Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedkyně dr. Leflerová.

Členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády Lenárt, Borůvka, místopředseda vlády a předseda SPK inž. Černík, Kolder, Piller, místopředseda vlády inž. Šimůnek; kandidáti předsednictva ÚV KSČ inž. Kapek, Pastyřík, Vaculík; tajemník ÚV KSČ dr. Štrougal; místopředseda vlády inž. Krejčí; ministři David, prof. dr. Hájek, Hamouz, inž. Hoffmann, Indra, Korčák, Kudrna, arm. gen. Lomský, Machačová-Dostálová, Mestek, dr. Neuman, Penc, dr. Plojhar, Smrkovský, inž. Sucharda, inž. Takáč, Uher, Valeš, dr. Vlasák.

Předseda NS s. Laštovička (zvoní): Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Pokračujeme v rozpravě k druhému bodu pořadu. Slovo má posl. Dohnal.

Posl. Valo (slovensky): Mám věcnou poznámku.

Předseda NS s. Laštovička: Soudruh Valo má věcnou poznámku.

Posl. Valo: Súdružky a súdruhovia, doporučujem pre plynulosť nášho zasedania, aby sa poslanci vo svojich príspevkoch obmedzili maximálne na 15 minút. Osobne som toho názoru, že keď niekto za 15 minút to múdre nepovie, nepovie to ani za 20 minút. Myslím, že 15 minút by stačilo na diskusné príspevky, a tým by sme mohli dnes zasadanie v normálnom čase skončiť.

Předseda NS s. Laštovička: Soudruh poslanec Valo navrhuje, abychom si stanovili lhůtu 15 minut. Dám o tom hlasovat. (Hlasy: Stačí 10 minut.)

Kdo souhlasí, soudružky a soudruzi, abychom omezili diskusní lhůtu na 15 minut? (Hlasuje se.)

Kdo je proti? (Hlasy: Na 10 minut.)

Soudruh Pešák doporučuje 10 minut. (Potlesk.) Kdo by chtěl vyhovět návrhu soudruha Pešáka, může.

Posl. Homola: Soudruh Pešák měl poznámku, ne návrh.

Předseda NS s. Laštovička: Říkám, že jsme schválili 15 minut a sděluji, co si přál soudruh Pešák - že doporučoval 10 minut.

Myslím, že 15 minut v průměru bychom se měli snažit dodržet, jak navrhoval soudruh Valo.

Slovo má soudruh poslanec Dohnal.

Posl. Dohnal: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych při projednávání rozpočtu na rok 1968 uvedl některé závažné skutečnosti, týkající se té části terciární sféry, která spadá do kompetence výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a je v souvislosti s vývojem na našem vnitřním trhu. Chtěl bych stručně informovat o výsledcích jednání našeho výboru k problematice vnitřního obchodu z hlediska zajištění potřeb našeho obyvatelstva zbožím a výrobky tvořícími náplň maloobchodního obratu v letošním roce a ve výhledu na rok 1969 a 1970.

Celá sféra je velmi citlivým politickým problémem, který úzce souvisí se zabezpečením růstu životní úrovně a je stálým středem pozornosti našich nejvyšších orgánů. V poslední době se touto problematikou také zabýval ústřední výbor Komunistické strany Československa na svém prosincovém zasedání a ve svém usnesení stanoví zásady - chtěl bych citovat doslova výňatky: "Ve spotřebě obyvatelstva dále podporovat tendence růstu prodeje průmyslového zboží. Soustředit pozornost na zlepšování dodávek ze spotřebního průmyslu, strojírenství, z dovozu a výrazně zlepšit stav zásobování obyvatelstva stavebninami. V souladu s potřebami dalšího růstu životní úrovně zajišťovat rozvoj městské dopravy, ubytovacích a stravovacích zařízení, rozšíření obchodní sítě, zařízení cestovního ruchu a růst kapacit služeb. Je nutné též posílit význam spotřebního průmyslu ve vztahu k vnitřnímu trhu i zahraničnímu obchodu. Ve srovnání se 4. pětiletým plánem zvýšit výrobu zejména v textilním a sklářském průmyslu. Za současného zpomalení investiční výstavby těžkého průmyslu investičně dále posilovat rozvoj zpracovatelských odvětví a výstavbu základních fondů podmiňujících rozvoj nevýrobní sféry a zlepšování životního prostředí." Až potud jsem citoval výňatky z prosincového usnesení ústředního výboru strany.

