Oddíl pátý
Dozor prokurátora
§ 174
(1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává prokurátor.
(2) Při výkonu tohoto dozoru je prokurátor oprávněn:
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování a k vyhledávání trestných činů;
b) vyžadovat od vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda tyto orgány včas zahajují trestní stíhání a řádně v něm postupují;
c) zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatelů nebo vyhledávacích orgánů, osobně provést jednotlivý z těchto úkonů nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení platných podle tohoto zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele;
d) vracet věc vyšetřovatelům nebo vyhledávacím orgánům se svými pokyny k doplnění;
e) rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení trestní věci může tak učinit do patnácti dnů od doručení, jestliže rozhodnuti vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby do usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnuti vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu;
f) nařídit v kterékoliv věci, v níž lze konat vyhledávání, aby v ní bylo konáno vyšetřování;
g) odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli anebo dát provést jednotlivé vyšetřovací úkony vyšetřovateli prokuratury i ve věci, kterou vyšetřuje jiný vyšetřovatel.
§ 175
(1) Pouze prokurátor je oprávněn:
a) podat obžalobu,
b) vzít do vazby, vydat příkaz k dodání do vazby a propustit z vazby,
c) nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,
d) provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,
e) nařídit exhumaci mrtvoly,
f) navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,
g) provést předběžné Setření v řízení o vydání do ciziny.
(2) Prokurátor je oprávněn uložit orgánům Sboru národní bezpečnosti provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.
Oddíl šestý
Obžaloba
§ 176
(1) Jestliže výsledky vyšetřování nebo vyhledávání dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, prokurátor podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.
(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo obvinění vzneseno (§ 163) nebo sděleno (169). Míní-li prokurátor tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování či vyhledávání doplnit.
§ 177
(1) Obžaloba musí obsahovat
a) označení prokurátora a den sepsání obžaloby,
b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o osobu podléhající pravomoci vojenských soudů, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,
c) žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d) odůvodnění žalobního návrhu, jež musí obsahovat vylíčení skutkového děje s uvedením důkazu, o které se toto vylíčení opírá, obhajobu obviněného a stanovisko prokurátora k ní s uvedením skutečností, pro které prokurátor pokládá obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou, jakož i právní úvahy, kterými se prokurátor řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, a
e) seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.
(2) V obžalobě může také prokurátor navrhnout, aby soud uložil obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu. O tom poškozeného při podání obžaloby vyrozumí.
§ 178
(1) Prokurátor navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může prokurátor učinit též samostatně.
Oddíl sedmý
Zveřejňování výsledků přípravného řízení
§ 179
Výsledky přípravného řízení mohou být zveřejňovány jen se souhlasem vyšetřovatele a prokurátora a v řízení před soudem až do hlavního líčení jen se souhlasem předsedy senátu.
31. V. § 183 odst. 1 věta první se slova "Základní organizace Revolučního odborového hnutí a organizace Československého svazu mládeže, jež působí na pracovišti obviněného; a jednotné zemědělské družstvo, jehož je obviněný členem," nahrazují slovy "Organizace uvedené v § 4 odst. 1".
32. V § 186 odst. 1 písm. b) se citace "§ 174 až 176" nahrazuje citací "§ 171 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a) až c)".
33. V § 186 odst. 1 písm. c) se citace "§ 177 odst. 1 nebo 2" nahrazuje citací "§ 172 odst. 1 nebo 2" a citace "§ 178 odst. 1 písm. a) až d)" citací "§ 173 odst. 1 písm. a) až d)".
34. V § 187 odst. 1 se vypouštějí slova "za účasti prokurátora".
35. V § 188 odst. 1 písm. b) se citace "v § 174 odst. 2 nebo v § 175" nahrazuje citací "v § 171 odst. 2 písm a) a c)".
36. V § 188 odst. 1 písm. c) se citace "v § 174 odst. 1 nebo v § 176",nahrazuje citací "v § 171 odst. 1 písm. a) a b)".
37. V § 188 odst. 1 písm. d) se citace "v § 177 odst. 1" nahrazuje citací "v § 172 odst. 1".
38. V § 188 odst. 1 písm. e) se citace "v § 178 odst. 1 písm. a) až d)" nahrazuje citací "v § 173 odst. 1 písm. a) až d)".
