Oddíl 3
Zajištění průběhu a účelu řízení
§ 42
Předvolání
(1) Správní orgán předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.
(2) V předvolání správní orgán upozorni na právní následky nedostavení se.
§ 43
Předvedení
(1) Účastník řízení nebo svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví ke správnímu orgánu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být předveden.
(2) O předvedení požádá správní orgán Veřejnou bezpečnost, o předvedení vojáků v činné službě nebo příslušníků veřejných ozbrojených sborů požádá jejich náčelníka.
§ 44
Předběžná opatření
(1) Správní orgán může před skončením řízení v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu
a) uložit účastníkům, aby něco vykonali, něčeho se zdrželi nebo něco strpěli,
b) nařídit zajištění věcí, které mají být zničeny nebo učiněny nepotřebnými, anebo jichž je třeba k provedení důkazů.
(2) Správní orgán zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí ve věci nabylo právní moci.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.
§ 45
Dožádání
(1) Správní orgány provádějí procesní úkony v obvodu své působností.
(2) Nemůže-li správní orgán provést některý procesní úkon v obvodu své působnosti nebo je-li to účelné z jiných důvodů, je oprávněn dožádat o jeho provedení jiný správní orgán téhož nebo nižšího stupně.
(3) Dožádaný správní orgán je povinen v mezích své působnosti dožádání vyhovět nejpozději ve lhůtě 15 dnů, není-li v dožádání stanovena lhůta delší.
§ 46
Pořádková opatření
(1) Tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo provedení ohledání, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 280 Kčs, u vojáků v činné službě a u příslušníků veřejných ozbrojených sborů odevzdá věc k vyřízení podle kázeňských předpisů.
(2) Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může správní orgán také vykázat z místa jednání, je-li vykázán účastníky řízení, může se jednat v jeho nepřítomnosti.
(3) Správní orgán, který pořádkovou pokutu uložil, ji může prominout.
Oddíl 4
Rozhodnutí
§ 47
Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, musí byt vydáno orgánem k tomu příslušným, vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a obsahovat předepsané náležitosti.
§ 48
Náležitosti rozhodnutí
(1) Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (rozkladu).
(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, popřípadě též rozhodnutí o povinnosti nahradit náklady řízení. Pokud se v rozhodnutí ukládá účastníkovi řízení povinnost k plnění, stanoví pro ni správní orgán lhůtu, lhůta nesmí být kratší, než stanoví zvláštní právní předpis.
(3) V odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném rozsahu.
(4) Poučení o odvolání (rozkladu) obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat (podat rozklad), v jaké lhůtě, ke kterému orgány a kde lze odvolání podat. Pokud účastniti v důsledku nesprávného poučeni nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí.
(5) V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede též orgán, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníků řízení. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit další náležitosti rozhodnutí.
(6) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí správní orgán kdykoliv i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.
§ 49
Smír
(1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastnici řízení mezi sebou se schválením správního orgánu uzavřít smír. Správní orgán smis neschválí, jestliže odporuje právním předpisům nebo obecnému zájmu.
(2) Schválený smír má účinky rozhodnutí, které je v právní moci.
§ 50
Lhůta pro rozhodnutí
(1) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán bezodkladně.
(2) V ostatních případech je správní orgán povinen rozhodnout ve věci-do 30 dnů od zahájení řízení, ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů, nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu). Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.
(3) Ustanovení zvláštních právních předpisů o lhůtách pro rozhodnutí nejsou odstavcem 2 dotčena.
§ 51
Opatření proti nečinnosti
Dovoluje-li to povaha věci a nelze-li nápravy dosáhnout jinak, správní orgán, který by byl jinak oprávněn rozhodnout a odvolání, sám ve věci rozhodne, pokud správní orgán příslušný k rozhodnutí nezahájil řízení, ač je k tomu povinen nebo pokud nerozhodl ve lhůtě stanovené v § 50 odst. 2 a 3.
