Na úseku kultury a informací

Městský národní výbor

1. vytváří podmínky pro všestranný rozvoj kultury a informací;

2. řídí a koordinuje kulturní činnost ve městě a dbá o zvyšování její ideové úrovně. Rozvíjí ji na základě jednotného plánu a koordinuje ji se společenskými a ostatními orgány a organizacemi ve městě. Zvláště dbá na rozvoj kulturní činnosti mládeže;

3. spravuje kulturní a umělecká zařízení na území města, jejichž činnost slouží převážně k uspokojování kulturních potřeb obyvatel města a jeho zájmového území. Vyšší orgány řídí činnost svých kulturních zařízení ve městě, sloužících také k uspokojování kulturních potřeb obyvatel města, v dohodě s městským národním výborem. (Městský národní výbor uvede ve vlastním statutu, která zařízení řídí a spravuje, se zaměřením jejich činnosti);

4. v součinnosti s odbornými orgány Státní památkové péče dbá na kulturně politické využívání památek a rezervací, na jejich údržbu a ochranu, na ochranu přírody a spravuje památky místního významu;

5. povoluje a kontroluje pořádání jednotlivých kulturních akcí, včetně veřejných produkcí lidových hudebníků, tanečních a společenských zábav apod.;

6. zajišťuje vedení kroniky města;

7. na úseku informací působí k tomu, aby se zvýšila informovanost občanů jako jedna ze základních podmínek socialistické demokracie a za účelem zvýšení jejich společenské aktivity.

Na úseku tělovýchovy a sportu

Městský národní výbor

1. podporuje všestranný rozvoj tělesné výchovy, zejména u mládeže, a vytváří k tomu vhodné podmínky. Úzce spolupracuje s tělovýchovnými orgány a organizacemi a se závody při budování tělovýchovných a sportovních zařízení. Dbá zejména, aby nové školy, učiliště a domovy mládeže nebyly budovány bez patřičných tělovýchovných zařízení a aby stávající nebyla rušena bez zajištění odpovídající náhrady;

2. stanoví podmínky pro provozování veřejných tělovýchovných a sportovních podniků, zejména z hlediska zajištění bezpečnosti účinkujících i návštěvníků, veřejného pořádku, požární bezpečnosti apod.

Na úseku péče o zdraví lidu

Městský národní výbor I. skupiny

1. pečuje o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, prosazuje dodržování hygienických zásad a předpisů u všech organizací a zařízení na úrovni města a ukládá jim podle obecně závazných předpisů pro vedení potřebných opatření, popř. uplatňuje vůči nim sankce;

2. zabezpečuje zdravotní výchovu obyvatelstva, poskytování léčebné preventivní péče a hygienických služeb na území města a vytváří předpoklady pro další vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků;

3. rozhoduje o některých nákladech, náhradách škody a příspěvcích na opatření k vytváření ochraně zdravých životních podmínek a na opatření proti přenosným nemocem a hromadným onemocněním;

4. spravuje městský ústav národního zdraví;

5. spravuje územní jesle.

Městský národní výbor II. a III. skupiny

1. sleduje celkovou úroveň a stav zdravotnických služeb ve městě a činí opatření k rozvoji všestranné zdravotní péče o obyvatelstvo;

2. spolupracuje s orgány hygienické služby a s obvodními lékaři v péči o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek v otázkách vyžadujících odborného posouzení a na podkladě jejich vyjádření ukládá organizacím a zařízením na území města potřebná opatření;

3. podílí se ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními na zdravotní výchově obyvatelstva;

4. vyjadřuje se k uspořádání ambulantních zdravotnických služeb poskytovaných obyvatelstvu ve městě, zejména pokud jde o vytváření zdravotnických obvodů a stanovení ordinačních hodin;

5. spravuje územní jesle, nestačí-li jejich kapacita, určuje pořadí pro přijetí dětí.

