Část zvláštní

K oddílu II.

Postavení MěstNV je formulováno na základě principů zakotvených v Ústavě ČSSR a v zákoně o národních výborech. Zdůrazňuje se zásada, že MěstNV je orgánem jednotné socialistické moci a správy ve městě se samosprávným charakterem své činnosti.

Hlavní důraz se klade na povinnost MěstNV pozorně a objektivně zkoumat potřeby obyvatel a na úzké a soustavné spojení s nimi. Současně se zdůrazňuje povinnost i pravomoc MěstNV spolupracovat s ostatními státními, družstevními, centrálně řízenými hospodářskými a společenskými orgány a organizacemi při rozvoji města v rozsahu, jak toho vyžaduje povaha jednotlivých úkolů. Naproti tomu všechny tyto orgány a organizace jsou povinny projednávat s MěstNV.přípravu svých opatření, která se dotýkají zájmů města a jeho obyvatel.

K oddíly III.

Ustanovení tohoto oddílu rozvádí působnost MěstNV na jednotlivých úsecích jejich činnosti. Návrh působnosti vychází z příslušných ustanovení zákona o národních výborech a dalších právních předpisů a diferencuje ji podle specifických podmínek jednotlivých skupin MěstNV v těch případech, kde toto rozlišení vyplývá jasně z postavení, které jednotlivé skupiny MěstNV zaujímají. Podrobnější působnost stanoví si MěstNV podle vlastních podmínek v souladu se vzorovým statutem MěstNV.

Úvodní ustanovení této části vzorového statutu obsahují v souladu s rezolucí XIII. sjezdu KSČ.a zákonem o národních výborech rámcový výčet základních úkolů MěstNV. Tyto základní úkoly shrnují v podstatě prohloubení společenského působení MěstNV při zabezpečování důležitých zájmů a potřeb obyvatel města i jejich povinnosti v souladu s celospolečenskými zájmy a při zajišťování dalšího rozvoje materiálně technické základny a výstavby města. Plnění úkolů na všech úsecích mnohostranné činnosti MěstNV předpokládá široké rozvíjení iniciativy občanů a jejich zapojení do správy a řízení záležitostí města.

Další ustanovení této části vzorového statutu obsahují působnost, kterou podle platných předpisů vykonávají MěstNV na jednotlivých úsecích své činnosti. Jde o působnost, která se týká úlohy MěstNV při zajišťování rozvoje hospodářství a kultury na jejich území, při zabezpečování potřeb občanů, při upevňování stability vlastního hospodářství MěstNV apod.

Působnost MěstNV upravuje návrh vzorového statutu na těchto úsecích činnosti:

- plánování,

- finanční hospodaření a správa majetku,

- územní plánování,

- tvorba a ochrana životního prostředí,

- výstavba města,

- hospodaření s bytovým fondem a s nebytovými prostory,

- vodní a lesní hospodářství,

- energetika, plynofikace a telekomunikace,

- doprava,

- místní výroba a služby,

- obchod a veřejné stravování,

- cestovní ruch a rekreace,

- školství a péče o děti,

- kultura,

- tělovýchova a sport,

- péče o zdraví lidu,

- sociální zabezpečení,

- pracovní síly,

- vnitřní správa.

Působnost MěstNV na úseku plánování zachycuje dvojí úlohu, kterou MěstNV mají v této oblasti a která je vyjádřena především v §§ 26, 29 až 31 zákona o národních výborech. Jde jednak o působnost při plánování komplexního rozvoje hospodářství na území města a jednak o úlohu MěstNV při plánování hospodářství, které přímo řídí.

Zákon o národních výborech v § 26 stanoví rámcové, že MěstNV zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Tato úloha MěstNV je ve vzorovém statutu podrobněji rozvedena a vymezena. Těžiště působnosti MěstNV v této oblasti spočívá ve vypracování návrhů plánu komplexního rozvoje hospodářství na území města a v posuzování výhledových plánů podniků a organizací působících na území města a řízených jinými orgány. Důležité je ustanovení, které v souladu s § 7 zákona o národních výborech ukládá ústředně řízeným organizacím spolupracovat s národními výbory všech stupňů, tedy i s MěstNV, a předkládat jim podle zvláštních předpisů k zaujetí závazného stanoviska podklady o svých investicích a jiných důležitých opatřeních, které MěstNV potřebují k zabezpečování celkového rozvoje svého území. MěstNV tím připadá významná úloha chránit tímto způsobem i celospolečenské zájmy. K plnění úkolů bude MěstNV využívat i podkladů, které zpracuje v potřebném rozsahu příslušné oddělení Státního statistického úřadu.

