1968, 25. srpen (neděle), Praha. - Zápis jednání
26. schůze NS (6. část).
[Začátek: 10.56 hod.
Ukončení: 11.37 hod.
Předsedající: Lubomír Dohnal, místopředseda
NS, Josef Zedník, místopředseda NS.
Host: Ludvík Černý, primátor hl.
m. Prahy.
Obsah jednání:
1. Vyslovení souhlasu s textem společného
dopisu NS, vlády a ÚV KSČ adresovaného
prezidentovi a delegaci do Moskvy.
2. Informativní zpráva primátora L. Černého
o situaci v Praze a odpovědi na dotazy poslanců.]
[L.] Dohnal: Vážené soudružky a
soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi NS, a
konstatuji, že je přítomno 193 poslanců,
NS je tedy usnášeníschopné.
Na programu tohoto zasedání máme 2 body:
1. Projednání a schválení zprávy,
která bude zaslána čs. delegaci v Moskvě.
2. Informativní zpráva o situaci v Praze, kterou
předloží primátor hl. města Prahy
s. Černý.
Má někdo k tomuto programu připomínky?
Přeje si někdo rozšířit program?
Není tomu tak. Kdo souhlasí s programem? (Jednomyslný
souhlas.) Děkuji.
První zprávu přednese poslanec s. Poledňák.
[A.] Poledňák: Soudružky a soudruzi
poslanci, zprávu, kterou předkládám,
prohlašuji za tajnou z hlediska státního zájmu.
Prosím, aby, pokud jsou zde nahrávací zařízení
kromě zápisu, tato byla vypnuta. Pro novináře
je zpráva embargována do té doby, dokud podepsaní
na tomto dokumentu nerozhodnou o jeho publikování.
Dnes v noci došlo k jednání předsednictva
NS v koordinaci s předsednictvem ústředního
výboru strany a s vládou k dohodě, že
má být zpracován dokument ve formě
informace pro prezidenta republiky a pro delegaci, která
je v Moskvě. Během dnešních ranních
hodin došlo k dohodě a k vzájemnému
potvrzení dopisu tohoto znění: [Na listech
2 a 3ž turnusu 1, dále na listech 1, 2 a části
listu 3 v turnusu 2 je zaznamenána verze textu, která
byla projednána předsednictvem NS v 10.03 hod. (s.
128-129). předsednictvo schválilo jeho znění
(usnesení č. 828) i další pracovní
postup (usnesení č. 826).]
[L.] Dohnal: Děkuji posl. Poledňákovi.
Kdo si k této zprávě přeje slovo?
[I.] Skála: Navrhuji, aby po projednání
zprávy bylo podepsáno celé plénum
NS.
[L.] Dohnal: Kdo si dál přeje slovo? (Nikdo.)
Dám tedy o této zprávě hlasovat. Kdo
je pro přijetí zprávy pro čs. delegaci
v Moskvě, jak ji přednesl posl. Poledňák
jménem předsednictva NS, předsednictva ÚV
KSČ a vlády, nechť zvedne ruku. (Děje
se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo
hlasování? (Nikdo.) Konstatuji, že zpráva
byla přijata jednomyslně. [Text dopisu byl publikován
jako dokument č. 15. Viz přílohu č.
8.]
Nyní prosím, primátora hl. m. Prahy s. Černého,
aby přednesl informativní zprávu o situaci
v Praze.
[L.] Černý: Soudruzi poslanci, hovořím
k vám nejen jménem svým a jménem NV
v Praze, ale i jménem všech městských
orgánů a organizací, protože jsem k
vám přišel ze zasedání předsednictva
MěV NF, kde jsme se zabývali situací, která
vznikla dnešní noci a k dnešnímu ránu,
kdy jsme museli bohužel konstatovat, že to, co proběhlo
v dnešní noci, znamená velké utužení
okupačního režimu.
Bylo to předznamenáno mnohými zásahy,
které byly provedeny přes ujišťování
o postupu, který bude okupačními vojsky volen.
Situace je taková, že nemáme už důvěru
k žádnému prohlášení, které
v tomto směru okupační vojska a jejich velení
dávají. V noci došlo k dalšímu
okupování budov, byl zaveden režim, který
prakticky znemožňuje jakýkoliv pohyb po městě.
