Činnost orgánů Národního shromáždění v průběhu května a června 1968 byla bezprostředně ovlivněna skutečností, že 3. května 1968 Národní shromáždění jednomyslně schválilo programové prohlášení nové vlády podle čl. 71 Ústavy. Tímto ústavním aktem Národní shromáždění dalo plnou podporu programu, který bude v oblasti státní politiky rozvíjet a uskutečňovat zásady akčního programu Komunistické strany Československo.

Vyslovení souhlasu s programovým prohlášením vlády vyjádřilo zásadní jednotu v přístupu k úkolům současné doby, a to jak jednotu obou vrcholných orgánů státu, tak jednoty Národní fronty a lidu, jehož vůli, zájmy a názory poslanci v Národního shromáždění zastupují.

Živé spojení Národního shromáždění s pracujícími se odráželo v množství rezolucí a dopisů, které stejně jako v předcházejících měsících docházely Národnímu shromáždění. Tak např. v období od 28. května do 12. června 1968 dostalo Národní shromáždění a jeho předseda celkem 193 rezolucí a dopisů od závodních a jiných kolektivů; vyjadřují stanoviska, požadavky a náměty k aktuálním otázkám, které Národní shromáždění řeší, zejména k otázkám svobody tisku a zrušení cenzury, svobody projevu a svobody shromažďovací, dále ke státoprávnímu uspořádání, k územní organizaci a k otázkám sociální politiky. Počet dopisů jednotlivých občanů, kteří se v této době obrátili na Národní shromáždění se svými žádostmi a návrhy, byl trvale asi šestinásobný proti minulým letům.

Nejnaléhavějším úkolem Národního shromáždění v období po 23. schůzi pléna bylo projednání nových právních předpisů, jejichž uzákonění a důsledné provedení je nedílnou součástí demokratizačního procesu. Z širokého komplexu připravovaných změn právního řádu byly v orgánech Národního shromáždění projednány zejména návrh zákona o soudní rehabilitaci, změna tiskového zákona, zákonné úpravy v oblasti sociálního zabezpečení a řada dalších návrhů.

Předsednictvo NS ve své řídící a organizační činnosti usilovalo o vytvoření předpokladů, aby práce na projednávání zákonů, jejichž předlohy připravila vláda republiky, probíhaly rychle a soustředěně. V tomto smyslu postupovalo jak vůči vládě, tak vůči výborům Národního shromáždění

Hlavní tíha úkolů zákonodárné činnosti spočívala na ústavně právním výboru, o jehož práci a iniciativu se předsednictvo nejvíce opíralo. Prostřednictvím tiskových konferencí místopředsedů NS a předsedy ústavně právního výboru byla také průběžně informována veřejnost, jak zákonodárné práce v Národním shromáždění pokračují a jaké problémy se řeší.

Kumulace úkolů a veřejný zájem na urychleném postupu zákonodárných prací si vyžádal v některých případech mimořádná organizační opatření. Tak např. v přípravě zákona o soudní rehabilitaci stanovilo předsednictvo NS takový postup, aby zásady tohoto zákona předložené vládou v několika alternativách byly posouzeny ve společné schůzi výborů.

Také k posouzení návrhu ústavního zákona o přípravě federativního uspořádání státu svolalo předsednictvo NS společnou schůzi výborů.

Předsednictvo NS přijalo podnět ústavně právního výboru, aby byl plénu Národního shromáždění předložen návrh ústavního zákona o skončení volebního období do zastupitelských sborů. Z podnětu předsedy Ústřední komise lidové kontroly uložilo ústavně právnímu výboru, aby předložil návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon o komisích lidové kontroly. Tímto zákonem se Ústřední komise lidové kontroly podřídí bezprostředně pouze Národnímu shromáždění jako jeho kontrolní orgán. Návrhy ústavně právního výboru se předkládají plénu Národního shromáždění.