Zákon o národních výborech v §§ 28 až 31 stanoví hlavní principy pravomoci národních výborů v sestavování a schvalování jednotlivých druhů plánů, pokud jde o hospodářství, které přímo řídí. Hlavním nástrojem rozvoje hospodářství řízeného MěstNV je dlouhodobý a prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program) a rozpočet, jejichž závazná náplň a vztah k plánu a rozpočtu národního výboru vyššího stupně jsou vymezeny tak, aby vytvářely předpoklady pro samostatnost a iniciativu národních výborů, ovšem na druhé straně, aby v duchu zásad demokratického centralismu zajišťovaly plné krytí celospolečenských potřeb. Je to zdůrazněno i tím, že podle § 38 zákona je stanovení hospodářského plánu a rozpočtu a hospodaření podle něho součástí samostatné působnosti národních výborů všech stupňů.

Zákon o národních výborech ve vstupním ustanovení části, která se zabývá působností národních výborů na úseku plánu a rozpočtu, výslovně stanoví, že pro hospodářství řízené národními výbory platí předpisy vydané k provedení zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Toto ustanovení tvoří důležitý rámec, z něhož je třeba vycházet též při podrobnějším výkladu působnosti MěstNV v oblasti ekonomiky.

Při vypracování a realizaci plánů vycházejí MěstNV ze zásady optimálního rozvoje svého hospodářství, z hlavních směrů rozvoje odvětví a podle naléhavosti potřeb a místních podmínek rozhodují samostatně o zaměření plánu a použití prostředků.

Podrobnější rozpracování otázek týkajících se rozpočtu a rozpočtového hospodaření ponechává vzorový statut vlastnímu statutu MěstNV s tím, že musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o národních výborech a dalšími právními předpisy, které tyto otázky upravují.

Ustanovení na úseku finančního hospodaření obsahují ještě další úkoly MěstNV, které podle platných předpisů mají převážně charakter výkonu státní správy nebo souvisí se zabezpečením řádného hospodaření MěstNV a jím řízených podniků a organizací.

Zvláštní ustanovení se týká MěstNV I. skupiny a upravuje působnost obvodních národních výborů a jejich vztah k těmto MěstNV na úseku finančního hospodaření.

Vzorový statut v dalších ustanoveních rozvádí působnost MěstNV na úseku územního plánování, tvorby a ochrany životního prostředí a výstavby města, které vzájemně spolu souvisejí a na sebe navazují. Opírá se přitom o opatření, která na těchto úsecích byla provedena. Zahrnuje okruh otázek, které na úseku územního plánování se týkají zejména oprávnění MěstNV vytvářet podmínky pro optimální realizaci úkolů hospodářské a kulturní výstavby na území města, vypracování a diferencovaného schvalování návrhů územního plánu a podrobných územních plánů města, oprávnění vydávat stavební rozhodnutí apod., na úseku tvorby a ochrany životního prostředí oprávnění stanovit dlouhodobé plány opatření, popřípadě stanovit sankční postihy za narušování životního prostředí (např. podle zákona o opatřeních k ochraně ovzduší); v oblasti výstavby města jednak oprávnění provádět výkon státní správy v případech, kde MěstNV je stavebním úřadem a jednak úkolů, které plní MěstNV jako orgán hospodářského řízení.

Ke zvýšení účinnosti uspořádání územního plánování, stavebního řádu a investorské činnosti na MěstNV mohou MěstNV zřizovat a řídit inženýrskou, popřípadě projektově inženýrskou organizaci, tyto útvary mohou být zřízeny jen v případech, kdy je to účelné s ohledem na mimořádnou složitost územně technických podmínek, velký rozsah investiční výstavby nebo složitou investorskou problematiku ve městě.

Důsledné uplatňování bytové politiky ve městě je jednou z nejdůležitějších, ale také nejsložitějších stránek činnosti MěstNV. MěstNV se zde opírá především o zákon o hospodaření s byty a další předpisy. Plní některé úkoly také na úseku hospodaření s nebytovými prostory. Dále pečuje o to, aby domovní a bytový fond ve městě byl udržován v dobrém stavu. V souladu se změnou forem bytové výstavby a jejího financování bude provedena novelizace zákona o hospodaření s byty tak, aby v ní byly vyjádřeny nové ekonomické vztahy v této oblasti. Obdobně bude novelizován i zákon o hospodaření s nebytovými prostory s ohledem na změnu ekonomických podmínek hospodaření.