Bylo mnoho střelby, mnoho škod a situace znamená,
že máme mnohem těžší práci
v udržení života ve městě. Víte,
že se od začátku snažíme, aby základní
potřeby obyvatelstva města byly zabezpečovány,
s většími nebo menšími poruchami
a za nezměrné obětavosti tisíců
pracovníků ve zdravotnictví, potravinářství,
v obchodě i na všech úsecích se nám
přece jen podařilo, že teče voda, svítí
světlo, jde plyn, začíná se organizovat
městská doprava a zásobování
přece jen určitým způsobem probíhá.
Za situace, kdy zřejmě okupační režim
bude dále utužen, máme nesmírné
obavy o to, zda budeme moci naše úkoly v dosavadním
rozsahu plnit. Je jasné, že určitá část
našich pracujících, především
v potravinářství, v dopravě nastupuje
k plnění svých úkolů v hodinách,
kdy není dnes možno vyjít na ulice Prahy. Těžko
to můžeme vyžadovat, vědomi si stavu,
který v Praze máme. Budeme, vážení
soudruzi dělat vše, abychom samozřejmě
dále situaci zvládli. Ale dospěli jsme ve
městě jednoznačně k závěru,
že je třeba, abychom dostali možnost informovat
naše soudruhy v Moskvě o situaci ve městě,
aby tedy městské orgány mohly dokumentovat,
jak se stav vyvíjí, aby naši soudruzi v čele
se soudruhem Svobodou měli úplné, objektivní
informace o situaci.
Víte, že naše pozice není lehká.
Stojíme od začátku ve všech městských
orgánech národních výborů na
pozici, že my jsme jediný právoplatně
zvolený státní orgán, že my jediní
reprezentujeme Prahu, její obyvatele, že my jediní
máme právo dávat pokyny, jak se má
život ve městě organizovat.
Tato naše snaha naráží na ohromné
potíže a i v průběhu dnešní
schůze, jejíž zahájení bylo,
jak jsme všichni [za]znamenali, podmalováno zvukovou
kulisou střelby z ulic, je dokladem nenormálního
stavu, kdy jsou ohrožovány životy občanů,
kdy je omezována a ztěžována práce
právoplatně zvolených státních
orgánů, zástupců našeho lidu,
kteří se snaží plnit své úkoly
ve všech podmínkách.
Pokud by tento vývoj takto pokračoval, nastaly by
ve městě vážné poruchy. Zatím
- a to všichni víte, protože tady s námi
žijete - myslím, že se nám podařilo
odvrátit takové nejzávažnější
zásahy do života města. Jako poslanci máte
sami vlastní zkušenosti, co to znamená pro
milionové město zásobování
vodou, elektrickou energií, jaký ohromný
úkol je udržovat zásobování obyvatelstva
a chod řady institucí, z nichž na prvním
místě musíme jmenovat zdravotnictví,
záchrannou službu a instituce tohoto charakteru.
Chtěl bych vás ubezpečit, soudruzi poslanci,
že my dále všichni setrváme na svých
stanoviscích v tom smyslu, že za všech okolností,
ať podmínky jsou jakékoli, budeme se snažit
tyto naše úkoly plnit. Máme v tom podporu všech
ostatních městských složek a oporu nejen
v obětavé práci národních výborů,
jejich poslanců, aparátu, ale především
v nezměrné obětavosti občanů
Prahy, kteří se hlásí dobrovolně
a pomáhají, kde se dá a zvláště
potom v obětavé práci pracovníků
těch odvětví, která jsem jmenoval.
Pokládám za svoji povinnost, abych na vašem
jednání vyslovil naším jménem
plné poděkování, plné uznání
všem těm neznámým pracovníkům
ve zdravotnictví, v potravinářství,
obchodě, dopravě a všechny je požádal,
aby ani oni nepolevili ve svém úsilí zabezpečit
náš život, zabezpečit základní
potřeby našich obyvatel.
