Vytvoření předpokladů pro intenzifikaci
naší zemědělské výroby
je jednou ze základních podmínek pro odstranění
mnohdy naprosto nevýhodného a ztrátového
dovozu zemědělských produktů a tedy
pro dosažení samostatnosti našeho zemědělství.
Z toho důvodu je naprosto jasné a správné
rozhodnutí naší strany a vlády realizovat
návrh na komplexní řešení vodohospodářských
úprav na jižní Moravě.
Myšlenka těchto úprav
není nikterak nová. Archivní materiály
zaznamenávají první náměty
a záměry již v r. 1875. Rozsah díla
však převyšoval síly tehdejší
společnosti, která vlastně ani nemohla mít
zájem na realizaci tak nákladné investice.
Soukromé a osobní zájmy
rodiny Lichtensteinů, která měla v oblasti
jižní Moravy rozsáhlé panství,
a i jiných majitelů nejen že tyto myšlenky
a náměty pochopitelně brzdily, ale navíc
i extenzívním pojetím lesního, půdního
a rybničního hospodaření situaci na
jižní Moravě neustále
zhoršovaly.
Návrh vodohospodářských úprav
na jižní Moravě, připravený našimi
ústředními orgány, řeší
úpravu odtokových poměrů řek
Moravy a Dyje s přítoky komplexně. Součástí
navrhovaných úprav toků je i nádrž
na Dyji u Nových Mlýnů, která jednak
nahradí hrázemi odstavené inundace, jednak
vytvoří podmínky pro velkoplošné
závlahy na 40 tis. ha kvalitních zemědělských
pozemků, umožní tak specializaci zemědělské
výroby v okrese a tedy i realizaci závěrů
XIII. sjezdu strany. Přestože náklady na tento
velkorysý komplex úprav
jsou značné, je zde jasně prokázána
ekonomická výhodnost investice a její návratnost.
Úpravy mají být zahájeny v r. 1968
a dokončeny v r. 1975. Pro 4. pětiletku se podle
podkladů počítá s částkou
100 mil. Kčs. Třebaže se domníváme,
že není dostatečná a plánované
akce by bylo účelné urychlit, musíme
konstatovat, že tato skutečnost velmi příznivě
ovlivňuje veřejné mínění
v celé jihomoravské oblasti.
Úprava vodohospodářských poměrů
neznamená jen vyřešení otázky
záplav a závlah zemědělských
pozemků, ale neoddělitelně souvisí
s celým rozvojem krajiny. V jejím rámci je
nutno dořešit celou řadu původních
a vyvolaných investic a možností, které
poskytuje výhodné územní umístění
navrhované novomlýnské nádrže.
Situování trasy dálnice Praha-Brno-Bratislava
v bezprostřední blízkosti vodního
díla přímo nabízí nesmírně
výhodnou možnost rekreačního využití
této oblasti, při čemž je možno
předpokládat, že po jmenované trase
spojující sever Evropy s jihem půjde hlavní
transit mezinárodního cestovního ruchu.
Tato oblast se svým lidovým folklórem,
specifickými vlastnostmi a výhodným umístěním
je přinejmenším stejně vhodná
jako oblast Balatonu v Maďarsku. Je třeba jen dořešit
a případně zpřesnit rozsah a časové
vztahy rozvoje oblasti a dokázat nabízející
se možnosti využít.
Dalším nedělitelným úkolem vodohospodářských
úprav v našem okrese je řešení
čistoty vody v tocích a s ním související
budování čistíren odpadních
vod. Čekáme netrpělivě na urychlené
dořešení stavby cukrovaru v Hrušovanech
nad Jevišovkou, na výstavbu městských
čistíren odpadních vod zejména v Břeclavi,
Mikulově a Valticích a na vyřešení
likvidace dalších hlavních zdrojů znečištění,
mezi něž patří především
velké podniky.