39. V § 188 odst. 2 písm. a) se citace "(§ 174 odst. 3)" nahrazuje citací "(§ 171 odst. 2 písm. b)".
40. V 188 odst. 2 písm. b) se citace "v § 177 odst. 2" nahrazuje citací "v § 172 odst. 2".
41. V § 191 odst. 1 se slovo "vyšetřování" nahrazuje slovy "přípravné řízení".
42. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova "o vznesení obvinění a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování" nahrazují slovy "o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)".
43. § 221 odst. 1 zní:
"(1) Ukazují-li výsledky hlavního líčení na podstatnou změnu okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, může soud vrátit věc prokurátorovi k došetření."
44. V § 223 odst. 2 se citace "v § 177 odst. 2" nahrazuje citací "v § 172 odst. 2".
45. V § 224 odst. 1 se citace "v § 178 odst. 1 písm. b) až d)" nahrazují citací "v § 173 odst. 1 písm. b) až d)".
46. V § 255 se citace "v § 178 odst. 1 písm. b) až d)" nahrazuje citací "v § 173 odst. 1 písm. b) až d)".
47. V § 266 odst. 1 věta druhá se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".
48. V § 270 odst. 1 a 2 se slova "soudu nebo prokurátorovi" nahrazují slovem "orgánu".
49. V § 270 odst. 4 se slova "soud nebo prokurátor" nahrazují slovem "orgán".
50. V § 277 se vypouštějí slova "soudu nebo prokurátora".
51. V § 278 odst. 3 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu" a slovo "prokurátoru" se nahrazuje slovy "orgánu, o jehož rozhodnutí jde,".
52. V § 278 odst. 4 se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "vyhledávací orgán, vyšetřovatel, prokurátor".
53. V § 281 odst. 1 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".
54. V § 288 odst. 1 se slovo "prokurátora" nahrazuje slovy "prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu".
55. § 291 zní:
"Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce, který má právo se zúčastnit vyšetřovacích úkonů v rozsahu uvedeném v § 165 odst. 3."
56. § 303 se zrušuje.
57. § 320 zní:
"Obecná ustanovení
(1) Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.
(2) U osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
(3) Je-li u trestů odnětí svobody postupně uložených (§ 36 odst. 2 tr. zák.) stanoven různý způsob výkonu trestu (§ 39 a a § 81 tr. zák.), určí společný způsob výkonu postupně uložených trestů soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává."
58. 324 zní:
"Rozhodování, o změně způsobu výkonu trestu
(1) o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu, na žádost odsouzeného nebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
(2) Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
59. § 326 se zrušuje.
60. V 331 odst. 1 se vypouští věta druhá a třetí.
61. § 335 se zrušuje.
62. Dosavadní znění § 344 se označuje jako odstavec 1 a připojují se další odstavce, které znějí:
"(2) Nebyl-li peněžitý trest zaplacen a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu nebo jeho části mohl být zmařen, nařídí soud výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části; přitom rozhodne o způsobu výkonu náhradního trestu.
(3) Odsouzený může kdykoliv odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou část zaplatí. O tom, jakou část náhradního trestu je třeba vykonat, rozhodne předseda senátu.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
63. Za § 356 se vkládá § 356 a, který zní:
"Podmíněné umístění mimo výchovný ústav
(1) O podmíněném umístění mladistvého mimo výchovné zařízení rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora, orgánu pověřeného péčí o mládež nebo ředitele výchovného zařízení, na žádost mladistvého anebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává.
(2) Tento soud stejně rozhoduje i o zrušení podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek."
64. § 362 se zrušuje.
65. V § 368 se za první větu vkládá další věta, která zní:
"Odpykává-li si taková osoba v době rozhodování trest odnětí svobody, učiní rozhodnutí soud, v jehož obvodu se trest vykonává."
66. Za § 370 se vkládá § 370 a, který zní:
"Rozhodování po zmírnění trestu smrti
Byl-li milosti trest smrti zmírněn na trest odnětí svobody, rozhodne ve veřejném zasedání o způsobu výkonu trestu soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost."
