Proto chci zdůraznit, že má-li na zřeteli naše nová vláda také toto, to je odstranit dluh předcházející vlády, pak to jménem skupiny 27 poslanců Jihomoravského kraje srdečně vítám.

Dovolte mi z tohoto hlediska, soudružky a soudruzi poslanci, říci několik slov k situaci a postavení druhého největšího města republiky, veletržního města Brna. Doufám, že snad nebudu podezříván z nějakého nezdravého lokálpatriotismu, jak se to sem tam také někdy stávalo, jak o tom třeba hovořil předseda brněnských spisovatelů Ivan Kříž v Rovnosti - tuším ze dne 14. dubna t. r., kde mj. uváděl, že touto málem nadávkou v minulosti byla ubíjena jakákoliv, byť i sebkrotší snaha čelit centralistickým manýrům a byla takto cejchována. Myslím, že by bylo zbytečné o tom hovořit, poněvadž naši soudruzi ze Slovenska také při různých vystoupeních byli cejchováni podobně, ať se to týká pojmu buržoazního nacionalismu, a kdybychom zůstali jenom u těchto přezdívek, myslím, že by to bylo velmi dobré. Bohužel šli jsme dále. Když hovořím o výrazu nezdravého lokálpatriotismu, prosil bych, abych z něj nebyl podezírán, protože kdyby někdo stál za tímto pultem a byl z Olomouce, Ostravy nebo Gottwaldova, mám za to, že by nyní nemluvil jinak, pokud se týká zdravého, seriózního názoru na vedení centra, konkrétně nezdravého centralismu v pojetí řízení.

Soudružky a soudruzi poslanci, vláda ve svém prohlášení mj. říká, že nechce jít cestou laciných slibů, že nechce opustit reálné hodnocení, že nechce opustit reálnou ekonomickou politiku. Právě naopak tuto reálnou ekonomickou politiku považuje za jedině správnou cestu. Jistě, že jsme si všichni nesporně vědomi mimořádně složité situace, která potrvá ještě delší dobu, protože problémy, před kterými stojíme, před nás padaly a hromadily se poměrně dlouhou dobu.

I my, soudružky a soudruzi, u nás v Brně přímo a bezprostředně jsme svědky tohoto, neboť rozpor mezi prudce rostoucími společenskými funkcemi města a nekomplexním řešením jeho problematiky způsobil, že v současné době se nahromadily v jeho organismu disproporce existenčního významu. Tyto problémy se dnes netýkají jen samotného vlastního města, ale existují v naprosto reálné podobě a vztazích, takže brzdí rozvoj celé sítě spádové oblasti včetně brněnské průmyslové aglomerace, pro informaci zhruba 10 miliard Kčs roční průmyslové produkce. Máme za to, že problémy, před kterými stojíme, stojí za to se nad nimi zamýšlet. V čem vidíme základní přičiny, jak o tom hovořili ve vládním prohlášení s. Černík? V dlouhodobém narůstání rozporů. U nás vidíme příčiny v narůstání vysoké přitažlivosti, atraktivnosti města Brna a z ní plynoucí růst zaměstnanosti na jedné straně a zaostávání v materiálním vybavení na druhé straně, zvláště v oblasti bytové, občanské a technické vybavenosti. Důsledkem tohoto rozdělování je pak prohlubování nerovnováhy ve strukturálním složení obyvatel druhého největšího města republiky a pochopitelně s tím je velmi vážně ohrožena i další progresivnější reprodukce pracovních sil. Velmi vážné rozpory jsou i v souladu s vládním prohlášením na úseku společenské spotřeby, zejména v oblasti školství, kulturních zařízení a hlavně zdravotnictví a konečně celé široké oblasti služeb, které, myslíme a jsme o tom přesvědčení, bude nutno asi řešit komplexně v celostátním měřítku v návaznosti na průmysl i zemědělství.