Další brzdou rozvoje oblasti je v současné
době i situace v zásobování pitnou
vodou, a to jak obyvatelstva, tak i zemědělství
a průmyslu. Odpovědně lze prohlásit,
že patří mezi jednu z podstatných příčin
vysidlování pohraniční oblasti Mikulova.
I když v současné době dochází
ke sdružování prostředků na budování
skupinových vodovodů,
je tato situace řešena váhavě a nedostatečně.
Pro jižní Moravu se v současné době
zpracovává směrný územní
plán, jehož záměry budou závazné
pro rozvoj oblasti a okresu. Není však dosud zajištěna
účinná koordinace investiční
činnosti. Tuto otázku je nutno na úrovni
resortu a případně i vlády dořešit.
Všichni občané v jihomoravské oblasti
jsou vděčni naší straně a vládě
za to, že zajistila realizaci komplexního řešení
vodního hospodářství na jižní
Moravě. Svoji vděčnost vyjadřují
pracovním úsilím jak v průmyslu, tak
i v zemědělství, kde zvláště
v minulém roce měl okres Břeclav vynikající
výsledky.
Jsme všichni pevně přesvědčeni,
že se na jižní Moravě podaří
velkorysé dílo prospěšné celé
naší společnosti. Čím dříve
bude dokončeno, tím dříve se bude
moci jižní Morava plnou měrou podílet
na hospodářském rozvoji naší
Československé socialistické republiky. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Varmužovi. Soudružky a soudruzi poslanci, sděluji
vám, že do zasedací síně na galerii
právě přišli hosté nám
zvláště milí, delegace Nejvyššího
sovětu Sovětského svazu. (Přítomní
povstávají - dlouhotrvající potlesk.)
Svým potleskem jste vyjádřili, že naše
hosty zde co nejsrdečněji vítáme.
Soudružky a soudruzi, besedovali jsme se sovětskými
soudruhy hned po jejich příjezdu o práci
Národního shromáždění.
O práci orgánů Národního shromáždění
projevili veliký zájem a tak, i podle souhlasu,
který jste včera vyjádřili, bude od
11 hod. uspořádána beseda se sovětskou
delegací. Tentokrát se této besedy zúčastní
celý náš poslanecký
kolektiv, všichni poslanci. Připomínám,
že beseda se bude konat ve 4 skupinách: v pravém
kuloáru budou čtyři výbory, a to výbor
pro plán a rozpočet, výbor průmyslový
pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu, výbor pro potravinářský
a spotřební průmysl,
obchod a spoje, výbor pro investiční výstavbu
a stavebnictví; v čísle V. zasedací
místnosti bude výbor zemědělský,
ve velké reprezentační místnosti výbor
kulturní a v druhé reprezentační místnosti
výbor zdravotní. Členové ostatních
výborů se připojí podle svého
zájmu k některé z těchto besedujících
skupin.
Protože se přihlásili další poslanci
do diskuse a na odpolední jednání je do rozpravy
přihlášeno 10 poslanců, odpolední
schůzi zahájíme dříve. Přerušuji
proto nyní schůzi do 14 hod.
Předseda NS s. Laštovička
(zvoní): Soudružky a soudruzi, pokračujeme
v přerušené schůzi a v rozpravě
k návrhu zákona o státním rozpočtu
na rok 1967. Slovo má poslanec Zima Josef.
Posl. Zima: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci! Chtěl bych, jako zemědělec
říci k dnešnímu jednání
pár slov. To proto, že je to první státní
rozpočet v nových podmínkách, že
na základě toho i nám všem je ještě
dost věcí nejasných.
Zemědělci dosud neznají
všechny dopady soustavy. Teprve postupně je poznávají,
a proto je třeba cenit jejich přístup k plnění
úkolů vůči společnosti. Jedním
takovým ekonomickým článkem soustavy
jsou daně. V prosinci m. r. schválili jsme zákon
o zemědělské dani.
