Soudružky a soudruzi poslanci, podal jsem vám přehled
o tom, jaký je stav řešení bytového
problému u nás a jaká opatření
se budou v nejbližším období v celé
této oblasti realizovat. Chtěl bych přitom
zvlášť zdůraznit, že řešení
všech těchto úkolů a zejména
úkolů v bytové výstavbě není
věcí jen jednoho resortu, ale všech resortů,
orgánů a organizací, počínaje
ministerstvem stavebnictví, Státní plánovací
komisí a konče národními výbory
a jejich podniky a organizacemi. Půjde teď o to, aby
každý své úkoly a povinnosti zajišťoval,
rádně plnil a podle možností také
překračoval.
Vláda jako celek věnuje řešení
bytového problému mimořádnou pozornost,
protože ho považuje z hlediska uspokojování
potřeb lidí, zejména mladší generace,
za jeden z nejdůležitějších. Proto
plnění všech úkolů s bytovým
problémem souvisejících také vláda
pravidelně projednává a kontroluje a bude
důsledně dbát, aby byly splněny.
Jedním z těchto opatření, která
mají vytvořit i právní předpoklady
pro stabilitu a rozvoj bytové výstavby a pro správné
hospodaření s byty, jsou navrhovaně změny
a doplňky zákona o hospodaření s byty.
Doporučuji proto, aby Národní shromáždění
předložený vládní návrh
po projednání schválilo.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
ministru vnitra Kudrnovi a prosím nyní poslance
Jiránka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj posl. Jiránek: Vážené
Národní shromáždění, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci!
Národní shromáždění přistupuje
dnes k projednávání vládního
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 41 z roku 1964 o hospodaření
s byty. Navrhovaná právní úprava byla
projednávána začátkem letošního
roku již ve formě zásad v ústavně
právním výboru, ve výboru pro národní
výbory, ve výboru pro plán a rozpočet,
ve výboru pro spotřební průmysl, služby,
obchod a spoje, ve zdravotním výboru a ve výboru
pro investiční výstavbu a stavebnictví.
Všechny tyto orgány Národního shromáždění
projednávaly též vládní návrh
zákona v měsíci říjnu a listopadu
a ve společné zprávě doporučily
změny, o kterých se v závěru ještě
blíže a konkrétně zmíním.
Jak z uvedeného vyplývá, byla tato vládní
předloha zákona skutečně důkladně
prodiskutována a zvážena a vyjasnily se některé
různé názory mezi jednotlivými výbory
a dospělo se ke společnému shodnému
stanovisku.
Nyní bych chtěl ještě blíže
rozebrat důvody k vydání novely zákona,
jehož působnost trvá poměrně
krátkou dobu 3 roků. Z direktiv XIII. sjezdu KSČ
vyplývá, že na správě, údržbě
a nové výstavbě bytů má mít
podstatně větší účast
přímo obyvatelstvo a jednotlivé zainteresované
podniky, a proto z těchto základních úvah
vychází předložený návrh
zákona. Změny zákona se proto zaměřují
na to, aby se vyňaly z přidělovacího
práva národních výborů podnikové
byty, které v minulosti byly dány do správy
bytových organizací, a tím bude dána
možnost podnikům k opětnému vrácení
domovního fondu. V případech, kdy bude přidělovat
byt národní výbor, bude zajištěno
přednostní řešení situace rodin
s nižšími příjmy a větším
počtem dětí a použití komunálních
bytů dosavadních i z nové výstavby
náhradou za asanaci a demolici stávajících
bytových objektů. Rozšiřují se
práva vlastníků rodinných domků
v osobním vlastnictví a některé výhody
těchto vlastníků se přenášejí
i na majitele menších obytných domů
v soukromém vlastnictví.
Předložený návrh zákona byl projednán
11. října 1967 na schůzi vlády a schválen
usnesením č. 357. Do návrhu se promítají
připomínky poslanců NS, týkající
se přidělování náhradních
bytů podnikových i vojenských, podmínek
pro zápis do seznamu uchazečů, ustanovení
týkající se rozšíření
práv vlastníků rodinných domků
zejména v možnosti nastěhovat se do vlastního
rodinného domku. Vypustilo se ustanovení, že
se působnost zákona vztahuje na rodinné domky
postavené po 1. lednu 1968. V zákoně se též
rozšiřují možnosti, kdy místní
národní výbory nemají povinnost řešit
bytovou situaci zejména u vlastníků bytů
v osobním vlastnictví. U rekreačních
domků se stanoví, že rozhodnutí národního
výboru o charakteru rodinného domku má trvalou
platnost.
