Středa 24. dubna 1968

Vláda se plně připojuje k závěru vyjádřenému v akčním programu KSČ, že pro rozvoj naší společnosti, pro upevnění jednoty československého lidu a pro vzájemnou důvěru je nezbytné provést zásadní změnu ve státoprávním uspořádání vzájemných vztahů obou národů, a to na zásadě socialistické federace. Tato úprava státního soužití je v životním zájmu občanů obou národů; jejich úlohu a angažovanost za nové státoprávní uspořádání je třeba náležitě docenit a rozvinout.

Zvláštní pozornost bude vláda věnovat tomu, aby federativní uspořádání státu se projevilo v oblasti řízení ekonomiky. Vláda vychází z toho, že příští federativní uspořádání našeho státu uvede do pohybu jak v českých zemích, tak i na Slovensku takové významné síly ekonomického rozvoje, jako je národní uvědomění a odpovědnost každého našeho národa za výsledky svého hospodářství. V československé ekonomice, jež je integrací dvou národních ekonomik, řízených českými a slovenskými národními orgány, bude vláda podporovat rozvoj progresívních integračních procesů, jejichž základem je existence jednotného trhu a jednotné měny. Takto chápaná ekonomická integrace se nebude rozvíjet vrchnostenskými administrativními metodami, ale prosazováním zásad nové soustavy řízení, na základě národohospodářské racionality při oboustranných výhodách a při respektování zásady rovný s rovným.

Vláda si je vědoma dalekosáhlého významu těchto kroků, jimiž budou uskutečněny leninské principy národnostní politiky v našem státě.

Právě pro závažnost věci, avšak i pro její naléhavost vláda zajišťuje, aby potřebné práce byly zahájeny bezodkladně.

Vláda pokládá za svou ústavní povinnost podílet se zejména na vymezení vládní a výkonné činnosti národních orgánů v souladu s ústavní úpravou zákonodárné činnosti. K tomu bude třeba vymezit záležitosti celostátní povahy, aby mohly být všechny ostatní záležitosti plně v pravomoci a odpovědnosti národních orgánů. Pro ústřední státní orgány s celostátní působností počítá vláda s institucí státních tajemníků podle národnostního hlediska a s takovou úpravou, která ústavně vyloučí možnost malorizace v zásadních otázkách, zejména v otázkách státoprávních vztahů obou národů.

Je nepochybné, že důsledné řešení této problematiky ovlivní další výstavbu národních výborů, administrativně územní členění státu a uspořádání centrálních orgánů a že úzce souvisí s provedením voleb do zastupitelských orgánů. Vláda s takovým vývojem počítá a příslušné návrhy náležitě propracuje, jak si závažnost takového rozhodnutí vyžaduje, připraví je k diskusi a po jejím zhodnocení ke konečnému rozhodnutí a provedení.

V dosavadním systému a zejména v jeho praktickém uskutečňování se nedostatečně mohly rozvíjet všechny možnosti, které jsou vlastní socialismu. A přece pouze socialistické společenské zřízení má skutečné předpoklady pro plné rozvinutí svobody občana, člověka - tvůrce. Reálné uplatnění občanských práv je zároveň nezbytným předpokladem pro rozvoj socialismu a pro naplnění jeho hluboce demokratické a lidské podstaty.

Proto považuje vláda za svůj základní úkol zabezpečit podmínky pro všestranný rozvoj občanských práv a svobod, především politických, jakož i ostatních osobních práv člověka a občana.

Jednou z podmínek zdravého vývoje socialistické společnosti je též aktivní a rovnoprávná účast národností žijících v ČSSR na politickém, hospodářském, kulturním i veřejném životě. Proto vláda ve spolupráci se Slovenskou národní radou vypracuje návrhy právních a jiných záruk politické, hospodářské a kulturní rovnoprávnosti Maďarů, Poláků, Ukrajinců i Němců, aby zabezpečila, přiměřeně k počtu a osídlení, takové postavení a práva jednotlivých národností, která jim zaručí plný národní život i rozvoj národní osobitosti.

Ve vztahu k církvím a náboženským společnostem vychází vláda z předpokladu, že věřící občané jako plnoprávní členové naší společnosti se aktivně a iniciativně účastní řešení všech záležitostí naší socialistické republiky.

Budeme dbát, aby byla respektována ústavní svoboda náboženského vyznání a přesvědčení, které nesmí být překážkou vzájemného lidského porozumění. Od církví a jejich duchovenstva pak očekáváme plnou loajalitu a konstruktivní pomoc spočívající na myšlence jednoty našeho socialistického společenství.