Souhrnnou výslednicí nedostatků ve stavu a úrovni občanského a technického vybavení našeho druhého největšího města včetně některých negativních vlivů průmyslové činnosti je, že se prakticky zhoršuje kvalita životního prostředí obyvatel druhého největšího města. Respektování souvislostí a všestranností při řešení těchto problémů je také podle našeho názoru objektivní základnou pro stanovení rozsahu působnosti orgánů národního výboru města Brna. A kde hledat odpověď, pokud jde o tyto nedostatky? V souladu s tím, co hovořil včera předseda vlády s. Černík, doba uplynulých 20 let, kde přesto, že se společně podařilo udělat velký kus práce, představovala některými extrémními zjevy naší práce jednostranné posuzování vývojových tendencí našeho průmyslu, především mám tu na zřeteli onen enormní rozvoj těžkého průmyslu. Jak se říká, po bitvě je každý generálem, ale mám za to, že bychom o tom neměli dále hovořit, a dokonce si uvědomujeme, že víme a známe prostředky, jak se těchto nedostatků v tomto vývoji vyvarovat.

Dále, soudružky a soudruzi, si pochopitelně myslíme, že jedna z takových příčin mimo progresivnější tvorbu zdrojů představuje základ, ale v uplynulých dvaceti letech to bylo prakticky nesprávné rozdělování Národního bohatství, nesprávné rozdělování materiálových a finančních zdrojů ve společnosti směrem k Národním výborům všech stupňů jako nositelům územního principu řízení rozvoje naší společnosti. Máme za to, že toto rozdělování bylo prakticky poplatné strukturálním změnám, které jsme v uplynulých dvaceti letech prožívali.

Výrazem této skutečnosti na druhé straně byla i silná regionální preference určitých územních celků, kde docházelo k budováni tzv. přednostních průmyslových kapacit.

Chtěl bych říci, soudružky a soudruzi poslanci, že např. Jihomoravský kraj a v něm město Brno v uplynulých 20 letech se žádným způsobem nepodílely na jakýchkoli preferenčních výhodách. Právě naopak byly velmi citelně v mnoha směrech i jimi postihovány. Nechci hovořit o celkové diskriminaci Jihomoravského kraje a města Brna v něm, o vývozu stavebních kapacit. Svůj podíl na nedocenění společenské důležitosti rozvojových problémů města Brna a účinnosti jejich řešení mělo v sobě i nebezpečí subjektivismu, který byl negativní vlastnosti administrativně centralistickému způsobu řízení. Příčiny dále vidíme i v naší vině, můžeme je říkat na naší adresu, že v celém vývoji i našeho města Brna si musíme připsat k tíži kromě orgánů centrálních, kromě orgánů dříve brněnského kraje, později Jihomoravského KNV, i my na naši adresu, na adresu vedení a řízení města, a to především z toho hlediska, že na základě stupně poznání jsme neměli zpracovanou objektivní koncepci rozvoje jednotlivých odvětví našeho města. To se nám podařilo teprve před 2 lety díky využití vědeckovýzkumných ústavů, vysokých škol, pracovníků útvaru hlavního architekta a dalších, že se prakticky tento styl práce mohl stát celostátní metodikou při řízení a zpracování koncepce rozvoje měst, jak používala i ve své práci Státní komise pro techniku.

Při hodnocení příčin vzniku a vývoje negativních tendencí v organismu města stále výrazněji vystupují do popředí nové mimořádně důležité faktory, zvláště objektivně existující rozpor mezi státoprávním postavením Národního výboru města Brna a jeho působnosti na straně jedné a společenským a funkčním významem, složitosti a rozsahem řešení problémů města na straně druhé.

Soudruzi, jestliže o tom hovořím, tak proto, že jsme již v r. 1966, kdy jsme spolu s výborem pro Národní výbory se stovkou funkcionářů Národních výborů různých stupňů upozorňovali na některé tyto věci, předložili jsme jako garant měst první kategorie vzorový statut, který prošel v určitém vývoji celým tím šrotovníkem. Když jsme ho dostali na plenárním zasedání prvního prosince, tak z toho zbylo, s prominutím, torzo. Nehovořili jsme o tom poprvé. Už v poslední době všechny konference, které probíhají v Jihomoravském kraji, např. v posledních dnech krajská konference strany, městská konference strany, veřejné schůze ve druhé etapě voleb, mají na programu dotazy občanů, jaké postavení bude mít, jak budou řešeny věcné problémy druhého největšího města ČSSR.

Soudružky a soudruzi, letos je tomu 725 let, co město obdrželo privilegium od tehdejšího krále Václava I., kdy prakticky získalo své právní postavení v celostátním systému. Opravdu bychom chtěli v letošním roce za pomoci vás všech, poslanců NS, za aktivní pomoci naší vlády přistoupit k napravení některých nedostatků a chyb minulosti. Nebudu se odvolávat na to, co kdo slíbil, to by nebylo fair.

Předložili jsme v poslední době naše návrhy. Z tohoto hlediska chceme i my prakticky přispět a uvést do praktického života ony zásady diferencovaného řízení, jak jsme měli na zřeteli při jednání ve výborech NS. V nejbližší době se chceme ozvat a zahájíme další kolo jednání. Chtěl bych proto požádat vládu, orgány NS, aby našim návrhům věnovaly náležitou pozornost a společně nám pomáhaly naplnit to, v čem jsme u nás všichni zajedno a jsme přesvědčeni o správnosti, to jest odstranit některé deformace minulosti.

Chtěl bych říci k tomu, co bylo uvedeno v Rovnosti, že nám tady nikdy, když jsme projednávali ve výborech NS i v plénu postavení města Brna, nešlo o pípání bázlivých kuřat, ale vždycky jsme si zde mohli říci, co jsme považovali za správné a účelné. Otázkou je, do jakých proporcí jsme byli schopni tyto věci v minulé době řešit. To na adresu určitého článku v uvedeném deníku.

Soudružky a soudruzi, chtěl bych říci, že jsme snad všichni přesvědčeni o tom, že Brno bylo a je významným ekonomickým, vědeckým, a kulturním střediskem, a snad se na mě nebude nikdo zlobit - vidím, že je zde v sále trochu vzrušení, když řeknu, že Brno bylo jediné v českých zemích, které úspěšně v řadě oblastí mohlo soutěžit s Prahou. Tato soutěž byla velmi prospěšná v řadě odvětví pro obě města. Dále bych chtěl říci, že s Bratislavou nás váží upřímné vztahy soudružské spolupráce, máme vytvořenou družbu. Předpokládám, že na základě existujících faktů, ne z nějakého velikášství, náš požadavek na správné postavení města Brna a jeho řízení z centra vychází z takovýchto naprosto jednoznačných objektivních podmínek. Jsme přesvědčeni, že budou opravdu plně podporovány naše návrhy, s nimiž se brněnští pracující, téměř 350 tisíc občanů druhého města v naší republice, plně ztotožňují; plně se ztotožňují vždycky s tím novým, v souladu s naším vědeckým a technickým pokrokem, s tím, co je vždycky pevně spjato s objektivně nejrychlejší cestou k socialistické společnosti. Za tím vším i jménem 27 poslanců Jihomoravského kraje, jménem občanů města Brna, pevně stojíme, chceme každodenní poctivou prací toto nové podporovat a dáváme také svou prací plnou podporu naší vládě.

Předseda NS s. Smrkovský: Nyní bude hovořit s. posl. Poledňák a připraví se posl. Lukačovič.

Chci sdělit, že za chvíli předseda vlády a několik dalších členů vlády se musí na určitý čas vzdálit k presidentu republiky. Prosím, aby byli na tuto chvíli omluveni.

Posl. Poledňák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci ! Prohlášení vlády, které jsme včera vyslechli z úst jejího předsedy soudruha Černíka, je sympatické především svou věcností. Je sympatické především tím, že velice přesně pojmenovává problémy, které v současné době v celém životě v naší společnosti jsou, které jsou v rozvoji Národního hospodářství, a je sympatické tím, že se stejnou věcností usiluje o naznačení cest, jak by měly být jednotlivé otázky řešeny.

Myslím, že každému z nás je jasné, že vláda stojí před velice náročnými úkoly. Je to jasné velké většině i naší společnosti, která očekává od vlády po tomto prohlášení velice konkrétní opatření.

Kdysi jsme si řekli, když jsme projednávali vztahy vlády a Národního shromáždění, že pro samotné Národní shromáždění je velice žádoucí, aby jeho partnerem byla silná vláda. A já bych chtěl dnes jenom říci, že vláda bude silná tehdy, když se bude opírat nikoliv jenom o gesta, nikoli jenom o slova, ale bude silná především velice konkrétními činy, které budou směřovat k řešení rozhodujících otázek současného stavu a další perspektivy rozvoje socialistické společnosti.

Je jenom velice žádoucí, aby slova, která zazněla v prohlášení, že vláda bude usilovat o to, aby nedocházelo k přijímání rozhodnutí na základě nějaké libovůle, na základě osobních stanovisek, na základě osobních názorů, nebyla jenom slova ; je velice žádoucí, aby každé rozhodnutí vlády, každý její konkrétní čin, každé její konkrétní opatření se opíralo o solidní a seriózně provedené analýzy stavu a problémů v jednotlivých úsecích našeho společenského života. Je to v podstatě stejná myšlenka, kterou tu vyslovil včera soudruh akad. Knapp, když hovořil o spojení vlády s vědeckou frontou. Chci se k tomu v plné míře připojit.

Chtěl bych říci, že složení vlády v jednotlivých reprezentantech resortů a konečně vlády jako celku dává k tomu všechny předpoklady. Je to vláda, která má velice blízko k vědecké frontě, je to vláda, která má velice blízko k tomu, aby dovedla docenit výsledky vědeckého poznání.

Dovolte mi proto v této souvislosti jednu poznámku. Velice bych doporučoval, aby příslušné resorty si provedly rozbor práce jednotlivých vědních ústavů, jednotlivých vědních pracovišť a aby na základě tohoto rozboru mohly stanovit, kterými směry by považovaly za nutné, aby se vládě dostalo pomoci v rozvoji vědecké práce, v jejím zaměření na řešení rozhodujících otázek.

Nepochybuji samozřejmě ani v nejmenším, že naše vědecká fronta má všechny předpoklady a ví, kam zaměřit své síly, ale nechci ani v nejmenším podceňovat skutečnost, se kterou jsme se nejednou setkali, že zůstávají často rozhodující otázky na okraji pozornosti.

A konečně ještě poznámku v této souvislosti, pokud jde o práci vlády a možnosti přijímat velice konkrétní rozhodnutí. Má-li vláda taková rozhodnutí přijímat, a ona musí, měla by se opírat ve velikém rozsahu o důkladnou znalost, o důkladnou informovanost o veřejném mínění. Nejednou jsme se setkávali s úvahami o vytvoření různých vědeckých sociologických pracovišť - já myslím sociologických v nejlepším slova smyslu - my jsme se setkali s úvahou o vytvoření informačního centra, výzkumu veřejného mínění, které bylo kdysi uvažováno k zřízení při ministerstvu kultury a informací, ale zdá se mi, že zatím takovéto předpoklady vytvořeny nejsou. Vláda se rozhodně neobejde bez takovéto znalosti veřejného mínění. Bylo by proto žádoucí, aby i další kroky, které bude vláda podnikat, se opíraly o tyto znalosti a aby se vytvořily předpoklady pro vznik takového pracoviště, které by dávalo vládě dostatek velice konkrétního podkladového materiálu.

V minulých měsících jsme měli možnost se setkávat na obrazovkách naší televize často s vystoupením představitelů vlády, s jednotlivými ministry. Domnívám se, že to je zkušenost velice cenná a že by tato činnost neměla končit. Naopak, právě teď je nutné a žádoucí, aby jednotliví představitelé vlády bez jakýchkoli zábran využívali každé příležitosti k tomu, aby mohli tlumočit stanoviska vlády, aby mohli vysvětlovat nejrůznější otázky své činnosti široké veřejnosti, která se shromažďuje den co den u našich televizorů a která očekává, že uslyší odpovědi na otázky, které ji zajímají; tato zkušenost uplynulých měsíců by se měla stát nedílnou součástí a metodou práce vlády.