Vláda nepovažuje za nutné řešit obnovení tržní rovnováhy tím, že by se snižovala životní úroveň. Úkol zvyšovat reálné mzdy tak, jak to stanovil akční program ústředního výboru Komunistické strany Československa, je reálný. Neskrýváme však, že pokračování v dosavadním vývoji by vyvolalo potřebu rozšířit restriktivní politiku i na úseku životní úrovně.

Vláda pokládá za svůj důležitý úkol rozvíjet celou hospodářskou politiku státu směrem k vyšší životní úrovni.

Podmínkou pro to je odstranit neodůvodněné ochranářství vůči podnikům. Nemůžeme nadále přihlížet k tomu, že se v řadě podniků vyrábí špatně a draho, že se vyrábějí nekvalitní, mnohdy dokonce i nepotřebné výrobky, pro něž nacházíme odbyt jen s velkými ztrátami a někdy vůbec ne. Ty články výroby, které vyrábějí nehospodárně a draho, nesmějí žít na úkor těch, které pracují dobře. Proto musíme uvést především do správných proporcí velkoobchodní ceny, a to podle potřeb trhu, náležitě přihlížet k tomu, že čím dále, tím více budou naše výrobky muset obstát cenou i jakostí na světovém trhu. Rovněž přerozdělování prostředků mezi podniky považuje vláda jen za opatření dočasné, které má napomoci překonat nezaviněné zaostávání, a nikoliv hradit ztráty vzniklé v důsledku špatné práce podniků. Způsob odstranění této redistribuce i časové lhůty bude vláda konkretizovat v nejbližší době; přitom počítá s tím, že během dvou let se objem dotací vyrovnávajících neefektivnost musí výrazně snížit. Rozsah těchto dotací bude přiměřenou formou zveřejněn.

V souvislosti s potřebou efektivně rozvíjet ekonomiku a trvale zabezpečovat potřeby společnosti v požadovaném sortimentu, v souvislosti s nutností účelně zapojit naše hospodářství do procesu mezinárodní dělby práce vystupuje rovněž nezbytnost změnit strukturu našeho hospodářství. Základním problémem v této oblasti je, jak dále překonat následky minulé převážně jednostranné orientace ve prospěch těžkého průmyslu, který spotřebovával prostředky nutné pro rozvoj zemědělství, spotřebního a potravinářského průmyslu, obchodu, služeb, bytové výstavby a jiných úseků nevýrobní oblasti. Bude rovněž nutno pokračovat v budování chemického průmyslu a výroby stavebních hmot, které jsou důležité pro zefektivnění našeho hospodářství a pro bytovou výstavbu. Naproti tomu strojírenství, do jehož výstavby se v minulosti soustředily rozsáhlé prostředky, bude muset nyní zabezpečit jejich návratnost národnímu hospodářství a provést nezbytné vnitřní změny, aby se mohlo účinně prosadit na náročných trzích. Rovněž bude nutné řešit nedostatky v dopravě tím, že se vyjasní perspektivy dopravní politiky a zvýší se efektivnost všech druhů dopravy.

Proto vláda provede zásadní přehodnocení dotační, subvenční a úvěrové politiky v oblasti investiční výstavby a provede přesun prostředků. Zásada, kterou bude vláda ve své politice uplatňovat, je rozvoj jednotlivých odvětví výroby v souladu s potřebami trhu a s možnostmi odbytu jak na vnitřním, tak na vnějším trhu při respektování nutnosti zvyšovat hospodárnost výroby a rozvíjet nevýrobní oblasti. Přitom považuje vláda dnešní podíl prostředků věnovaných z národního důchodu na výstavbu za nepřekročitelný, protože jinak by bylo nutno investovat na úkor životní úrovně.

Pro rok 1968 se počítá, že do národního hospodářství bude investováno 70 mld Kčs, z toho do zdravotnické, školské, bytové, dopravní apod. výstavby zhruba 35 mld Kčs, to je o 55 % více než v roce 1963. Podíl této výstavby proti roku 1963 významně vzrostl, a naopak podíl investic pro hornictví, energetiku a těžký průmysl byl snížen z 28 % na 18 %. Uvedené částky rozhodně nejsou malé, i když oprávněné potřeby jsou pochopitelně větší. Je však jasné, že nelze celkový úkol investiční výstavby zvýšit v průmyslu o dalších 14 mld Kčs, kolik činí požadavky vládě předložené v současné době na nové stavby, jež mají být zahájeny v roce 1968 nad současný úkol. Přitom by měl být úkol investiční výstavby spíše ještě snížen, aby bylo možno přiblížit se žádoucí průměrné době výstavby na předpokládané 3-4 roky v roce 1970 a aby byl uvolněn prostor pro větší rozsah a rychlejší postup bytové výstavby.