Prosím vás, kdybyste vzali na vědomí
tuto situaci, kdybyste vzali na vědomí naše
stanovisko a naše ujištění, že dál
všichni uděláme všechno pro to, abychom
naše úkoly i v těchto nezměrně
těžkých podmínkách splnili. (Potlesk.)
[J.] Zedník: Děkuji soudruhu primátorovi.
Má někdo na soudruha primátora dotaz?
[J.] Tříska: V tisku, který je nám
k dispozici, jsme četli, že Praha v noci by byla mrtvé
město. Co se udělalo proto, aby světlo v
noci nesvítilo.
[L.] Černý: My jsme žádné
takové pokyny, které byly uveřejněny,
oficiálně od nás nedávali. Samozřejmě,
že ve městě vznikají situace, které
musíme brát na vědomí. Vznikne-li
spontánně hnutí za odstraňování
dopravních značek, je třeba to vzít
na vědomí, protože chápeme politické
motivy tohoto počínání. Je správné,
když se přitom pamatuje na to, aby zbytečně
nedocházelo k trvalému ničení hodnot,
které budeme jistě zase potřebovat. Ale my
musíme registrovat situaci tak, jak se vyvíjí.
Naše práce je ztížena tím, že
nám není umožněno používat
prostředků, kterých jsme používali
pro spojení s našimi občany. Víte, že
jsme obsazeni, byli jsme internováni, pracujeme ve velmi
těžkých podmínkách, máme
zablokováno používání městského
rozhlasu, v určitých etapách ztrácíme
spojení na veřejné sdělovací
prostředky, na naše orgány, opět je
obnovujeme a snažíme se orientovat citlivě
v těch situacích, abychom pochopili motivaci jednání
našich občanů a přitom abychom vytvářeli
stav, aby základní životní potřeby
lidí ve městě byly zabezpečovány.
Je nutno pochopit, že vznikne-li spontánní
hnutí za to, aby bylo likvidováno veřejné
osvětlování, nemůžeme hned v
tom momentě postupovat jinak, než to vzít na
vědomí, protože se musí situace nejdříve
politicky vyjasnit a mohlo by vést k určitým
nejasnostem, kdyby se tomu čelilo hned. Též
je to vnějším znakem. Je těžké
nějak tady působit při určité
spontánnosti tohoto hnutí. Pracujeme také
pod ohromnou tříští zpráv a informací,
ve kterých se musíme správně informovat.
[Zřejmě by mělo být použito
slovo "orientovat".] Často kdybychom na jejich
podkladě dělali rozhodnutí, mohlo by to vést
k velmi vážným důsledkům. Informaci
o otevření pankrácké věznice,
která se vzápětí ukázala jako
nesprávná, kdybychom byli podlehli, mohlo to vést
k vážným důsledkům. Jsme spojeni
s řadou složek, s Veřejnou bezpečností,
jejíž činnost je ochromena. V dnešní
noci musely být staženy všechny hlídky,
protože byly ostřelovány a nebyl jim umožněn
průchod. I Veřejná bezpečnost pracuje
na stanovisku, že i ona je orgán státní
moci, který má plnit úkoly a zabezpečovat
pořádek. Udělali jsme všechno pro to,
aby ke zbytečným poruchám nedocházelo.
Ale prosím vás, je třeba pochopit, vidíte
to sami, že pracujeme v takových podmínkách,
že skutečně se musíme orientovat a pak
volit postup a opatření, která odpovídají
situaci tak, jak ji hodnotíme.
[F.] Šorm: Chtěl jsem se zeptat s. primátora,
že podle informace s. Poledňáka byly provedeny
prohlídky, zda skutečně všechny státní
úřady, tzn. ministerstva, jsou okupována
a zabrána, nemůže se tam pracovat, nebo zda
byly jenom provedeny prohlídky.
[L.] Svoboda: Zda došlo v průběhu těchto
dní k nějakému kontaktu a s jakým
výsledkem, zda se soudruzi dostali do kontaktu s velitelstvím.
