Středa 17. května 1967

Soudružky a soudruzi, budu pro rozpočet hlasovat v přesvědčení, že problémy i dopady, na které jsem se snažil upozornit, budou rychle a účelně řešeny.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Novákovi. Promluví poslanec Krejčí Vítězslav.

Posl. Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Chtěl bych ve svém diskusním vystoupení ukázat na některých příkladech a faktech z našeho kroměřížského okresu, jak jsme splnili hospodářské úkoly v loňském roce a před jakými problémy a úkoly stojíme ještě v letošním roce při opožděném schvalování státního rozpočtu na rok 1967; dotýkají se všech stejných celostátních problémů.

I u nás v posledních dvou letech se projevuje řada prvků v zotavení našeho hospodářství, které se však vyznačují značnými protiklady. Na jedné straně jsme zaznamenali po letech stagnace v průmyslové výrobě nejvyšší přírůstek v objemu výroby od roku 1960 - téměř o 11 %, podstatně jsme zvýšili výrobu pro export z našich závodů, byly vysoce překročeny odvodní povinnosti do státního rozpočtu, podstatně byl snížen rozsah zmetkové a méně kvalitní výroby a překročeny dodávky do tržních fondů.

Kladné stránky rozvoje hospodářství se pozitivně promítly do finančních výsledků našich hospodářských organizací. V rozhodujících závodech, jako je n. p. Pal, Ton, Technoplast, Nářadí bylo dosaženo vyššího nadplánového hrubého důchodu o 6,3 % a těchto výsledků bylo dosaženo převážně růstem tržeb a výnosů z průmyslové činnosti. Typickým jevem je, že většina závodů plánovaný hrubý důchod a jeho plánované rozdělení splnila a jen výjimečně se projevily případy neplnění těchto souhrnných finančních ukazatelů.

Výsledek dobrého hospodaření se projevuje i na trhu, který je vcelku konsolidován, a nevyskytují se zásobovací potíže, pokud jde o potraviny a průmyslové spotřební zboží. Určité výkyvy se projevují u sezónního zboží, kde je poptávka nepokryta a hlavní potíže, které nestačíme vyřešit, se vyskytují u stavebního materiálu, kde pociťujeme citelně velké nedostatky, které brzdí státní i individuální výstavbu.

Naši spotřebitelé kritizují ještě nedostatky ve výběru a pestrosti spotřebního zboží, což je odrazem nedostatečných změn v technické úrovní a kvalitě vyráběné produkce. Zde se ještě zásady nové soustavy řízení v plné míře neprojevují a stále se projevuje v hospodářských vztazích nadvláda výrobce nad trhem a převládá trh dodavatele. Zkrátka obchod není obchodem, ale distributorem.

V průmyslu ve srovnání s předchozími lety pozitivní rysy jsou doprovázeny pokračujícími negativními tendencemi z předchozích let podle typického extenzívního rozvoje. Jedním z těchto rysů je například neustálý hlad po nových investicích, kde se naše závody ještě stále orientují na novou výstavbu a rozšiřování kapacit, zejména strojírenství. To s sebou ruku v ruce nese i nadměrné požadavky na přírůstek pracovních sil, kde naše závody požadují do roku 1970 přijmout navíc zhruba 3000 nových pracovníků, což žádných 5 let v minulosti nazpět nepamatujeme.

Vedle toho takovýto vývoj i orientace na nové pracovní síly s sebou přináší, jak ukazuje loňský rok, i negativní důsledky a vážné problémy v oblasti odměňování. Mzdový vývoj v loňském roce nepříznivě překvapil nejen okresní orgány, ale i samotné hospodářské pracovníky na závodech, zejména proto, že došlo k nepatrnému růstu průměrných výdělků pouze o 0,8 % , přičemž průměrný výdělek dělníků v řadě závodů byl nižší než v roce 1965. Přitom nelze říci, že by produktivita práce rostla tak pomalu. Ta se proti roku 1965 zvýšila o 7,6 %. To považujeme za nejvážnější problém i z hlediska politického, protože plným právem dělníci v našich závodech říkají, že takto si denivelizaci nepředstavují.

Na tento stav reagujeme tím, že ve všech rozhodujících závodech v současné době zpracováváme mzdový vývoj do roku 1970, který by byl praktickým programem mzdové politiky a mzdové diferenciace.

