs	s 1 dítětem	se 2 dětmi	se 3 dětmi	se 4 dětmi	s 5 dětmi	se 6 a více dětmi	Celkem
do 1 400	113 359	63 139	27 739	11 390	5 222	5 289	226 138
	6,32%	3,52%	1,55%	0,63%	0,29%	0,30%	12,61%
1401 - 2200	454 743	294 273	143 035	44 058	15 386	10 434	1 061 029
	25,34%	21,97%	7,97%	2,45%	0,86%	0,58%	59,17%
2201 - 3000	180,252	186 502	57 680	14 106	4 309	2 311	445 160
	10,04%	10,39%	3,21%	0,79%	0,24%	0,13%	24,80%
3001 - 3800	-	34 416	11818	2 503	791	382	49 910
	-	1,92%	0,66%	0,14%	0,04%	0,02%	2,78%
nad 3800	-	-	3 089	568	163	76	3 896
	-	-	0,17%	0,03%	0,01%	-	0,21%
příjemci do šetření nezahrnutí	2 483	3 193	1 166	324	223	349	7 738
	0,14%	0,17%	0,07%	0,02%	0,01%	0,02%	0,43%
příjemci celkem v % k celku	750 837	681 523	244 527	72 949	26 094	18 841	1 794 771
	41,84%	37,97%	13,63%	4,06%	1,45%	1,05%	100,00%

 

Z celkového počtu 18 841 příjemců se 6 a více dětmi bylo 20 778 příjemců se 6 dětmi, tj. 0,60%, 4807 příjemci se 7 dětmi, tj. 0,27%, 2000 příjemců s 8 dětmi, tj. 0,11% a 1256 příjemců s 9 a více dětmi, tj. 0,07% všech příjemců přídavků na děti.

Počet pracovníků a členů výrobních družstev s nezaopatřenými dětmi, na které nebyl v době šetření buď pro vyšší příjem živitele nebo z dalších důvodů nárok na přídavky na děti, činil

	s jedním dítětem	se dvěma dětmi	se třemi dětmi	se čtyřmi dětmi	s pěti dětmi	se šesti a více dětmi	celkem
celkem	47 416	17 107	2 180	744	286	216	67 949
celkem rodin	798 253	698 630	246 707	73 693	26 380	19 057	1 862 720

 

Podle nové úpravy přídavku na děti budou mít nárok na jednotné přídavky na děti všichni pracující a členové výrobních družstev bez ohledu na výši příjmu živitele. Počet příjemců přídavků na dětí se zvýší především o ty pracovníky, kteří u jednoho dítěte a příjmu přes 3000 Kčs měsíčně neměli podle dosavadních předpisů na přídavky nárok. Odhaduje se, že počet příjemců přídavku na děti bude činit v roce 1968 asi 1 803 000 z řad pracovníků a členů výrobních družstev. Z toho se počítá se 798 253 rodinami (42,85%) s jedním dítětem, s 698 630 rodinami (37,51%) se dvěma dětmi, s 216 707 rodinami (13,24%) se třemi dětmi, se 73 693 rodinami (3,96%) se čtyřmi dětmi, s 26 380 rodinami (1,42%) s pěti dětmi, s 10 893 rodinami (0,58%) se šesti dětmi, s 4861 rodinami (0,26%) se sedmi dětmi, s 2025 rodinami (0,11%) s osmi dětmi a s 1277 rodinami (0,07%) s devíti a více dětmi. Na jednoho příjemce připadá průměrně 1,9 dětí. Přídavky se budou po úpravě v roce 1968 vyplácet okrouhle na 3 490 000 dětí.

V dalších letech se předpokládá, že bude počet příjemců mírně stoupat, avšak počet dětí, na něž se budou vyplácet přídavky, bude klesat. Tento předpoklad vyplývá z vývoje porodnosti ve státě v posledních letech, kdy podíl prvorozených dětí na celkové porodnosti stoupá, podíl druhorozených dětí se udržuje zhruba na stejné úrovni, zatímco podíl třetích a dalších dětí rok od roku klestí.

Zvýšení dotace státu, kterou si navržená úprava přídavků na děti vyžádá v roce 1968 při jejím zavedení od 1. července, se odhaduje na 1303 milióny Kčs; z toho připadá na úpravu rozpočtu nemocenského pojištění pracovníků 1280 ml. Kčs a na úpravu rozpočtu nemocenského pojištění členů výrobních družstev 23 mil. Kčs. Předpokládá se, že si navržená úprava v ročním objemu pro uvedené rozpočty proti dosavadnímu stavu vyžádá zvýšení v roce 1970 o částku 3109 mil. Kčs. Spolu s dosavadní plánovanou částkou pro tyto účely bude roční objem na přídavky na děti činit zhruba 736 mil. Kčs. V dalších letech je nutno do předpokládaných nákladů promítnout i skutečnost, že bude ubývat rodin s více dětmi také proto, že budou odpadat dřívější silnější populační ročníky. Celková požadovaná částka ze státního rozpočtu na přídavky na děti při zachování navržené výše se tedy nebude zvyšovat, a to do doby, než by se podstatně zlepšil vývoj populace.

Dotace státu na navrženou úpravu přídavků na děti pro rozpočty nemocenského pojištění pracovníků a členů výrobních družstev se ve státním rozpočtu zčásti vyrovná o zvýšený výnos daně ze mzdy, který vyplyne ze zrušení slev na dani ze mzdy pro druhé a další děti, a o důsledky cenových úprav dětského odívání.

Podle navržené úpravy přídavků na děti absolutní výše těchto přídavků na děti do třetího dítěte stoupá, na čtvrté dítě zůstává stejně vysoká jako na třetí a od pátého dítěte klesá.

Navrhovaná úprava si tedy v roce 1968 vyžádá zvýšení nakladu v nemocenském pojištění pracovníků a členů výrobních družstev (za 5 rozhodných měsíců):

na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství	0,0		Kčs
na peněžité pomoci v mateřství	82,0	mil.	Kčs
na podpoře při narození dítěte	30,3	mil.	Kčs
na přídavcích na děti	1 303,0	mil.	Kčs
úhrnem	1 415,3	mil.	Kčs

 

Z toho připadá na pracovníky 1 389,5 mil. Kčs a na členy výrobních družstev 25,8 mil. Kčs.

Dopad úpravy výše přídavků na děti a daně ze mzdy je patrný z připojené tabulky.