Vláda se plně připojuje k závěru
vyjádřenému v akčním programu
KSČ, že pro rozvoj naší společnosti,
pro upevnění jednoty československého
lidu a pro vzájemnou důvěru je nezbytné
provést zásadní změnu ve státoprávním
uspořádání vzájemných
vztahů obou národů, a to na zásadě
socialistické federace. Tato úprava státního
soužití je v životním zájmu občanů
obou národů; jejich úlohu a angažovanost
za nové státoprávní uspořádání
je třeba náležitě docenit a rozvinout.
Zvláštní pozornost bude vláda věnovat
tomu, aby federativní uspořádání
státu se projevilo v oblasti řízení
ekonomiky. Vláda vychází z toho, že
příští federativní uspořádání
našeho státu uvede do pohybu jak v českých
zemích, tak i na Slovensku takové významné
síly ekonomického rozvoje, jako je národní
uvědomění a odpovědnost každého
našeho národa za výsledky svého hospodářství.
V československé ekonomice, jež je integrací
dvou národních ekonomik, řízených
českými a slovenskými národními
orgány, bude vláda podporovat rozvoj progresívních
integračních procesů, jejichž základem
je existence jednotného trhu a jednotné měny.
Takto chápaná ekonomická integrace se nebude
rozvíjet vrchnostenskými administrativními
metodami, ale prosazováním zásad nové
soustavy řízení, na základě
národohospodářské racionality při
oboustranných výhodách a při respektování
zásady rovný s rovným.
Vláda si je vědoma dalekosáhlého významu
těchto kroků, jimiž budou uskutečněny
leninské principy národnostní politiky v
našem státě.
Právě pro závažnost věci, avšak
i pro její naléhavost vláda zajišťuje,
aby potřebné práce byly zahájeny bezodkladně.
Vláda pokládá za svou ústavní
povinnost podílet se zejména na vymezení
vládní a výkonné činnosti národních
orgánů v souladu s ústavní úpravou
zákonodárné činnosti. K tomu bude
třeba vymezit záležitosti celostátní
povahy, aby mohly být všechny ostatní záležitosti
plně v pravomoci a odpovědnosti národních
orgánů. Pro ústřední státní
orgány s celostátní působností
počítá vláda s institucí státních
tajemníků podle národnostního hlediska
a s takovou úpravou, která ústavně
vyloučí možnost malorizace v zásadních
otázkách, zejména v otázkách
státoprávních vztahů obou národů.
Je nepochybné, že důsledné řešení
této problematiky ovlivní další výstavbu
národních výborů, administrativně
územní členění státu
a uspořádání centrálních
orgánů a že úzce souvisí s provedením
voleb do zastupitelských orgánů. Vláda
s takovým vývojem počítá a
příslušné návrhy náležitě
propracuje, jak si závažnost takového rozhodnutí
vyžaduje, připraví je k diskusi a po jejím
zhodnocení ke konečnému rozhodnutí
a provedení.
V dosavadním systému a zejména v jeho praktickém
uskutečňování se nedostatečně
mohly rozvíjet všechny možnosti, které
jsou vlastní socialismu. A přece pouze socialistické
společenské zřízení má
skutečné předpoklady pro plné rozvinutí
svobody občana, člověka - tvůrce.
Reálné uplatnění občanských
práv je zároveň nezbytným předpokladem
pro rozvoj socialismu a pro naplnění jeho hluboce
demokratické a lidské podstaty.
Proto považuje vláda za svůj základní
úkol zabezpečit podmínky pro všestranný
rozvoj občanských práv a svobod, především
politických, jakož i ostatních osobních
práv člověka a občana.
Jednou z podmínek zdravého vývoje socialistické
společnosti je též aktivní a rovnoprávná
účast národností žijících
v ČSSR na politickém, hospodářském,
kulturním i veřejném životě.
Proto vláda ve spolupráci se Slovenskou národní
radou vypracuje návrhy právních a jiných
záruk politické, hospodářské
a kulturní rovnoprávnosti Maďarů, Poláků,
Ukrajinců i Němců, aby zabezpečila,
přiměřeně k počtu a osídlení,
takové postavení a práva jednotlivých
národností, která jim zaručí
plný národní život i rozvoj národní
osobitosti.
Ve vztahu k církvím a náboženským
společnostem vychází vláda z předpokladu,
že věřící občané
jako plnoprávní členové naší
společnosti se aktivně a iniciativně účastní
řešení všech záležitostí
naší socialistické republiky.
Budeme dbát, aby byla respektována ústavní
svoboda náboženského vyznání
a přesvědčení, které nesmí
být překážkou vzájemného
lidského porozumění. Od církví
a jejich duchovenstva pak očekáváme plnou
loajalitu a konstruktivní pomoc spočívající
na myšlence jednoty našeho socialistického společenství.