Podíváme-li se blíže na zajištění zboží pro maloobchodní obrat, který má v příštím roce dosáhnout výše 132 mld Kčs, zjišťujeme, že k 15. prosinci loňského roku na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů se nedostávalo výrobků nejméně za 5 mld Kčs. Na tomto schodku se největší měrou podílejí výrobní hospodářské jednotky ministerstva spotřebního průmyslu a těžkého průmyslu. Je nespornou pravdou, že od 15. prosince dalším mezioborovým jednáním se jistě tento rozpor sníží, avšak podle současných materiálových a kapacitních možností dodavatelských podniků se počátkem roku úplně neodstraní.

Upozornil jsem z pověření našeho výboru osobním dopisem ministry, představitele hlavních dodavatelských resortů ve shodě s usnesením předsednictva NS na závažnost plnění dodávek do maloobchodního obratu k zajištění vyrovnanosti příjmů obyvatelstva s nabídkou zboží. Na základě odpovědi ministra chemického průmyslu a podle sdělení z ministerstva stavebnictví zvyšují oba resorty své dodávky tak, že původní rozpor v chemickém průmyslu 286 mil. Kčs se snižuje asi na 100 mil. Kčs a stavební podniky zvyšují dodávky o 221 mil. Kčs. Ostatní soudruzi ministři dosud neodpověděli, avšak výbor předpokládá, že tak učiní v nejbližší době a provedou taková opatření, která povedou k postupnému odstranění chronických disproporcí v zajišťování fondů pro maloobchodní obrat.

Soudružky a soudruzi, za loňský rok se očekává realizace maloobchodního obratu ve výši 124,4 mld Kčs (to znamená překročení proti plánu asi o 600 mil. Kčs), což vše se pokrývá z obchodních zásob, které jako jednomu z hospodářských odvětví se snižují asi na 85 % normy. Trend růstu maloobchodního obratu v letošním roce ve srovnání s rokem 1967 činí 6,1 %, v absolutních číslech je to - jak jsem již řekl - 132 mld Kčs, v r. 1969 má činit maloobchodní obrat 139,2 mld Kčs a v roce 1970 145,9 mld Kčs.

Jak vypadá zabezpečení maloobchodního obratu v letošním roce podle jednotlivých skupin zboží?

Trh potravin je v současné době stabilizován a jeho další vývoj se soustředí na kvalitativní hlediska, zejména na skladbu podle principů odpovídajících racionální výživě a na zajištění spotřebitelského balení. Rozporu této skupiny výrobků co do množství je nevýrazný a lze očekávat, že bude během letošního roku odstraněn a nemůže ovlivnit vývoj trhu potravin, který plně zajišťuje výživu obyvatelstva. Za to lze poděkovat našim zemědělcům a potravinářskému průmyslu, kde zejména nově utvořený zemědělsko-potravinářský komplex dává záruku dalšího slibného rozvoje na tomto úseku zásobování.

Odlišné a hlubší problémy jsou v zajištění maloobchodního obratu průmyslovým spotřebním zbožím. Podniky ministerstva spotřebního průmyslu se podílejí na celkových dodávkách průmyslového zboží do tržních fondů téměř 37 % a pro rok 1968 nejsou dosud v odběratelsko-dodavatelských vztazích potvrzeny dodávky v hodnotě asi 1,5 mld Kčs. Hlavní rozdíly jsou v dodávkách pleteného prádla, bytového textilu, svrchních oděvů, kožené obuvi, nábytku, skla, porcelánu a dalších skupin zboží, které se nám pravidelně vyskytují již po několik roků. Hlavním problémem u textilního průmyslu je nedostatek vhodných materiálů a dodávaný sortiment z prvovýroby neodpovídá požadavkům trhu.

Nechtěl bych, aby toto konstatování znamenalo, že podniky spotřebního průmyslu neplní své povinnosti vůči vnitřnímu obchodu, neboť ve skutečnosti dodávky zajišťují růst spotřeby průmyslového zboží, avšak ne v takové kvalitě a v těch sortimentech, které odpovídají současné - a to chci zdůraznit - velmi náročné poptávce našeho obyvatelstva. Naši pracující mají zajištěny takové příjmy, které jim dovolují nákupy kvalitních a často i velmi drahých spotřebních předmětů, a proto naše socialistická společnost musí v reciprocitě postupně zajistit odpovídající tržní fondy.

Druhým největším dodavatelem průmyslového zboží do tržních fondů jsou podniky ministerstva těžkého průmyslu, které se podílejí více než 17 % na celkových dodávkách. V této skupině výrobků nejsou zajištěny dodávky celé škály výrobků od nejdrobnějšího kovového zboží až po osobní automobily. Za současné situace, kdy potřeby obyvatelstva jsou v základních druzích zboží vcelku zajištěny, lze úspěšnou volnou kupní silu odčerpávat novými druhy strojírenských výrobků, zvláště pak předměty dlouhodobé spotřeby. Kromě motorových vozidel chybí na trhu celý sortiment progresivních topných zařízení, plynových i elektrických, na tekutá i pevná paliva. Máme stále nedostatečný sortiment šicích strojů, nádobí, nářadí, baterii, elektrických spotřebičů apod. Je nám známo, že pracovníci resortu těžkého průmyslu hledají možnosti zavedení žádoucí výroby chybějících druhů zboží u podniků s volnou výrobní kapacitou a využitím aktivního salda u některých socialistických států k dovozu potřebných strojírenských výrobků.

Podíl dovozu všeho spotřebního zboží na letošní rok předpokládá asi 9,3 %, zatímco ve vyspělých průmyslových státech představuje tento podíl cca 25-30 %. i na tomto úseku bude nutné zvýšit dovozní limit. Věříme ve výboru, že se i tato otázka vyřeší, avšak chtěl bych z tohoto místa apelovat na s. ministra těžkého průmyslu, aby věnoval osobní pozornost celému komplexu zajištění strojírenských výrobků pro vnitřní trh a aby se již neopakovaly tady tolik ventilované známé nedostatky.

Výčet nedostatků v naplnění tržních fondů hodnotil náš výbor na základě usnesení předsednictva Národního shromáždění a dospěl k závěrům že odstranění disproporcí mezi nabídkou a poptávkou je možno shrnout do dvou základních skupin problémů. Prvou skupinu tvoří problematika vnitřního trhu s hmotným zajištěním tempa růstu maloobchodního obratu, zejména spotřebním průmyslovým zbožím v žádoucí kvalitě, skladbě a množství, a druhou, neméně důležitou část, tvoří hmotné a personální podmínky v celé obchodní síti včetně kvantifikace potřebných finančních. zdrojů. Vláda ustavila v loňském roce zvláštní skupinu ministrů v čele s náměstkem předsedy vlády s. inž. Černíkem, která má podat návrh na komplexní řešení celé problematiky vnitřního obchodu do roku 1970 k docílení tržní a peněžní rovnováhy, k finančnímu zabezpečení rozvoje vnitřního obchodu přerozdělením centralizovaných finančních prostředků společnosti, k efektivnímu využití finančních prostředků vložených na rozvoj obchodu a k vytvoření takových ekonomických nástrojů, které v souladu s novou soustavou řízení a plánování zajisti srovnatelné podmínky s průmyslem i družstevním sektorem ve vzájemné soutěži mezi odvětvími a sektory.

Jde zejména o taková opatření, jako je jednorázové zvýšení průměrných mezd v odvětví vnitřního obchodu na relaci 87 % průměrné mzdy v průmyslu, dále dokončení systému maloobchodních srážek v příštím roce tak, aby se zajistila rentabilita všech obchodních organizací a odstranily se dotace ze státního rozpočtu, dále zvýšení investičních prostředků pro ministerstvo vnitřního obchodu a spotřební družstevnictví, zmírnit působení některých ekonomických nástrojů ve sféře vnitřního obchodu, jako je stabilizační odvod, uvolnění části rizikových fondů, volnou cenovou tvorbu v restauracích a ubytovnách, rabatové subvence apod. a konečně snížení odvodu z hrubého důchodu z dosavadních 30 % na 18 %. Na výstavbu obchodních domů se poskytnou dotace ve výši 30 % skutečně realizovaných investičních prostředků a na stavbu hotelů dokonce 50 % rozpočtové ceny.

Soudruzi poslanci! Náš výbor se bude v letošním roce velmi intenzivně zabývat problematikou vnitřního obchodu a téměř celé l. pololetí svého pracovního plánu věnuje otázkám obchodu, vývoji cen, zásobování venkova včetně zhodnocení práce spotřebního družstevnictví apod. V I. pololetí podáme též zprávu o stavu zajištění maloobchodního obratu předsednictvu NS.

