Dostal jsem zprávu, že na Plzeňsku se má stavět podobná nová opravna vagónů. Jistě by to nebylo v pořádku a nebylo by to ani v souladu s tím, co chceme, a myslím, že by nová vláda měla do důsledků prověřovat všechny problémy nevyužitých fondů a dělat taková opatření, aby se fondy využívaly lépe a aby se nemusely často budovat duplicitní nové a drahé investice. (Potlesk.)

Předseda s. Smrkovský: Děkuji. Slovo má posl. Šubrt, připraví se posl. Pernická.

Posl. Šubrt: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, z vládního prohlášení kromě jiného vyplývá, že významné místo v účelném rozvoji národního hospodářství a života společnosti a tím i národního bohatství má investiční výstavba v plném rozsahu své složitosti a nyní i rozpornosti. Nemalou úlohu, jak tyto rozpornosti odstraňovat a složitosti řešit, má ministerstvo techniky. Z čeho by měla vycházet koncepce činnosti ministerstva techniky jako ústředního orgánu pro řízení státní technicko-ekonomické politiky v investiční výstavbě? Především je to skutečnost, že nositelem hospodářské aktivity, a tudíž i investiční politiky se musí stát podnik. Podnik je základním článkem řízení, pro nějž je nejdůležitější nadřízenou instancí socialistický trh. Tato nutnost je dnes jednoznačně rozpoznána. Diskuse nevznikají o tom, zda uplatnit zdravý tlak trhu vůči naší výrobě, ale jak ho prosadit ku prospěchu podniků i našich občanů. V investiční výstavbě je situace o to složitější, že kritériem rozhodování o investicích nemohou být zpravidla momentální poměry na trhu, ale požadavky budoucího trhu. Na jejich utváření působí nesmírně široká paleta různorodých a často protichůdných faktorů. Většina z těchto. faktorů má jedno společné: je to sepětí s vědeckotechnickým rozvojem.

Realizace výsledků vědeckotechnického rozvoje přináší nejen nové způsoby uspokojování lidských potřeb, ale sama vyvolává nové potřeby a mění od základu celý způsob života občanů moderní industriální společnosti. Tyto změny nemají ovšem jen pozitivní důsledky. Problémy, které přináší vysoké stadium technické civilizace, naplňují vědce a politiky na celém světě vážnými starostmi a možno říci i obavami. U nás pak je situace o to složitější, že i při pomalém tempu technického rozvoje a při jeho nedostatečném vlivu na efektivnost hospodářství pociťujeme stále nepříznivěji negativní účinky zavádění techniky do života. Příliš časté jsou stížnosti na narušování životního prostředí, na devastaci krajiny, prašnost, exhalace, hlučnost, na necitlivé zásahy do krajiny, do vývoje sídelní struktury atd.

Základní příčina těchto negativních jevů je ovšem v tom, že za prvé tu nejde o novou techniku v plném smyslu tohoto pojmu, poněvadž technické řešení, které se dostává do kolise s životními potřebami lidí, není možno považovat za progresivní. Za druhé: není realizace techniky zvládána komplexně, a konečně samotná účinnost techniky, kterou instalujeme, je nedostatečná, její ekonomický přínos je nízký, což se projevuje mimo jiné i v tom, že nadměrné náklady na rozvoj materiálně výrobní základny průmyslu omezují možnosti rozvíjet patřičným tempem terciární sektor.

Vycházím-li z těchto skutečností, pak poslání ministerstva techniky v té oblasti, která se dotýká realizace nové techniky investiční výstavbou a která tedy bezprostředně souvisí s tvorbou a ochranou životního prostředí, spočívá v těchto úkolech:

1. Připravovat koncepci technické politiky ve výstavbě, a to koncepci usilující o komplexní pojetí, o postižení všech souvislostí a důsledků jak z hlediska rozvoje materiálně výrobní základny, tak z hlediska životního stylu. Tato koncepce musí sjednocovat koncepce nosních oborů, úseků i ucelených programů i koncepce jednotlivých složek životního prostředí. Tyto koncepce se pak mohou stát výchozím podkladem pro práce na dlouhodobém rozvoji naší ekonomiky, mohou přispět k tomu, aby se rozhodování o hospodářské strategii mohlo opírat o alternativy možných směrů technické politiky, v nichž jsou zachyceny i ekonomické i mimoekonomické účinky. Je samozřejmé, že dokumenty tohoto druhu lže kvalitně připravit jen v trvalé a bezprostřední spolupráci vědy a výzkumu, ministerstva pro národohospodářské plánování, resortních ministerstev, podniků, VHJ a NV. Ministerstvo techniky musí mít ovšem iniciativní úlohu.

2. Podílet se na vytváření podmínek, v nichž se rozvíjí investiční činnost. Mám na mysli obecné ekonomické klima, které je dáno situací na investičním trhu a z něho odvozeným chováním investorů i dodavatelů. V této oblasti musí ministerstvo techniky přispět zejména tím, aby obecný projev dalšího rozvíjení ekonomické reformy respektoval dostatečně specifičnosti a zvláštnosti investičního procesu, aby nástroje hospodářské politiky umožňovaly realizovat i principy technické politiky centra.

Dále mám na mysli normativní, legislativní, metodickou působnost, která musí být zaměřena jak na vytváření předpokladů pro plný rozvoj podnikatelské aktivity, tak na ochranu veřejných zájmů a v neposlední řadě práv jednotlivých občanů.

Tato působnost ministerstva techniky jako ústředního orgánu státní správy bude v nových podmínkách nabývat stále více na významu. Jestliže se podniky skutečně ekonomicky osamostatňují, jestliže se v centru ustupuje od přímého řízení výroby, upouští-li se od ukládání úkolů, omezuje-li se na minimum rozhodování o konkrétních záležitostech atd., je zároveň nutno cílevědomě regulovat ty stránky investiční činnosti, které se dotýkají životního prostředí a práv občanů jako uživatelů nemovitostí. Proto ministerstvo techniky musí vypracovat ucelený systém nástrojů a záruk, jak předcházet střetávání ekonomické racionality v řízení investičního procesu se společenskými a individuálními zájmy. Týká se to zejména územního plánování a stavebního řádu, ale i dalších stránek přípravy a realizace výstavby.

3. Ministerstvo techniky musí dále vytvářet podmínky pro to, aby mohly plnit řádně svou funkci ty orgány, které zastupují stát v jeho podnikatelské funkci. Mám na mysli případy, kdy se uskutečňují investice s přímou nebo nepřímou účastí státu. To znamená buď plně že státního rozpočtu nebo s podílem rozpočtových zdrojů nebo s jeho zárukou za úvěry. Pro tyto případy je nutno stanovit technické normy, standardy a ukazatele, vymezit míru jejich závaznosti, upravit způsob zadávání těchto staveb, posuzování jejich dokumentace, provádění a závaznost expertízy, kontrolu kvality, konečné vyhodnocení atd.

S touto funkcí ministerstva techniky souvisí i další úkol, který ministerstvu připadá v souvislosti s rozšířením jeho působnosti o bezprostřední ingerenci v bytové a občanské výstavbě. Má-li ministerstvo garantovat, aby se v těchto úsecích dosáhlo vytyčených společenských cílů, musí mít nejen pracovníky s vysokou odbornou způsobilostí, koncepčně schopné organizátory, ale musí mít vymezeny i patřičné pravomoci.

Technická revoluce se, soudružky a soudruzi, realizuje především investiční výstavbou. Z toho důvodu jsem hovořil o úzkém vztahu technického rozvoje a investiční výstavby. Nechci přitom působnost ministerstva techniky zužovat jen na tuto stránku. Je jasné, že kromě toho bude řešit dále specifické úkoly týkající se všestranného uplatňování vědeckotechnického pokroku v rámci působení nové ekonomické soustavy. Vláda pak by měla tyto ve světě běžné zásady investiční politiky bez kompromisů a subjektivistických přístupů soustavně prosazovat. (Potlesk.)

Předseda NS s. Smrkovský: Děkuji posl. Šubrtovi. Slovo má posl. Pernická.

Posl. Pernická: Soudružky a soudruzi poslanci! Předseda vlády s. Černík nám přednesl široký a bohatý program příštích vládních úkolů, který má přispět k rozvoji celého společenského života, zejména naší ekonomiky, a vnést spokojenost do myslí našich pracujících v celém státě. Realizace tohoto programu nebude lehká. Při jeho uskutečňování bude třeba sladit řadu dílčích zájmů, zejména k rychlému odstranění nedostatků a deformací posledních let.

Ráda bych jako poslankyně jihomoravského znojemského pohraničního okresu upozornila při této příležitosti na některé závažné problémy tohoto krásného kraje, dnes průmyslově chudého a zanedbaného.

Znojemský okres se vyznačoval již před válkou tím, že byl okresem převážně zemědělským, kde dobrá půda a vhodné klimatické podmínky umožnily pěstování ovoce, zeleniny a vína. Na tuto výhodnou zemědělskou produkci navazoval potom konzervárenský průmysl, který učinil znojemské okurky světoznámými, a znojemský okres se stal zásobitelem velké části naší republiky, zejména ranou zeleninou a ovocem.

Znojmo samo se stalo postupně pro své výhodné položení a krásné přírodní okolí i své bohaté historické památky centrem turistického ruchu a hojně navštěvovaným letoviskem. To vše zajišťovalo obyvatelstvu tohoto pohraničního okresu přiměřenou životní úroveň a po osvobození republiky v roce 1945 přispělo k rychlému osídlení této oblasti.

Deformace naší ekonomiky, o kterých zde bylo již hovořeno, vedly ovšem v posledních dvaceti letech k tomu, že tento kvetoucí krásný kraj byl stále více zanedbáván, takže dnes patří mezi ekonomicky zaostalé oblasti naší republiky. Tato nepříznivá situace se odráží v postupném vysídlováni celého okresu, poněvadž obyvatelé, zejména mladí lidé, se stěhují za prací do vnitrozemí. Direktivní řízení našeho hospodářství, zaměřené dosud především na metalurgii a paliva, zanedbávalo rozvoj průmyslové výroby v této části naší republiky ke škodě národního hospodářství, podcenění zemědělské výroby a spotřebitelského průmyslu podstatně omezilo hospodářskou základnu této oblasti a některé vodohospodářské úpravy prováděné bez ohledu na potřeby Znojma a obyvatel této části vedly i k omezování turistického ruchu a prakticky k znemožnění Znojma a jeho okolí jako vítaného letoviska.

Funkcionáři ONV i OV KSČ se marně snažili tento nepříznivý vývoj zvrátit. Naše upozornění, že je třeba v nových podmínkách okres zprůmyslnit, že je třeba využít tamního bohatství a dobrých objektivních podmínek, nepadlo nikdy na úrodnou půdu. Dodnes kompetentní místa nevyjádřila jasně, zda je zprůmyslnění okresu ekonomicky a politicky odůvodněné nebo zda podle některých představ má sloužit dále jako rezervoár pracovních sil, které budou přetahovány do jiných okresů Jihomoravského kraje nebo i jiných krajů. Všechny snahy a veškerá iniciativa místních funkcionářů o postavení některých závodů, jako Rico, Tesla, Agrostroj atd., nebyly nikdy realizovány.

Tyto ekonomické deformace se projevují ovšem v okrese katastrofálně. Zatímco před druhou světovou válkou měl okres 145 tisíc obyvatel, měl v roce 1961 pouze 115 tisíc obyvatel, přičemž v četných pohraničních obcích kolem Znojma poklesl počet obyvatelstva až o 50 %. Dokonce v 29 obcích je o 75 % méně obyvatel, než bylo před válkou. Po roce 1961 počet obyvatel v celém okrese sice pomalu, ale dále klesá, přestože okres patří mezi okresy s největší populací v kraji a v celé republice. Příčina - jak jsem již řekla - je vystěhování obyvatel za prací do vnitrozemí. Tak jen v roce 1961 se vystěhovalo 3150 obyvatel a v žádném roce nedosáhl příliv obyvatelstva vyššího čísla než úbytek vystěhováním. Je proto toto vystěhovalectví vážným problémem a je třeba jej rychle řešit, aby se postupně tento významný pohraniční okres stále více nevylidňoval.

Nedostatek pracovních příležitostí se projevil i na průměrných příjmech na jednoho obyvatele, které zdaleka nedosahují ani krajský průměr, který již sám o sobě není v rámci celého státu příliš vysoký. Dnes mimo okres musí dojíždět za zaměstnáním více než 7 tisíc osob, a to do různých krajů republiky, zejména do Brna, vzdáleného téměř 70 km. Lže snadno vypočítat, kolik činí ztráta času každého z těchto pracovníků, jaké to přináší hospodářské škody a jak to snižuje jejich celkovou životní úroveň. Ještě horší situace je u učňovského dorostu. V letech 1962-66 odcházelo průměrně 2400 chlapců a dívek do učňovského poměru, avšak více než 50 % z nich muselo odejít mimo okres.

Mohla bych uvést ještě celou řadu přesných statistických zjištění, která exaktně prokazují, jak znojemský okres je málo zprůmyslněný, jak v rámci Jihomoravského kraje, tak v rámci celé republiky. To se přirozeně projevuje negativně na životním standardu celého obyvatelstva včetně na růstu bytového fondu a ostatních aspektech.

Tyto katastrofální skutečnosti nejsou přirozeně nic nového a bylo na ně často upozorňováno. Dokonce již IX. sjezd KSČ se touto otázkou zabýval a nastínil nejen rychlé doosídlení, ale celou řadu plánovaných opatření, která by měla tento nepříznivý vývoj zvrátit. Okres měl být zprůmyslněn, zvýšena zaměstnanost obyvatelstva a zabráněno stálému odčerpávání pracovních sil z okresu. Příznivé klimatické a půdní podmínky měly být využity k dalšímu rozvoji zemědělské výroby a ke komplexnímu využití těchto výrobků ve zpracovatelském průmyslu. Prakticky se však nic z toho nestalo a jak město samo, tak celé jeho okolí chátrá. Projevuje se to i na nesmírně cenných kulturních památkách, kde jsme nebyli schopni ani dokončit restauraci jedné z nejstarších a nejkrásnějších románských kaplí v naší republice pro nedostatek finančních prostředků a kapacity stavebních organizací. Tato vzácná rotunda, která stojí v areálu místního pivovaru, je v havarijním stavu, takže hrozí její znehodnocení. Po mnoha intervencích byla konečně zastřešena pomocnou provizorní konstrukcí v roce 1965, ale přesto vlivem povětrnostních podmínek a provozu jmenovaného závodu stále dále chátrá.

Svého času jsme zainteresovali na řešení našich problémů i bývalého předsedu vlády s. Lenárta, který Znojmo navštívil a přislíbil svou pomoc, avšak vládní usnesení č. 426 naše naděje zklamalo a neposkytlo nám takové prostředky jako celé řadě jiných měst a okresů.

Soudruh předseda vlády inž. Černík ve svém vládním prohlášení vyzvedl potřebu a nutnost prioritního řešení problémů rozvoje málo vyvinutých a zvláště exponovaných oblastí, a to jak v českých krajích, tak i na Slovensku. Znojemsko je nesporně jednou z těchto oblastí, ve kterých se nepříznivě projevily deformace minulých let. Má přitom všechny předpoklady k tomu, aby se znovu stalo kvetoucím krajem s rozvinutou výrobou, kde by lidé našli dobrou práci a mohli šťastně žít, a přitom ještě přispět k řešení našich celospolečenských problémů využitím svých dobrých objektivních podmínek.

Je mi zcela jasné, že v nové soustavě řízení naší ekonomiky budeme muset hledat nové cesty, jak rychlého rozvoje Znojemska dosáhnout. Máme však ve Znojmě pracovní síly, které můžeme výhodně použít při provádění nutných strukturálních změn naší výroby. Podniky progresívních výrobních odvětví, které budou muset rychle rozšiřovat svoji výrobu, najdou na Znojemsku dobré podmínky pro zřízení pobočných závodů, jak již dříve uvažoval TOS Kuřim nebo oborové ředitelství Tesly.

Znojemsko má také bohaté zásoby cenných surovin, zejména kaolinu, živce a žáruvzdorné jíly, které dosud ležely bez užitku v zemi, a teprve nový vládní program dává možnost jejich využití ve prospěch celé naši společnosti. Je však třeba, aby vláda svými opatřeními umožnila tento pozitivní rozvoj.

0bracím se proto při této příležitosti na předsedu vlády, aby učinil všechno, co by rychlý ekonomický rozvoj Znojemska umožnilo. Nechceme dotace z celostátních prostředků, chceme skutečně jen vytvoření dobrých podmínek v rámci naší celostátní ekonomiky a odstranění škrtících zábran, které dosud rozvoj naší oblasti brzdí. Jestliže nová vláda tato opatření učiní, zajistí si plnou podporu všech obyvatel Znojemska, jejich vděk a mimoto i uspokojení širších celostátních a celospolečenských zájmů naší republiky.

Dovolte mi však ještě jednu připomínku, kterou jsem dostala a se kterou vystoupil již dříve posl. Holáň, avšak náprava se dosud nestala. Byla jsem proto požádána pracujícími našeho OSP ve Znojmě, abych znovu na to upozornila. l v programovém prohlášení vlády se několikrát hovoří o zajištění bytového fondu, avšak v rozporu s tímto úkolem je stav zajištění hlavních stavebních materiálů, především cihel, v našem okrese i v celém Jihomoravském kraji u okresních stavebních podniků. Velké stavebnictví nezajišťuje provádění rozptýlené bytové výstavby, která v naší republice představuje několik tisíc bytových jednotek. Tato situace trvá již delší dobu a přes veškerou snahu OSP není dosud vyřešena a jsou vážné obavy, aby pracující těchto podniků v oprávněném rozhořčení si snad i stávkou nevynucovali řešení těchto závažných problémů, neboť chtějí pracovat.

Přesto, že uběhlo již první čtvrtletí, nemají podniky místního stavebnictví jistotu, že dostanou v dostatečném množství základní materiál, tj. cihly, pro svou investiční činnost, např. na výstavbu 95 bytových jednotek, na plánované opravy bytového fondu a na dokončení rozestavěných akcí potřebuje náš OSP ve Znojmě asi 3,5 mil. cihel. 24. listopadu minulého roku obdržel závazný příslib od Cihelen G. Klementa v Brně, že plánovaný počet cihel v roce 1968 obdrží. Proto vypracoval výrobní plán, uzavřel dohody s investory a hospodářské smlouvy. Avšak 14. února t. r. obdržel přípis, jímž se daný příslib ruší a dodávka cihel se snižuje na 1,950 tis. kusů, což je 55 % původního příslibu. Proto 8. března t. r. předložil stavební podnik plánovacímu odboru jihomoravského KNV žádost, aby cihelny dodržely původní příslib, jehož potřebu doložil přesnými propočty. l když byl požadavek uznán jako oprávněný, není dodnes vyřešen a všechny závody místního stavebnictví jsou v těchto dnech doslova bez cihel. Situace je opravdu svízelná a vzbuzuje vážné obavy 12 000 pracujících v těchto podnicích. OSP se domnívají, že cihlová kalamita je uměle vyvolána. Nejsou to jen cihly, které brzdí výstavbu bytových jednotek, které OSP staví. Je to cement, řezivo, litinové a ocelové radiátory, litinové kotle a jiný stavební materiál.