§ 52
Oznámení rozhodnutí
(1) Rozhodnutí se účastníkovi řízení oznamuje doručením písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Den doručení rozhodnutí je dnem jeho oznámení.
(2) Účastníku řízení, který je přítomen, může být rozhodnutí oznámena ústním vyhlášením den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí, jen pokud se přítomný účastník řízení vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
(3) Ustanovení zvláštních právních předpisů o oznamování rozhodnutí nejsou dotčena.
§ 53
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat (podat rozklad), je v právní moci.
(2) Rozhodnutí je vykonatelně, jestliže se proti němu nelze odvolat (podat rozklad) nebo jestliže odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek.
§ 54
Ustanovení části třetí se vztahují i na řízení podle části čtvrté a páté tohoto zákona, pokud v nich není stanoveno něco jiného.
Část čtvrtá
PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ
Oddíl 1
Odvolací řízení
§ 55
Proti rozhodnutí správního orgánu má účastník řízení právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud se účastniti řízení odvolání písemně nebo ústně do protokolu nevzdal.
§ 56
(1) Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
(2) Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, nestanoví-li jinou lhůtu zvláštní právní předpis.
§ 57
(1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, má včas podané odvolání odkladný účinek.
(2) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem nebo je-li nebezpečí, že odkladem výkonu rozhodnutí utrpí účastník řízení nebo někdo jiný nenahraditelnou újmu, může správní orgán odkladný účinek vyloučit, naléhavost je třeba řádně odůvodnit. Odkladný účinek nelze vyloučit, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(3) Proti rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat.
§ 58
Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, vyrozumí ostatní účastníky řízení o obsahu podaného odvolání vyzve je, aby se k němu vyjádřili a podle potřeby doplní řízení provedením nově navržených důkazů.
§ 59
(1) Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může o odvolání sám rozhodnout, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže se rozhodnutí netýká jiného účastníka řízení než odvolatele nebo jestliže s tím ostatní účastníci řízení souhlasí.
(2) Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.
§ 60
(1) Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
(2) V řízení před národními výbory rozhoduje o odvolání příslušný odbor národního výboru nejblíže vyššího stupně, jestliže o odvolání nerozhoduje správní komise národního výboru [§ 57 zákona č. /1967 Sb., o národních výborech.] nejblíže vyššího stupně zřízená podle zvláštních právních předpisů, popřípadě komise tohoto národního výboru [§ 54 odst. 3 zákona č. /1967 Sb., o národních výborech.].
(3) O odvolání proti rozhodnutí orgánu krajského národního výboru rozhoduje příslušný ústřední orgán státní správy, na Slovensku v rámci své působnosti příslušný orgán Slovenské národní rady.
(4) Rozhodoval-li ve správním řízení orgán státní organizace, rozhoduje o odvolání správní orgán, který organizaci řídí.
§ 61
(1) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu, je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě zjištěné vady odstraní.
(2) Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.
(3) Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí, pokud je to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárnosti, správní orgán je právním názorem odvolacího orgánu vázán.
(4) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.
§ 62
(1) Proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy (výkonného aparátu Slovenské národní rady) vydanému v prvním stupni, lze podat u tohoto orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí rozklad, včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(2) O rozkladu rozhoduje vedoucí ústředního orgánu státní správy (pověřenec Slovenské národní rady) na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise.
(3) Ustanovení o odvolacím řízení se vztahují přiměřeně i na řízení o rozkladu.
(4) Proti rozhodnutí vedoucího ústředního orgánu se nelze odvolat.
§ 63
Odvolací orgán je povinen přezkoumat i opožděné nebo nepřípustné odvolání z toho hlediska, zda neodůvodňuje obnovu řízení anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení, jinak odvolání zamítne.
Oddíl 2
Obnova řízení
§ 64
(1) Řízení před správním orgánem ukončené rozhodnutím, které je v právní moci, se na návrh účastníka řízení obnoví, jestliže
a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení,
b) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o níž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak,
c) byla nesprávným postupem správního orgánu účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení, mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v odvolacím řízení,
d) rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným orgánem (§ 10), mohlo-li to mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohla-li náprava být zjednána v odvolacím řízení,
e) rozhodnutí se opírá o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, nebo rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.
(2) Správní orgán nařídí obnovu řízení z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), je-li na přezkoumání rozhodnutí obecný zájem a nejsou-li zde důvody pro zrušení nebo změnu rozhodnutí mimo odvolací řízení (§ 68).
(3) Obnova řízení není přípustná, jestliže rozhodnutím byl účastníkovi řízení udělen souhlas k občanskoprávnímu nebo pracovněprávnímu jednání nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu občana a účastník řízení nabyl práv v dobré víře.
§ 65
(1) Obnovu řízení povolí na návrh účastníka řízení nebo nařídí správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
(2) V návrhu na obnovu řízení je třeba uvést důvody obnovy řízení a skutečnosti svědčící o tom, že je návrh podán včas.
(3) Návrh se podává u správního orgánu uvedeného v odstavci I ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se účastník dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí, ve stejné lhůtě může správní orgán obnovu řízení nařídit. Zmeškání lhůty (§ 29) nelze prominout.
(4) Po uplynulí tří let od právní moci rozhodnutí se obnova povolí nebo nařídí jen tehdy, bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem.
(5) Rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy má odkladný účinek, pokud napadená rozhodnutí nebylo ještě vykonáno.
§ 66
(1) Nové řízení ve věci provede správní orgán, jehož rozhodnutí se důvod obnovy řízení týká, týká-li se důvod obnovy řízení rozhodnutí správních orgánu prvého i druhého stupně, provede nové řízení správní orgán prvého stupně.
(2) Pokud se důvod obnovy řízení týká pouze řízení před odvolacím orgánem, spojí se rozhodnutí o obnově řízení s novým rozhodnutím ve věci.
(3) Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší.
(4) Proti novému rozhodnutí ve věci se lze odvolat (podat rozklad).
Oddíl 3
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
§ 67
(1) Rozhodnutí, které je v právní moci, může z vlastního nebo z jiného podnětu přezkoumat správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal (§ 60), jde-li o rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, jeho vedoucí na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise (§ 62 odst. 2).
(2) Podnětu účastníka řízení k přezkoumání rozhodnutí může v plném rozsahu vyhovět i správní orgán, který rozhodnutí vydal, v řízení před národními výbory též vyšší orgán národního výboru téhož stupně, netýká-li se rozhodnutí jiného účastníka řízení nebo souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení.
§ 68
Správní orgán příslušný k přezkoumání rozhodnutí, které byla vydáno v rozporu se zákonem, obecně závazným právním předpisem (čl. 72 Ústavy) nebo obecně závazným, nařízením národního výboru (čl. 94 Ústavy), zpravidla zruší a věc vrátí správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k novému projednání a rozhodnutí, jinak rozhodnutí sám změní. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena.
§ 69
(1) Rozhodnutí, kterým byl účastníkovi řízení dán souhlas k občanskoprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonům, nebo kterým bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu občana, nelze mimo odvolací řízení zrušit nebo změnit, jestliže účastník řízení nabyl práv v dobré víře.
(2) Mimo odvolací řízení nelze rozhodnutí zrušit nebo změnit, jestliže se po vydání rozhodnutí dodatečně změnily rozhodující skutkové okolnosti, z nichž původní rozhodnutí vycházelo.
(3) Je-li podle platných právních předpisů podán návrh na přezkoumání správního rozhodnutí soudem, nemůže správní orgán toto rozhodnutí mimo odvolací řízení zrušit nebo změnit, ledaže by plně vyhověl všem účastníkům řízení.
§ 70
(1) Správní orgán nemůže mimo odvolací řízení rozhodnutí rušit nebo změnit po uplynutí tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(2) Proti rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění rozhodnutí mimo odvolací řízení, se lze odvolat (podat rozklad), pokud nejde a rozhodnutí vedoucího ústředního orgánu státní správy.
Oddíl 4
Řízení o protestu prokurátora
§ 71
(1) Byl-li protest prokurátora podán u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu.
(2) Nevyhoví-li takto správní orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej spolu se spisovým materiálem ve lhůtě v protestu určené, a není-li lhůta určena, do 30 dnů nadřízenému správnímu orgánu nejblíže vyššího stupně (§ 60), jde-li o ústřední orgán státní správy, předloží protest svému vedoucímu, který rozhodne na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise (§ 62 odst. 2).
(3) Rozhodnutí o protestu prokurátora se doručí prokurátorovi a účastníkům řízení.
(4) Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se mohou účastnici řízení odvolat (podat rozklad), pokud nejde o rozhodnutí vedoucího ústředního orgánu.
Oddíl 5
Přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudem
§ 72
Ustanovení zvláštních právních předpisů o přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudem zůstávají nedotčena.
Část pátá
VÝKON ROZHODNUTÍ
Oddíl 1
Společná ustanovení
§ 73
(1) Nesplní-li účastník řízení ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné (§ 53 odst. 2), nebo smírem schváleným správním orgánem nebo výkazem nedoplatků jím sestaveným (dále jen "rozhodnutí"), jejich výkon se provede. Nebyla-li stanovena v rozhodnutí lhůta k plnění, určí ji orgán, který provádí výkon rozhodnutí, lhůta nesmí být kratší, než stanoví zvláštní právní předpis.
(2) Výkaz nedoplatků lze vykonat, byl-li sestaven na základě vykonatelného rozhodnutí nebo na základě dlužníkovy povinnosti stanovené právním předpisem zaplatit bez vydání zvláštního rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí lze vykonat nejpozději do tři let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti (odstavec 1).
§ 74
(1) Výkon rozhodnutí se provádí na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatku (vymáhající správní orgán). Pokud tento orgán není sám k výkonu rozhodnutí oprávněn, postoupí věc orgánu příslušnému podle § 75.
(2) Účastníci řízení nebo vymáhající správní orgán mohou podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 75
(1) Výkon rozhodnutí orgánu národního výboru provádí podle povahy věci příslušný odbor okresního národního výboru, jde-li o rozhodnutí městského národního výboru, odbor tohoto národního výboru. Orgán místního národního výboru provádí výkon rozhodnutí, byl-li k tomu příslušným odborem okresního národního výboru zmocněn.
(2) Výkon rozhodnutí jiných správních orgánů provádí podle povahy věci příslušný odbor okresního národního výboru, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že jej provádí správní orgán sám.
§ 76
Orgán provádějící výkon rozhodnutí je povinen oznámit účastníku řízení, jehož se výkon týká, zahájení výkonu rozhodnutí, je-li třeba stanovit lhůtu k plnění (§ 73 odst. 1), uvede se v tomto oznámení.
§ 77
(1) Orgán provádějící výkon rozhodnutí může ze závažných důvodů na návrh účastníka řízení nebo z vlastního, popřípadě jiného podnětu výkon rozhodnutí odložit, pokud orgán národního výboru provádí výkon rozhodnutí jiného správního orgánu, vyžádá si jeho vyjádření.
(2) Na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu orgán provádějící výkon rozhodnutí od výkonu upustí, jestliže
a) vymáhaný nárok zanikl nebo se jeho vymáhání stalo bezpředmětným,
b) podklad pro výkon rozhodnutí (§ 73 odst. 1) byl zrušen,
c) splnění téže povinnosti vymáhá soud,
d) výkon rozhodnutí je nepřípustný,
e) k předmětu, jehož se výkon rozhodnutí týká, bylo úspěšně uplatněno právo, jež výkon rozhodnutí nepřipouští.
(3) Orgán provádějící výkon rozhodnutí je povinen zastavit výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v zákoně o prokuratuře. [§ 16 odst. 1 zák. č. 60/1965 Sb., o prokuratuře.]
§ 78
(1) Proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí lze podat námitky.
(2) Námitky mají odkladný účinek jen
a) směřují-li proti povolení odkladu nebo upuštění od výkonu rozhodnutí,
b) směřují-li proti zahájení výkonu rozhodnutí při výkonu rozhodnutí vyklizením,
c) uplatňuje-li se v nich, že vymáhané plnění již bylo provedeno nebo že ještě neuplynula lhůta k plnění,
d) uplatňuje-li se v nich k předmětu, jehož se výkon rozhodnutí týká, práva, je výkon rozhodnutí nepřipouští.
(3) Pro řízení o námitkách platí obdobně ustanovení o odvolacím řízení.
§ 79
Výkon rozhodnutí lze provést jen prostředky uvedenými v zákoně. Při výkonu rozhodnutí se použije prostředku, který účastníka řízení co nejméně postihuje a vede ještě k cíli.
Oddíl 2
Vymáhání peněžitých plnění
§ 80
(1) Výkon rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění se provádí srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky.
(2) Příkaz k provedení srážek ze mzdy vydá správní orgán tomu, kdo vyplácí dlužníkovi mzdu, jinou odměnu za práci nebo náhradu za pracovní příjem.
(3) Přikázání pohledávky provede správní orgán tak, že tonu, vůči němuž má dlužník pohledávku, přikáže, aby pohledávku do výše dlužné částky zaplatil správnímu orgánu.
(4) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u příslušného peněžního ústavu (peněžní organizace) se provede jejím odepsáním z účtu dlužníka. V případech, kde jako věřitel i jako dlužník vystupují socialistické organizace, provede se výkon rozhodnutí podle předpisů o platebním styku na základě příkazu k vybrání [Vyhláška č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.] vystaveného věřitelem, v ostatních případech se provede výkon rozhodnutí na základě příkazu správního orgánu vydaného podle odstavce 3.
(5) Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy a přikázáním pohledávky se řídí ustanoveními o výkonu takových rozhodnutí soudem.
Oddíl 3
Vymáhaní nepeněžitých plnění
§ 81
(1) Rozhodnutí ukládající nepeněžité plnění se vykoná náhradním výkonem, ukládáním peněžitých pokut nebo přímým vynucením uložené povinnosti.
(2) Náhradní výkon spočívá v tom, že uložené práce a výkony se provedou na náklad a nebezpečí povinného, jestliže uloženou práci nebo výkon může provést též někdo jiný než povinný.
(3) Není-li náhradní výkon podle povahy věci možný nebo účelný, vymáhá se splnění povinnosti uložené v rozhodnutí postupným ukládáním pokut, úhrn všech uložených pokut nesmí převyšovat u občana částku 500 Kčs, u organizace částku 20 000 Kčs.
(4) Přímé vynucení povinnosti se provede zejména vyklizením bytu, nebytového prostoru, nemovitosti nebo její části, odnětím věci nebo listiny a předvedením osoby.
(5) Při vynucení povinnosti vyklizením se přiměřeně použije ustanovení občanského soudního řádu. [§ 340 až 344 o. s. ř.] Výkon rozhodnutí odnětím věci nebo listiny se provede za přítomnosti zástupce místního národního výboru, popřípadě jiné zletilé osoby. O předvedení osoby může orgán provádějící výkon rozhodnutí požádat Veřejnou bezpečnost, a jde-li o vojáky v činné službě nebo příslušníky veřejných ozbrojených sborů, jejich náčelníka.
§ 82
(1) Pracovník pověřený provedením výkonu rozhodnutí provádí jednotlivé úkony podle písemného příkazu, který vydá orgán uvedený v § 75 odst. 1 a 2. Tímto příkazem je povinen se prokázat.
(2) Prokáže-li účastník řízení, že vymáhaná povinnost byla již splněna nebo že se na vymáhání netrvá nebo že provedení výkonu rozhodnutí bylo odloženo nebo zastaveno, anebo že byly podány námitky, které mají odkladný účinek, pracovník pověřený provedením výkonu rozhodnutí úkon neprovede.