Rozsah a náročnost připravovaných změn právního řádu vyvolaly nutnost vytyčit celkovou koncepci, stanovit postup a vytvořit organizační předpoklady pro zvládnutí prací, které vyústí ve změnu ústavy z r. 1960. Předsednictvo NS schválilo návrh na zřízení ústavní komise, která bude organizovat přípravné práce na změnách ústavy ČSSR; návrhy se předkládají rovněž plénu Národního shromáždění.

V průběhu přípravy a intenzivního projednávání nových právních norem předsednictvo NS odsoudilo kriticky jakékoliv snahy předbíhat ústavnímu postupu a nerespektovat zákonná ustanovení, která dosud platí. V prohlášení, kterým se obrátilo předsednictvo NS k široké veřejnosti, kladně hodnotilo aktivní přístup občanů, organizací i státních orgánů k řešení problémů, které současná doba před naši společnost postavila. Na adresu těch, kteří z nekázně nebo z jiných důvodů porušují platné zákony, předsednictvo NS však zdůraznilo, že nelze trpět podobný postup; neúcta k zákonům a jejich porušování vede ve svých důsledcích k ohrožení občanských práv a svobod a znamená porušování zájmů států. Předsednictvo NS proto zdůraznilo, že platné zákony je třeba přísně respektovat v zájmu spořádaného a tím i účinného nového vývoje a formování společnosti při rozvoji socialistické demokracie. Připomenulo vládě, národním výborům i dalším státním orgánům, aby zabezpečily respektování zákonů republiky, jak to vyplývá z jejich ústavní odpovědnosti vůči Národnímu shromáždění.

Obdobně jako v zákonodárné činnosti působilo předsednictvo na rozvinutí cílevědomé kontrolní činnosti orgánů NS, zaměřené k tomu, aby se schválený program vlády důsledně plnil.

Uložilo výborům Národního shromáždění, aby v návaznosti na harmonogram hlavních úkolů vlády zpřesnily své pracovní plány. Ze stejných hledisek schválilo změny v plánu úkolů Ústřední komise lidové kontroly.

Z podnětu výborů se předsednictvo NS zabývalo některými důležitými úkoly hospodářské a kulturní výstavby, jejichž řešení se dotýká naléhavých zájmů obyvatelstva.

Výbor pro plán a rozpočet předložil k projednání rozbor situace některých ekonomicky méně rozvinutých oblastí; na dosah oblastní problematiky a nedostatky dosavadního řešení poukázala rovněž rozprava v plénu Národního shromáždění k programovému prohlášeni vlády. Zpráva výboru pro plán a rozpočet se opírala o široký průzkum, který provedly pracovní skupiny poslanců jako kontrolou výsledků dřívějších usnesení k pohraničí a ekonomicky méně rozvinutým oblastem na Slovensku. Předsednictvo NS vyslovilo souhlas se závěry, které vypracovala komise poslanců a které byly schváleny výborem. Usneslo se, aby Zpráva a závěrečná doporučení výborů byly zaslány předsedovi vlády k zaujetí stanoviska. Vyslechlo současně sdělení ministra národohospodářského plánování dr. Vlasáka, jak jeho resort hodlá postupovat při řešení oblastní problematiky a vzalo na vědomí, že vláda předloží návrh na námětů orgánů NS a na jejich zapracováni do státního plánu rozpočtu na r. 1969 a další léta. Předsednictvo doporučilo vládě, aby provedla kontrolu realizace svého usnesení z 13. března 1967 a dalších opatření, směřujících k řešení pohraničí a ekonomicky málo rozvinutých oblastí na Slovensku.