Článek II.
1. Pokud se v ustanoveních § 12 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 53 odst. 1, § 60 odst. 4 písm. a), § 63 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. c), § 64 odst. 2, § 65 odst. 1, § 66 odst. 1, § 75 včetně nadpisu, § 78 odst. 1 a 3, § 79 odst. 1 věta první a druhá, § 80 odst. 3 věta první a druhá, § 81 odst. 4 věta první a druhá, § 83 odst. 1 věta první a druhá a odstavec 3, § 86 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, odstavec 2 věta první a druhá, § 87 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, § 108 odst. 3, § 141 odst. 2 věta první, § 146 odst. 1 a 2 písm. a) a § 361 odst. 1 zákona ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
2. Pokud se v ustanoveních § 36 odst. 2, § 39 odst. 1, § 73 odst. 1 a 2, § 76 odst. 2, § 116 odst. 2, § 117 a § 371 odst. 4 zákona ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel.
3. Pokud se v ustanoveních § 8 odst. 1, § 62 odst. 2, § 69 odst. 2, 76 odst. 2, § 79 odst. 2, § 85 odst. 2 a 3, § 86 odst. 2 a § 90 odst. 3, § 276 a 282 odst. 1 zákona ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) mluví o bezpečnostním orgánu, rozumí se tím orgán Sboru národní bezpečnosti.
4. Pokud se v ustanoveních § 33 odst. 1 věta třetí, § 34 věta první, § 36 odst. 1 písm. b), § 37 odst. 1 věta druhá, § 41 odst. 4, § 42 odst. 3, § 45 odst. 1, § 65 odst. 1 věta druhá, § 137 odst. 2 věta druha, odst. 3 věta první a § 196 odst. 1 věta první mluví o osobě nesvéprávné, rozumí se tím osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena. Pokud se v ustanoveních § 50 odst. 2 a § 137 odst. 2 věta druhá mluví o osobě svéprávné, rozumí se tím osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena.
Článek III.
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o trestním řízení soudním (trestního řádu), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Článek IV.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.
Důvodová zpráva
I.
Na základě rozboru stavu a vývoje kriminality a rozboru úrovně práce orgánů Sboru národní bezpečnosti, prokuratury, soudů a nápravně výchovných ústavů ministerstva vnitra byla přijata řada opatření, jejichž cílem je mimo jiné vytvořit zákonné předpoklady pro podstatné zkvalitnění práce těchto orgánů a pro zintenzivnění boje s kriminalitou.
Přijatá opatření ve svém souhrnu sledují další posílení účinnosti boje proti kriminalitě důsledným odhalováním trestných činů, zvýšením účinnosti postihu jejich pachatele (zejména recidivistů) a dosažení jejich převýchovy, posílením autority a účinnosti zákroků Sboru národní bezpečnosti v boji s kriminalitou, posílením dozoru prokuratury a zvýšením úlohy soudů; zároveň směřují ke zkvalitnění vyšetřování, k prohloubení záruk zjišťování objektivní pravdy a přísného dodržování socialistické zákonnosti, za plného využití příznivých podmínek socialistického zřízení.
Návrh novely trestního řádu realizuje jednu z nejvýznamnějších částí celého komplexu přijatých opatření.
Navrhovaná změna trestního řádu sleduje další prohloubení účinnosti boje proti kriminalitě důsledným odhalováním trestných činů a postihem jejich pachatelů; zároveň prohlubuje záruky zjišťování objektivní pravdy a přísného dodržování socialistické zákonnosti a vytváří tak záruky, aby nemohlo docházet k nezákonnostem v činnosti soudů, prokuratury a orgánů Sboru národní bezpečnosti.