Vláda žádá všechny články hospodářského řízení o porozumění pro to, že v nynější době bude nutno ostře omezit i oprávněné nové požadavky, aby nedošlo k inflačnímu prohloubení současné napjatosti a k prodlužování doby výstavby již rozestavěných staveb.

Kapacity pro nezbytnou výstavbu by měly být získány odložením projektů, které mají dlouhou dobu návratnosti a jejichž efektivnost není prokázána. Měly by se soustředit na opatření, která jsou rychle uskutečnitelná. Základním měřítkem efektivnosti přitom je, jak se podaří zvýšit konkurenční schopnost našeho zboží na světových trzích a jak tyto projekty přispějí k řešení problému platební bilance.

Vláda bude v celé své ekonomické politice vycházet z vědomí, že rozhodující pro naší práci bude, do jaké míry se nám podaří využít velkých možností zapojit se do světové ekonomiky.

Bude proto věnovat velkou pozornost našemu zahraničnímu obchodu, především bude sledovat politiku otvírání národního hospodářství vůči zahraničnímu trhu a bude vytvářet předpoklady pro zavedení reálného kursu a pro postupné rozšiřování směnitelnosti čs. koruny v období 5-7 let. K tomu je třeba přistupovat s velmi pružnou hospodářskou i obchodní politikou.

K tomu účelu je třeba provést další kvalifikované studie o dosavadním vývoji československé ekonomiky v konfrontaci se světem a zpracovat koncepci jejího zařazení do světové ekonomiky, zejména jejího postavení v oblasti RVHP a evropské spolupráce.

Postupně rozšiřovat směnitelnost měny nám umožní jen takový postup, který bude spojen se současným hledáním našeho místa na světových trzích. Jde o úkol svrchovaně obtížný, jehož plnění musíme přizpůsobit svou měnovou a devizovou politiku i zmodernizovat celní a daňovou politiku.

Pro jednání v RVHP, jakož i pro dvoustranná jednání s členskými státy RVHP připravujeme další návrhy na rozvoj vyšších forem ekonomické a vědeckotechnické spolupráce, které by zvýšily efektivnost této spolupráce, jak to vyžaduje vývoj ve světě. Právě v těchto souvislostech budou z čs. strany uplatňovány návrhy na zdokonalení a zvýšení efektivnosti koordinace plánu a valutově finanční spolupráce, které by vytvářely nezbytné podmínky pro účelnou výměnu zboží i služeb při bezprostředním zapojení podnikové sféry do specializačních a kooperačních vztahů. Náš postup při uplatňování účinnějších forem spolupráce s členskými státy RVHP, zejména se Sovětským svazem, spolupráce, jejíž rozvoj považuje vláda i nadále za základní orientaci československých vnějších hospodářských vztahů, bude respektovat odlišnosti v ekonomické úrovni i v modelech řízení a plánování národního hospodářství, a bude proto dostatečně pružný.

Vláda bude také zkoumat všechny možnosti, jak prohloubit obchodní styky a spojení s kapitalistickými státy na zásadách vzájemné výhodnosti. Přitom vláda musí vytvořit soustavu pravidel a podmínek, které umožní našim podnikům vstupovat do nutné a efektivní obchodní, výrobní i technické a licenční spolupráce s podniky vyspělých zemí. Celkové logice našeho zapojení do mezinárodní dělby práce odpovídá, že budeme rozšiřovat naši účast v činnosti mezinárodních hospodářských organizací.

V souvislosti s ozdravením našeho hospodářství přichází v úvahu otázka zahraniční půjčky. Vláda bude tuto otázku zkoumat. Půjčka by mohla urychlit proces strukturálních změn, zvýšit konkurenční schopnosti našeho zboží, rychleji vyloučit neefektivní články a přistoupit k volné směnitelnosti měny. Vláda však zdůrazňuje, že naše hospodářství není ve stavu, že by se nemohlo bez půjčky obejít. Taková půjčka by mohla být užitečná jen za dvou předpokladů: že nebude spojena s politickými podmínkami a že ji bude správně využito, tj. že umožní též efektivně vytvářet prostředky, aby se sama splatila. l zde platí, že v současnosti musíme na první místo stavět rychlou návratnost prostředků.

Řadu závažných opatření je možno provést ve velmi krátkém čase. Jedním z prvních kroků by mělo být vypracování programu, jak přeměnit dosavadní soustavu ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.