Zprávu o současném stavu řešení bytového problému předložil předsednictvu NS výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví. Předsednictvo se ztotožnilo se stanoviskem výboru, že rozsah bytové výstavby schválený Národním shromážděním jako úkol 4. pětiletého plánu je nutno všestranně zajistit. Zdůraznilo, že důvody vážného znepokojení nad neuspokojivým vývojem bytové a občanské výstavby dosud trvají. Současně byly schváleny náměty výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví na účinnější ekonomickou situaci bytové výstavby, na rozpracování bytové politiky, zejména ve vztahu k mladé generaci, k výstavbě bytů na vesnici atd. Předsednictvo NS rozhodlo, aby zpráva a doporučení výboru byly předloženy předsedovi vlády se žádostí, aby k nim vláda zaujala konkrétní stanovisko a informovala Národní shromáždění o svých opatřeních.

Předsednictvo NS se dále zabývalo výstavbou závodu SONP Kladno-Dříň a tažíren trub ve Švermových železárnách v Podbrezové. Uvedené otázky průmyslové výstavby posuzovalo zejména z hlediska, jak jsou dodržovány přísné ekonomické zásady investiční politiky v konkrétním případě rozsáhlých a nákladných investičních záměrů v odvětví hutní výroby. Společnou zprávu tří výborů NS, která obsahuje závažná zjištění o výstavbě SONP Kladno-Dříň, zaslal předseda Národního shromáždění podle usnesení předsednictva předsedovi vlády s tím, aby po zvážení závěrů komise oznámila vláda předsednictvu NS své konečné stanovisko.

Předmětem jednání předsednictva NS byla dále zpráva ÚKLK o dalším postupu zajištění výstavby pražského metra. Předsednictvo NS vyslovilo hlubokou nespokojenost nad stavem těchto prací a požádalo vládu o přijetí závěrů k urychlenému odstranění nedostatků.

Komise Národního shromáždění pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody předložila předsednictvu NS zprávu o své činnosti od počátku volebního období. Tuto zprávu vzalo předsednictvo na vědomí; uložilo současně výboru ústavně právnímu a výboru brannému a bezpečnostnímu, aby spolu s komisí a ve spolupráci s odborníky posoudily koncepci vězeňství a během roku předložily návrhy na perspektivní opatření na tomto úseku. Předsednictvo NS vyslovilo rovněž souhlas s tím, aby byla posouzena působnost právních norem upravujících výkon vězeňství a režim vazby a aby byly předloženy návrhy na rozšíření práv a povinností komise NS pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody.

V oblasti zahraničních styků uskutečnilo Národní shromáždění začátkem června 1968 významnou přátelskou návštěvu ve Svazu sovětských socialistických republik. Návštěva navázala na srdečná a plodná setkání československých a sovětských představitelů nejvyšších zastupitelských orgánů obou zemí loňského roku v Československu. Čs. delegace, vedená předsedou Národního shromáždění J. Smrkovským, splnila v SSSR své poslání a přispěla k dalšímu rozvoji bratrských vztahů a plného porozumění mezi našemi zeměmi. Zpráva o pobytu čs. parlamentní delegace v SSSR bude podána plénu Národního shromáždění.

Ve dnech 12.-19. května navštívila ČSSR oficiální finská parlamentní delegace, vedená předsedou finského parlamentu V. J. Sukselainenem. Návštěva proběhla v přátelském duchu a vedla k užitečné výměně zkušeností. Zájezd čs. parlamentní delegace do Indie byl rozhodnutím předsednictva NS odložen a uskuteční se pravděpodobně začátkem roku 1969.

Předsednictvo NS schválilo některé studijní zájezdy poslanců do zahraničí. Tříčlenná skupina členů výboru pro spotřební průmysl, obchod, služby a spoje navštívila počátkem května výstavu komunálního a bytového zařízení v Moskvě. Desetičlenná skupina poslanců zdravotního a kulturního výboru byla pozvána na studijní návštěvu do Rakouska a tři členové průmyslového výboru NS pro hlavní výrobní odvětví a dopravu navštíví Jugoslávii, kde budou zkoumat zkušenosti z práce podnikových samospráv.

Představitelé Národního shromáždění přijali řadu návštěv ze zahraničí.

Předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský, přijal člena Národní rady Švýcarské federace dr. Schallera.

Místopředsedkyně NS Marie Miková poskytla rozmluvu panu Julio Scharerovi, novináři mexického deníku Excelsior. Dále poskytla rozhovor presidentu společnosti Saturday Inc panu McDonaldovi pro americkou televizi.

Místopředseda NS Jozef Valo přijal velkou skupinu účastníků mezinárodního semináře Ústřední rady družstev z Asie a Afriky.

Místopředseda Andrej Žiak besedoval s holandskými poslanci, pracovníky mírového hnutí.

Předseda zahraničního výboru Jiří Pelikán přijal britského ministra pro bytovou výstavbu a místní samosprávu pana Anthony Greenwooda, švýcarského poslance dr. A. Gerwiga, západoněmeckého poslance dr. Ernsta Müller-Hermanna a dr. Marxe a britského poslance Orma.

Předseda kulturního výboru Alois Poledňák se setkal s předsedou svazové rady pro školství a kulturu SFRJ V. Mičunovičem.

Poslanec Nový přijal zvláštního pověřence biaferské vlády Chigicke Dike. Poslanci Turečková a Vodsloň besedovali s venezuelským poslancem dr. José Vincente Rangelem a generální tajemník NS doc. V. Kaigl přijal vedoucího I. odboru MZV RSR G. Marina.

Na základě změn ve struktuře orgánů NS, které byly schváleny plenární schůzí NS 18. dubna 1968, upřesnilo předsednictvo NS pracovní náplň jednotlivých výborů. Výbor mandátový a imunitní byl pověřen sledovat též problematiku, související s výkonem funkce a pracovními podmínkami poslanců NS; podle potřeby bude výbor předkládat předsednictvu NS své informace a návrhy.

V souvislosti s častějšími schůzemi orgánů Národního shromáždění a zvýšeným zatížením poslanců požádal předseda Národního shromáždění dopisem ze dne 3. května 1968 zaměstnavatele poslanců, popř. družstva a další instituce, v nichž poslanci pracují, aby všem poslancům NS umožnili výkon poslanecké funkce v plném rozsahu ve smyslu ústavy a zákona o jednacím a pracovním řádu.

Předsednictvo NS dále rozhodlo, že osvobozuje poslance NS, kteří jsou po delší dobu vážně nemocni nebo z důvodů svého povolání či z jiného důvodu jsou mimo území ČSSR z účasti na schůzích ve výborech NS; po dobu tohoto osvobození nebudou zahrnováni do počtu členů příslušných výborů NS.

K zajištění nových úkolů Národního shromáždění a vzhledem k rostoucí intenzitě a časové náročnosti prací schválilo konečně předsednictvo NS některé změny v organizaci a struktuře Kanceláře NS a v počtu jejích pracovníků.

Z činnosti výborů NS

Po schválení programového prohlášení vlády rozvinuly také výbory Národního shromáždění intenzivní činnost. Přistoupily k zpřesnění svých pracovních plánů tak, aby Národní shromáždění jako celek působilo na realizaci programu nové vlády v duchu akčního programu KSČ.

Největší část práce výborů NS byla věnována zákonodárné činnosti. Výbory projednávaly návrhy vlády, orgánů a poslanců NS a sledovaly stav přípravných prací u těch naléhavých a očekávaných zákonných předpisů, kde dosud nebyly Národnímu shromáždění předloženy ani zásady nové úpravy.

Společným úkolem v kontrolní činnosti NS byla příprava projednání státního závěrečného účtu za rok 1967, na níž se podílely téměř všechny výbory NS. Podle zásad, schválených předsednictvem NS, hodnotily výsledky finančního hospodaření státu v rozsahu přikázaných rozpočtových kapitol.

Některé výbory NS projednávaly dílčí koncepce dlouhodobého rozvoje a působily na dotváření programu vlády v jednotlivých odvětvích.