Vláda vypracuje a předloží Národnímu
shromáždění rozbor a tyto návrhy
- návrh nové právní úpravy
na úseku práva spolčovacího a shromažďovacího.
Při přípravě návrhu zákona
využije vláda všech podnětů Národního
shromáždění i vědeckých
pracovišť, zabezpečí účast
Národní fronty tak, aby nová právní
úprava vytvořila demokratickou základnu pro
iniciativu a aktivitu občanů, pro možnost uplatnění
osobních zájmů a zálib lidí
a jejich jednotlivých skupin v rozmanitých formách
zájmové občanské a společenské
samosprávy;
- návrh nového tiskového zákona. Přitom
bude vycházet z požadavků týkajících
se zrušení cenzury a administrativních opatření,
která omezují vydávání tisku
a uplatnění plné odpovědnosti autorů,
redaktorů a vydavatelů za pravdivost uveřejňovaných
informací. V této souvislosti vláda rovněž
přezkoumá rozsah skutečností, které
v zájmu bezpečnosti státu musí zůstat
utajeny;
- rozbor a příslušné návrhy na
úpravu vydávání cestovních
dokladů a na úpravu předpisů o vystěhovalectví.
Vláda bude při tom vycházet z toho, že
občan má zásadně právo na vydání
cestovního dokladu opravňujícího k
cestě do zahraničí a že toto jeho právo
smí být omezeno pouze dočasně a z
důvodů zákonem výslovně stanovených;
- rozbor trestního zákona, trestního řádu,
zákona (č. 38/1961 Sb.) o místních
lidových soudech a zákona (č. 60/1961 Sb.)
o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického
pořádku a návrhy, jak posílit jednotnost
systému v boji s protispolečenskou činností
a zvýšit na tomto úseku záruky, že
bude dodržována zákonnost;
- po všestranném zhodnocení dosud platné
úpravy, provedené za účasti odborníků
teorie i praxe, doporučí vláda takové
konečné řešení, které
posílí záruky zákonnosti, procesní
nezávislosti vyšetřování, ochrany
práv obviněných, včetně práva
na obhajobu, jakož i maximální záruky
soudcovské nezávislosti, jež musí natrvalo
vyloučit možnost kabinetní justice a zabezpečit
důslednou rovnost všech občanů před
zákonem a soudem;
- urychleně předloží vláda návrh
na vyčlenění nápravných zařízení
a věznic, ve kterých se vykonává vyšetřovací
vazba, z resortu ministerstva vnitra a návrhy na takovou
organizaci a náplň jeho činnosti, která
zabezpečí ministerstvu vnitra jeho postavení
jako ústředního orgánu státní
správy, odpovědného vládě a
z hlediska ústavně politického pak Národnímu
shromáždění. Kompetence a odpovědnost
ministerstva vnitra bude zahrnovat organizaci vnitřní
správy státu, ochranu veřejného pořádku,
práv a majetku občanů, ochranu bezpečnosti
republiky na úseku veřejné bezpečnosti
a státní bezpečnosti;
- pro posílení záruk zákonnosti ve
státní správě a pro záruku
ochrany občanských práv zabezpečí
vláda, aby byly dokončeny práce na návrhu
zákona o náhradě škody způsobené
nezákonným rozhodnutím, aby byly prozkoumány
další možnosti soudně přezkoumávat
správní rozhodnutí a aby v souvislosti s
přezkoumáním postavení a úkolů
prokuratury dostali občané potřebné
právní prostředky samostatně se domáhat
soudní ochrany práv a oprávněných
zájmů.
K obnovení důvěry v socialistickou spravedlnost
a zákonnost je bezpodmínečně nutno
odstranit následky hrubých deformací, k nimž
došlo v trestním soudnictví. Proto vláda
pokládá za svůj mimořádně
naléhavý úkol předložit návrh
zákona o rehabilitaci občanů nezákonně
postižených v procesech z let 1949 a dalších
let a učinit vše pro nápravu spáchaných
křivd. Vláda připraví též
právní úpravu, která umožní
odčinit důsledky křivd, které byly
v tomto období občanům způsobeny hrubým
porušením zákonnosti mimo oblast soudní
represe.
Vláda zdůrazňuje, že všude tam,
kde to dovolují platné zákony, mají
už nyní příslušné orgány
přikročit k nápravě nezákonnosti
a k odčinění jejich důsledků
a nečekat na vydání příslušného
zákona.
Vláda vychází z toho, že nelze uvažovat
o rehabilitaci tam, kde postižení jednotlivce bylo
důsledkem revolučních změn, které
vyplynuly z historicky opodstatněného třídního
charakteru zákonodárství socialistické
revoluce.
Vůči osobám, které se vědomě
provinily hrubým porušením zákonnosti,
zneužitím moci a služebních funkcí,
budou vyvozeny spravedlivé důsledky.
Jedním z předpokladů, že práva
a oprávněné zájmy občanů
i organizací budou plně respektovány a že
budou zabezpečovány i zájmy státu,
je dobře fungující vnitřní
správa státu, racionálně uspořádaná
a pracující pod veřejnou kontrolou.
Vláda bude soustavně věnovat tomuto úseku
státní činnosti zvýšenou pozornost,
bude důsledně dbát o plné uplatňování
zákonnosti ve státní správě,
neboť je si vědoma toho, že je to důležitá
veřejná služba občanům i podnikům
a zároveň významný nástroj
vlády k provádění státní
politiky a k ochraně zájmů státu.
Přitom bude plně respektovat, že jde o státní
správu založenou na demokratických principech
a řešící své úkoly demokratickou
cestou.
Vláda oceňuje záslužnou práci
národních výborů v období revoluce
a socialistického budování, proto bude v
souladu s rezolucí XIII. sjezdu Komunistické strany
Československa dále posilovat postavení národních
výborů a prohlubovat demokratické principy
v jejich práci. Předloží návrh,
aby národním výborům byla při
zabezpečování ochrany veřejného
pořádku a při výkonu dopravní
bezpečnosti podřízena Veřejná
bezpečnost.
Zvýšenou pozornost bude vláda věnovat
hospodářství řízenému
národními výbory, a to zejména zkvalitněním
a rozšířením služeb uspokojujících
nejrozmanitější potřeby občanů.
Vláda též předloží návrh
zákona o drobné podnikatelské činnosti
v oblasti služeb a řemeslnické výroby
a provede další opatření, která
povedou ke komplexnosti městského hospodářství.
Při řízení národních
výborů bude vláda prosazovat, aby byly ochránci
veřejných zájmů, aby vůči
podnikům účinně chránily občana-spotřebitele,
aby při řízení svých podniků
nenahrazovaly jejich vedení, ale účelně
využívaly ekonomických nástrojů
a aby sledovaly, jak tyto podniky zabezpečují potřeby
občanů.
Naléhavost uvedení akčního programu
v život vyžaduje, aby se všech těchto úkolů
ujaly dosavadní národní výbory bez
odkladu. Mají před sebou povinnost ještě
před volbami zabezpečit zpracování
volebních programů v duchu akčního
programu. Dále mají připravit předpoklady
k zabezpečení příštích
voleb a zaměřit a organizovat práci svých
orgánů podle nového zákona o národních
výborech.
Změny v organizaci a ve struktuře národních
výborů i v administrativně územním
členění státu úzce souvisí
s budoucím novým státoprávním
uspořádáním a vyžadují
důkladného rozboru a takového řešení,
aby státní správa fungovala demokraticky,
účelně a hospodárně. Vláda
proto považuje za správné neprovádět
až do celkové realizace státoprávního
uspořádání jednotlivé změny
ve struktuře a organizaci národních výborů
ani v administrativně územním členění
státu.
Vzhledem k politickému, ekonomickému a celospolečenskému
dosahu a významu činnosti státní správy
jsou nezbytné široké politické a odborné
znalosti všech jejich pracovníků v ústředních
orgánech i v národních výborech.
Soudružky a soudruzi poslanci,
v našem hospodářství, které je
plodem práce mnoha generaci a výsledkem značného
úsilí všeho lidu v posledních dvaceti
letech, je řada rozporných rysů. Na jedné
straně jsme dosáhli určitých nesporných
úspěchů, ale na druhé straně
se v minulosti nakupily obtíže, které nemohou
být překonány dřívějšími
metodami.
Rozvinuli jsme poměrně mohutné výrobní
síly. V uplynulých dvaceti letech se např.
zvýšily výrobní základní
fondy o 400 mld Kčs, máme plnou zaměstnanost,
vychovali jsme přes 1 milión odborníků
s vysokoškolským a středním odborným
vzděláním a velké prostředky
jsme věnovali rozvoji vědeckovýzkumné
základny, kde nyní pracuje asi 139 tis. pracovníků.