Podnikové byty, které jsou v pravomoci podniků
(to znamená vedení podniku a orgány ROH),
nemohou být libovolně přidělovány,
nýbrž - jak vyplývá z nové textace
§ 1 odst. 2 návrhu - je organizace povinna s byty
správně hospodařit a tedy zvažovat,
komu bude byt dán k užívání.
Mohou to být jak důvody spočívající
v potřebě podniků, tak i zřetele na
osobní situaci uchazeče o podnikový byt.
Podniky budou muset velmi pečlivě zvažovat,
komu dají byt do užívání, poněvadž
při zrušení užívacího práva
k takovému bytu proto, že jeho uživatel přestal
pro podnik pracovat, budou muset dát bývalému
zaměstnanci byt, resp. místnímu národnímu
výboru navrhnout jiný byt přidělení
jako byt náhradní. Bude tedy v jejich zájmu,
aby neřešily bytovou situaci takových uchazečů,
u nichž mohou důvodně předpokládat,
že jim jde pouze o byt, nikoli však o trvalý
pracovní poměr v podniku. Přitom však
není vyloučena možnost místních
národních výborů, které zásadně
náhradní byty přidělují poskytnout,
resp. přidělit za uvolněný byt podnikový,
náhradní byt i z bytového fondu, s nímž
hospodaří, pokud budou mít takový
byt k dispozici.
Mám za to, že bude třeba věnovat zvláštní
pozornost převodům bytového majetku, dosud
spravovaného národními výbory nebo
jejich organizacemi, do správy podnikové sféry.
Podtrhuji, že musí být dána záruka
dobré správy a údržby takového
bytového majetku, a že tedy nemůže jít
o pouhé formální převody z jedné
organizace na druhou.
Závažným bodem je stanovení podmínky
pro zápis uchazečů o byty, s nimiž hospodaří
národní výbor, v tom, že žadatel
si nemůže svojí bytovou potřebu hradit
z vlastních zdrojů.
Podle výsledků diskuse ve výborech Národního
shromáždění jsem toho názoru,
že k této otázce nelze dávat závazné
směrnice z centra a vázat tak místní
národní výbory při jejich rozhodování,
poněvadž při aplikaci takových směrnic
by to nutně vedlo i k tvrdostem a k rozhodnutím,
které zákon nemá v úmyslu. Je nutno
počítat i s tím, že při provádění
zákona budou rozdíly diktovány místními
podmínkami a lze předpokládat, že v
praxi se pravděpodobně budou uplatňovat zásady,
které stanoví okresní národní
výbory v dohodě s okresní odborovou radou.
Předpokládám, že je možné
stanovit ústředně pro všechny národní
výbory pouze obecné znaky.
Nová opatření o zápisu do seznamu
uchazečů o byt budou samozřejmě platit
pro nové zápisy prováděné po
účinnosti zákona a nebudou se plně
vztahovat na občany, jejichž ubytování
je v obci nutné ve společenském zájmu.
Jsou to například učitelé, lékaři
apod.
Soudružky a soudruzi poslanci, domnívám se,
že v předloženém návrhu zákona
je třeba kladně hodnotit opatření,
která rozšiřují práva vlastníků
rodinných domků. Návrh vychází
především z možnosti urychlit řešení
zejména těch případů, kdy vlastníci
rodinných domků mají náhradní
byty, avšak nájemníci odmítají
se do nich dobrovolně nastěhovat třeba jen
proto, že náhradní byt je stejně velký
jako jejich dosavadní (přeplněný)
byt nebo že byt, který dává vlastník
rodinného domku k dispozici místnímu národnímu
výboru, není dosud volný. Návrh zákona
umožňuje místnímu národnímu
výboru přidělit malý byt i takovému
uživateli bytu v rodinném domku, který jej
má uvolnit a má předpoklad uspokojit si v
dohledné době bytovou potřebu z vlastních
zdrojů.
Dochází ke změně, podle niž se
prodlužuje lhůta z 15 dnů na 3 měsíce
pro nastěhování do rodinného domku.
Dosavadní 15denní lhůta se ukázala
příliš krátká, uváží-li
se, že v domku musí být často provedeny
různé adaptace apod.
Možnost výběru nájemníků
ze seznamu uchazečů a všechna další
opatření jsou pro vlastníky rodinných
domků krokem vpřed a při dobré organizátorské
práci národních výborů se může
podařit zlepšit dosavadní nežádoucí
stav.
V této souvislosti bych chtěl upozornit i na ustanovení
o některých soukromých obytných domech,
která v žádném případě
však v důsledku ustanovení tohoto zákona
neztrácejí svůj charakter, to znamená,
že se nestávají rodinnými domky. Jejich
vlastníkům se dává možnost nastěhovat
se do uvolněných bytů nebo v nich ubytovat
své blízké příbuzné.
Je i správné, že místní národní
výbory musí podle návrhu zákona rozhodnout,
že obytný soukromý dům plní účel
rodinného domku, jde-li o domy ve vlastnictví účastníků
národního boje za osvobození nebo pozůstalých
po nich, které jim byly přiděleny z konfiskovaného
majetku jako rodinné domky.
Návrh zákona vychází ze stávajících
možností našeho bytového hospodářství.
V žádném případě nemůže
tato novela zákona o hospodaření s byty vyřešit
bytový problém v našem státě,
neboť ten lze řešit cílevědomou
výstavbou obytných domů za nejširší
účasti všeho našeho obyvatelstva. Přijetí
předložené osnovy zákona bude znamenat
pouze prvý krok celého komplexního řešení
problému bytové výstavby v našem státě.
Jmenované výbory Národního shromáždění
doporučují ve své společné
zprávě plenárnímu zasedání
NS tyto změny v textaci vládního vrhu:
1. V čl. l § 1 odst. 2 ve druhém řádku
nahradit slova "zásad státní bytové
politiky" slovy "tohoto zákona".
2. V čl. l § 5 odst. 1 ve třetím řádku
vypustit slova "místní národní
výbory".
3. V či. l § 6 odst. 1 upravit takto:
"(1) Místní národní
výbor vede místní seznam uchazečů
o byt. Do seznamu zapíše uchazeče, kteří
nemají v obci vlastní byt nebo bydlí v bytě
zdravotně závadném (§ 64) nebo zdravotně
nevhodném (§ 65) a kteří, pokud nejde
o řešení potřeb ve společenském
zájmu (§ 2), nemohou prokazatelně uspokojit
svou bytovou potřebu z vlastních zdrojů.
Při posuzování této uchazečovy
možnosti se místní národní výbor
řídi zásadami, které stanoví
okresní národní výbor v dohodě
s okresní odborovou radou; v hlavním městě
Praze stanoví tyto zásady Národní
výbor hlavního města Prahy. v dohodě
s Pražskou odborovou radou."
1. V čl. l § 12 odst. 2 nahradit ve čtvrtém
řádku slovo "nízkými" slovem
"nižšími".
2. V čl. I § 23a označit jako § 24.
3. § 24 zákona o hospodaření s byty
označit jako § 25.
4. V čl. I § 30 upravit takto:
(1) Výměnu bytu, s nímž hospodaří
místní národní výbor (§
2 ), schvaluje místní národní výbor.
Jsou-li byty, jež mají být vyměněny,
v různých obcích, schvalují výměnu
místní národní výbory v těchto
obcích.
(2) Jde-li o byt v domě lidového bytového
družstva nebo o byt v rodinném domku, může
místní národní výbor schválit
výměnu jen tehdy, souhlasí-li s ní
lidové bytové družstvo, popřípadě
vlastník rodinného domku."
8. V čl. i § 34 upravit odst. 1 takto:
"(1) Uživatel bytu může přenechat
část svého bytu k bydlení jinému
občanovi. Část bytu podnikového, bytu
služebního, bytu ministerstva vnitra, bytu v domě
lidového bytového družstva a bytu v rodinném
domku může uživatel bytu přenechat k bydlení
jen se souhlasem organizace hospodařící s
těmito byty, popřípadě orgánu
ministerstva vnitra nebo vlastníka rodinného domku."
9. V čl. I v § 38 nově navrhovaná písm.
d) a písm. e) označit jako písm. c) a písm.
d. a písm. c) zákona o hospodaření
s byty označit jako písm. e).
10. V čl. I doplnit pod § 40 nadpis tohoto znění:
"Zrušení práva užívat byt
ve prospěch vlastníka rodinného domku."
11. V čl. I upravit § 42 takto:
U odvolání proti rozhodnutí a zrušení
práva užívat byt nelze vyloučit odkladný
účinek. Lze jej však vyloučit u odvolání
proti příkazu k vystěhování
z bytu, do něhož se jeho uživatel nastěhoval
bez rozhodnutí místního národního
výboru nebo jiného příslušného
orgánu."
12. V čl. I § 44 v sedmém řádku
nahradit slovo "zaměstnancem" slovem "pracovníkem"
.