Menší část kontrolní činnosti výborů byla věnována úžeji vymezeným konkrétním otázkám hospodářské a kulturní výstavby a kontrole působení některých zákonů.

Ústavně právní výbor projednal náměty na legislativní změny čs. právního řádu, jejichž potřeba vyplynula z akčního programu KSČ a programového prohlášení vlády. Výbor se při tom opíral o stanoviska nejvyšších vědeckých institucí v oblasti věd o státu a právu, které se iniciativně přihlásily k součinnost i s orgány NS. Přijal závěr, že je nutno zpracovat tematický přehled, v němž by byly zachyceny všechny souvislosti nových právních úprav, aby právní řád se vyvíjel jako souladný celek. Tento úkol uložil i zvláštní komisi.

Návrhy zákonů, popř. zásad zákonů, které už byly předloženy, byly v ústavně právním výboru projednávány s velkou odpovědností. Výbor si zajišťoval znalost stanovisek a všech orgánů, institucí a skupin občanů, kterých se zamýšlená právní úprava dotýká. Organizoval širokou výměnu názorů a demokraticky působil na jejich sjednocení zejména v průběhu projednávání zákona o soudní rehabilitaci, novelizaci tiskového zákona a dalších.

Současně s projednáváním návrhů zákonů a přípravou zpráv pro plénum NS projednal ústavně právní výbor v průběhu května a června řadu přikázaných zahraničních smluv, jimiž se zabýval také výbor zahraniční.

Projednal rovněž na základě usnesení předsednictva NS nebo z vlastní iniciativy některé dílčí závažné otázky právní politiky. Iniciativně využíval návrh nového práva, které dává výborům NS zákon o jednacím a pracovním řádu a předkládal své návrhy předsednictvu NS.

Zahraniční výbor projednal rozbor příčin nezákonného opuštění republiky a posoudili koncepci novelizaci zákona o cestovních dokladech. Podrobně se zabýval přikázanými mezinárodními smlouvami a zásadami připravovaných dohod a smluv; byly to zejména zásady smlouvy o přátelství, spojenectví a spolupráce mezi ČSSR a Maďarskem, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a zásady konzulární úmluvy mezi ČSSR a Francií.

Zahraniční výbor projednával problematiku dovozu tisku, časopisů, publikací a knih ze zahraničí a vyžádal si informaci o průběhu jarního zasedání Valného shromáždění OSN.

Jako významnou zprávu, rozvíjející podrobněji program vlády v oblasti vnějších vztahů, projednal výklad nového ministra zahraničních věcí o čs. zahraniční politice a aktuálních mezinárodně politických otázkách.

Výbor branný a bezpečnostní zahájil svou činnost 17. května 1968. Téměř po 16 letech se Národní shromáždění opět začalo zabývat otázkami obrany a bezpečnosti státu. V červnové schůzi projednal výbor zprávu ministra národní obrany o stavu prací, které vyplývají z programového prohlášení vlády k otázkám obrany. Předmětem jednání branného a bezpečnostního výboru byla rovněž obdobná zpráva ministra vnitra.

Výbor NS pro národní výbory projednal souběžně s ostatními výbory NS přikázané osnovy zákonů a zpřesnil pracovní plán své další činnosti. Za účasti předsedů KNV, primátora hl. města Prahy a primátora Bratislavy projednal návrh závěrečného účtu rozpočtu národních výborů za uplynulý rok.

Výbor NS pro plán a rozpočet, podle jehož návrhu stanovilo předsednictvo NS postup a koncepci projednávání státního závěrečného účtu za rok 1967 v orgánech NS, věnoval největší část své činnosti v květnu a červnu této problematice. Zatímco v květnové schůzi projednal závěrečný účet jednotlivých přikázaných kapitol, věnoval svou schůzi v červnu státnímu závěrečnému účtu ČSSR v celém souhrnu; za účasti zpravodajů projednaných závěrek rozpočtových kapitol z ostatních výborů NS připravil konečný návrh pro schůzi pléna. Výbor pro plán a rozpočet projednal dále z rozpočtového hlediska přikázané návrhy zákonů. Jako první z výborů NS si vyžádal informaci vlády o stavu prací na přípravě federativního uspořádání státu, a to zprávu o základních principech dělby práce při řízení jednotné čs. ekonomiky.