Za další rozporné a negativní rysy, které se v loňském roce v průmyslové výrobě projevovaly, považujeme nadměrný růst materiálových zásob, které vzrostly o 23 mil. Kčs na našem okrese. Představuje to 4,5 % navíc. Podobně se nemůžeme smířit s pokračujícím vývojem materiálových nákladů, které představují dvoutřetinový podíl na jednu Kčs vyrobené produkce. I tam, kde se výrobní náklady snižují, je toto snížení nepatrné, protože jsme nedoznali podstatných strukturálních změn ve výrobě.

Tam, kde mají vážné zásobovací potíže, jako např. podniky komunálních služeb a místního hospodářství, tam, kde úměrně nerostou průměrné výdělky pracujících, a tam, kde se neplní ukazatelé finančního plánu, jsou vážné kritické výhrady k nové soustavě řízení, namířené však nikoli proti její podstatě, ale proti nesprávné aplikaci na konkrétní podmínky.

Na druhé straně ty závody, které vykazují velmi dobré hospodářské výsledky, jako je např. Technoplast Chropyně, kde jenom na podílech za vyšší hospodářské výsledky vyplatili v průměru na 1 pracovníka 761 Kčs a kde z vyšších hospodářských výsledků koupí dvoje pracovní oblečení všem zaměstnancům, sníží ceny za společné stravování apod., tam pracující hovoří o nové soustavě řízení kladně a takovýchto podstatných připomínek nemají.

Kdybychom i letos pokračovali ve vývoji tak, jak ukázaly výsledky roku 1966, kdy se podstatně nevyvíjely průměrné výdělky a nestoupala životní úroveň - a u některých kategorií obyvatelstva dokonce klesala, - nesetkala by se naše v zásadě správná politika s příznivým pochopením našich pracujících.

Soudružky a soudruzi poslanci, o těchto výsledcích loňského roku jsem hovořil ze dvou důvodů. Jednak proto, že jsem diskutoval o úkolech, které nás v roce 1966 očekávaly při schvalování rozpočtu na r. 1966 a chci tím ukázat, jak jsme se s nimi vyrovnali, za druhé uvádím tyto údaje proto, že tyto výsledky jsou odrazovým můstkem pro letošní rok, pro který schvalujeme státní rozpočet.

Chtěl bych ještě využít svého diskusního příspěvku k tomu, abych alespoň naznačil problémy, před kterými v letošním roce stojíme a které trápí mé voliče i okres.

Pokud jde o problémy v odměňováni, které jsou velmi vážné, troufám si říci, že je brzy vyřešíme.

Na druhé straně však na řešení některých problémů vlastními silami nestačíme a domnívám se, že to je brzděno vyššími orgány. Mám na mysli např. situaci v letošním roce, kdy naše závody hospodaří 5 měsíců bez schválených plánů, což zajisté nepodporuje tendenci koncepčnosti a dlouhodobého vývoje důležitých ekonomických rozhodnutí našich závodů. Na tento stav si stěžuje převážná většina podniků a závodů a formulují to jako nejistotu, jak efektivně dopadnou výsledky jejich hospodaření.

Domnívám se, že nadpodnikové orgány by mohly být dál, pokud jde o zpracování vlastních koncepcí rozvoje, poněvadž ty mají být základem plánu pro příští léta. Bezkoncepčnost oboru se promítá negativně do našich závodů, což mohu dokumentovat na jednom případě a to závodu přesného strojírenství v Hulíně.

Jde o závod, který jako jediný v okrese realizuje svou produkci obráběcích strojů na vývoz za vyšší ceny, než jsou naše velkoobchodní ceny. Přitom má postaveny podmínky a úkoly plánu tak, že nebude rozvojovým závodem a že jeho výroba se má pohybovat zhruba na stejné úrovní jako v minulých letech. Přitom je to závod, který nemusí stavět nové kapacity, nemusí nakupovat žádné výrobní zařízení, protože má dostatek volných kapacit a rezerv ve stávajících zařízeních, která jsou výrobně zatížena převážně jen na jednu směnu.