Předkládaný návrh zavazuje orgány činné v trestním řízení aktivně a iniciativně odhalovat trestnou činnost a trestné činnosti předcházet. To je vyjádřeno zejména v ustanoveních o povinnosti prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu přijímat a vyřizovat oznámení pracujících o trestných činech s právem oznamovatelů podávat stížnost, jestliže bude věc usnesením odložena. Sleduje se tím zvýšení zájmu i aktivní úlohy veřejnosti při odhalování trestných činů. Kromě toho návrh stanoví povinnost všech těchto orgánů činit opatření k včasnému odhalování trestné činnosti a jejích příčin a dává těmto orgánům právo vyžadovat si potřebná vysvětlení a dokumenty, jimiž je možno objasnit, zda došlo ke spáchání trestného činu, a povinnost činit neodkladné úkony nutné k zajištění stop a důkazů, které by nebylo možno později opakovat. To má mimořádný význam zejména pro činnost nově zřízených obvodních oddělení veřejné bezpečnosti, která budou patřit mezi orgány oprávněné konat přípravné řízení formou vyhledávání ve věcech, které vyplývají z jejich činnosti při zajišťování ochrany veřejného pořádku.
Vyhledávání se má konat především o takových trestných činech, které zjišťují orgány Sboru národní bezpečnosti při výkonu své služby a které jsou skutkově jednoduché, nevyžadují k objasnění rozsáhlých a náročných úkonů, a ani v právním posouzení nekladou na příslušné orgány větší nároky. Uplatňuje se přitom zásada, že orgán, který zjistil spáchání trestného činu, má provést jeho objasnění podle procesních předpisů tak, aby jím shromážděné důkazy mohly sloužit k podání obžaloby a k řízení před soudem. V průběhu vyhledávání zůstávají zachovány všechny záruky důsledného zjišťování objektivní pravdy a uplatnění práv obviněného. Vyhledávací orgán je povinen obviněnému sdělit, pro jaký skutek je stíhán, jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, poučit obviněného o jeho právech a při skončení vyhledávání seznámit obviněného, a to i za účasti obhájce, pokud byl zvolen, s celým rozsahem výsledků vyhledávání. Obviněný je oprávněn podávat stížností proti všem usnesením vyhledávacího orgánu, je oprávněn v průběhu vyhledávání požádat" aby prokurátor přezkoumal důvodnost vyhledávání a zákonnost postupu vyhledávacího orgánu a je dále oprávněn zvolit si kdykoliv v průběhu vyhledávání obhájce, který za něj může činit návrhy, a nahlížet do spisu, jestliže mu toto oprávnění vyhledávací orgán ze závažných důvodů neodepře. Prokurátor je povinen vykonávat dozor nad vyhledáváním ve stejném rozsahu jako dozor nad vyšetřováním.
Trestní řád umožňuje prokurátorovi i v těchto věcech nařídit vyšetřování, zejména půjde-li o složitější případy, které pak budou předány vyšetřovatelům. Povaha trestných činů, které budou vyhledávány, pak dovoluje v navrhované úpravě zkrátit dobu pro skončení přípravného řízení na jeden měsíc.
Vyšetřování se má konat jako forma objasňování závažných trestných činů a těch trestních věcí, u nichž buď osobni vlastnosti obviněného (mladiství, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům je omezena apod.) nebo situace, v níž se obvinění nacházejí, (osoby ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody apod.), anebo jiné okolnosti (skutková nebo právní složitost věci apod.), činí obtížnější přesné zjištění objektivní pravdy a zaručení všech práv obviněného. Konají je vyšetřovatelé prokuratury, Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé prokuratury postupně převezmou vyšetřování takových trestných činů, které nebyly zjištěny orgány Sboru národní bezpečnosti n kde podnět k zahájení trestního stíhání vychází zpravidla od revizních, kontrolních nebo inspekčních orgánů. Vyšetřovatelé prokuratury budou dále vyšetřovat trestné činy spáchané osobami, které jsou ve vazbě nebo které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, některé trestné činy směřující proti veřejným činitelům a trestné činy veřejných činitelů a dále trestné činy, které prokuratur odejme jiným vyhledávacím nebo vyšetřovacím orgánům. Ostatní trestné činy budou vyšetřovat vyšetřovatelé Veřejné a Státní bezpečnosti. U všech vyšetřovatelů se požaduje jako kvalifikační předpoklad vysokoškolské právnické vzdělání. Návrh vyšetřovatelům zajišťuje procesní samostatnost, která se projevuje v tom, že o zahájení trestního stíhání rozhodují a v jeho průběhu postupují vyšetřovatelé samostatně. Respektuje se vnitřní přesvědčení vyšetřovatelů v otázkách posouzení trestného činu i vůči pokynům prokurátora, pokud se týkají rozhodnutí o vznesení obviněnu vůči určité osobě.
Záruky zjištění objektivní pravdy souvisí i s účelným využíváním práv obhajoby zejména v tom směru, aby obhájce činil návrhy na provedena potřebných důkazů tak, aby řízení nebylo třeba doplňovat až po skončení vyšetřování, zejména v řízení před soudem. Především z tohoto důvodu se v přípravném řízení rozšiřuje právo obhájce být přítomen při vyšetřovacích úkonech a klást vyslýchaným osobám otázky.
Vztahy mezi orgány činnými v přípravném řízení se upravují tak, aby přispívaly k rychlému a úplnému objasnění všech trestných činů. Vyhledávací orgány jsou povinny zahajovat trestní stíhání a činit neodkladné úkony i ve věcech, v nichž má být konáno vyšetřování. Naproti tomu vyšetřovatelé mají právo vyžadovat nutnou součinnost od vyhledávacích orgánů i v průběhu vyšetřování. Vyšetřovacími úkony je mohou pověřit jen zcela výjimečně v odůvodněných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Na rozdíl od dosavadní úpravy opravňuje osnova vyhledávací orgán a vyšetřovatele nejenom zahájit trestní stíhání a samostatně provádět další úkony přípravného řízení, ale i vydávat věcná rozhodnuti, kromě rozhodnuti postavit obviněného před soud. To umožňuje zvýšit náročnost prokurátorského dozoru v průběhu celého přípravného řízení. Proti konečným rozhodnutím vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu mají osoby, jichž se rozhodnutí týká, práva stížnosti; kromě toho prokurátor, zjistí-li, že vydané rozhodnuti je nezákonné, má povinnost je do patnácti dnů od doručení zrušit.
Navrhovaná novela trestního řádů vyjadřuje i zvýšený vliv soudu na výkon trestu odnětí svobody. Soudy budou v souladu s diferencovanou úpravou způsobu výkonu trestu odnětí svobody, jak je nově stanovena v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody a v novele trestního zákona, rozhodovat o zařazení odsouzeného do příslušné nápravně výchovné skupiny a o jeho přeřazení v průběhu výkonu trestu do nápravně výchovné skupiny mírnější nebo přísnější. K tomu účelu budou mít možnost nahlížet do osobních spisů odsouzených, hovořit s nimi a výchovně na ně působit.
II.
K článku I.
K § 2 odst. 1:
Vypuštěním druhé věty § 2 odst. 1 bude vyjádřena změna, k níž dojde přijetím zákona, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví. Podle tohoto zákona budou stíhány před soudy i provinění a přestupky.
K § 4 odst. 1:
Okruh organizací oprávněných nabídnout záruku za nápravu obviněného se rozšiřuje i o výrobní družstva a o základní organizace Československého svazu mládeže působící v místě bydliště obviněného.
Ve výrobních družstvech je to odůvodněno tím, že v nich po dohodě s Ústřední radou odborů nepůsobí základní organizace Revolučního odborového hnutí a jejich působnost ve výrobních družstvech vykonávají orgány družstva.
Československý svaz mládeže má v budoucnu zintenzivnit činnost svých organizací v místě bydliště. Tomu odpovídá i nová úprava § 4 odst. 1.
V souvislosti s předpokládanou změnou v činnosti odborové organizace i s ohledem na dosavadní zkušenosti s nabízením záruk je zřejmo, že by ponechání dosavadní úpravy, která váže možnost nabídnutí záruky za obviněného jen na rozhodnutí členské schůze, znamenalo někdy praktické znemožnění nabízení takových záruk.
Obdobné potíže vznikají u sloučených jednotných zemědělských družstev a u výrobních družstev, jejichž členy bývají někdy pracovníci z celého okresu. Účelu instituce nabízení záruk tedy bude ve všech těchto případech lépe odpovídat úprava, při níž bude podmínkou přijetí záruky jen projednání věci v kolektivu pracujících.
Dosavadní málo srozumitelné tři podmínky uvedené v § 4 odst. 1 pro nabízení záruk se nahrazují jedinou, snadno srozumitelnou podmínkou.
K § 4 odst. 2:
Změna v ustanovení § 4 odst. 2 vyplývá z toho, že podle § 159 odst. 3 písm. c) a § 171 odst. 2 písm. b) se nyní umožňuje přijetí nabídnuté záruky i vyšetřovatelům a vyhledávacím orgánům.
K § 11 odst. 1 písm. c):
Změněná formulace § 11 odst. 1 písm. c) umožňuje skončit trestní stíhání, jestliže bylo zahájeno, a teprve poté bylo zjištěno, že podezření z trestné činnosti směřuje proti osobě, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
K § 11 odst. 1 písm. f):
Úprava tohoto ustanovení vyplývá z toho, že zastavit trestní stíhání je podle § 172 nyní oprávněn i vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
K § 12 odst. 9:
Změněné znění tohoto ustanovení odpovídá novému nadpisu prvního oddílu hlavy desáté.
K § 32:
Nová formulace tohoto ustanovení vyjadřuje rozdílnou formu obou druhů přípravného řízení.
K § 33 odst. 1:
V souvislosti s rozšířením práv obhajoby v přípravném řízení se nově upravuje styk mezi obhájcem a obviněným, který je ve vazbě.
K § 35 odst. 1, k § 39 odst. 1 a 2 a § 50 odst. 3:
Proti současnému stavu nová úprava rozšíří účast obhájce v trestním řízení tím, že bude vůbec zrušeno omezení účasti obhájců v řízení o trestných činech, náležejících do příslušnosti krajského soudu (§ 36 odst. 1) a že bude podstatně rozšířena účast obhájců v oboru vojenského soudnictví zrušením § 39 odst. 2. Jen zcela výjimečně může předseda senátu nebo prokurátor za podmínek uvedených v novém znění § 35 odst. 1 věta druhá rozhodnout, že obhájcem může být důstojník justice v činné službě působící ve vojenském soudnictví. Ustanovení § 37 o volbě obhájce platí i zde. V ustanovení § 39 odst. 1 je třeba nově upravit způsob, jak je v těchto případech obhájce ustanovován. Úpravě § 35 odst. 1 odpovídá i nová úprava § 50 odst. 3.
K § 36 odst. 3:
Úprava tohoto ustanovení odpovídá rozšíření účasti obhájce ve vyšetřování už od vznesení obvinění.
K § 41 odst. 2:
Nová formulace tohoto ustanovení vyjadřuje dvojí formu přípravného řízení a novou úpravu styku obhájce s obviněným, který je ve vazbě.
K § 65 odst. 2:
Nové znění tohoto ustanovení odpovídá obdobnému znění ustanovení o možnosti odepřít účast na úkonech přípravného řízení (nyní § 165 odst. 1).
K § 65 odst. 3 a § 76 odst. 1:
Nová formulace těchto ustanovení vyjadřuje rozdílnou formu obou druhů přípravného řízení.
K § 66 odst. 3:
Po přijetí zákona o výkonu trestu odnětí svobody musí být dosavadní formulace "podle vězeňského řádu" nahrazena novou, která vyjadřuje lépe novou právní situaci.
K § 68:
Toto ustanovení muselo být upraveno už proto, že ustanovení o vznesení obvinění je nyní pod § 163. Nová formulace však současně vyjadřuje, že do vazby je možno vzít jak toho, proti komu bylo vzneseno obvinění podle § 163, tak toho, komu bylo sděleno obvinění podle § 169. Vzetím do vazby ovšem přechází věc z vyhledávání do vyšetřování.
K § 76 odst. 5 a 96:
Připojení dosavadního ustanovení § 96 k § 76 jako odstavec 5 odstraňuje pochybnosti, zda je možno takto vyslýchat i jinou osobu než osobu zadrženou podle § 76.
K § 78 odst. 3, k § 79 odst. 3 a k § 88:
Změny v těchto ustanoveních souvisí se zavedením dvou forem přípravného řízení a s povinností, aby trestní stíhání zahájil a případné neodkladné úkony provedl i orgán jinak nepříslušný. V důsledku toho bylo zejména třeba zrušit oddíl šestý hlavy čtvrté.