Dovolte mi, abych se v závěru ještě krátce zmínil o situaci ve službách. Velká část služeb poskytovaných obyvatelstvu je v současných ekonomických podmínkách nerentabilní, a proto komunální podniky i výrobní družstva zaměřují svou činnost do oblasti průmyslové výroby, která zajišťuje prosperitu podniku. Poslanci našeho výboru provedli v uplynulém roce velmi široký průzkum v podnicích místního hospodářství za účasti komise SNR, pracovníků ÚKLK, ROH, ministerstva vnitra apod. Dospěli jsme k názoru, že toto odvětví si nemůže samo vyprodukovat potřebné prostředky pro novou výstavbu a strojní vybavení jednotlivých služebních oborů. I zde by se mělo posoudit, zda by společnost neměla přispět k rozšíření kapacit služeb, neboť návratnost vložených prostředků v podmínkách nové soustavy představuje desítky let a tak lze těžko použit na tomto úseku úvěrové politiky. Máme velmi dobré zkušenosti z minulých let, kdy vládní rezerva poskytnutá oboru služeb podstatně urychlila jejich rozvoj a zejména na Slovensku podstatně přispěla k vybavenosti a tím i k docílení rentability. Nepředpokládáme, že by dotace měly mít trvalý charakter, ale pouze přechodný k vybudování základních kapacit. Za takových podmínek lze potom požadovat i rentabilitu tohoto úseku v podmínkách nové ekonomiky. Jedna z direktiv zasedání ÚV KSČ ukládá zajistit do roku 1970 růst kapacit služeb. Nesmíme zde totiž přehlédnout, že i toto odvětví má značný vliv na odčerpání kupní sily obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že došlo k zkrácení lhůty pro jednotlivé diskutéry, chtěl jsem zde sice ještě pohovořit k otázkám spojů, což bych tedy již neudělal. (Předseda NS Laštovička: Ještě máš tři minuty.) Dovolte mi tedy ještě poznámky v jiné souvislosti.

Pokud jsem včera dobře rozuměl, zpravodaj s. Tymeš konstatoval, že nebyly čerpány finanční prostředky na kapitole sociálních zabezpečení dané opět v minulém roce na zvýšení nízkých důchodů, resp. v roce 1966. Pokud mám zkušenosti z Jihomoravského kraje, je třeba říci, že se nám naopak prostředků na zvýšení nízkých důchodů v celém kraji nedostávalo. Domnívám se, že nejiná situace je i v jiných krajích republiky. Je ovšem na druhé straně pravda, že v minulých letech na národních výborech nebyly čerpány prostředky tzv. dávek soc. péče, i když na to prostředků bylo dost, a to z toho důvodu, že předpisy vydané SÚSZ pro použití těchto dávek jsou tak přísné, že dávek na druhé straně není možno využít - pro alimentační povinnost dětí vůči rodičům apod. Pokud vím, SÚSZ se touto otázkou zabývá a doporučoval bych, aby ji vyřešil velmi rychle, abychom i poskytování dobrovolných dávek mohli posuzovat daleko mírněji než dosud.

Dovolte mi ještě jednu malou poznámku. Soudruh zpravodaj a ještě někdo další se zmínili (bylo to konečně také ve výčtu opatření majících vztah k zvýšení životní úrovně obyvatelstva) o prosincovém usnesení ÚV KSČ v souvislosti s otázkou zvýšení maxima nemocenských dávek. Z osobních poznatků a po prověření situace ve větších průmyslových závodech v Gottwaldově - ZPS, Rudém říjnu a ve Svitu - a po projednání s odborovými orgány chci konstatovat, že zvýšení nemocenských dávek není dole předmětem diskuse našich pracujících, není předmětem kritiky. Domnívám se, že stav, který v nemocenských dávkách je, za dané situace vyhovuje. Pokud by prostředků uvolněných na posílení nemocenských dávek mělo být použito k něčemu účelnějšímu, doporučoval bych přesunout je na palčivější a kritizovanější úsek - úsek soc. zabezpečení a případné zrušení daně z důchodů. Děkuji za pozornost. (Potlesk).

Předseda NS s. Laštovička: Promluví posl. Kobosilová.

Posl. Kobosilová: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, když naše vláda v roce 1963 provedla rajonizaci cestovních oblastí v ČSSR, přijala usnesení č. 303 k rozvoji cestovního ruchu a ve stejném roce usnesení č. 964, kterým schválila jmenovitý seznam akcí na tomto úseku, jejichž realizace měla přinést zlepšení ve stavu materiálně technické základně, event. odstranit závažné hygienické závady na zařízeních sloužících cestovnímu ruchu.

My všichni jsme byli přesvědčeni o tom, že nastal čas, kdy místa zařazená do první oblasti budou všestranně preferována, aby jejich přitažlivost se rok od roku zvyšovala a zvyšoval se počet těch, kteří do nich jako rekreanti, turisté nebo pacienti přicházejí.

Jsem z okresu Semily, nejzápadnějšího cípu Východočeského kraje. Na území našeho okresu se nacházejí části dvou významných oblasti cestovního ruchu - oblast Krkonoš a Českého ráje. Obě oblasti mají svá jména v zahraničí. Podnik Krkonošské hotely, který zajišťuje pohostinské služby v Krkonoších, navázal spolupráci s celou řadou zahraničních cestovních kanceláří a výsledek se plně projevil v plnění obchodně finančního plánu tohoto podniku, kde např. jeho plán tržeb byl za 9 měsíců splněn na 121 %, přičemž za druhé a třetí čtvrtletí minulého roku proti stejnému období roku 1966 vyměnil téměř dvakrát více valut ze soc. států a téměř o 40 % více ze států kapitalistických.