[M.] Kratochvílová: Soudruhu primátore,
k nám se donesly zprávy, že po městě
jsou vyvěšovány plakáty a nápisy
sprostých výrazů. Myslím, že
by se mělo uvážit. My těžko tuto
akci můžeme podniknout, ale je třeba dát
výzvy, aby byly nahraženy plakáty, ať
okupanti odejdou, odporovat okupaci. Chápu, že je
to jediná zbraň lidí. Ale prosila bych, aby
se neužívalo sprostých výrazů,
aby se to nahradilo výrazy ["]ať jdou["].
[A.] Žiak: Vážené Národní
shromáždění, nyní jsme všichni
poslanci, občany hlavního města naší
republiky, naší milované Prahy. Za správu
a péči, jakou rozvíjí Ústřední
národní výbor hl. m. Prahy a jeho složky
ONV a všichni činitelé, pokládám
za správné na tomto místě vyslovit
díky všem těmto pracovníkům za
jejich obětavost, a hlavně za to, že důsledně
dodržují linii nově zvoleného ÚV
KSČ, Národního shromáždění
a vlády. Prosím, tlumočte, že děkujeme
za všechno, co děláte, co dělají
pracovníci na různých úsecích
služeb, že děkujeme i my poslanci, kteří
jsme tu na nouzovém pobytu, že si vážíme
této práce, že tato práce a náš
skromný život je dostatečný a umožňuje
nám, abychom čestně pracovali.
[A.] Perkovič: Včera jsme byli informováni,
že sovětské velitelství uvažuje,
že by tanky měly být přemístěny
mimo Prahu. Co je na tom pravda. Je zde nějaký kontakt
hlavního města Prahy se sovětským
velením?
[L.] Černý: Soudruzi, pokud slyšíte
městský rozhlas, já samozřejmě
jsem určitou dobu nebyl na svém pracovišti,
nemohu si to také hned ověřit, ale pochybuji,
že toto zahájení městského rozhlasu
je naše. Jakmile si to budu moci ověřit, hned
vás budeme o tom informovat.
Nemám úplnou zprávu, jak dopadla noc z hlediska
prohlídky a obsazení veřejných budov.
Prohlídky byly provedeny ve velkém rozsahu, došlo
k zabrání budovy ministerstva těžkého
průmyslu, dopravy. Naši soudruzi to ověřují.
Protože jsem od rána mimo, nemohu vám dát
přesný přehled.
Druhá otázka: Protože od prvních hodin
stojíme na stanovisku, že jsme jediná legální
správa města, odmítli jsme sami vyhledávat
jakékoliv kontakty s vojenským velitelstvím
města, odmítli jsme distribuovat výzvu, která
byla vydána písemně v prvních hodinách
okupace. Výzva byla potom z části distribuována
přes Veřejnou bezpečnost a byla dezorientace.
Výzva obsahovala určité omezení, určitý
zásah do svobody občanů a my stojíme
na stanovisku, že nikdo jiný než legální
orgány našich občanů, zvolené,
nemají právo vydávat jakákoliv opatření.
Byli jsme v těžké palbě návrhů,
námětů, co máme dělat, jak
máme působit na okupační vojska. Zaujímáme
stanovisko, že naším pracovištěm
je pražská radnice, že je dostatečně
známo, kde je, ať kdokoli cokoli od nás chce
nebo se na nás bude obracet, že to je pražská
radnice, kam je třeba se obrátit a s námi
hovořit. To se také stalo. Byli jsme navštíveni
oficiálními zástupci okupačního
velitelství, dále i v požadavcích, které
byly předloženy, držíme se stanovisek,
o kterých jsem vás informoval.
Soudruzi, pracujeme a budeme pracovat na bázi našeho
právního řádu, našich zákonů.
Nebudeme dělat žádná opatření,
která by vybočovala z těchto mezí.
Protestovali jsme proti tomu, aby byly provedeny zásahy
do správy města. Klademe neustále další
požadavky, aby bylo odstraňováno všechno,
co může život v městě ochromit
a ztěžovat. Do toho patří také
to, aby okupační vojska opustila Prahu. Prokazujeme,
že tam, kde vojska nejsou, nedochází k žádnému
narušování veřejného pořádku,
že tam může Veřejná bezpečnost
převzít zodpovědnost za veřejný
pořádek.
Dále kategoricky protestujeme proti jakémukoliv
zásahu a incidentům do činnosti zdravotníků,
pokud jde o omezování pohybu vozů záchranné
služby. Tedy takto pracujeme. Někdy jsme ujištěni,
že naše požadavky budou akceptovány, ovšem
jak jsem informoval v úvodu, přestali jsme vycházet
z toho, že opravdu to můžeme očekávat,
poněvadž vývoj této noci prokázal,
že nelze spoléhat na nic, že jde o stav, kdy
naše práce skutečně je ochromována
a život ve městě narušován. Postupuje
se tak, jak se v případě okupace obvykle
postupuje.
Soudružky a soudruzi, my pochopitelně budeme pokračovat
dále, domníváme se, že musíme
dále požadovat uvolňování města
od vojenských jednotek, musíme požadovat, aby
nenormální stav na pražském letišti,
jemuž je znemožněn provoz, byl odstraněn.
To je přece jeden ze základních předpokladů
normálního života velkoměsta. Dále
klademe řadu podobných požadavků, jejichž
realizace není ovšem v našich silách.
Pokud se týká třetí otázky,
my jako NVP prakticky nemáme žádné reálné
možnosti působit směrem, jak to bylo obsaženo
v dotazu, pokud jde o texty jednotlivých plakátů.
To vzniká spontánně. Tam kde můžeme,
vysvětlujeme, že jakékoliv extrémy neslouží
současné situaci, která je charakterizována
jednáním v Moskvě. Ovšem tyto věci
vznikají tak, že jsou zde velmi omezené možnosti
našeho jednání a kontakty s obyvatelstvem.
Nemáme dostatek reálných sil, abychom mohli
očekávat nějaký výsledek. Samozřejmě,
že předpokládáme, že občané
sami vědí, co je dobré a co není dobré,
jakými formami mají dávat najevo své
stanovisko a nevytvářet zbytečně situaci,
která slouží jako argumentace k provádění
zásahů podobného druhu, které byly
zaznamenány v dnešní noci.
[L.] Dohnal: Děkuji s. primátorovi. Přeje
si ještě někdo slovo? (Nikdo.) Tím jsme
vyčerpali pořad našeho dnešního
dopoledního jednání. Sděluji, že
od 13.30 [hod.] budou zasedat výbory NS a pokračovat
ve svých přerušených jednáních.
Přerušuji nyní dopolední schůzi
Národního shromáždění.
Stenografický zápis, prvopis, turnus 1/1-5/2ž
(16 stran). - Při svém vzniku byl protokol označen
za tajný; v roce 1990 byl odtajněn.
1968, 25. srpen (neděle), Praha. - Zápis jednání
85. schůze předsednictva NS (13. část).
[Začátek: 12.40 hod.
Ukončení: 13.32 hod.
Předsedající: Lubomír Dohnal, místopředseda
NS.
Host: Vavro Hajdů, pracovník Ústavu státu
a práva ČSAV.
Obsah jednání:
1. Výklad V. Hajdů k otázce neutrality
ČSSR z hlediska mezinárodního práva.
2. Otázka, který orgán NS by měl
vyhlásit veřejně negativní stanovisko
k požadavku vyhlášení neutrality; potřeba
koordinace postupu s vládou.
3. Návrh zaslat delegaci do Moskvy telegram, že
NS nesouhlasí s požadavky vyhlášení
neutrality Československa.]
[L.] Dohnal: Soudružky a soudruzi, pokračujeme
v přerušeném jednání předsednictva
NS. Vítám dr. Hajdů, kterého prosím,
aby nás seznámil se stanoviskem k otázce
neutrality Československa v souvislosti s různými
akcemi naší veřejnosti i sdělovacích
prostředků k tomuto problému.
[V.] Hajdů [HAJDŮ, Vavro, JUDr., CSc.,
nar. 8.8.1913; pracovník Ústavu státu a práva
ČSAV.]: Osvětlil bych otázku z hlediska
mezinárodně právního. Pojem neutrality
v mezinárodním právu je jiný než
to, co si normálně laik pod tím slovem představuje.
Neutralita znamená prohlášení jednoho
státu, kterým dává na vědomí
jinému státu, co udělá v případě,
když vypukne ozbrojený konflikt čili válka.
Toto prohlášení současně znamená
i to, že se míní při takovémto
ozbrojeném konfliktu ve válce zachovat podle zásad,
které mezinárodní právo pro tuto neutralitu
určuje. To znamená, že se zdrží
každého zásahu, každého činu,
který by přispěl jedné nebo druhé
straně v tomto konfliktu. Nejen že se sám do
toho nezamíchá, ale že nepodnikne žádné
takové kroky, které by mohly jednu nebo druhou stranu
uvést do výhody v průběhu tohoto vojenského
konfliktu.
Na jiné případy se tato neutralita nevztahuje
než na případ války. Může
být i prohlášení neutrality určitého
státu, jak se v určitém daném konfliktu
neozbrojeném anebo v dané situaci míní
zachovat. To znamená, vypukne nějaká otázka,
která se neřeší válečným
konfliktem, tak toto ad hoc prohlášení znamená,
že v tomto případě nemíní
zaujmout ani to ani ono stanovisko. To je tzv. nepřímá
neutralita. Na rozdíl od toho, co se pod tím běžně
pojímá, obsahem neutrality není nic jiného
než toto.
Na druhé straně ostatní státy mohou
a nemusí vzít na vědomí toto prohlášení
a mohou svoji politiku nadále dělat, protože
to přestává být otázkou právní
a stává se to otázkou politickou, že
každý válku vedoucí stát si řekne:
je pro mne výhodnější, když ještě
jednoho do toho zamíchám? Když se nezamíchám,
mám jistotu, že aspoň ten stát nebude
druhé straně pomáhat. Jednostranné
prohlášení státu ještě jiné
státy nezavazuje.
Jiný případ je tzv. perpetuální
nebo stálá neutralita. Avšak síla této
stálé neutrality nespočívá
v pojmu neutrality, v zásadách neutrality, ale na
smluvním závazku. Obyčejně se to děje
na základě tzv. neutralizace, že velmoc nebo
státy, které mají zájem, prohlásí
se svolením určitého státu, ale jsou
případy v historii mezinárodního práva,
že i bez souhlasu státu, ale obyčejný
případ je se souhlasem daného státu,
že tento stát se bude chovat v každém
ozbrojeném konfliktu [jako] neutrální a že
oni na základě toho, že toto prohlašuje
předem a předem s tím souhlasí, tuto
neutralitu budou respektovat, tzn. jeho územní celistvost,
jeho teritoriální integritu a svrchovanost.
I takovéto prohlášení nedává
samo o sobě žádná práva a povinnosti
neutrálovi. Jen některé povinnosti se ukládají
státu prohlášenému za neutrála
- a to v době míru - které byly stanoveny
jako předpoklad toho, že ostatní státy
jeho neutralitu uznaly, případně i garantovaly.
To je dnes případ Švýcarska a Rakouska.
Když z toho uděláme právní závěr,
který zabíhá do politiky, je jasné,
že prohlášení neutrality z naší
strany by nikoho nezavazovalo k ničemu, že by to byla
jednostranná deklarace a i v tomto případě
by šlo jen o to, kdyby tu vypukl skutečný ozbrojený
konflikt, kde by naše republika byla prohlášena
nebo se prohlásila za válku vedoucí stát.
Jediná možnost je vyjednávat se všemi
zainteresovanými, aby nás neutralizovali s naším
souhlasem, resp. na naši žádost a aby naši
neutralitu garantovali. Avšak myslím, že situace
je daleka toho, že bychom o tom mohli uvažovat a že
bychom nad tím museli ztrácet čas. Předpokladem
i jednostranného vyhlášení neutrality
- to by bylo implicite v tom - by byla jasná výpověď
Varšavské smlouvy. ([L.] Dohnal: Jde o dopady a důsledky
z našeho postavení.)
Nyní se vyvinul pojem neangažovaných států.
Předpoklad je, že nejsou součástí
žádného z existujících bloků.
My jsme součástí jednoho bloku a kdybychom
chtěli neutralitu vyjádřit, předpoklad
by byl, že bychom z bloku museli vystoupit. Považoval
bych to za sebevražednou politiku, a zvláště
v této chvíli, ale to už je otázka politická.