K § 115 odst. 1:
Úprava tohoto ustanovení vyplývá z toho, že úkony tam uvedené nejsou výlučným oprávněním prokurátora, jak tomu bylo v dosavadní úpravě.
K § 122 a 125:
Úprava těchto ustanovení vyplývá z ustanovení novely trestního zákona a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, podle nichž soud rozhoduje o způsobu výkonu trestu odnětí svobody.
K § 152 odst. 2 a 4, k § 157 a § 158:
Otázky spojené s úhradou nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody upravuje nyní zákon o výkonu trestu odnětí svobody; je proto možno znění § 157 a 158 nahradit zněním novým.
K § 157:
Toto ustanovení vyjadřuje požadavek, aby oprávnění i povinnosti orgánů činných v přípravném řízení, tj. prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu byly upraveny tak, aby jednak nedocházelo k neodůvodněnému stíhání občanů, jednak aby byla zajištěna potřebná aktivita těchto orgánů vedoucích k včasnému odhalování trestných činů i ke zjišťování a spravedlivému potrestání pachatelů trestných činů. Tato zásada je pak konkretizována v jednotlivých ustanoveních části druhé.
K § 158:
K posílení socialistické zákonnosti v přípravném řízení upravuje se postup ve stadiu před zahájením trestního stíhání, který v dosud platném trestním řádu nebyl zakotven.
Především se stanoví povinnosti prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu přijímat oznámení o trestních činech od občanů, orgánů a organizací, urychleně je vyřizovat a oznamovatele vyrozumívat o učiněných opatřeních. Tím bude nejenom prohloubena kontrola veřejnosti nad činností těchto orgánů, ale i posílena jejich součinnost s nejširší veřejností.
Touto úpravou zůstává nedotčena povinnost uvedených orgánů postupovat z úřední povinnosti ve všech případech, v nichž se doví jakýmkoliv jiným způsobem než oznámením (např. zprávy z tisku, rozhlasu, vlastní služební činnost) o podezření z trestného činu.
Pokud jde o soud, je jeho působnost v tomto stadiu řízení dostatečně upravena ustanovením § 59 odst. 3.
Při vyřizování oznámení a podnětů se nepřipouští provádět úkony zasahující do práv občanů zaručených ústavou (vazba, zadržení, odnětí věci, domovní a osobní prohlídka, zadržení a otevření zásilek) ani výslechy prováděné podle ustanovení trestního řádu, ale pouze úkony (nezbytná vysvětlení a podklady) potřebné pro objasnění věci natolik, aby mohlo být buď odůvodněně zahájeno trestní stíhání, nebo věc odložena anebo odevzdána k projednání příslušnému orgánu (místnímu lidovému soudu, národnímu výboru, kázeňskému nebo kárnému orgánu). Shodně jako při výslechu svědka (§ 99 a 100) se upravuje zákaz výslechu a právo odepřít výpověď u osoby, od níž je vyžadováno vysvětlení. Výjimkou jsou prvotní úkony směřující k zajištění stop a věcných důkazů v souvislosti s ohledáním místa činu. Tyto prvotní úkony jsou často východiskem pro všechna další opatření, tedy i pro posouzení, zda vůbec byl spáchán trestný čin a zda má být zahájeno trestní stíhání. Přitom jsou tyto úkony neopakovatelné a je proto nutno umožnit jejich provedení již před zahájením trestního stíhání.
Orgány Sboru národní bezpečnosti jako vyhledávací orgány jsou povinny vedle toho vyvíjet z vlastní iniciativy činnost spočívající v opatřování podkladů k tomu, aby bylo zjištěno, zda byl spáchán trestný čin a kdo byl pachatelem spáchaného trestného činu. Při této činnosti vyhledávací orgán je oprávněn provádět stejně jako při vyřizování podnětů a oznámení úkony směřující k opatření podkladů a vysvětlení nezbytných pro objasnění věci. Půjde např. o informativní pohovory s osobami, které mohou přispět k objasnění věci, o vyhodnocení operativně taktických evidencí, vyžádání písemných dokladů a zpráv, o identifikaci stop nebo věcí apod.