Stejně jako tehdy před půl rokem, také
dnes je nutno souhlasit se zásadou, že základem
zemědělské výroby je půda a
tudíž že i základem zemědělské
daně musí být půda a její správné
zařazení podle katastrů obcí do přírodních
stanovišť především podle půdní
struktury, klimatických podmínek a terénu.
To mělo být provedeno na vědeckém
základě. Přírodních stanovišť
je celkem 140. Na každé zvlášť je
určena pevná sazba z jednoho hektaru zemědělské
půdy a případně ještě
k vyrovnání je výše diferenčních
příplatků na
100 Kčs tržeb. Tedy zásada je správná.
Jaké však je provádění této
zásady, to ukázala praxe. JZD, která mají
podle určených ukazatelů stejné podmínky,
mají často velmi rozdílné daňové
zařazení a naopak. Jsou případy, že
družstva s rozdílnými podmínkami
mají zařazení obrácené než
tomu odpovídající. Mohl bych uvést
četné porovnání družstev v našem
okrese Rychnov n. Kněžnou. Ještě rozdílnější
je to v porovnání např. k sousedním
okresům u JZD, která, ač v jiném okrese,
spolu sousedí a své podmínky znají.
Jsou to pak rozdílné
sazby z hektaru a k tomu ještě navíc rozdíl
v diferenčních příplatcích.
Protože asi takový stav je v celé naší
republice, je už dnes na ministerstvu zemědělství
1213 žádostí JZD a MNV o přeřazení.
Porovnáme-li to, je to každé sedmé JZD.
Nemohu posoudit, zda je zařazení těchto jednotlivých
- i mně známých JZD - dobré a druhých
špatné nebo naopak, ale bylo-li to provedeno na vědeckém
základě, pak by proti tomu nemělo být
odvolání a muselo by to být správné.
Protože jsou tyto žádosti převážně
oprávněné, tak se to asi nedělalo
dobře. Nechci rozhodně říkat, že
by zemědělci neměli platit daně. Jsem
pro rovnocennost zemědělských podniků.
Nejde také o zásadu, ale o provedení služby,
a to není správné.
Další nové je zavedení obratové
daně také u JZD. Také zde je nutno se zásadou
souhlasit. Jenomže zase v zemědělství
je situace rozdílná proti ostatním. Dosud
některé výrobky jsou součástí
odměny anebo potřeb pro ještě nutné
záhumenkové hospodářství. I
když ministerstvo financí na základě
jednání v zemědělském
výboru NS a průzkumu v několika zemědělských
závodech má připraveny už v této
věci jasné a podle mého názoru správné
směrnice, stále ještě finanční
odbory ONV trvají na odvádění daně
z obratu podle dříve platného daňového
sazebníku, a to i z prodeje
vlastních výrobků členům a
dokonce i z vnitropodnikové spotřeby.
Když byla nová soustava v zemědělství
uváděna v život, byla různá školení
o zásadách soustavy, byla zdůrazňována
volnost plánování zemědělských
závodů, rovnoprávnost v dodavatelských
vztazích a službách, zvýšené
ceny a platby budou nahrazeny plně ekonomickými
nástroji soustavy atd.
Dnes, po více než 4 měsících,
je dopad jiný. Zásady z centra jsou sice nepokřiveny,
ale skutečný dopad na zemědělce hodnotí
dnes prostí lidé tak, že přibylo nové
placení a že je všechno dražší.
Už to není přepočet ceny staveb koeficientem
1,24, ale 1,40 i více. Stejně tak stroje. Každý
výrobce má možnost určovat ceny podle
výrobních nákladů, což se dá
spočítat, jak je někdy potřeba. Naproti
tomu ceny zemědělských
výrobků jsou pevné, takže dopad bude
jistě ještě další nejméně
miliarda Kčs. Funkcionáři zemědělských
závodů se právem ptají, co dělat.
Stroje jsou drahé, i když bychom nebrali v úvahu
jejich kvalitu, buď na ně není nebo se nevyplatí,
protože za této situace
je nejlevnější lidská ruční
práce, i kdyby byla velmi dobře zaplacena. Proto
stroje stojí a neprodají se. Znovu připomínám,
že nejde o to říkat, že zemědělci
chtějí pro sebe zase něco víc, ale
je vážná obava, aby nedošlo k zpomalení
nebo zastavení reprodukčního
tempa v zemědělství. Zásady soustavy
měly na zřeteli pravý opak.
A v souvislosti s projednávaným státním
rozpočtem chci dnes vyjádřit ještě
jeden názor na naše zemědělství.
Zemědělství je nejsložitější
výroba. Jenomže čím je vyšší
výroba, tím je zranitelnější.
Vzpomeňme doby zakládání JZD před
10 až 15 léty, jak se všichni kolem toho točili.
Průmysl, všichni občané v obci, lidospráva
a vesměs všichni měli snahu, aby nový
socialistický závod byl vpředu, aby družstevníci
nebyli stále jen ti udření
lidé, které každý na první pohled
pozná. To se v mnohých případech podařilo
a k tomu se značně zvýšila zemědělská
výroba a produktivita práce. Dnes se však mnohde
ukazuje opak. Už po deseti letech se jim nepřeje,
závidí, často pomlouvá a pokud jde
o nějakou pomoc, to jen když
z toho hlavně sám má nějaký
užitek. Důsledkem toho pak je určitá
lhostejnost jak pracovníků, tak funkcionářů
JZD - zakolísávání ve snaze a myšlení
lidí a někdy i v hospodářských
výsledcích družstev. Připomínám
to dnes při státním
rozpočtu proto, že jde už skutečně
o to, aby dostaly zemědělské závody
a všichni zemědělští pracovníci
takovou cenu, jakou si zaslouží a jakou musí
v národním hospodářství mít,
má-li náš státní rozpočet
být reálný a dobře zajištěný.
Takové jsou asi hlavní požadavky
zemědělských pracovníků, požadavky
na zlepšení pohledu a morálního působení
všech občanů. To by byla podle mého
názoru největší pomoc, žádný
nárok na státní rozpočet a naproti
tomu příjem morální, hospodářský
i finanční. A také konkrétní
naplnění usnesení XII.
sjezdu KSČ.
Závěrem chci jenom připomenout, aby už
otázky daňové, jak pozemkové tak obratové,
byly ve smyslu současného jednání
dány urychleně do pořádku, aby s výsledky
byly neprodleně seznámeny zemědělské
závody a jejich nadřízené orgány.
Ona není obava, že by zemědělci nechtěli
vyrábět, ale jde o zásadu rovnováhy,
jde o to, aby to nemělo také nepříznivý
politický dopad. Chápu jako předseda JZD,
že je u nás jídlo drahé, že průměrná
rodina dá přes 50 %
výdělků za potraviny. Zájem samotných
zemědělců je, aby ceny potravin šly
dolů. Ale zemědělství samo už
nerozhoduje o množství a ceně. Finančně
je ovlivňují ti, co nám dodávají
techniku, průmyslové obory, služby a morálně
pak všichni občané a všichni funkcionáři
na vesnici.
Soudružky a soudruzi, věřím, že
tyto mé připomínky stejně jako diskuse
ostatních soudruhů poslanců budou během
provádění státního rozpočtu
v našem národním hospodářství
brány v úvahu a řešeny ke spokojenosti.
Budu proto rád dnes pro rozpočet hlasovat. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička:
Děkuji posl. Zimovi.
Soudružky a soudruzi, soudruh Poledňák by rád
odpověděl na výzvu soudruha Pružince,
musí však odjet dnes do Gottwaldova na zahájení
festivalu a žádá, aby mohl vystoupit mimo pořad
řečníků. Jde o krátký
projev a jestli nemáte námitek, dám slovo
soudruhu Poledňákovi, který bude mluvit 4
minuty. Pak budeme pokračovat v pořadu.