Z hlediska právního absolutně žádné
výhody z toho nevyplývají, naproti tomu z
hlediska politického bych to považoval za velmi škodlivou
a absurdní věc právě v tomto případě.
[L.] Dohnal: Než budeme diskutovat k této otázce,
prosil bych, je nějaké vaše stanovisko?
[V.] Hajdů: Absolutně záporné,
jako politicky škodlivé a právně absolutně
neúčinné.
[L.] Dohnal: Jak byste z hlediska našeho vztahu k
veřejnosti doporučoval řešit tuto otázku?
Jde o to, abychom proti sobě nepostavili celý národ.
[V.] Hajdů: Myslím, že náš
národ je tak vyspělý, že každou
pravdu snese. Je možné nastylizovat v krátkosti
vysvětlení, co jsem tu řekl, že to je
v lidové řeči pojatá otázka
neutrality, každý myslí, že když
to prohlásíme, staneme se nedotknutelnými,
nebo že by vojska musela odejít. V historii se ukázalo,
že i garantovaná neutralita nechrání
neutralizované státy, jak jsme to viděli
za minulé a předminulé války v Belgii.
To byl neutralizovaný stát a jeho neutralita nebyla
zachována.
To ale předpokládá vzájemnou dohodu
všech velmocí, které by tuto neutralitu mohly
ohrozit a jejich souhlas s tím, aby dotyčný
stát byl neutralizován.
[J.] Macek: Myslím, že je třeba především
zcela jasně říci, že Národní
shromáždění od samého začátku
zastává stanovisko vyjádřené
v akčním programu, stanovisko, které počítá
s vývojem ČSSR jako socialistického státu,
který je součástí národů
a států socialistických. To je pro počátek,
aby nevznikl dojem, že slyšení expertízy
by mělo sloužit k něčemu jinému
než [k] tomu, oč jde. Nám jde o to, jak čelit
různým podpisovým akcím na jedné
straně a na druhé straně tlaku zahraniční
propagandy, která zneužívá této
skutečnosti k tvrzení, jako by ČSSR v mezinárodně
politických vztazích chtělo projevit jiné
názory, než dosud všechny naše legální
instituce projevovaly. Z těchto úvah vyplynulo slyšení
expertízy zde přednesené a pro nás
stojí otázka, jak reagovat. Víte, že
v předsednictvu jsme jednali o této věci,
soudruh místopředseda Žiak přednesl
usnesení zahraničního výboru NS, kde
je toto stanovisko vytčeno. To je usnesení, které
je určeno naší široké veřejnosti.
Včera jsme řekli na jednání, že
usnesení máme, nebudeme ho však publikovat,
protože včera odpoledne jsme čekali příjezd
prezidentův a nepovažovali jsme to po konzultacích
v NS za vhodné. Nyní je před námi
otázka, máme-li publikovat něco, jako stanovisko
zahraničního výboru. Předběžně
mohu říci, že jsme prosili i s. doktora i naše
experty o takové stanovisko, udělali jsme jen velmi
nepatrné úpravy. Po těchto úpravách
by to bylo možno publikovat a jde o to, zda jako stanovisko
zahraničního výboru či předsednictva
NS, ale rozhodně bychom měli nějaké
prohlášení vydat, protože ani dnes nelze
očekávat příjezd prezidentův
a protahovat to časově není dobré.
Šlo by o prohlášení našeho stanoviska
československé domácí veřejnosti.
Druhá otázka je, zda by se nemělo přijmout
určité sdělení, které by bylo
adresováno naší delegaci do Moskvy, prezidentu
Svobodovi, aby se mu dal v tomto sdělení materiál
pro event. teze, s nimiž jeho partneři mohou vystoupit,
že ČSSR požaduje neutralitu a tím by se
spíš ztěžovala činnost naší
delegace.
Prosím, abychom se soustředili na tuto otázku,
poněvadž nejsme kompetentní k vedení
široké diskuse k mezinárodně právní
povaze neutrality.
[A.] Žiak: My jsme tuto otázku nadhodili jako
naléhavou, je živelně nastolována [V
zápise slovo "nastavována" (zřejmě
překlep).] v manifestacích a podpisových
akcích a přitom Rudé právo publikovalo
tyto věci bez komentáře. Znamená to
tedy, že jsme před určitým velmi vážným
politickým rozhodnutím.
S. Valo hovořil, že nemá nic proti tomu, aby
se vysvětlilo, co je neutralita. Jsme vděčni
doktorovi Hajdů za toto vysvětlení. Přednáším
společenské nauky a tam otázka neutrality
přijde. Domnívám se, že bychom měli,
jak navrhuje prof. Macek [zůstat] při prohlášení.
Zahraniční výbor ani dnes stejně jako
včera nesdílí názor že by to
mělo být prohlášení zahraničního
výboru, nýbrž, že by se tomu mělo
dát placet poměrně vysokého ústavního
orgánu a dát k tomu vysvětlení, které
pokládáme za velmi objektivní a správné.
[J.] Lacina: Doporučoval bych, abychom k otázce
neutrality zaujali stanovisko a ztotožnili se se zásadami
výkladu dr. Hajdů, aby to bylo vyjádření
zahraničního výboru a k tomu byl dán
výklad, aby byl tento pojem pochopen.
Chtěl bych se ještě jen zeptat, zda ani v budoucnosti
nastolení otázky neangažovanosti nepovažuje
dr. Hajdů za vhodné. [Text odstavce podtržen
a z obou stran zatržen zelenou propisovací tužkou.]
[V.] Hajdů: Myslím, že máme nyní
dosti starostí, než abychom přistupovali k
takovým úvahám. V budoucnosti je to otázka
úvahy politické, zda stát považuje za
vhodné vystoupit z Varšavské smlouvy, ale v
dnešní situaci bych o tom neuvažoval.
[J.] Zedník: Jsem přesvědčen
o tom, že prohlášení zahraničního
výboru by nemělo jak pro veřejnost tak i
pro venek opravdu reprezentativní účinnost.
Domnívám se, že předsednictvo NS musí
v této věci zaujmout stanovisko.
[V.] Macho: Doporučoval bych, aby v úvodu
takového prohlášení byl stručný
výklad, aby lidé chápali, oč jde.
[V.] Hajdů: Nechci se meritorně mísit
do jednání, ale podle mého názoru
toto není místo, kde by se měl dělat
odborný výklad. Ten by měl dělat rozhlas
nebo tisk. Pokusili jsme se nastylizovat návrh a jde o
to, aby po konzultaci byla věc uvedena na pravou míru,
aby veřejnost viděla, že to nic neznamená,
že se tím nedá dosáhnout nic dobrého
ale zlého.
Četl jsem dokument zahraničního výboru,
který by však potřeboval v bodech, kde se dotýká
neutrality, určitého vytříbení.
Pomůžeme při stylizaci prohlášení
předsednictva NS.
[O.] Kučera: Jsem pro to, aby se zaujalo stanovisko
k neutralitě, ale který orgán to má
učinit? Není vhodné, aby tak učinilo
hned předsednictvo NS, nýbrž aby bylo v záloze.
Vydá-li prohlášení zahraniční
výbor, zajistíme reagenci. Pak se může
předsednictvo za zahraniční výbor
postavit, příp. může tuto otázku
předložit plénu. Je třeba zachovat gradaci.
[Celý odstavec (včetně jména) podtržen
zelenou propisovací tužkou.]
[V.] Hajdů: Protože je to otázka dávno
v mezinárodním právu vyjasněná
a uznávaná, nebyla by zde gradace na místě.
Je to však politicky tak důležité, že
je nutno jednoznačně a jasně o této
otázce promluvit.
Takový dokument má dvojí dopad - ven a uvnitř.
Naší veřejnosti by takový dokument nestačil,
nýbrž souběžně by musel přijít
komentář. Nedoporučuji žádnou
gradaci.
[J.] Zedník: V těchto kritických chvílích
nebylo přijato ani jedno usnesení na nižší
úrovni než předsednictva NS. Kdybychom zaujali
stanovisko na úrovni výboru, nikdo by to nepochopil.
[Celý odstavec (včetně jména) podtržen
zelenou propisovací tužkou.]