Podnikům budou tak již nyní vytvořeny předpoklady pro objektivnější měření hospodářských výsledků jejich obchodní činnosti, pro hodnocení investičních záměrů v porovnání se zahraničím, i když se zatím nevyhneme určitým provizorním metodám. Zároveň bude neefektivním podnikům stanovena lhůta, kdy skončí financování jejich neefektivnosti a dokdy se tedy musí přizpůsobit požadavkům společnosti. Předpokládáme, že to nemůže trvat déle než 5 let. Nynější direktivita úkolů v zahraničním obchodě působí proti duchu nové soustavy; budeme proto usilovat o to, aby období, v němž dojde k jejímu odstranění, bylo maximálně zkráceno.

Vzhledem k příznivé platební situaci je možno urychleně provést uvolnění v oblasti zahraničního obchodu vůči socialistickým státům. Prakticky veškerý dovoz z této oblasti byl již uvolněn a hledají se další možnosti dovozu, zejména ve spotřebním zboží, které by pomohlo uvolnit napětí na vnitřním trhu. Sleduje se možnost vzájemného přístupu na vnitřní trh partnera, rozšíření výměny spotřebního zboží apod. Velkou pozornost bude nutno věnovat i rozvoji aktivního a pasívního cestovního ruchu.

Řešení všech uvedených závažných úkolů vyžaduje, aby plány na nejbližší období byly prozkoumány a podřízeny programu konsolidace, který je nezbytným východiskem k dlouhodobému výhledu rozvoje Československa. Tomuto programu budou podřízeny plány do konce této pětiletky, tj. na léta 1969 a 1970, tento program bude hlavní myšlenkou naší příští pětiletky do roku 1975.

Nelze si však představovat, že proces konsolidace našeho hospodářství bude jednoduchý a bez rozporů. Při vyrovnávání rovnováhy ve všech úsecích našeho hospodářství se nevyhneme nutným změnám výrobních programů, vznikne jiná náročnost na kvalitu výroby, služeb, na plnění funkce našeho vnitřního obchodu, na pracovní kázeň apod. V tomto procesu budou vyrůstat i naši vedoucí výroby, obchodu apod. celý mechanismus podniků a podnikatelských orgánů musí přitom umožňovat, aby se na řídící místa dostali nejlepší a nejschopnější pracovníci.

Ve snaze normalizovat trh budeme muset provádět energická opatření i v úvěrové a finanční sféře. Měnová hlediska povedou k tomu, že úvěrová soustava bude především účinně působit jako jeden z nástrojů státní protiinflační politiky. Uspořádání Státní banky československé a celé bankovní soustavy musí umožnit, aby fungoval emisní ústav a úvěrové ústavy pracující na komerčních principech; ty budou vyvíjet úvěrově obchodní činnost na základě rovnoprávných partnerských vztahů s ostatními hospodářskými subjekty. Banka musí nikoliv administrativně, ale ekonomickým tlakem spolupůsobit na to, aby se vytvářely nutně proporce ve výrobě a aby byla efektivní. To se týká i státního rozpočtu, který bude muset rovněž omezovat své výdaje, rušit subvencování neefektivní výroby a hledat možné úspory ve veřejných výdajích.

Ve státním rozpočtu, který byl na letošní rok vyrovnán jen s velkými obtížemi, vznikají přitom s novými potřebami tendence ke schodkovosti, které by v případě, že se hospodaření nezlepší, bylo nutno řešit hledáním dalších zdrojů příjmů, především z výroby.

Fungování peněžního trhu na socialistických základech by mělo současně umožnit racionální přesun a použití peněžních prostředků na těch úsecích hospodářství, kde je jich nejvíce potřeba.

Ze strukturálních změn v národním hospodářství bude nutně vyplývat pohyb pracovních sil vyvolaný tím, že v souladu s potřebami trhu se bude měnit potřebný rozsah produkce jednotlivých odvětví, a tím i potřeba pracovních sil v těchto odvětvích. Vláda si je vědoma závažnosti této otázky pro život pracujících. Svou hospodářskou politikou bude proto soustavně zabezpečovat podmínky pro plnou zaměstnanost. Nemůže však zaručit, že každý nalezne práci v dosavadním místě a ve svém oboru. Proto bude celou sociální a ekonomickou politikou usnadňovat pracujícím přechod do nových povolání a získání nové kvalifikace. V přiměřené míře by se měla přizpůsobit zdrojům pracovních sil i nová výstavba. Přitom je nutno přihlížet i k tradicím a výrobním zkušenostem.

Jednou ze základních podmínek konsolidace a stabilního rozvoje celé československé ekonomiky je trvalý vzestup zemědělské výroby. V uplynulých dvou letech se podařilo podstatně zlepšit situaci na trhu potravin. Je to z velké části zásluha zemědělství, které se opírá o progresívní velkovýrobní formy a upevňující se ekonomiku JZD a státních zemědělských podniků.

V uplynulém období vybudovali pracovníci zemědělství za pomocí celé společnosti mohutnou materiálně technickou základnu socialistického zemědělství - definitivně zvítězily socialistické výrobní vztahy.

Další rozvoj zemědělství a výroby potravin stále více závisí na materiálních prostředcích vyráběných v ostatních odvětvích nebo dovážených. V tomto směru však ostatní odvětví své úkoly vůči zemědělství plní nedostatečně.

Teď jde především o to, zabezpečit další dynamický rozvoj plným uspokojováním materiálních prostředků, zejména hnojiv a agrochemikálií, techniky na vysoké úrovni, stavebního materiálu, zejména melioračních trubek, jak správně zdůraznil VII. sjezd JZD. Vláda plně soustředí k tomuto úkolu svou pozornost.

Mimořádné úsilí bude přitom soustředěno na důsledné odstraňování všech rozdílů a dosavadního znevýhodnění zemědělství, zejména v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení, pracovněprávních vztahů apod. V této souvislosti bude zároveň nezbytné ihned upravit všechny zastaralé a dnešním potřebám odporující právní normy.

Vláda považuje za nezbytné plně a všestranně informovat naše občany o stavu hospodářství republiky tím, že bude pravidelně předkládat Národnímu shromáždění souhrnnou zprávu. Touto formou bude v souladu s linií akčního programu skládat účty všemu lidu o své činnosti a o dosažených výsledcích.

Při uskutečňování hospodářské politiky na Slovensku bude vláda usilovat o to, aby se vytvářely podmínky sociálně ekonomického vyrovnávání Slovenska na úroveň českých krajů a aby se maximálně využívalo všech specifických zdrojů a možností Slovenska ve prospěch rozvoje celého národního hospodářství.

Pro dosažení tohoto základního cíle je třeba se zvýšeným úsilím dokončit kompletizaci výrobních základních fondů vybudovaných v průběhu industrializace Slovenska, aby se v účelné míře dosáhlo finalizace výroby již v nejbližších letech. Bude třeba zakládat další nové výrobní kapacity, zejména ve zpracovatelských odvětvích průmyslu.

V souladu s celostátní hospodářskou politikou bude vláda zvlášť podporovat rozvoj technickoekonomických progresivních výrobních oborů, bude napomáhat vytváření takových podmínek pro strukturální změny v ekonomice Slovenska, které by ji rychle modernizovaly, účinněji zabezpečovaly potřeby domácího trhu a hlouběji zapojily do mezinárodní dělby práce. V zájmu vytváření podmínek pro obměnu výrobních programů a nové produkce bude vláda všestranně napomáhat rozvoji vědeckovýzkumné a vývojové základny ve všech perspektivních hospodářských oborech na Slovensku.

Při celkové péči o rozvoj zemědělství bude vláda nadále podporovat intenzifikaci zemědělské výroby především pomocí závlah v hlavních produkčních oblastech jihoslovenské a východoslovenské nížiny; bude podporovat intenzifikaci rovněž v horských a podhorských oblastech. V dalším rozvoji ekonomiky Slovenska bude také důležité postavit do popředí požadavek využít přírodního bohatství Slovenska, zejména dřeva, nerudných surovin a zařízení cestovního ruchu. Za významný rozvojový faktor z hlediska mezinárodní dělby práce je nutno považovat i výhodnou geografickou polohu Slovenska.

Populační vývoj v poválečném období na Slovensku vyžaduje vytvářet materiální podmínky, aby se využilo volných zdrojů pracovních sil, a souběžně zabezpečovat kvalifikaci mládeže v učebním poměru a v odborném školství. Přitom v základním školství bude vláda vytvářet podmínky pro urychlenou likvidaci vysoké směnnosti a havarijního stavu v mnoha školách.

Součástí tohoto rozvojového programu bude též přednostní řešení problémů rozvoje v málo rozvinutých a zvláště exponovaných oblastech na Slovensku. Přitom ekonomický rozvoj v okresech a městech jižního Slovenska, Kysúc, Oravy, Gemeru, Krupinska, střední části Spiše a pohraničních okresů východního Slovenska zlepší i podmínky na území obývaném našimi maďarskými a ukrajinskými spoluobčany.

Předseda NS s. Smrkovský (zvoní): Přerušuji výklad předsedy vlády na 15 minut.