Na úseku sociálního zabezpečení

Městský národní výbor I. skupiny

1. rozhoduje o dávkách a službách sociálního zabezpečení podle platných předpisů, pokud sám nerozhoduje, spolupůsobí v řízení o nich;

2. zajišťuje služby sociálního zabezpečení pro občany města, zejména pro občany se změněnou pracovní schopností;

3. spravuje svá zařízení sociálního zabezpečení sloužící potřebám obyvatel města;

4. vytváří podmínky pro prodloužení pracovní činnosti starších občanů a organizuje kulturně politickou, výchovnou a veřejně prospěšnou činnost mezi důchodci.

Městský národní výbor II. a III. skupiny

1. rozhoduje o dávkách a službách sociálního zabezpečení, pokud mu byla toto rozhodování svěřeno platnými předpisy;

2. spravuje zařízení sociálního zabezpečení místního významu;

3. pomáhá plnit, popřípadě plní i jiné úkoly vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení;

4. vytváří podmínky pro prodlužování pracovní činnosti starších občanů a organizuje kulturně politickou, výchovnou a veřejně prospěšnou činnost mezi důchodci.

Na úseku pracovních sil

Městský národní výbor I. skupiny

1. pečuje o účelné využití všech zdrojů pracovních sil, navrhuje a uskutečňuje opatření k rozvíjení pracovní iniciativy obyvatelstva na svém území;

2. zabezpečuje práci občanům, kteří se o ni ucházejí a dorostu, který vychází ze škol, s ohledem na jejich oprávněné zájmy a v souladu s potřebami národního hospodářství;

3. provádí informační a poradenskou službu pro občany a organizace;

4. řídí rozmisťování, popřípadě provádí nábor pracovníků s ohledem na potřebu a zdroje pracovních sil v místě;

5. vykonává v podnicích a závodech státní dozor na zaměstnávání pracovníků;

6. provádí opatření k hmotnému zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání a k usnadnění takového nástupu.

Městský národní výbor II. skupiny

7. spolupracuje při plnění úkolů pod č. 1 a 2;

8. provádí informační a poradenskou službu pro občany, podniky a organizace;

Městský národní výbor III. skupiny

9. spolupracuje při plnění úkolů uvedených pod č. 1 až 3;

Městský národní výbor II. a III. skupiny

10. pomáhá při získávání pracovníků, zvláště mládeže, především pro místní výrobu, služby a ostatní odvětví svého hospodářství, jakož i pro zemědělské závody.

Na úseku vnitřní správy

Městský národní výbor

1. zajišťuje a koordinuje ve spolupráci s příslušnými orgány úkoly na úseku veřejného pořádku, v místních záležitostech veřejného pořádku ukládá také úkoly Veřejné bezpečnosti prostřednictvím příslušného náčelníka. Podle potřeby zřizuje inspekci veřejného pořádku. Projednává přestupky a proviněni podle příslušných předpisů;

2. plní úkoly při zabezpečování obranyschopnosti státu;

3. odpovídá podle příslušných předpisů za požární bezpečnost na území města a vydává v tomto směru závazné pokyny. Zřizuje a řídí sbor (útvar) požární ochrany. Městský národní výbor I. skupiny odpovídá za činnost inspekce požární ochrany;

4. zabezpečuje úkoly vyplývající ze zákona o volbách;

5. plní úkoly související s ustanovením a činností místních lidových soudů;

6. plní další úkoly vyplývající z příslušných předpisů (např. osobní agendu funkcionářů a pracovníků městského národního výboru, úkoly spojené se sčítáním lidu, místní šetření apod.);

7. plní úkoly ve věcech matričních a úkoly vyplývající z předpisů o hlášení a pobytu obyvatel;

8. odpovídá za řádný výkon spisové a dokumentační služby města. Městský národní výbor I. skupiny zřizuje městský archiv, pro ostatní městské národní výbory zabezpečuje archivní službu okresní archiv;

9. provádí přípravné řízení o změnách území města a jeho částí a rozhoduje o názvech ulic, veřejných prostranství a o číslování domů;

10. vykonává úkoly spojené s hlášením ztrát a nálezů;

11. plní úkoly na úseku péče o cikánské obyvatelstvo.

IV.

Působnost svěřená městským národním výborům podle § 26 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech

A. Vláda svěří do působnosti městským národním výborům v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru, v těchto otázkách:

Na úseku finančního hospodaření [vyhláška č. 167/1959 Sb.]

v povolování loterií organizacím na území města, a to od 10 000 Kčs do 50 000 Kčs herní jistiny, a v dozoru nad jejich prováděním.

Na úseku místního hospodářství [zákon č. 111/1950 Sb. ve znění vyhlášky č. 52/1965 Sb.]

v hospodaření s nebytovými prostory.

Na úseku výstavby a stavebnictví [a) vyhláška č. 62/1965 Sb.,

b) vyhláška č. 191/1964 Sb., vyhláška č. 26/1995 Sb. a vyhláška č. 61/1967 Sb.]

a) ve vydávání povolení k odběru a použití výbušnin k trhacím pracím;

b) v rozhodování k zajištění družstevní bytové výstavby.

Na úseku energetiky, plynofikace a hornictví [a) a c) zákon č. 41/1957 Sb., b) zákon č. 67/1960 Sb. a vyhláška č. 76/1961 Sb., d) zákon č. 79/1957 Sb. a vyhláška č. 80/1957 Sb.]

a) v udílení stanoviska k použití všech druhů paliv a jejich rozsahu na území města;

b) v rozhodování ve všech věcech, které podle plynárenského zákona je svěřeno krajským národním výborům;

c) v rozhodování ve všech věcech, které podle horního zákona je svěřeno krajským národním výborům;

d) v rozhodování ve všech věcech, které podle elektrizačního zákona je svěřeno krajským národním výborům.

Na úseku dopravy [a) zákon č. 135/1961 Sb. a vyhláška č. 136/1961. Sb.,

b) zákon č. 51/1964 Sb. a vyhláška č. 52/1964 Sb.,

c) vyhláška č. 68/1964 Sb.,

d) vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. a č. 119/1962 Sb.]

a) v povolování přepravy zvlášť těžkých a rozměrných předmětů na území města;

b) jako drážní správní orgán pro městské dráhy;

c) ve vydávání souhlasu ke zrušení vleček, k zastavení nebo omezení provozu na nich, pokud o tom rozhoduje správa dráhy jako drážní správní orgán;

d) v povolování staveb a přestaveb motorových vozidel.

Na úseku péče o zdraví lidu [vyhláška č. 57/1967 Sb.]

při ustanovování členů odborné komise pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy.

Na úseku kultury a informací [zákon č. 81/1966 Sb.]

v povolování vydávání plakátů s grafickou úpravou.

Na úseku pracovních sil [a) zákoník práce č. 65/1965 Sb.,

b) vládní nařízení č. 40/1953 Sb.]

a) ve vydávání pokynů o úpravě pracovní doby u podniků, závodů a organizací na území města v zájmu dosažení plynulosti přepravy pracujících;

b) ve vyhlašování výzvy k občanské pracovní pomoci.

B. Krajský národní výbor zpravidla svěří do působnosti městského národního výboru II. skupiny a podle podmínek může svěřit do působnosti městského národního výboru III. skupiny, na návrh městského národního výbavu projednaný s okresním národním výborem, výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru, v těchto otázkách:

Na úseku finančního hospodaření a správy majetku [a) zákon č. 88/1950 Sb., b) občanský zákoník č. 40/1964 Sb., c) vyhláška č. 167/1959 Sb., d) vyhláška č. 104/1966 Sb.]

a) v rozhodování o žádostech o poskytování podpor novomanželům;

b) při prodeji rodinných domků včetně vydávání rozhodnutí o zřízení práva osobního užívání k pozemkům;

c) v povolování věcných loterií, tombol a podobně, a to do 10 000 Kčs herní jistiny;

d) v uzavírání hospodářských smluv o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání.

Na úseku územního plánování [zákon č. 84/1958 Sb., vyhláška č. 153/1959 Ú. l.]

a) v rozhodování o výši náhrady škody způsobené při vstupu na pozemky při provádění průzkumu a jiných prací pro účely územního plánování;

b) v udělování souhlasu ke změně využití pozemku;

c) v rozhodování sporů mezi socialistickými organizacemi při změnách hranic pozemků v jejich správě.