Podobné problémy bych mohl uvést i např. z jiných závodů, kde se k tomu přidružuje ještě malá pružnost v rozhodování o budoucí investiční výstavbě a o výrobních programech, jako je tomu např. v našem velkém podniku vyrábějících elektrická příslušenství pro motorová vozidla Pal Magneton. Již třetím rokem se vedou diskuse o zamýšlené rekonstrukci a rozšíření tohoto závodu v oblasti Morkovska, kde je zdroj pracovních sil, diskuse o investicích, které mají návratnost zhruba 4 roky čili jde o vysoce efektivní investice, a přesto nelze dosáhnout souhlasu k zahájení této výstavby. A přitom podniku jsou dávány úkoly na zvýšení výroby každým rokem vyšší o 20 a více procent.

Všem těmto komplikacím a dalším jiným průtahům by se dalo zabránit, kdyby v předstihu - jak jsem již uvedl - nadpodnikové orgány měly dobře zpracovány koncept svých oborů, dovedený až na jednotlivé podniky, příp. rozhodující závody.

Celkem obtížná situace se jeví na úseku rozvoje služeb. Tady nepomůže skutečnost, že v roce 1966 vzrostl objem tržeb od obyvatelstva, když na druhé straně pro rok 1967 jsou výchozí stavy pracovníků pro výpočet stabilizačního odvodu stanoveny pro podniky místního průmyslu a komunálních služeb tak nízko, že muselo dojít v těchto podnicích v tomto roce ke snížení počtu pracovníků, ačkoli to není z hlediska potřeb rozvoje i jeho možností zdaleka žádoucí. Je pak velmi obtížné řešit přesun pracovníků do sféry služeb, když k tomu nejsou vytvořeny základní ekonomické podmínky, protože podniky samy nejsou tak silné, aby za pracovníky nad výchozí stav platily ve stabilizačním odvodu vysoké částky.

Na úseku zemědělském vystupuje u nás v současném období řada nových pohledů, Nejde mi o rozebírání těchto vlivů, přesto však bych chtěl upozornit jen na některé problémy v souvislosti s uplatňováním nové soustavy řízení.

Tak např. z 87 JZD celá polovina se odvolala proti zařazení do stanovištních jednotek, což znamená, že byla projevena nedůvěra k těm vědeckým institucím, které zařazení prováděly. Jsme si vědomi nedostatků placení daní ve starém způsobu řízení proti novým podmínkám. Věříme však, že centrálními orgány bude reagováno na věcné připomínky, které jsou vznášeny funkcionáři nejen zemědělských závodů, ale národních výborů i stranických organizací.

Mimořádnou připomínku máme k placení obratové daně, která zdaleka neřeší správné odčerpání finančních prostředků, ale naopak komplikuje, přímo poškozuje zemědělské závody, zejména v rozvoji přidružené výroby a další iniciativy zemědělských závodů ve speciální výrobě, v pěstování ovoce a zeleniny, ve vlastní činnosti družstev i mezi zemědělskými závody.

Takové a jiné starosti stoj i před námi, a tam, kde to nelze řešit vlastními silami měly by nám pomoci rychle centrální orgány.

Soudružky a soudruzi, na základě uvedených rozborů, jak jsem o nich hovořil, i jak je rozebral z celostátního hlediska s. ministr Sucharda, nebude lehké dát všechno ani v celostátním měřítku do pořádku. Jsem však přesvědčen, že za otevřené kritiky, kterou naši pracující chtějí získat jasno, je možno s rozpočtem souhlasit.

Děkuji za pozornost.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Krejčímu.

Soudružky a soudruzi, dnešního dne v rozpravě k zákonu o státním rozpočtu na r. 1967 vystoupilo 10 poslanců, na zítřejší den je přihlášeno dalších 13 poslanců, kteří promluví v tomto pořadí: posl. Červený, Homola, inž. Pokorná, Monczka, Pružinec, Kalkus, Varmuža, Zima Josef, Paťková, Růžička Miroslav, Litvajová, Koníček a Fišarová.

Po přerušení schůze se za 20 minut sejde zde v zasedací síní skupina Meziparlamentní unie, na které s. Škoda podá zprávu o zasedání Meziparlamentní unie, které se konalo na ostrově Mallorce u Španělska. Přerušuji nyní schůzi Národního shromáždění do zítřka do 9 hodin.

(Schůze přerušena v 18.00 hod.).


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP