Vyslovme tedy, přijímajíce ústavní
zákon o přípravě federativního
uspořádání ČSSR, přání
zdaru ČNR i SNR v jejich historické práci
a vyslovme přesvědčení, že obě,
ČNR i SNR, ve vzájemné spolupráci
předloží NS v dohledné době,
avšak po důkladném vyšetření
všech hlavních problémů a bez nepřiměřeného
spěchu příslušné návrhy
na změnu ústavy, která v zájmu upevnění
jednoty obou našich národů přetvoří
náš dosud unitární stát ve federaci
odpovídající národní suverenitě
Čechů a Slováků a zároveň
jejich bratrskému svazku ve společném státě.
Proto dnešnímu zasedání navrhuji jménem
ústavně právního výboru, aby
na základě výkladu, který jsem si
vám dovolil podat, byla osnova ústavního
zákona o přípravě federativního
zřízení ČSSR přijata. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Děkuji akademiku
Knappovi a nyní zahajujeme rozpravu. Zatím je přihlášen
k rozpravě posl. ing. Václav Červený
a poslanec Čeněk Procházka, který,
jak sám uvede, nám před dnešním
zasedáním doporučil vlastní návrh,
který se stane předmětem diskuse. Předávám
slovo posl. ing. Červenému:
Posl. ing. Červený: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci! Nelze pochybovat o tom, že s přípravou
federativního uspořádání ČSSR
plně souhlasí celá naše veřejnost.
Po výkladu místopředsedy vlády s.
dr. Husáka a po výkladu předsedy ústavněprávního
výboru s. akademika Knappa nemám žádné
připomínky, pokud jde o tento návrh zákona,
který je nutno považovat za zákon, který
umožňuje přípravu definitivního
zákona o federalizaci našeho státu. Dovolte
mi několik málo připomínek k činnosti,
kterou bude vyvíjet prozatímní ČNR.
Podle návrhu zákona je úkolem ČNR
vyjadřovat národní politické stanovisko
k uspořádání vztahů českého
a slovenského národa a zajišťovat přípravné
práce spojené s ustavením českého
národního státního orgánu.
Má právo předkládat Národnímu
shromáždění iniciativní návrhy
v souvislosti s federativním uspořádáním
ČSSR.
Jsem toho názoru, že ČNR bude muset projednávat
a zaujímat stanovisko k výsledkům práce
vládního výboru pro státoprávní
uspořádání a eventuálně
i jiných výborů a komisí, které
se budou zásadami federalizace zabývat. Bude projednávat
se SNR příslušné návrhy. To znamená,
že bude muset zřídit výbory nebo komise,
které by měly být analogickými komisím
a výborům SNR, a ty budou pak předkládat
své návrhy plénu ČNR, aby mohly být
projednány. Vidím v ČNR to, co řekl
s. akademik Knapp, prozatímní přípravný
parlament českého národa. Vedle hlavních
politických otázek, týkajících
se rozdělení státní moci mezi Českou
a Slovenskou národní radu a federální
orgány, bude připravovat ČNR i územní
rozdělení v oblasti své působnosti.
Půjde o to, jak budou vyřešeny vzájemné
vztahy mezi okresy a statutárními městy v
českých krajích a ČNR. Je možno,
že by ČNR v budoucnu řídila bezprostředně
okresy a statutární města v českých
krajích. Jsem však toho názoru, že v tomto
případě by se orgány ČNR a
české vlády neúměrně
rozrostly a že by se nám znovu objevila problematika
oblastí. Osobně bych byl pro třístupňové
řízení, tj. vložit mezi okresy a statutární
města jakési zemské výbory. Tím
by byl o vyhověno event. požadavkům z Moravy.
Dojde-li k definitivní dohodě o modelu státoprávního
uspořádání do 28. října
1968, bude třeba vytvářet státní
orgány českého národa, tj. ministerstva
nebo jiné ústřední orgány ČNR.
V tom okamžiku by prozatímní ČNR se
stala ústavním reprezentantem českého
národa a měla by funkci jakéhosi prozatímního
parlamentu.
Za zvláště důležitý problém
v této době považuji sestavení státního
rozpočtu federalizovaného státu na rok 1969.
Je samozřejmé, přípravné práce
na rozpočtu budou procházet normálním
způsobem a že po vyhlášení federalizace
bude muset dojít k dělbě státního
rozpočtu na rozpočet federální a na
rozpočty národní. Je nutno zabezpečit
národním celkům jejich příjmy
k hrazení jejich nákladů včas. Bojím
se totiž za dané situace finančních
provizorií, která se mohou stát předmětem
rozporů. V této věci by mělo být
jasno co nejdříve.
Vím, že je to námět k diskusi, s. místopředseda
vlády dr. Husák při společné
schůzi výborů o tom mluvil. Vím ale,
že vnitřní poměry v českých
zemích si musí řešit ČNR sama.
Chtěl bych upozornit ještě na jeden problém,
který nebyl dosud diskutován. Jde o postavení
hlavního města Prahy jako hlavního města
federalizovaného státu. Podle mého názoru
zákon o hlavním městě Praze bude nutno
novelizovat, protože Praha se stává hlavním
městem Čechů i Slováků a logicky
by měla mít zvláštní postavení
ve státě. Jde o vztah k federálním
orgánům a o vztah k ČNR. Já si totiž
nedovedu představit, že by hlavní město
Čechů a Slováků mělo podléhat
v základních problémech své výstavby
jen ČNR. Považuji toto za předmět k
diskusi.
Ústřední výbor NF byl konstituován.
Máme slovenskou NF a nemáme ještě českou
NF, která by jí byla partnerem. Předpokládám,
že v poměrně krátké době
bude ustanovena i česká Národní fronta.
Soudružky a soudruzi, skupina poslanců Československé
strany lidové se rozhodla pro návrh ústavního
zákona o přípravě federativního
uspořádání ČSSR hlasovat v
tom znění, jak byl ústavně právním
výborem předložen.
Předseda NS Smrkovský: Děkuji poslanci
Červenému, slovo uděluji posl. Procházkovi.
Posl. Procházka: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci. Dovolte mi vyjádřit se a dát připomínky
k předloženému ústavnímu zákonu,
který má zabezpečit přípravu
federativního uspořádání ČSSR.
V úvodu bych chtěl na adresu předkladatelů
tohoto zákona říci, že nám byl
předložen k projednávání v tak
přehnaně krátkém termínu, že
v případě, bude-li přijat podle §§
nové osnovy ve znění, které jsme ve
čtvrtek 20. června na společné schůzi
všech výborů obdrželi, hrozí nebezpečí,
že návrh neumožní plně uplatnit
demokratické právo všem zájmovým
skupinám lidí, jednotlivým územním
celkům v Čechách, na Moravě a Slezsku,
to je vyjádřit svou vůli, ale také
se podílet na zásadě, kterou si předkládaný
ústavní zákon klade za cíl, to je
zabezpečení přípravy federativního
uspořádání dvou rovnoprávných
národů Čechů a Slováků.
Mám za to, že jsme si všichni vědomi situace,
která vznikla a před kterou jsme my, poslanci z
Čech, Moravy a Slezska, postaveni, s úkolem sice
rychlého, ale neukvapeného řešení.
Zatímco slovenský národ má řádně
zvolenou Slovenskou národní radu, tento jediný
nám předložený návrh, jak ústavní
cestou vytvořit Českou národní radu,
není optimálním řešením.
Domnívám se, že by k celému průběhu
příprav přijetí tak závažného
ústavního zákona bylo třeba více
návrhů, neboť zákon, kterým bude
upraveno státoprávní uspořádání,
jako dějinně významná zásadní
změna ve svých důsledcích ovlivní
další vývoj životní situace a podmínek
českého a slovenského národa, národnostních
menšin, všech sociálních skupin lidí
a všeho obyvatelstva. Tato změna bude beze sporu působit
na životní podmínky našeho lidu nejen
v nejbližší době, ale i v budoucnosti.
Z tohoto aspektu mi dovolte, abych jako poslanec, žijící
na Moravě, bez lokálně patriotických
zájmů, s hlubokým přesvědčením,
že mi nejde o vyvolávání dalších
problémů, kterých má naše společnost
k řešení již tolik, se vyjádřil
ve formě návrhu změn k předloženému
paragrafovanému ústavnímu zákonu.
Chci zdůraznit, že tyto návrhy a změny
jsou vyjádřením neustále rostoucího
množství rezolucí, které docházejí
krajským a okresním orgánům od politických
organizací, NV, JZD, společenských organizací,
od pracujících ze závodů, ze schůzí
občanů, kde vyjadřují své názory
na státoprávní uspořádání
naší republiky, samozřejmě s požadavkem
respektovat Moravu a Slezsko.
Předkládám tento návrh jako vlastní
iniciativní návrh a žádám, aby
byl rozdán poslancům. Abychom dobře pochopili
navrhované změny v jednotlivých paragrafech,
dovolte, abych vás v důvodové zprávě
s nimi seznámil. V důvodové zprávě
doporučuji - já bych ji pro vaši informaci
přečetl celou, vzhledem k tomu, že návrhy
na změny nemám:
"Základem nového státoprávního
uspořádání ČSSR na federativním
podkladě se musí stát dobrovolný svazek
rovnoprávných státních útvarů
českého a slovenského národa, založený
na jejich právu na sebeurčení, respektující
oprávněnou relativní samostatnost jak Čech,
tak Moravy se Slezskem, tak Slovenska. K tomuto cíli je
třeba vytvořit Českou radu a Moravskoslezskou
radu, jež se stanou do uskutečnění federalizace
orgány ústavní politické reprezentace,
pospolitosti českého národa, žijícího
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ustavení
rovnoprávných partnerů SNR je základním
předpokladem demokratického postupu při řešení
všech otázek, spojených s federalizací.
Zároveň je nutné již při této
příležitosti ústavně zakotvit
zásady vyplývající z podstaty federalizace
a vylučující přehlasování
slovenských poslanců v Národním shromáždění
při schvalování nových státoprávních
vztahů mezi českým a slovenským národem.
Poněvadž řešení obou uvedených
otázek nelze zabezpečit v rámci platné
ústavy, je třeba je upravit navrhovaným ústavním
zákonem. Prozatímní orgány ústavně
politické reprezentace jednotlivých větví
českého národa se doporučují
označit jako Českou radu a Moravskoslezskou radu.
Jejich úkolem bude zajišťovat přípravné
práce spojené s ustavením orgánu českého
a moravskoslezského federativního útvaru,
vyjadřovat stanoviska k přípravě jejich
vzájemných vztahů a jejich vztahů
ke slovenskému národu a předkládat
NS potřebné návrhy. Právo předkládat
návrhy zákonů, zakotvené v článku
52 platné ústavy tak zůstává
nedotčeno.
Pokud jde o počet členů České
rady a Moravskoslezské rady, předpokládá
návrh ústavního zákona, že bude
shodný v obou radách s počtem členů
Slovenské národní rady po jejím rozšíření.
Ústavním reprezentantem slovenského národa
zůstává SNR. SNR si bude moci po splnění
úkolů, spojených s přípravou
federalizace, rozšířit počet svých
členů o význačné představitele
veřejného života slovenského národa,
kteří nejsou poslanci SNR. Potřebné
pomocné práce pro Českou radu a Moravskoslezskou
radu bude obstarávat Kancelář Národního
shromáždění. Náklady spojené
s činností České a Moravskoslezské
národní rady budou hrazeny z rozpočtu NS."
A nyní, soudružky a soudruzi, vážení
poslanci, k paragrafovanému znění.
Vycházejíce z práva českého
a slovenského národa na sebeurčení,
ze zásadní rovnoprávnosti a z potřeb
harmonického politického i ekonomického rozvoje
státu a ze skutečnosti, že český
národ žije ve třech zemích geograficky
i historicky odlišných, Národní shromáždění
ČSSR se usneslo na tomto ústavním zákoně:
(1) K přijetí ústavního
zákona, upravujícího státoprávní
vztahy mezi českým a slovenským národem,
je zapotřebí souhlas nejméně tří
pětin všech poslanců NS, zvolených v
českých krajích, tři pětiny
v moravskoslezských krajích a nejméně
tři pětiny poslanců NS zvolených na
Slovensku.
(2) O návrhu podle odstavce 1 hlasují
poslanci, zvolení v českých krajích,
moravskoslezských krajích a poslanci zvolení
na Slovensku.
Úkoly spojené s přípravou federativního
uspořádání ČSSR plní
Česká rada, Moravskoslezská rada a Slovenská
národní rada.
Česká rada a Moravskoslezská rada se zřizují
jako prozatímní orgány ústavně
politické reprezentace národa. Česká
a Moravskoslezská rada působí až do
ustavení českých a moravskoslezských
orgánů, které budou zvoleny ve všeobecných
volbách. Česká rada a Moravskoslezská
rada vyjadřují národní, politická
a ekonomická stanoviska k uspořádání
svých vzájemných vztahů a vztahů
českého a slovenského národa, dále
zajišťují přípravné práce,
spojené s ustavením státních orgánů
federativních celků. Mají právo předkládat
NS iniciativní návrhy v souvislosti s federativním
uspořádáním ČSSR.