Na úseku vodního hospodářství [vyhláška č. 120/1966 Sb.]

v ukládání a vybírání pokut organizacím za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním.

Na úseku hospodaření s bytovým fondem a nebytovými prostory [a) zákon č. 41/1964 Sb., b) a c) vyhláška č. 197 /1957 Ú. l., ve znění vyhlášky č. 2/1958 U. 1., vyhláška č. 60/1964 Sb., zákon č. 111/1950 Sb., vyhláška č. 52/1955 Sb.]

a) v rozhodování o rozdělení bytů a vynětí bytů z bytového fondu a o užívání bytů k jiným účelům než k bydlení;

b) v rozhodování o tom, zda určitý byt má povahu služebního bytu;

c) v rozhodování o dalších otázkách týkajících se hospodaření s byty a hospodaření s nebytovými prostory, které přísluší dosud okresnímu národnímu výboru.

Na úseku obchodu

v rozhodování o zařazování závodů veřejného stravování a ubytovacích závodů do cenových skupin a tříd.

Na úseku zemědělství [a) vyhláška č. 13/964 Sb., b) zákony č. 40/1962 Sb. a 53/1966 Sb. a vyhláška. 97/1966 Sb.]

a) v povolování přidružené výroby zemědělských podniků na území města;

b) v udělování souhlasu k převodům a nájmům zemědělské půdy a zemědělských budov v soukromém vlastnictví.

Na úseku školství a péče o děti [a) zákon č. 186/1960 Sb. a zákon č. 94/1963 Sb., b) vyhláška č. 115/1958 Ú. l., c) vyhláška č. 104/1965 Sb.]

a) v sociálně právní ochraně mládeže a v péči o děti;

b) v povolování snížení poplatků ve školních jídelnách a v jiných zařízeních, které hospodářsky zabezpečuje;

c) v povolování soukromého vyučování.

Na úseku kultury a informací [a) a b) zákony č. 55 a 81/1957 Sb., c) zákon č. 82/1957 Sb. a vyhláška č. 99/1958 Sb.]

a) ve schvalování dramaturgických plánů ochotnických divadelních, loutkářských a jiných souborů lidové umělecké tvořivosti ve městě;

b) v povolování veřejných divadelních představení;

c) v povolování koncertní a veřejné produkce hudebníků z povolání a pořádání veřejných artistických produkcí a pořádání lidové zábavy.

Na úseku péče o zdraví lidu [a) zákon č. 20/1966 Sb., b) zákon č. 120/1962 Sb. a vyhláška č. 45/1966 Sb.]

a) v rozhodování o některých nákladech, náhradách škody a příspěvcích na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a na opatření proti přenosným nemocem a hromadným onemocněním;

b) v rozhodování o ústavním léčení alkoholiků.

Na úseku vnitřní správy [a) zákon č. 194/1949 Sb. a zákon č. 72/1958 Sb. (republ. vyhl. č. 73/1958 Sb.), b) zákon č. 55/1950 Sb., c) zákon č. 60/1961 Sb. a vyhláška č. 61/1961 Sb., d) zákon č. .../1967 Sb., e) zákon č. 102/1963 Sb. a vyhláška č. 103/1963 Sb.]

a) ve vydávání osvědčení o československém státním občanství;

b) v rozhodování o užívání a změně jména a příjmení;

c) v povolování tlakového řízení;

d) ve věcech sdružování a shromaždování;

e) ve vydávání rybářských lístků.

V.

Městský národní výbor a jeho orgány

Zákon o národních výborech stanoví v příslušných ustanoveních (§§ 1, 13, 17, 39 až 65) podrobně postavení a působnost poslanců, orgánů a aktivů národních výborů.

Městský národní výbor si rozpracuje ve vlastním statutu jejich úkoly, pravomoc a povinnosti, organizační strukturu orgánů a aktivů městského národního výboru z hlediska specifických podmínek a potřeb města a jeho obyvatel, přičemž vychází zejména z těchto zásad:

- práci poslance konkretizovat s ohledem na uplatnění všech nových demokratických prvků jeho styku s voliči, jeho práv i povinností, jeho vlivu na práci celého národního výboru (činnost poslance ve volebním obvodu, v národním výboru, na pracovišti a podobně):

- otázky pravomoci plenárního zasedání městského národního výboru rozpracovat s ohledem na základní záměr posílit rozhodující postavení plenárního zasedání a prohloubit jeho pracovní charakter, konkretizovat formy uplatňování vlivu občanů a společenských organizací na rozhodování městského národního výboru, zásady jednání plenárního zasedání rozpracovat z hlediska aktivního prosazování nových demokratických prvků, zejména při přípravě zasedání, způsobu jeho jednání a hlasování, a v úkolech předsedy a dalších funkcionářů městského národního výboru;

- v působnosti, složení a jednání rady městského národního výboru se zaměřit především na posílení její organizátorské a koordinační úlohy spolu se zdůrazněním jejích úkolů při rozvíjení činnosti zastupitelského orgánu, posílení aktivity komisí a upevnění vlastni odpovědnosti odborů;

- při zřizování komisí konkretizovat důsledky zákona o národních výborech číslo 69/1967 Sb. při zpřesnění jejich iniciativní, kontrolní a výkonné funkce s ohledem na posílení koncepčnosti v jejich práci, uvést zejména, které komise se zřizují, jaká je jejich konkrétní činnost, dělba práce, počty jejich členů atd.; komise mohou být zřizovány jako samostatné pro jednotlivé úseky nebo jako společně pro několik úseků činnosti městského národního výboru;

- v souladu se zvláštními předpisy uvést, které správní komise se zřizují, konkretizovat jejich úkoly a zásady činnosti, jejich složení apod.;

- vzhledem ke zvláštnímu postavení komise lidové kontroly rozpracovat její postavení, působnost, vztahy a způsob jednání s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly;

- stanovit působnost odborů městského národního výboru a při tom uplatnit změny v jejich postavení a v posílení jejich pravomoci a odpovědnosti při výkonu státní správy, stanovit jejich vnitřní strukturu, vzájemnou dělbu jejich práce, vztahy k orgánům městského národního výboru a k odborům národního výboru vyššího stupně; při zřizování odborů se řídí městský národní výbor zvláštními předpisy;

- při zřizování občanských výborů zdůraznit zejména ty jejich úkoly, které mají usnadnit občanům styk s městským národním výborem a umožnit jim uplatňovat návrhy související s činností městského národního výboru, konkretizovat úkoly, kterými je městský národní výbor pověří, jako např. projednávání různých otázek týkajících se občanů, vydávání potvrzení, spolupráce při řešení problémů výstavby, umísťování prodejen, bytových otázek apod.; občanským výborům nemůže však být svěřeno rozhodování ve věcech státní správy;

- účast občanů na činnosti městského národního výboru zajišťovat i jinými vhodnými formami, jako např. zřizováním různých aktivů, poradních sborů, pracovních komisí a podobně, vytýčit zásady pro jejich budování při orgánech o organizacích řízených městským národním výborem a způsob jejich práce.

VI.

Postavení, působnost a orgány obvodních národních výborů

(Městský národní výbor I. skupiny)

Obvodní národní výbory působí v jednotlivých městských obvodech jako místní orgány státní moci a správy. Jsou nedílnou součástí soustavy národních výborů ve městě.

Základním posláním obvodních národních výborů je soustavná a cílevědomá péče o tvorbu a ochranu životního prostředí, péče o bytový a domovní majetek, zabezpečování oprávněných potřeb obyvatelstva a organizování výchovné práce a kulturního života mezi občany. Obvodní národní výbory pečují o dodržování socialistické zákonnosti a občanského soužití.

Cílevědomou politickou, výchovnou a organizátorskou prací rozvíjejí a prohlubují vztahy socialistického soužití mezi občany.

Ve své činnosti se opírají o názory, požadavky a návrhy pracujících a společenských a zájmových organizací obyvatelstva.

Úzce spolupracují s městským národním výborem při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. V souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují rozvoj svých obvodů a organizují za tím účelem též svépomocné akce občanů a organizací. Podílejí se na sestavování plánů rozvoje města.

Vykonávají státní správu a řídí nebo spravují hospodářské a rozpočtové organizace a zařízení v rozsahu svěřeném jim městským národním výborem.

Rozsah působnosti obvodních národních výborů stanoví městský národní výbor v úzké součinnosti s nimi ve vlastním statutu tak, že konkrétně uvede jednotlivé činnosti, které svěří do působnosti obvodních národních výborů.

Obdobně městský národní výbor rozvede ve svém statutu strukturu orgánů obvodních národních výborů v souladu s oddílem V. vzorového statutu.

K prohloubeni účasti občanů na správě města rozvíjejí obvodní národní výbory širokou organizátorskou činnost mezi obyvatelstvem svými poslanci a orgány a prostřednictvím občanských výborů a jiných aktivů získávají občany a organizují jejich účast na plnění úkolů národních výborů.

VII.

Vztahy městského národního výboru k státním a společenským orgánům a organizacím působícím v obvodu města

Vztahy městského národního výboru k státním a společenským orgánům a organizacím, působícím v obvodu města vymezují §§ 4 a 6 zákona o národních výborech.

Městský národní výbor plní svoji hospodářsko-organizátorskou a politickovýchovnou funkci na území města v úzké spolupráci s těmito orgány a organizacemi. Informuje je o svých záměrech a plánech rozvoje města, využívá jejich iniciativních návrhů při výchově občanů, tvorbě životního prostředí a ochraně společenského a osobního vlastnictví a při plnění dalších úkolů. Vyžaduje si jejich pomoc při řešení vzniklých problémů.

SNB, soud a prokuratura v rámci spolupráce seznamují městský národní výbor se stavem socialistické zákonnosti ve městě a projednávají s ním opatření k odstranění závad.

Vztah městského národního výboru k orgánům vojenské správy je založen na vzájemné spolupráci a respektování společných zájmů na území města.

Dobrovolné společenské organizace (Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže, Československého svazu žen, Svazu československo - sovětského přátelství, Československého červeného kříže, Československého svazu požární ochrany, Československého svazu tělesné výchovy, Svazu pro spolupráci s armádou, Československého mysliveckého svazu, Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, Československého rybářského svazu, Československého svazu chovatelů drobného zvířectva atd.) pomáhají městskému národnímu výboru zabezpečovat účast pracujících na přímém výkonu a řízení společenských záležitostí a kontroly. Podílejí se na výběru kandidátů na poslance městského národního výboru, na výběru odborníků do komisí a aktivů městského národního výboru. Zúčastňují se práce orgánů městského národního výboru a na základě vzájemné dohody sdružují své prostředky a síly k budování a provozu obecně prospěšných zařízení a staveb.

Městský národní výbor ve svém statutu konkretizuje formy a způsob vzájemné spolupráce a pomoci jmenovitě s jednotlivými organizacemi.

VIII.

Znak města, ceny a odměny

Pokud není obecně stanoveno užívání státního znaku mohou městské národní výbory, obvodní národní výbory a s jejich souhlasem i podniky a organizace na území města používat znak města.

Znak města schvaluje po vyjádření příslušného archivu plénum městského národního výboru, které také stanoví způsob jeho používání.

Za významné budovatelské výsledky a za úspěchy při rozvoji a zvelebování města uděluje městský národní výbor ceny města, uznání a jiné odměny.

Osobám, které se zasloužily významným způsobem o město a jeho obyvatele, může být uděleno čestné občanství města.

Čestné občanství uděluje a odnímá městský národní výbor. Může být uděleno i cizím státním příslušníkům.

IX.

Závěrečná ustanovení

Statut města schvaluje městský národní výbor na svém plenárním zasedání po předběžném projednání s občany a národním výborem vyššího stupně. Obdobným způsobem se provádí jeho změny a doplňky.

Důvodová zpráva

Část obecná

Rezoluce XIII. sjezdu Komunistické strany Československa o postavení a úkolech národních výborů v socialistické společnosti vytyčila jako jeden z předních úkolů cílevědomě zvyšovat úlohu a působnost městských národních výborů, rozšiřovat jejich finanční samostatnost a materiálně technickou základnu. Současně stanovila vydat vzorový statut městských národních výborů.

Stanovený úkol vyplynul z předsjezdové diskuse k tezím ÚV KSČ k přípravě XIII. sjezdu strany, z jednání celostátní konference národních výborů v únoru 1966, ze závěrů přijatých výborem Národního shromáždění pro národní výbory a z jednání ÚV KSČ a vlády v březnu 1966.

Podklady pro přípravu návrhu vzorového statutu městských národních výborů zpracovalo 18 vybraných MěstNV z celé republiky ve 3 pracovních skupinách:

1. Bratislava, Brno, Ostrava a Plzeň,

2. České Budějovice, Gottwaldov, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Pardubice, Ústí nad Labem a Žilina,

3. Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kroměříž, Zvolen a Žatec.

Tyto MěstNV spolu s dalšími se také aktivně podílely na dalším propracování a posouzení návrhů: Přitom se ukázalo, že návrhy základních úkolů a působnosti MěstNV jsou v podstatě shodné a že bude účelné vypracovat návrh jednoho vzorového statutu a v něm pak přihlédnout k specifickým otázkám jednotlivých skupin měst, zejména těch, jejichž MěstNV jsou řízeny krajským národním výborem.

Pracovní návrh vzorového statutu byl rozeslán k připomínkám všem resortům a dalším ústředním orgánům, vědeckým institucím, ústředním orgánům společenských organizací, krajským, okresním a městským národním výborům. Po zpracování připomínek, které se většinou zaměřily na zkvalitnění návrhu a upřesnění jeho jednotlivých částí, byl vypracován návrh vzorového statutu, který podle § 26 zákona o národních výborech stanoví

- v kterých otázkách svěří krajský národní výbor podle podmínek do působnosti MěstNV výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru, resp. v kterých otázkách tak učiní vláda k posílení působnosti MěstNV, které jsou řízeny krajskými národními výbory,

- rámec působnosti MěstNV, jeho organizačního uspořádání, vzájemnou dělbu práce a pravomoci jeho orgánů, dále pro vymezení okruhu jím řízených (spravovaných) organizací a zařízení, diferenciaci MěstNV a různost forem jejich práce a pro vytváření aktivů, které MěstNV pomáhají při plnění jeho úkolů.

Návrh vzorového statutu vychází ze zákona o národních výborech a je zaměřen k tomu, aby vytvořil předpoklady pro zvýšení úlohy MěstNV jako orgánů státní moci a správy ve městě, pro další upevňování spojení MěstNV s občany a zvýšení jejich podílu na správě města, pro zvýšení působnosti MěstNV při rozvoji hospodářství a kultury ve městě a pro další upevňování stability jeho hospodaření.

MěstNV si vypracuje na základě podrobné analýzy významu a funkce města a v rámci vzorového statutu vlastní statut, v němž podle vlastních podmínek podrobněji a s konkrétním zaměřením rozvede otázky upravené vzorovým statutem. V úvodu k vlastnímu statutu uvede též území, na něž se vztahuje pravomoc MěstNV (katastrální území, části města apod.), a popř. i zájmové území s vyznačením vztahu a významu města pro toto území a stručnou charakteristiku významu města z hlediska jeho hospodářských, kulturních a společenských funkcí a úkolů.

Při zpracování vlastního statutu bude MěstNV přihlížet k hlavním úkolům, které v souhrnném vyjádření zejména spočívají

- v soustavném prohlubování péče o životní prostředí, zlepšování vzhledu měst a životních podmínek obyvatel při využívání všech forem uplatňování politickoorganizátorské funkce a místních zdrojů, v organizování spolupráce s podniky, družstvy a organizacemi, zejména při sdružování prostředků a sil s nimi k provádění společných akcí,

- v komplexním zabezpečování potřeb obyvatel ve městě a zajišťování jejich účasti při plnění hospodářských a kulturně výchovných úkolů,

- v prohlubování řízení svého hospodářství v souladu s předpisy vydanými k provedení zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství;

- v dalším soustavném rozvoji kulturně výchovné činnosti;

- v rozvíjení spolupráce se společenskými a zájmovými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem žen a Československým svazem mládeže,

- v cílevědomé péči o soustavnou politickou a odbornou výchovu všech svých poslanců, pracovníků a aktivistů tak, aby mohli odpovědně vykonávat svěřené funkce.

Vzorový statut podrobně nestanoví působnost každého jednotlivého MěstNV, ale naopak dává možnost v mezích určité, rámcově vymezené působnosti, provést dílčí úpravy podle podmínek a možností jednotlivých MěstNV.

Z hlediska potřeb vzorového statutu, zejména ve vztahu k oddílu IV., podle něhož se diferencuje přenesení působnosti ve výkonu státní správy z krajského, resp. z okresního národního výboru na MěstNV, dále i k bližšímu určení rámce pravomoci a odpovědnosti, činnosti a organizačního uspořádání orgánů a aparátu MěstNV, vychází se z rozdělení MěstNV do 3 skupin, přičemž

I. skupina - zahrnuje MěstNV v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, které jsou řízeny krajskými národními výbory a v jejichž obvodech působí obvodní národní výbory;

II. skupina - zahrnuje zpravidla MěstNV v sídlech okresů a

III. skupina - MěstNV ostatní;

MěstNV II. a III. skupiny jsou řízeny okresními národními výbory.

I při tomto rozdělení jsou však mezi jednotlivými MěstNV stejné skupiny značné rozdíly, vyplývající z rozsahu hospodářství, úkolů, které MěstNV zajišťují, z počtu obyvatel, struktury města apod., ale také spočívající v rozdílné organizační struktuře MěstNV, v počtu poslanců, v počtu pracovníků, občanských výborů a jiných aktivů atd.

Vlastní uspořádání návrhu vzorového statutu vychází v podstatě z uspořádání zákona o národních výborech. Rozpracovává podrobněji ty otázky, které zákon o národních výborech stanoví jen rámcově, a které vzhledem k novým funkcím a úkolům MěstNV je účelné vzorově upravit pro potřebu zpracování vlastního statutu MěstNV. To se týká zejména působnosti a pravomoci MěstNV na úsecích oblastního a územního plánování, výstavby města apod. Naproti tomu otázky, které jsou podrobněji upraveny v zákoně, popř. otázky, jejichž bližší rozpracování je odvislé od podmínek jednotlivých měst, jsou v návrhu vzorového statutu uvedeny stručně nebo odkazem na příslušné ustanovení zákona o národních výborech. Předpokládá se, že si je MěstNV v souladu se zákonem o národních výborech rozpracuje. Ponechává se na rozhodnutí MěstNV, zda bude ve svém statutu doslovně citovat příslušná ustanovení zákona s potřebným rozvedením podle vlastních podmínek, anebo zda uvede obdobně jako vzorový statut jen základní údaje s odvoláním na příslušné ustanovení zákona. Je třeba však mít na paměti, že statut MěstNV bude významnou pracovní pomůckou zejména poslancům a pracovníkům národních výborů a z tohoto hlediska by měl být maximálně uceleným materiálem.

Vzorový statut a jeho základní ustanovení jsou závazná i pro ústřední orgány a národní výbory vyšších stupňů při všech rozhodováních a opatřeních týkajících se zájmů města a působnosti MěstNV.

MěstNV v lázeňském městě, který má schválený lázeňský statut, postupuje při zpracování vlastního statutu podle vzorového statutu tak, že současně přihlíží též k úkolům, které plní podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zahrne do něho i ustanovení obsažená v dosavadním statutu lázeňského místa. Znamená to, že i tento MěstNV bude mít pouze jediný statut.