Vláda vypracuje a předloží Národnímu shromáždění rozbor a tyto návrhy

- návrh nové právní úpravy na úseku práva spolčovacího a shromažďovacího. Při přípravě návrhu zákona využije vláda všech podnětů Národního shromáždění i vědeckých pracovišť, zabezpečí účast Národní fronty tak, aby nová právní úprava vytvořila demokratickou základnu pro iniciativu a aktivitu občanů, pro možnost uplatnění osobních zájmů a zálib lidí a jejich jednotlivých skupin v rozmanitých formách zájmové občanské a společenské samosprávy;

- návrh nového tiskového zákona. Přitom bude vycházet z požadavků týkajících se zrušení cenzury a administrativních opatření, která omezují vydávání tisku a uplatnění plné odpovědnosti autorů, redaktorů a vydavatelů za pravdivost uveřejňovaných informací. V této souvislosti vláda rovněž přezkoumá rozsah skutečností, které v zájmu bezpečnosti státu musí zůstat utajeny;

- rozbor a příslušné návrhy na úpravu vydávání cestovních dokladů a na úpravu předpisů o vystěhovalectví. Vláda bude při tom vycházet z toho, že občan má zásadně právo na vydání cestovního dokladu opravňujícího k cestě do zahraničí a že toto jeho právo smí být omezeno pouze dočasně a z důvodů zákonem výslovně stanovených;

- rozbor trestního zákona, trestního řádu, zákona (č. 38/1961 Sb.) o místních lidových soudech a zákona (č. 60/1961 Sb.) o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku a návrhy, jak posílit jednotnost systému v boji s protispolečenskou činností a zvýšit na tomto úseku záruky, že bude dodržována zákonnost;

- po všestranném zhodnocení dosud platné úpravy, provedené za účasti odborníků teorie i praxe, doporučí vláda takové konečné řešení, které posílí záruky zákonnosti, procesní nezávislosti vyšetřování, ochrany práv obviněných, včetně práva na obhajobu, jakož i maximální záruky soudcovské nezávislosti, jež musí natrvalo vyloučit možnost kabinetní justice a zabezpečit důslednou rovnost všech občanů před zákonem a soudem;

- urychleně předloží vláda návrh na vyčlenění nápravných zařízení a věznic, ve kterých se vykonává vyšetřovací vazba, z resortu ministerstva vnitra a návrhy na takovou organizaci a náplň jeho činnosti, která zabezpečí ministerstvu vnitra jeho postavení jako ústředního orgánu státní správy, odpovědného vládě a z hlediska ústavně politického pak Národnímu shromáždění. Kompetence a odpovědnost ministerstva vnitra bude zahrnovat organizaci vnitřní správy státu, ochranu veřejného pořádku, práv a majetku občanů, ochranu bezpečnosti republiky na úseku veřejné bezpečnosti a státní bezpečnosti;

- pro posílení záruk zákonnosti ve státní správě a pro záruku ochrany občanských práv zabezpečí vláda, aby byly dokončeny práce na návrhu zákona o náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím, aby byly prozkoumány další možnosti soudně přezkoumávat správní rozhodnutí a aby v souvislosti s přezkoumáním postavení a úkolů prokuratury dostali občané potřebné právní prostředky samostatně se domáhat soudní ochrany práv a oprávněných zájmů.

K obnovení důvěry v socialistickou spravedlnost a zákonnost je bezpodmínečně nutno odstranit následky hrubých deformací, k nimž došlo v trestním soudnictví. Proto vláda pokládá za svůj mimořádně naléhavý úkol předložit návrh zákona o rehabilitaci občanů nezákonně postižených v procesech z let 1949 a dalších let a učinit vše pro nápravu spáchaných křivd. Vláda připraví též právní úpravu, která umožní odčinit důsledky křivd, které byly v tomto období občanům způsobeny hrubým porušením zákonnosti mimo oblast soudní represe.

Vláda zdůrazňuje, že všude tam, kde to dovolují platné zákony, mají už nyní příslušné orgány přikročit k nápravě nezákonnosti a k odčinění jejich důsledků a nečekat na vydání příslušného zákona.

Vláda vychází z toho, že nelze uvažovat o rehabilitaci tam, kde postižení jednotlivce bylo důsledkem revolučních změn, které vyplynuly z historicky opodstatněného třídního charakteru zákonodárství socialistické revoluce.