Naše místo ve světě, měřeno
objemem národního důchodu na jednoho obyvatele,
je poměrně čestné. Zůstáváme
však ještě o 30-40 % zpět za vyspělými
západními státy. Zvýšili jsme
dvakrát osobní spotřebu, dali do provozu
rozsáhlou síť školských, kulturních
i zdravotnických zařízení apod. Za
posledními dvaceti lety stojí tedy kus poctivé
práce našich národů. Všem lidem
je však jasné, že přes úspěchy,
kterými se můžeme vykázat, neodpovídá
stav našeho hospodářství situaci v průmyslově
vyspělé zemi více než dvacet let po
válce. Stále je ještě nedostatek některých
druhů zboží jak v maloobchodě, tak v
zásobování podniků, výroba
není plynulá, jsou obtíže v investiční
výstavbě, její lhůty u nás
jsou dvakrát až třikrát delší
než ve světě, roste rozestavěnost a
prostředí, v němž pracující
žijí, pracují, nakupují, jezdí
do zaměstnání apod. je stále horší
nebo se zlepšuje jen pomalu.
Proto se pracující právem ptají, jaká
je naše skutečná hospodářská
situace a proč trvají vážné obtíže,
když jsme za dvacet let zvýšili národní
důchod třikrát a průmyslovou výrobu
dokonce šestkrát, když jsme dosáhli mimořádně
vysoké výroby oceli, uhlí, cementu, ale i
tkanin a bot na jednoho obyvatele, takže jsme v tomto směru
na předních místech ve světě.
Problém spočívá především
v nevhodné struktuře našeho hospodářství.
Malý vnitrozemský stát má v dnešních
podmínkách objektivně těžkou
situaci a naléhavěji než před velkými
státy stojí před ním nezbytnost rozvíjet
svou strukturu tak, aby se mohl efektivně uplatnit na světovém
trhu.
My jsme však nevyužívali předností
socialistického rozvoje. Po prvních válečných
letech, kdy jsme začali rozvíjet progresívní
formy řízení a dosáhli určitých
úspěchů v konsolidaci hospodářství,
jsme později nezaměřili vývoj správným
směrem.
Problém vznikl již v padesátých letech
ze dvou základních příčin:
na jedné straně to byla napjatá mezinárodní
situace, politika embarga prováděná západními
státy a studená válka, na druhé straně
strnulé pojetí přednostního rozvoje
těžkého průmyslu a zaměření
rozvoje socialistického hospodářství
na soběstačnost, jakož i nepochopení
úlohy zahraničního obchodu. To vše na
řadu let předurčilo náš další
rozvoj.
Podstatná změna orientace vnějších
ekonomických vztahů na socialistické země
vnesla do národního hospodářství
určité prvky jistoty v zajištění
základních potřeb i odbytu. Nepodařilo
se však dost účinně a široce prosadit
hlubší a efektivnější dělbu
práce ve zpracovatelských odvětvích.
Tak jsme rozvinuli průmysl, který v současné
době není z velké části s to
zabezpečit efektivně naše potřeby v
obchodu se zahraničím a ani plně uspokojit
naše potřeby na domácím trhu.
Rozsah a vliv této struktury je možno charakterizovat
např. tím, že každoročně
je nutno věnovat ze státního rozpočtu
30 mld Kčs dotací a subvencí. Velká
část z nich jde ve prospěch zemědělství,
dopravy, bytové výstavby apod., ale poměrně
značná část na nehospodárnou
výrobu, na neustále rostoucí objem zásob
apod. Zejména však tím, že vývozem
svého zboží v zahraničním obchodě
získáváme tvrdé valuty, které
nezbytně potřebujeme na dovoz surovin a techniky,
podstatně nákladněji, než odpovídá
jejich skutečné kupní síle, a přitom
tyto náklady stále rostou. Náš národní
důchod je zhruba dvakrát náročnější
na spotřebu prvotních zdrojů energie a oceli,
než je tomu ve vyspělých státech.
Za tohoto stavu je pro naši ekonomiku stále obtížnější
vyrovnat beze ztrát efektivnosti své platební
vztahy s kapitalistickými státy. Proto také
jsme zadluženi ve volných měnách. Rozsah
tohoto zadlužení je poměrně malý;
zdaleka neodpovídá rozsahu zadlužení
řady i vyspělých států, které
v mnohem větší míře než
my využívaly vnějších zdrojů
k rozvoji svého hospodářství. Je však
nepříjemný proto, že jde o nevýhodné
krátkodobě splatné závazky, zatímco
naše mnohem rozsáhlejší aktiva jsou z
velké části dlouhodobě splatná
anebo jsou v nesměnitelných měnách.
Náš stát je celkově v postavení
věřitele. Skutečnost, že nevelký
strukturální nesoulad bilance nás přivádí
do potíží, ukazuje malou přizpůsobivost
našeho hospodářství. Přitom náš
obrat v zahraničním obchodě zdaleka neodpovídá
úrovni obdobně vyspělých zemí
a neumožňuje zajistit efektivní dělbu
práce. Tak se vytváří situace, že
ztrácíme krok v technice, v kvalitě výrobků
i v životni úrovni.