Má někdo námitky, aby soudruh Poledňák
odpověděl na dotaz s. posl. Pružince a 21 poslanců?
(Námitky nebyly.)
Námitky nejsou. Prosím
soudruha Poledňáka.
Posl. Poledňák:
Vážené Národní shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, děkuji vám především
za možnost, že mohu třeba v krátké
poznámce reagovat na interpelaci, která byla vznesena
v průběhu diskuse, mimo pořad stanovených
řečníků.
Chtěl bych především ujistit NS, že
se velice podrobně seznámím s celým
textem stanoviska poslanců, které, jak se mi zdá,
bylo tlumočeno jen z části. Chtěl
bych dále ujistit, že se jím bude zabývat
vedení Čs. filmu a zajistíme, aby k němu
zaujalo stanovisko vedení studia, stranická organizace,
Svaz filmových a televizních umělců
a sami jmenovaní tvůrci.
Problémy filmové tvorby nejsou jednoduché.
Promítá se do nich celá složitost z
oblasti filosofie, kultury, marxistické estetiky a proto
také ideologická komise ústředního
výboru strany považovala za nutné na svém
dubnovém zasedání posoudit některé
ideové problémy filmové dramaturgie. Ideologická
komise ústředního výboru strany přijala
závěry, které mají být a budou
postupně realizovány v dalších plánech
rozvoje filmové tvorby. Na tomto jednání
byla věnována také velká pozornost
tvorbě tzv. experimentálních filmů.
Bylo konstatováno, že je nutné vytvořit
předpoklady, aby byla provedena objektivní analýza
všech tendencí, které tuto část
tvorby charakterizují. K těmto
předpokladům patří samozřejmě
i nutnost, aby se uvedené filmy dostaly do konfrontace
s názory diváků v kinech.
Současně chci znovu ujistit, že hlavní
proud čs. kinematografie, kterému se musí
dostávat a dostává přední pozornosti,
je proudem zdravého socialistického společensky
angažovaného umění. To jsou hlavní
tendence, které jsou pro náš film charakteristické
a které mu získaly doma i v zahraničí
uznání a ocenění. I ve filmu, jako
v každé oblasti umění a v každém
lidském podnikání, může docházet
a dochází k omylům. Ale to ještě
nemůže být důvodem, aby tyto omyly byly
označeny za protistátní pokusy a aby tvůrci
těchto filmů byli jmenováni vnitřními
nepřáteli.
Vedení Čs. filmu, stranická organizace a
ideový svaz filmových a televizních umělců
považují za svou povinnost věnovat dalšímu
růstu, občanskému i životnímu
uzrávání mladých tvůrců
velkou pozornost. Uzná-li předsednictvo NS za potřebné
pověřit kulturní výbor NS, aby se
problematikou zmíněných filmů zabýval
za účasti zainteresovaných poslanců,
za účasti tvůrců, bude možno
bezpochyby dojít k přesnějším
stanoviskům.
Ještě jednou prosím za omluvu, že odpovídám
mimo pořad diskuse a chci jenom znovu ujistit, že
rezoluce podepsaná 21 poslanci se stane předmětem
velmi pozorného posouzení nejen ve filmu, ale ve
všech příslušných orgánech.
Děkuji vám.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Poledňákovi. Promluví posl. Paťková.
Poslankyně Paťková: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté V
současné době projednávají
pléna krajských a okresních národních
výborů rozpočty na rok 1967. Je to se značným
zpožděním a je třeba otevřeně
říci, že dlouhé rozpočtové
provizórium vyvolávalo určité potíže
zvláště s financováním investiční
výstavby. Situace se zkomplikovala navíc i tím,
že bylo obtížné u národních
výborů hospodařit podle objemů roku
1966, neboť rok 1967 je silně ovlivněn cenovou
přestavbou, která se projevuje zvláště
v investiční výstavbě, bytové
výstavbě a v údržbě silnic.