Část pátá

Prokurátoři, vyšetřovatelé prokuratury a právní čekatelé prokuratury

§ 36

(1) Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven politicky a odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

a) dosáhl věku nejméně 23 let,

b) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,

c) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku.

(2) Vojenským prokurátorem nebo vyšetřovatelem vojenské prokuratury může být jen důstojník justice v činné službě.

(3) Generální prokurátor může při ustanovení prokurátorem z důležitých důvodů výjimečně prominout čekatelskou praxi a složení závěrečné zkoušky, jestliže ustanovovaný jinak dává záruku správného výkonu prokurátorské funkce; při ustanovení vyšetřovatelem prokuratury může za stejných podmínek prominout i vysokoškolské právnické vzdělání.

§ 37

Náměstky generálního prokurátora a hlavního vojenského prokurátora jmenuje a odvolává generální prokurátor. Rovněž ostatní prokurátory a vojenské prokurátory a vyšetřovatele prokuratury ustanovuje do funkcí a z nich odvolává generální prokurátor.

§ 38

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu střežit, prosazovat a upevňovat socialistickou zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a pracujícího lidu a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních".

§ 39

(1) Pracovní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury vzniká ustanovením do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury.

(3) Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury zaniká,

a) jestliže o to prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury požádá, protože nemůže trvale svou funkci vykonávat, poněvadž byl povolán k jiné společensky významné funkci, pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů, a generální prokurátor žádosti vyhoví; pracovní poměr končí dnem, k němuž generální prokurátor prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury odvolá z funkce,

b) bylo-li prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury generálním prokurátorem uloženo kárné opatření propuštění;

c) splnil-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury podmínky pro vznik nároku na plný starobní nebo invalidní důchod. Generální prokurátor může k žádosti, prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury rozhodnout o dalším trvání pracovního poměru.

§ 40

(1) O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy a řády.

(2) Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo národní obrany.

§ 41

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu pracujícího lidu a rozhodovat spravedlivě. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni generálním prokurátorem. Dále jsou povinni vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.

(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury postupují při plnění svých úkolů v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistické zákonností byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(3) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany zaměřené na upevňování socialistických vztahů mezi občany a na prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Seznamují občany se zásadami socialistického právního řádu a využívají přitom poznatků z práce prokuratury.

§ 42

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury nesmějí bez souhlasu generálního prokurátora vykonávat vedlejší placenou činnost s výjimkou činnosti vědecké, publicistické, umělecké a činnosti pedagogické na vysokých školách.

(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.

§ 43

(1) Zaviněné porušeni povinností prokurátory nebo vyšetřovateli prokuratury, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojáků činných u prokuratury je kázeňským přestupkem.

(2) Za kárné provinění se prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou

a) důtka,

b) veřejná důtka,

c) snížení funkčního platu až o 10%, a to nejdéle na dobu tří měsíců,

d) přeřazení na nižší funkci,

e) propuštění.

§ 44

(1) Kárná pravomoc nad prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přísluší generálnímu prokurátorovi. Generální prokurátor ji vykonává podle zvláštního řádu, který sám vydá.

(2) Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává generální prokurátor podle předpisů pro ně platných.

§ 45

(1) Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce, do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil.

(2) Bylo-li proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona.

§ 46

(1) Stane-li se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho příslušný krajský (městský) prokurátor, popřípadě generální prokurátor výkonu práce. Pokud zproštění výkonu práce provede krajský (městský) prokurátor, oznámí to neprodleně generálnímu prokurátorovi.

(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury 30% a ženatému 50% základního platu. Tato část základního platu se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým základním platem převyšují základní plat.

(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, generální prokurátor je zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.

§ 47

Provinění a přestupky prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury podle zákona č. 38/1961 Sb., o místních lidových soudech, a podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, se posuzují jako kárná provinění podle tohoto zákona.

§ 48

(1) Generální prokurátor má postavení vedoucího ústředního orgánu.

(2) O příjmech generálního prokurátora platí ustanovení o příjmech ministrů, o příjmech náměstků generálního prokurátora ustanovení o příjmech náměstků ministra.

(3) Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.

§ 49

(1) Právní čekatele prokuratury přijímá generální prokurátor. Na pracovní poměry právních čekatelů prokuratury s výjimkou právních čekatelů u vojenských prokuratur se vztahují obecné právní předpisy.

(2) Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják z povolní.

Část šestá

Závěrečná ustanovení

§ 50

Zrušují se:

a) zákon č. 65/1956 Sb., o prokuratuře,

b) ustanovení zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahují na prokurátory.

§ 51

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.

Důvodová zpráva

Hlavním smyslem nové úpravy je zpřesnění a doplnění zákona č. 65/1956 Sb., o prokuratuře, odpovídající dosažené etapě vývoje, zejména socialistické ústavě, novým zákonům, jakož i potřebám praxe, které ukazují, že je třeba dosáhnout zvýšení účinnosti prokurátorského dozoru a jeho soustředění na rozhodující úkoly. Základním vodítkem jsou usnesení ústředního výboru KSČ, která konkretizovala zásady ústavy a vytyčila úkoly v oblasti tvorby i realizace zákonů.

Zákon stanoví v souladu se socialistickou ústavou postavení a působnost prokuratury a generálního prokurátora. Zakotvuje nové úkoly vyšetřovacího aparátu prokuratury, určuje rámcově úkoly prokurátorů v přípravném řízení trestním v souladu s požadavky zvýšit účinnost boje proti kriminalitě a přísně zachovávat zásady socialistického trestního řícení: Obsahuje podrobná ustanovení o výkonu všeobecného dozoru, přičemž zavádí některé nové záruky zajišťující jeho vyšší účinnost. Do zákona o prokuratuře jsou zařazena některá podrobnější ustanovení o vyřizování podnětů pracujících a jejich organizaci na prokuratuře v souladu s jejich významem pro práci prokuratury a jsou stanoveny i právní záruky objektivního a rychlého jejich vyřízení. Zákon obsahuje rovněž úpravu organizačního členění prokuratury a podrobnější úpravu pracovně právních poměrů prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury.

K § 1 až 5

Podle ústavy je plné uplatňování socialistické zákonnosti v životě naší společnosti úkolem všech státních a společenských organizací a všech občanů. V systému záruk přísného dodržování socialistické zákonnosti náleží podle ústavy důležitá úloha prokuratuře, která svým dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, soudy, hospodářskými a jinými organizacemi i občany střeží, prosazuje a upevňuje socialistickou zákonnost bez ohledu na jakékoliv místní vlivy a zajišťuje její jednotnost na celém území republiky (§ 1 odstavec 1).

Ustanovení § 1 odstavec 2 zakotvuje základní leninské principy výstavby a organizace prokuratury, tj. monokratičnost, centralizovanost a nezávislost na místních orgánech, které jsou předpokladem důsledného plnění úkolů prokuratury. Úkoly prokuratury vykonávají prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou podřízeni jedině generálnímu prokurátorovi. Zásadě centralizovanosti a monokratičnosti odpovídá i ustanovení § 3 odstavec 2, o právu nadřízeného prokurátora vykonávat úkony jemu podřízených prokurátorů.

Prokuratura je stejně jako všechny státní orgány orgánem pracujícího lidu. Z toho vyplývá i požadavek úzkého sepětí prokuratury s pracujícími a jejich organizacemi, jak to zdůrazňuje ustanovení 1 odstavec 3.

Svou činností prokurátoři přispívají k prohlubování socialistického právního vědomí a k upevňování socialistických vztahů ve společnosti. Tato povinnost je zdůrazněna jako základní úkol a také blíže konkretizována v ustanoveních § 2 odstavce 1 a 3. Prokurátorský dozor má hluboce výchovný smysl, neboť posiluje úctu k socialistickým zákonům a jiným právním předpisům a pomáhá vytvářet vědomí nezbytnosti dodržovat je v činnosti všech státních a hospodářských organizací i v jednání občanů.

Prokurátorský dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů má důležitou úlohu v ochraně celospolečenských zájmů i práv a zákonem chráněných zájmů občanů v jejich nedílné jednotě. V ustanovení § 2 odstavec 2 se konkretizuje tato úloha prokuratury, přičemž se zdůrazňuje jak ochrana socialistického státu a práv a zákonem chráněných zájmů občanů, tak ochrana práv a zákonem chráněných zájmů socialistických organizací. Je podtržen i úkol chránit bojeschopnost ozbrojených sil, který plní vojenští prokurátoři.

Prokurátorský dozor nad zachováváním socialistické zákonnosti se vztahuje na všechny oblasti československého právního řádu a na všechny orgány a organizace a jednotlivé občany; nevztahuje se toliko na nejvyšší státní orgány, tj. na Národní shromáždění, na presidenta republiky, vládu a Slovenskou národní radu. Prokurátorský dozor se ovšem vztahuje na dodržování zákonnosti komisemi Slovenské národní rady a pověřenci Slovenské národní rady, pokud jako výkonné orgány Slovenské národní rady obstarávají úkoly státní správy. Znamená to v podstatě, že podle zásad, podle nichž se vykonává dozor nad zákonností opatření ústředních orgánů, se vykonává i dozor nad dodržováním zákonnosti komisemi a pověřenci slovenské národní rady, pokud jako články ústředního řízení plní na Slovensku úkoly ministerstev a jiných ústředních orgánů a pokud obstarávají úkoly státní správy ve věcech národní nebo regionální povahy.

Dozor prokuratury se nevztahuje na činnost dobrovolných společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže, pokud vyvíjejí činnost podle svých stanov. Na druhé straně se přihlíží i k tomu, že dobrovolné společenské organizace plní některé úkoly státních orgánů a že proto v těchto směrech v souladu s ústavou musí jejich postup a rozhodování být přezkoumatelné prostředky prokurátorského dozoru (§ 3 odstavec 3).

Pokud ovšem jde o dobrovolné společenské organizace, jejichž posláním je vyvíjet hospodářskou činnost a podílet se tak přímo na plnění plánu rozvoje národního hospodářství (JZD a ostatní družstva a družstevní organizace, z nichž JZD podléhají nadto státnímu vedení), je třeba nad dodržováním zákonnosti těmito organizacemi, především i nad dodržováním stanov, pracovních a jednacích řádů, popřípadě i jiných předpisů upravujících jejich činnost, vykonávat prokurátorský dozor ve stejném rozsahu jako vůči státním hospodářským organizacím nebo organizacím řízeným národními výbory (§ 3 odstavec 3 poslední věta).

Ustanovení 3 odst. 1 shrnuje formy jednotného prokurátorského dozoru, přičemž při jejich členění vychází zejména z prostředků, jimiž se dozor uskutečňuje. Toto členění, především strukturálního dosahu, nijak nenarušuje princip jednotnosti a komplexního výkonu prokurátorského dozoru vyžadující, aby každá věc byla prokurátorem posuzována z hlediska všech dozorových funkcí a aby byly souběžně uplatňovány všechny prostředky, které přicházejí v úvahu.

Zabezpečení přísného dodržování zákonnosti vyžaduje vyvozovat závěry z jejího porušení. Proto podle ustanovení § 4 prokurátoři nesmějí ponechat žádné porušení zákonnosti bez vyvození závěrů a k jeho odstranění musí uplatnit všechny prostředky, které jim poskytují předpisy o řízení před soudy i zákon o prokuratuře. Pokud jde o vyvozování odpovědnosti proti porušovatelům zákonů, půjde jak o vyvození odpovědnosti trestní, tak o prosazení, aby byla vyvozena odpovědnost správní, hmotná nebo disciplinární. Opatřením k odstranění porušení zákonnosti nelze rozumět jen uplatnění právního prostředku (např. protestu), ale i opatření k zajištění skutečné nápravy nezákonnosti. Úkolem prokurátorského dozoru je nejen zabezpečit odstranění jakéhokoli porušení socialistické zákonnosti, zajistit obnovení porušených práv a vyvození odpovědnosti v jednotlivých případech, ale též odstraňovat a odhalovat příčiny porušování socialistické zákonnosti.

Paragraf 5 obsahuje základní ustanovení o vyšetřovatelích prokuratury v souladu s významem úkolů, které na prokuratuře plní. Vyšetřovatelé prokuratury nevyšetřují ovšem všechny trestné činy, ale jen ty, které určí zvláštní předpis.

K § 6 až 8

Ústava zakotvuje postavení zastupitelských sborů jako orgánů, jimiž pracující lid vykonává státní moc. Od nich je odvozena pravomoc všech ostatních orgánů. Pravomoc prokuratury je odvozena od pravomoci Národního shromáždění jako nejvyššího orgánu státní moci. V souladu s tím stanoví zákon odpovědnost generálního prokurátora, který je v čele prokuratury, Národnímu shromáždění (§ 8).

Ustanovení § 7 určuje formy a prostředky, jimiž se uskutečňuje odpovědnost generálního prokurátora Národnímu shromáždění. Vychází i ze zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění č. 183/1964 Sb. Úprava vztahu generálního prokurátora k Slovenské národní radě a jejím orgánům odpovídá ústavě a zákonu SNR č. 124/1964 Sb., o jednacím a pracovním řádu SNR.

Výkon prokurátorského dozoru poskytuje prokuratuře i poznatky o nedostatcích v právním řádu. Proto zákon ukládá generálnímu prokurátorovi povinnost předkládat předsednictvu Národního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny (§ 7 odstavec 3).

V souladu s dosud platnou úpravou se stanoví v § 8 povinná účast generálního prokurátora na zasedání vlády a předsednictva Slovenské národní rady. Účastí se umožňuje generálnímu prokurátorovi uplatnit poradní hlas přímo ve vládě a v předsednictvu SNR.

Oprávnění prokurátorů podle § 8 odst. 2 se týkají zasedání všech orgánů; vojenští prokurátoři se mohou účastnit i zasedání vojenských rad, velitelských a jiných shromáždění, zejména hodnotí-li se stav zákonnosti a kázně v ozbrojených silách a v ozbrojených sborech.

K § 9 až 12

Tato ustanovení upravují blíže vztah státních orgánů, hospodářských organizací a občanů k prokuratuře a vytyčují jejich povinnosti vyplývající z tohoto vztahu.

Paragraf 9 vychází z toho, že všechny orgány a organizace jsou povinny plně uplatňovat svou vlastní pravomoc a odpovědnost k zabezpečení dodržování zákonnosti při plnění svých úkolů i úkolů orgánů jim podřízených a že jsou dále povinny vyvozovat z porušení zákona závěry s cílem odstranit příčiny porušování zákonnosti, zabránit opakování nedostatků a vyvodit správní, disciplinární a hmotnou odpovědnost podle platných předpisů. To se zejména týká i orgánů kontrolních. Proto se zakotvuje výslovně i povinnost prokurátorů vykonávat dozor vůči kontrolním orgánům a tak působit k jejich důsledné kontrolní činnosti, aniž by je prokuratura v této jejich činnosti nahrazovala. Vztahy mezi orgány prokuratury a orgány lidové kontroly jsou podrobněji upraveny společnou směrnicí generálního prokurátora a ministra - předsedy Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

Při výkonu prokurátorského dozoru je nutná úzká součinnost s jinými orgány a organizacemi a s občany. Proto je v ustanovení § 10 zakotvena povinnost orgánů a organizací vyhovovat urychleně dožádáním prokurátorů a stanovena také povinnost státních orgánů a hospodářských organizací provádět prověrky a revize, pokud je jich nezbytně třeba k zjištění, zda došlo k porušení zákonnosti, ať již v takovém porušení by mohl být spatřován trestný čin nebo nikoli.

Aby byl prokurátorský dozor účinný, je nutné, aby prokurátorům byly sdělovány i skutečnosti, které mají povahu státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Povinnost sdělovat tyto skutečnosti se nevztahuje na věci operační a mobilizační povahy; byly-li ovšem tyto věci předmětem trestné činnosti (např. jejich vyzrazení), je prokurátor přirozeně oprávněn podle trestního řádu seznámit se i s těmito věcmi. Ve všech případech jsou prokurátoři povinni nakládat se sdělenými utajovanými skutečnostmi podle předpisů o tom platných.

Velký význam pro účinný prokurátorský dozor a pro zabezpečení úzkého sepětí prokuratury s pracujícími mají podněty, jimiž se pracující a organizace obracejí na prokurátory s žádostí o přezkoumání postupu nebo rozhodnutí orgánů a organizací z hlediska dodržení socialistické zákonnosti a o prokurátorské opatření k odstranění porušení zákonnosti. V podnětech je třeba spatřovat nejen snahu o prosazení vlastních práv a zákonem chráněných zájmů, ale i formu účasti pracujících na upevňování socialistické zákonnosti. Tomu odpovídají ustanovení § 11, která zakotvují i záruky objektivního a rychlého vyřizování podnětů.

Ustanovení § 11 odstavec 4, podle něhož má občan nebo organizace právo požádat nadřízeného prokurátora o přezkoumání vyřízení svého podnětu nižším prokurátorem, zajišťuje nové objektivní posouzení věci nejen jiným pracovníkem, ale i jiným - vyšším prokurátorem. Dvojí přezkoumání skýtá dostatečnou záruku správného a objektivního posouzení věci, protože zpravidla kromě přezkoumání v odvolacím řízení bude rozhodnutí přezkoumáno ve dvou stupních ještě prokuraturou. Ostatně stanovená zásada neznamená, že generální prokurátor nemůže nařídit další nové přezkoumání věci.

Lhůta pro vyřízení podnětu odpovídá reálným možnostem všestranného objektivního přezkoumání. Vychází se i z toho, že prokuratura musí obstarávat zpravidla materiály a vyjádření od jiných orgánů. Skutečnost, že prodloužit tuto lhůtu může jen nadřízený prokurátor, je záruku soustavné kontroly rychlého a správného vyřizování podnětů.

Pro rychlé vyřízení podnětů je důležité, aby se občané a organizace obraceli se svými podněty přímo na ty prokurátory, kteří jsou příslušni k jejich vyřízení. Ustanovení o příslušnosti jsou obsažena v § 35.

Prokurátoři jsou povinni vyřizovat podněty pracujících a jejich organizací k posouzení zákonnosti ze všech oblastí právního řádu. V zájmu urychlení vyřízení podnětů a zjednání nápravy je však vhodné, aby postupovali příslušným nadřízeným orgánům ty podněty, kde základ posouzení věci je v posouzení technických nebo jiných odborných otázek a teprve v druhé řadě v posouzení otázek právních. I v takových případech budou prokurátoři podle povahy a závažnosti případu sledovat vyřízení z hlediska dodržování socialistické zákonnosti.

Pro vyřizování stížností na průtahy v práci a jiné závady v činnosti prokuratury budou nadále platit obecné předpisy o vyřizování stížností. Postup při vyřizování oznámení o trestných činech upravuje trestní řád.

Ustanovení § 12 zajišťuje další předpoklady pro účinný výkon prokurátorského dozoru úpravou povinnosti dostavit se na prokuraturu a podat prokurátorovi potřebné vysvětlení. Tuto povinnost má i informovaný zástupce státního orgánu, hospodářské nebo jiné organizace. V ustanovení se respektují předpisy o povinnosti orgánů a pracovníků zachovávat mlčenlivost a umožňuje se, aby občan mohl v některých případech odepřít podat vysvětlení obdobně, jako je tomu v trestním a občanském soudním řízení.

Z povinnosti podávat prokurátorovi vysvětlení nemá občanům vzniknout majetková újma; proto se stanoví, že kdo se dostavil na výzvu k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci, jestliže tento nárok uplatnil do tří dnů. Tento nárok ovšem nemá ten, koho prokurátor předvolal v jeho vlastním zájmu. Ustanovení umožňuje v krajním případě i předvedení občana nebo uložení hmotné sankce, když se občan bez závažných důvodů nedostaví. Je omezováno na případy mimo trestní řízení, kde sankce upravuje trestní řád.