Ve vodním hospodářství jsou MěstNV oprávněny zřizovat a řídit organizace pro úpravu a zásobování vodou, odvod a čištění odpadních vod a ostatní s tím související činnosti. Vychází se zde ze zásady, že zásobování vodou je bezprostřední otázkou městského organismu.

Na úseku energetiky, plynofikace a telekomunikací chrání MěstNV zájmy města a souladný rozvoj těchto zařízení spoluprací s příslušnými organizacemi.

Značná působnost přísluší MěstNV v odvětví dopravy, a to především na úseku správy místních komunikací, řízení městské hromadné dopravy i dalších potřebných dopravních služeb občanům a koordinace a zabezpečování rozvoje služeb motoristům. Vzorový statut také umožňuje, aby ve velkých městech byla zřizována organizace dopravního inženýrství a podle podmínek i organizace pro správu a údržbu místních komunikací.

Rozvoj místní výroby a služeb tvoří jeden ze základních předpokladů rozvíjení socialistického životního stylu. Uspokojování potřeb v oblasti místní výroby, placených i neplacených služeb, ovlivňuje významnou měrou ráz města a je zdrojem spokojenosti nebo nespokojenosti jeho občanů.

Tato oblast činnosti spadá do působnosti především MěstNV podle ustanovení § 26 zákona o národních výborech. MěstNV je oprávněn zřizovat a řídit podniky a organizace místní výroby a služeb, podle potřeby a podmínek podporovat rozvoj služeb pro obyvatelstvo i jinými organizačními formami, jako např. drobnými provozovnami apod.

Vzorový statut v souladu se zákonem umožňuje MěstNV zřizovat ve vlastní působnosti organizaci městského hospodářství, která by sdružovala všechny provozovny poskytující služby, opravy, údržbu (popřípadě i výrobu). Takovouto víceoborovou organizaci bude účelné zřizovat zpravidla v menších městech, kde uvedené činnosti jsou zabezpečovány samostatnými jednoúčelovými podniky.

MěstNV se umožňuje také zřizovat v různých hospodářských úsecích podle místních podmínek další nové provozovny sloužící místním potřebám (např. provozovny potravinářského průmyslu apod.).

Na úseku obchodu a veřejného stravování mohou MěstNV I. skupiny zřizovat a řídit podnik obstarávající zásobování pevnými palivy. MěstNV všech skupin mohou podle podmínek řídit podniky a organizace na úseku obchodu a veřejného stravování, které zabezpečují výlučně nebo z převážné části potřeby obyvatel ve městě. V ostatních činnostech na tomto úseku je působnost MěstNV zaměřena zejména na stanovení maloobchodní sítě a sítě veřejného stravování na území města ve spolupráci s příslušnými obchodními organizacemi, na prověřování a kontrolu plynulého zásobování obyvatelstva zbožím, na kontrolu práce prodejen provozoven na území města a na další úkoly uvedené ve vzorovém statutu.

Zákon o národních výborech v § 26 výslovně stanoví, že MěstNV se starají též o cestovní ruch. Jejich úkoly spočívají především ve vytváření předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a v koordinaci činnosti všech orgánů a organizací ve městě, které zajišťují služby cestovního ruchu.

MěstNV pečují též o rozvoj rekreace obyvatelstva na městském území a jsou oprávněny zřizovat a řídit vlastní rekreační zařízení.

MěstNV vykonávají také působnost na úseku zemědělském, zejména z hlediska výkonu státní správy. Předním úkolem MěstNV je vytvářet na všech úsecích vlastní činnosti podmínky k efektivnímu a intenzivnímu rozvoji zemědělství. Výkon státní správy provádí MěstNV na úsecích, které jsou upraveny zvláštními předpisy.

Vzorový statut dále rozvádí úkoly a působnost MěstNV v oblasti společenské spotřeby, která zahrnuje úsek školství a péče o děti, úsek kultury, tělovýchovy a sportu, péče o zdraví lidu a sociálního zabezpečení. Jednotlivá ustanovení stanoví v souladu se zákonem o národních výborech rozsah působnosti MěstNV v potřebné diferenciaci ve správě, popřípadě řízení organizací nebo zařízení na těchto úsecích. MěstNV uvede ve vlastním statutu, které organizace nebo zařízení řídí nebo spravuje.

Na úseku péče o zdraví lidu se rozhodování MěstNV I. skupiny o některých nákladech, náhradách škody a příspěvcích v oboru hygienicko-epidemiologické péče vztahuje na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a na opatření proti přenosným nemocem a hromadným onemocněním.