13. V čl. I § 53 odst. 1 upravit písm. e) takto:
"e) dřívějšímu vlastníku
rodinného domku nebo bytu v osobním vlastnictví,
který k němu převedl vlastnictví na
jiného, aniž si smluvně dohodl právo
byt nebo část bytu v něm dále využívat,
a který je povinen se z tohoto důvodu z bytu vystěhovat;"
Písm. f) v tomto odstavci vypustit a dosavadní písm.
g) a h) označit jako písm. f) a g).
14. V čl. I § 53 odst. 2 ve druhém řádku
vypustit citaci písm. g).
15. V čl. l v § 60a v šestém řádku
nahradit slova "ve smyslu" slovem "podle"
a za slova "tohoto zákona" doplnit v závorce
§ 24 a § 39 odst. 3 písm. d). V devátém
řádku doplnit za slovy "za osvobození"
slova "nebo pozůstalých po nich" a v desátém
řádku vypustit slovo "jim".
16. V čl. II bod 4 v devátém řádku
vypustit slovo "jen" a dále vypustit v osmnáctém
a devatenáctém řádku slova v §
30 z odst. 2 "o podnikový byt nebo", dále
"organizace hospodařící s podnikovým
bytem nebo",".
17. V čl. IV v prvním řádku vypustit
písm. f). Ve třetím řádku nahradit
slova "po 1. lednu 1968" slovy "po 1. dubnu 1968".
18. Čl. VII upravit takto: "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. dubna 1968."
Vážené soudružky a soudruzi,
doporučuji plenárnímu zasedání
Národního shromáždění,
aby předložený vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 41/ 1964 o hospodaření s
byty, byl přijat s uvedenými změnami, aby
tato právní norma pomohla zlepšit situaci v
našem bytovém hospodářství. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Jiránkovi. Do rozpravy jsou přihlášeni
poslankyně Kotlebová, poslanec Manďák,
poslanec Šubrt a poslanec Hečko. Dávám
slovo poslankyni Kotlebové.
Posl. Kotlebová: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vážení hostia!
Dovoľte mi, aby som tlmočila názor na predložený
návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon o hospodárení s bytmi.
Pri prerokúvaní v zdravotníckom výbore
nám okrem iného šlo o tiež o to, aby v
ňom bol vyjadrený aj sociálny aspekt, pretože
s budovaním socialistickej spoločnosti nie sme ešte
tak ďaleko, aby sme mohli tento aspekt v našom živote
už celkom opomenúť. A pretože bytová
politika, hospodárenie s bytmi má priamu súvislosť
so životnou úrovňou mnohých rodín,
aj keď na druhej strane nám je jasné, že
výstavba bytov sa musí diať z veľkej väčšiny
na základe vlastnej, družstevnej a podnikovej výstavby.
Môžeme konštatovať, že sociálny
aspekt je v zákone vyjadrený, a síce v ustanovení
§ 2: byty, s ktorými hospodária národné
výbory, sú určené najmä pre rodiny
s nižšími príjmami, väčším
počtom detí atď.
Ďalší dôvod, prečo sme sa v zdravotníckom
výbore o tento zákon zaujímali, bol námet,
ktorý vyplynul z nášho májového
rokovania o niektorých sociálnych a ekonomických
problémoch dnešnej mladej generácie. Zistili
sme, a to vlastnými prieskumami, ako aj zo správy
zástupcu Štátnej populačnej komisie,
že bytový problém je problém číslo
jedna mladej generácie vstupujúcej do manželstva,
a teda aj najvážnejšia prekážka nášho
populačného vývoja, krivka ktorého
- ako všetci vieme - je neradostná.
O bytovom probléme hovorilo ostatne včera aj dnes
mnoho poslancov v súvislosti s prerokúvaním
rozpočtu. Mladí ľudia, keď začínajú
manželstvo, obyčajne oba pracujú, nepatria
teda hne ď spočiatku do kategórie osôb
s nižšími príjmami, ani nemajú
hneď väčší počet detí,
aby sa na nich vzťahoval príslušný paragraf
bytového zákona, a nemajú nárok na
byt, s ktorým hospodári NV. Vieme však, že
akonáhle dieťa príde, rýchle klesá
v mladých rodinách príjem na osobu; avšak
ani vtedy nebudú mať nárok na byt nedružstevný,
pretože ešte stále nemajú väčší
počet detí. A my bohužiaľ vieme, že
väčšinou zostanú mladí manželia
pri tomto jednom dieťati, pretože na viac detí
nemajú odvahu, nakoľko väčšinou bývajú
u rodičov, a polovica týchto mladých manželstiev
je predurčená (podľa doterajšej štatistiky)
na rozvod.