Vůči osobám, které se vědomě provinily hrubým porušením zákonnosti, zneužitím moci a služebních funkcí, budou vyvozeny spravedlivé důsledky.

Jedním z předpokladů, že práva a oprávněné zájmy občanů i organizací budou plně respektovány a že budou zabezpečovány i zájmy státu, je dobře fungující vnitřní správa státu, racionálně uspořádaná a pracující pod veřejnou kontrolou.

Vláda bude soustavně věnovat tomuto úseku státní činnosti zvýšenou pozornost, bude důsledně dbát o plné uplatňování zákonnosti ve státní správě, neboť je si vědoma toho, že je to důležitá veřejná služba občanům i podnikům a zároveň významný nástroj vlády k provádění státní politiky a k ochraně zájmů státu. Přitom bude plně respektovat, že jde o státní správu založenou na demokratických principech a řešící své úkoly demokratickou cestou.

Vláda oceňuje záslužnou práci národních výborů v období revoluce a socialistického budování, proto bude v souladu s rezolucí XIII. sjezdu Komunistické strany Československa dále posilovat postavení národních výborů a prohlubovat demokratické principy v jejich práci. Předloží návrh, aby národním výborům byla při zabezpečování ochrany veřejného pořádku a při výkonu dopravní bezpečnosti podřízena Veřejná bezpečnost.

Zvýšenou pozornost bude vláda věnovat hospodářství řízenému národními výbory, a to zejména zkvalitněním a rozšířením služeb uspokojujících nejrozmanitější potřeby občanů. Vláda též předloží návrh zákona o drobné podnikatelské činnosti v oblasti služeb a řemeslnické výroby a provede další opatření, která povedou ke komplexnosti městského hospodářství.

Při řízení národních výborů bude vláda prosazovat, aby byly ochránci veřejných zájmů, aby vůči podnikům účinně chránily občana-spotřebitele, aby při řízení svých podniků nenahrazovaly jejich vedení, ale účelně využívaly ekonomických nástrojů a aby sledovaly, jak tyto podniky zabezpečují potřeby občanů.

Naléhavost uvedení akčního programu v život vyžaduje, aby se všech těchto úkolů ujaly dosavadní národní výbory bez odkladu. Mají před sebou povinnost ještě před volbami zabezpečit zpracování volebních programů v duchu akčního programu. Dále mají připravit předpoklady k zabezpečení příštích voleb a zaměřit a organizovat práci svých orgánů podle nového zákona o národních výborech.

Změny v organizaci a ve struktuře národních výborů i v administrativně územním členění státu úzce souvisí s budoucím novým státoprávním uspořádáním a vyžadují důkladného rozboru a takového řešení, aby státní správa fungovala demokraticky, účelně a hospodárně. Vláda proto považuje za správné neprovádět až do celkové realizace státoprávního uspořádání jednotlivé změny ve struktuře a organizaci národních výborů ani v administrativně územním členění státu.

Vzhledem k politickému, ekonomickému a celospolečenskému dosahu a významu činnosti státní správy jsou nezbytné široké politické a odborné znalosti všech jejich pracovníků v ústředních orgánech i v národních výborech.

Soudružky a soudruzi poslanci,

v našem hospodářství, které je plodem práce mnoha generaci a výsledkem značného úsilí všeho lidu v posledních dvaceti letech, je řada rozporných rysů. Na jedné straně jsme dosáhli určitých nesporných úspěchů, ale na druhé straně se v minulosti nakupily obtíže, které nemohou být překonány dřívějšími metodami.

Rozvinuli jsme poměrně mohutné výrobní síly. V uplynulých dvaceti letech se např. zvýšily výrobní základní fondy o 400 mld Kčs, máme plnou zaměstnanost, vychovali jsme přes 1 milión odborníků s vysokoškolským a středním odborným vzděláním a velké prostředky jsme věnovali rozvoji vědeckovýzkumné základny, kde nyní pracuje asi 139 tis. pracovníků. Naše místo ve světě, měřeno objemem národního důchodu na jednoho obyvatele, je poměrně čestné. Zůstáváme však ještě o 30-40 % zpět za vyspělými západními státy. Zvýšili jsme dvakrát osobní spotřebu, dali do provozu rozsáhlou síť školských, kulturních i zdravotnických zařízení apod. Za posledními dvaceti lety stojí tedy kus poctivé práce našich národů. Všem lidem je však jasné, že přes úspěchy, kterými se můžeme vykázat, neodpovídá stav našeho hospodářství situaci v průmyslově vyspělé zemi více než dvacet let po válce. Stále je ještě nedostatek některých druhů zboží jak v maloobchodě, tak v zásobování podniků, výroba není plynulá, jsou obtíže v investiční výstavbě, její lhůty u nás jsou dvakrát až třikrát delší než ve světě, roste rozestavěnost a prostředí, v němž pracující žijí, pracují, nakupují, jezdí do zaměstnání apod. je stále horší nebo se zlepšuje jen pomalu.