Česká rada má 105 členů, Moravskoslezská
rada má 105 členů a SNR má rovněž
105 členů. Českou radu a Moravskoslezskou
radu volí poslanci NS, a to zvláště
pro Čechy a zvláště pro Moravu a Slezsko.
Hlasovací právo do příslušných
rad mají poslanci, jejichž trvalé bydliště
je v těchto zemích, a to pro Českou radu
v Čechách a pro Moravskoslezskou radu na Moravě.
Volby do České rady a Moravskoslezské rady
budou provedeny tak, že příslušní
poslanci volí tajným hlasováním ze
svých řad jednu třetinu. Ostatní členové
rad, kteří nejsou poslanci NS, volí tajně
z významných osobností našeho veřejného
života a z řad odborníků.
Výběr kandidátů, kteří
nejsou poslanci Národního shromáždění,
provedou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
tajnou volbou okresní výbory Národní
fronty v počtu 3 a krajské výbory Národní
fronty v počtu 5 (nejvíce 10).
(1) Ustavující schůze České
rady a Moravskoslezské rady svolá do 14 dnů
ode dne jejich zvolení předseda NS a řídí
je do zvolení jejich předsedů.
(2) Česká rada a Moravskoslezská
rada upravují usnesením svou vnitřní
organizaci, zejména způsob řízení
svých orgánů a pravidla svého jednání.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem, kdy byl schválen Národním
shromážděním.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Tento návrh nelze chápat jako cílové
řešení federativního uspořádání,
musím však zdůraznit, co považuji při
dnešním jednání pléna za velmi
důležité, a to je nutné pochopit, že
námi schválený ústavní zákon
musí maximálně umožňovat zákonnou
cestou občanům naší země, geograficky,
ekonomicky i politicky žijícím v historicky
odlišných třech územích, vyjádřit
a podílet se na tvorbě budoucího modelu své
samosprávy která by poskytovala trvalé záruky
postupného odstraňování chyb a omylů,
k nimž docházelo ve starém systému tuhého
centralismu a byrokratického direktivního řízení.
Proto se obracím na všechny poslance z Čech,
Moravy, Slezska i Slovenska, kteří jsou pro maximální
demokratismus a mají pochopení pro boj za co nejsprávnější
uspořádání podmínek českého
národa, o kladnou podporu navrhovaných změn.
(Potlesk.)
Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl.
Procházkovi.
Konstatuji, že počet přítomných
poslanců stoupl na 234.
Nikdo další není přihlášen.
Hlásí se ministr dr. Kučera.
Ministr spravedlnosti dr. Kučera: Vážené
Národní shromáždění!
Já bych měl pouze jednu poznámku k předloženému
ústavnímu návrhu zákona. Jde o §
2, z jehož znění by se mohlo zdát, že
vlastně je tímto způsobem dotčena
ústavní působnost Národního
shromáždění a vlády.
Proto doporučuji tento § 2 doplnit dalším
odstavcem asi tohoto znění:
"Toto ustanovení se nedotýká ústavní
působnosti Národního shromáždění
a vlády."
Předseda NS Smrkovský: Kdo se dál
hlásí? Posl. Pacner.
Posl. Pacner: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci! Já jsem se za ústavně
právní výbor účastnil porady
v Kolodějích, kde pracuje skupina pracovníků
naší právní vědy a připravují
některé návrhy, které potom má
vláda předložit se zřetelem k státoprávnímu
uspořádání v našem státě.
Chtěl bych současně vyjádřit
stanovisko poslanců Čs. strany lidové. Předtím
však nelze pominout návrh, o němž zde
hovořil s. posl. Procházka. Říká
o tom, že je to takový přehnaně krátký
termín k tomu, abychom tak velmi důležitou
záležitost zde zabezpečili. Jistě je
třeba s ním v tom to směru plně souhlasit.
Ovšem málo platné, já se domnívám,
že v tak krátkém termínu lze vytvořit
podmínky a předpoklady pro to, abychom byli vůbec
schopni v našem státě tyto otázky projednávat,
a o nic víc v tomto návrhu, který zde ústavně
právní výbor předkládá,
nejde.