Průmyslový výbor NS pro hlavní výrobní odvětví a dopravu prodiskutoval počátkem května akční program KSČ z hlediska práce Národního shromáždění. Další květnovou schůzi věnoval projednání návrhu závěrečného účtu podle přikázaných kapitol resortů řídících hlavní výrobní odvětví a dopravu.

Výbor NS pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje se sešel k projednání příslušných částí státního závěrečného účtu za rok 1967 koncem května. V téže schůzi projednal přikázaný legislativní program a ve smyslu usnesení pléna NS zařadil na pořad svého jednání obsah interpelace poslance Manďáka k činnosti Ústřední správy spojů.

Na požádání výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví přednesl nový ministr stavebnictví ve výborové schůzi hypotézu dlouhodobého rozvoje tohoto odvětví do r. 1980; výklad se setkal s velkým zájmem výboru. Kromě přikázaných zákonných předloh a příslušných částí závěrečného účtu projednal výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví závěry společné komise tří výborů Národního shromáždění k výstavbě závodu SONP Kladno-Dříň a k výstavbě Švermových železáren v Podbrezové. O těchto závěrech podal zprávu předsednictvu NS.

Také výbor NS pro zemědělství a výživu měl na pořadu své květnové schůze projednání příslušné části závěrečného účtu - kapitoly ministerstva zemědělství a výživy. Zabýval se dále přikázanými návrhy zákonů a jako významnou součást celkové koncepce rozvoje zemědělského komplexu hodnotil přípravu ustavení Svazu družstevních rolníků; k příští organizaci tohoto významného zájmového svazu předložil výbor řadu podnětných návrhů.

Kulturní výbor NS po zpřesnění svého plánu práce jednal o závěrečném účtu a celkových výsledcích hospodaření ministerstva školství a ministerstva kultury a informací. Současně s rozborem závěrky za uplynulé období jednal o aktuálních současných otázkách hmotného zajištění školství, zejména o problematice zchátralého fondu školních budov. Návrhy na účinnější řešení těchto otázek chce kulturní výbor uplatnit v příštím pololetí při projednávání státního rozpočtu na rok 1969.

Zdravotní výbor jako jediný pokračoval souběžně s náporem legislativních prací i v kontrole působení některých platných zákonů, upravujících podmínky ochrany životního prostředí. Kontrola, opřená o průzkum poslanců a zprávy ÚKLK, byla konkrétně zaměřena na působení zákona o vodním hospodářství a dalších předpisů proti znečišťování povrchových vod v ČSSR, dále na právní předpisy na úseku opatření proti nadměrnému hluku a konečně na působení zákona o boji proti alkoholismu.

Nový ministr zdravotnictví seznámil zdravotní výbor s akčním programem v péči o zdraví a ve zdravotnictví.

V červnové schůzi pokračoval zdravotní výbor v projednávání příslušných částí závěrečného účtu. Formuloval své konečné stanovisko k vládním návrhům zákonů; řešících některá opatření v oblasti sociální politiky, k nimž v etapě projednávání zásad vyslovil vážné výhrady.

Charakteristickým rysem metod práce výborů v uplynulém období byl velmi široký, proti minulosti značně živější styk s odbornými a vědeckými pracovníky, s organizacemi a zájmovými skupinami občanů.

Podrobnější zprávy o činnosti výborů NS, zejména úplné znění přijatých závěrů a usnesení, jsou jako obvykle uveřejněny ve Zprávách pro poslance.