Na úseku pracovních sil hlavní úkoly připadají MěstNV I. skupiny. Ve vztahu k občanům je to především výslovně určená povinnost národních výborů vyplývající z ústavy a stanovená zákoníkem práce zabezpečit občanům práci s ohledem na jejich oprávněné zájmy a v souladu s potřebami národního hospodářství. K této povinnosti se vztahuje řada opatření, která směřují k tomu, aby MěstNV mohly tuto povinnost plnit. Je to např. povinnost podniků hlásit volná pracovní a učební místa, vedení evidence osob, které se ucházejí o zaměstnání, povinnost MěstNV poskytovat občanům informace o volných místech, radit jim při volbě zaměstnání, jednat s podniky o přijetí uchazeče atd.

MěstNV I. skupiny jsou oprávněny vykonávat státní dozor na zaměstnávání pracovníků v podnicích na území města a podle potřeby ukládat opatření k odstranění zjištěných závad. Provádějí také opatření podle zásad pro uvolňování pracovníků a pro jejich umísťování a hmotné zabezpečení.

MěstNV ostatních skupin se na úseku pracovních sil zaměřují na spolupráci a pomoc při plnění některých úkolů ONV, zejména při získávání pracovníků pro hospodářství řízené národními výbory ve městě a v poskytování informační a poradenské služby.

V závěru k této části obsahuje vzorový statut působnost MěstNV na úseku vnitřní správy, která má převážně charakter výkonu státní správy a vyplývá ze zvláštních předpisů.

K oddílu IV.

Ustanovení tohoto oddílu zahrnuje realizací úkolu vytyčeného v § 26, odst. 3 a 4 zákona o národních výborech.

Návrh obsahuje dvě části. V části A se navrhuje přenesení výkonu státní správy z KNV do působnosti MěstNV I. skupiny, v části B přenesení této působnosti z ONV zpravidla na MěstNV II. skupiny a podle podmínek též na MěstNV III. skupiny.

V části o hospodaření s nebytovými prostory vychází návrh z dosud platného zákona č. 111 z roku 1950, jehož novelizace se v současné době připravuje.

Obdobně se připravuji úpravy předpisů v oblasti územního plánování. Návrh však vychází z dosud platného zákona č. 84/1958 Sb.

K oddílu V.

Návrh v tomto oddíle odkazuje na příslušná ustanovení zákona o národních výborech, týkajících se postavení a působnosti poslanců, pléna, rady, komisí, odborů a aktivů MěstNV.

V návrhu se neuvádějí citace příslušných ustanovení tohoto zákona. Návrh obsahuje pauze metodický návod pro zpracování vlastního statutu MěstNV v této části.

K oddílu VI.

Ustanovení tohoto oddílu se týkají čtyř MěstNV I. skupiny a zahrnují základní zásady činnosti obvodních národních výborů a jejich vztahu k MěstNV. Návrh vychází z toho, že obvodní národní výbory jsou nedílnou součásti soustavy národních výborů ve městě a že jejich úkoly, působnost, pravomoc a odpovědnost stanoví každý z těchto MěstNV podle vlastních podmínek a potřeb.

K oddílu VII.

Ustanovení tohoto oddílu se omezují na vytýčení základních vztahů. Návrh vychází z toho, že podrobnější rozpracování musí vycházet ze situace a podmínek každého města. To se týká zejména vzájemných vztahů MěstNV a dobrovolných společenských organizací. Městský národní výbor proto uvede ve vlastním statutu, které společenské organizace ve městě jsou a jaké budou konkrétní formy spolu práce MěstNV s nimi.

K oddílu VIII.

Návrhy ustanovení vycházejí z dosavadní praxe a zkušenosti MěstNV v používání znaku města a udělování cen a odměn, které mají podporovat iniciativu občanů k aktivní práci za další rozvoj města. Udělování čestného občanství se stalo symbolem uznání osobám, které se mimořádně zasloužily o budování města, popřípadě o rozvoj přátelských vztahů s našimi národy, o propagaci naší vlasti apod. Tyto otázky nejsou právně upraveny a tímto statutem se legalizuji.

K oddílu IX.

Ustanovení klade důraz na projednávání návrhů pro přípravu vlastního statutu MěstNV s obyvateli města a na konzultaci navrhovaných opatření s národním výborem vyššího stupně. Předpokládá se, že MěstNV využije celého období před volbami k přípravě vlastního statutu. Využije k tomu i schůzí a besed společenských organizací, zejména ROH na závodech, městského výboru Čs. svazu žen, organizací ČSM atd.

V Praze dne 11. října 1967

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr vnitra:

Kudrna v. r.