Proto se pracující právem ptají, jaká je naše skutečná hospodářská situace a proč trvají vážné obtíže, když jsme za dvacet let zvýšili národní důchod třikrát a průmyslovou výrobu dokonce šestkrát, když jsme dosáhli mimořádně vysoké výroby oceli, uhlí, cementu, ale i tkanin a bot na jednoho obyvatele, takže jsme v tomto směru na předních místech ve světě.

Problém spočívá především v nevhodné struktuře našeho hospodářství. Malý vnitrozemský stát má v dnešních podmínkách objektivně těžkou situaci a naléhavěji než před velkými státy stojí před ním nezbytnost rozvíjet svou strukturu tak, aby se mohl efektivně uplatnit na světovém trhu.

My jsme však nevyužívali předností socialistického rozvoje. Po prvních válečných letech, kdy jsme začali rozvíjet progresívní formy řízení a dosáhli určitých úspěchů v konsolidaci hospodářství, jsme později nezaměřili vývoj správným směrem.

Problém vznikl již v padesátých letech ze dvou základních příčin: na jedné straně to byla napjatá mezinárodní situace, politika embarga prováděná západními státy a studená válka, na druhé straně strnulé pojetí přednostního rozvoje těžkého průmyslu a zaměření rozvoje socialistického hospodářství na soběstačnost, jakož i nepochopení úlohy zahraničního obchodu. To vše na řadu let předurčilo náš další rozvoj.

Podstatná změna orientace vnějších ekonomických vztahů na socialistické země vnesla do národního hospodářství určité prvky jistoty v zajištění základních potřeb i odbytu. Nepodařilo se však dost účinně a široce prosadit hlubší a efektivnější dělbu práce ve zpracovatelských odvětvích.

Tak jsme rozvinuli průmysl, který v současné době není z velké části s to zabezpečit efektivně naše potřeby v obchodu se zahraničím a ani plně uspokojit naše potřeby na domácím trhu.

Rozsah a vliv této struktury je možno charakterizovat např. tím, že každoročně je nutno věnovat ze státního rozpočtu 30 mld Kčs dotací a subvencí. Velká část z nich jde ve prospěch zemědělství, dopravy, bytové výstavby apod., ale poměrně značná část na nehospodárnou výrobu, na neustále rostoucí objem zásob apod. Zejména však tím, že vývozem svého zboží v zahraničním obchodě získáváme tvrdé valuty, které nezbytně potřebujeme na dovoz surovin a techniky, podstatně nákladněji, než odpovídá jejich skutečné kupní síle, a přitom tyto náklady stále rostou. Náš národní důchod je zhruba dvakrát náročnější na spotřebu prvotních zdrojů energie a oceli, než je tomu ve vyspělých státech.

Za tohoto stavu je pro naši ekonomiku stále obtížnější vyrovnat beze ztrát efektivnosti své platební vztahy s kapitalistickými státy. Proto také jsme zadluženi ve volných měnách. Rozsah tohoto zadlužení je poměrně malý; zdaleka neodpovídá rozsahu zadlužení řady i vyspělých států, které v mnohem větší míře než my využívaly vnějších zdrojů k rozvoji svého hospodářství. Je však nepříjemný proto, že jde o nevýhodné krátkodobě splatné závazky, zatímco naše mnohem rozsáhlejší aktiva jsou z velké části dlouhodobě splatná anebo jsou v nesměnitelných měnách.

Náš stát je celkově v postavení věřitele. Skutečnost, že nevelký strukturální nesoulad bilance nás přivádí do potíží, ukazuje malou přizpůsobivost našeho hospodářství. Přitom náš obrat v zahraničním obchodě zdaleka neodpovídá úrovni obdobně vyspělých zemí a neumožňuje zajistit efektivní dělbu práce. Tak se vytváří situace, že ztrácíme krok v technice, v kvalitě výrobků i v životni úrovni.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP