Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička a místopředsedové
s. dr. Škoda, s. Leflerová, Členové
předsednictva ÚV KSČ předseda vlády
Lenárt, místopředseda vlády inž.
Černík, dr. Dolanský, Kolder, místopředseda
vlády inž. Šimůnek; kandidáti předsednictva
ÚV KSČ inž. Kapek, Pastyřík,
Sabolčík CSc., Vaculík; tajemník ÚV
KSČ Koucký, místopředseda vlády
Krajčír, ministři prof. dr. Hájek,
Indra, Korčák, Kudrna, Mestek, dr. Neuman, Penc,
Smrkovský, inž. Sucharda, Uher, Valeš, dr. Vlasák.
Předseda Národního shromáždění
s. Laštovička: Vážené Národní
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci.
Zahajuji 15. schůzi Národního shromáždění,
kterou předsednictvo NS svolalo na dny 17. a 18. května
1967.
Na schůzi je do této chvíle přítomno
256 poslanců, takže Národní shromáždění
je schopné usnášení.
Na celou schůzi jsou omluvení poslanci: Zvára,
Krutina, Miková Marie, Svoboda Jan, Hamouz, Kučera
Bohuslav, Hronovský, Baran, Zavadil, Šedík,
Plojhar, Krejčí, Takáč, Lukačovič,
Bodnár, David, Biľak, Kodaj, Kosmel, Haško, Machačová,
Lieskovská, Škultéty, Kundrata, Dubček.
Na prvý den jsou omluvení poslanci: Chudík,
Černý Josef (v. o. 47) a Lomský.
Na druhý den se omluvili poslanci: Penc a Lörincz.
Dále se omluvili tito ministři neposlanci: Barbírek,
Hájek, Hoffmann a Marko. Sdělují, že
president republiky oznámil předsednictvu Národního
shromáždění dopisem ze dne 11. dubna
1967, že tímto dnem podle článku č.
62 ústavy Československé socialistické
republiky odvolal z funkce ministra posl. inž. Jiřího
Buriana, jmenoval ministrem posl. Karla Mesteka a pověřil
ho řízením ministerstva zemědělství
a výživy.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dříve, než přednesu návrh na
pracovní pořad dnešní schůze,
oznamuji vám rád, že v průběhu
schůze Národního shromáždění
navštíví nás zítřejšího
dne hosté nad jiné milí a vzácní
- delegace Nejvyššího sovětu SSSR, která
přijela do naší země 5. května
a spolu s námi, s naším lidem, oslavila den
osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.
Upřímné city bratrského přátelství,
s nimiž vítají naši občané
delegaci Nejvyššího sovětu ve všech
krajích, závodech, ve městech i na vesnicích,
svědčí o tom, že naši sovětští
přátelé jsou u nás hosty nejen Národního
shromáždění, které je pozvalo
do Československa v roce 50. výročí
Velké říjnové socialistické
revoluce, ale že jsou hosty všeho československého
lidu. (Potlesk.)
Budete zajisté souhlasit, abychom s přijetím
delegace Nejvyššího sovětu SSSR počítali
v průběhu našeho zítřejšího
jednání. Naši sovětští hosté
budou besedovat s členy výborů NS, jejichž
pracovní zaměření je blízké
orgánům Nejvyššího sovětu,
ve kterých sami pracují. Informace o organizačním
zabezpečení těchto setkání
vám byla rozdána.
Předsednictvo Národního shromáždění
navrhuje tento pořad schůze Národního
shromáždění:
1. Vládní návrh zákona o státním
rozpočtu na rok 1967 (tisk 123) a společná
zpráva výboru ústavně právního
a výboru pro plán a rozpočet.
2. Návrh poslanců Václava Kučery a
Lubomíra Dohnala na vydání zákona,
kterým se mění § 31 zákona číslo
183 Sb. z roku 1964, o jednacím a pracovním řádu
Národního shromáždění
(tisk 126) a společná zpráva výboru
ústavně právního, výboru pro
potravinářský a spotřební průmysl,
místní hospodářství a služby,
obchod a spoje a výboru zemědělského.
3. Doplňovací volba členů výboru
Národního shromáždění.
4. Zpráva předsednictva Národního
shromáždění o činnosti předsednictva
a výborů za dobu od poslední schůze
Národního shromáždění.
5. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců. Má
někdo připomínky k návrhu pořadu?
(Připomínky nebyly.) Nemá. Dám tedy
hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem pořadu,
nechť zvedne ruku ! (Děje se.)
Děkuji. Je zřejmé, že návrh je
přijat jednomyslně. Tím je pořad schůze
Národního shromáždění
schválen. Přistoupíme tedy k projednání
prvého bodu pořadu, kterým je
1. Vládní návrh zákona o státním
rozpočtu na rok 1967 (tisk 123) a společná
zpráva výboru ústavněprávního
a výboru pro plán a rozpočet.
Vládní návrh zákona o státním
rozpočtu na rok 1967 odůvodní ministr financí
- předseda Státní komise pro finance, ceny
a mzdy soudruh Sucharda. Prosím soudruha ministra, aby
se ujal slova.
Ministr financí inž. Sucharda:
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, bezprostřední úkol dosažení
dynamické rovnováhy v rozvoji národního
hospodářství uplatňováním
nové soustavy řízení má svůj
přímý odraz ve státním rozpočtu
na letošní rok.
Předložený návrh státního
rozpočtu předpokládá příjmy
a výdaje ve výši 142.522 miliónů
korun. Na srovnatelné základně je to proti
roku 1966 více zhruba o 5 %. Z celkových příjmů
státního rozpočtu činí odvody
z hrubého důchodu 31 %, daň z obratu 28 %,
příjmy od obyvatelstva 12 % a ostatní příjmy
29 %.
Na společenskou spotřebu přímo zvyšující
životní úroveň obyvatelstva se uvažují
ve státním rozpočtu výdaje ve výši
58.813 mil. Kčs, na obranu a bezpečnost 12.373 miI.
Kčs a na správu státu je zařazena
ve státním rozpočtu částka
3.193 mil. Kčs, na rozvoj výroby a na nutné
rezervy 68.143 mil. Kčs.
Státní rozpočet na rok 1967 zabezpečuje
především potřeby vyplývající
ze zákona o pětiletém plánu a dalších
zákonů a jiných důležitých
dokumentů, potřeby nevýrobní sféry
a hospodářské potřeby celospolečenského
významu. Kromě těchto výdajů
se v něm počítá i s některými
potřebami, jejichž plnění závisí
na získání dalších zdrojů
v průběhu samotného plnění
státního rozpočtu. Nese tedy finanční
zabezpečení některých potřeb
společnosti ve státním rozpočtu určité
rysy podmíněností. Státní výdaje
nelze odtrhnout od zdrojů státního rozpočtu
nebo devizové pokladny a proto závislost uspokojování
potřeb na tvorbě zdrojů, na rentabilní
výrobě a vývozu, nelze dosti zdůraznit.
Z ní také plyne potřeba aktívní
finanční politiky, která je organicky spjata
s konkrétní hospodářskou politikou
na úrovní centra, stejně tak jako na úrovní
podniků a národních výborů
a která je v souladu se zaměřením
intenzifikace hospodářství podle usnesení
XIII. sjezdu Komunistické strany Československa.
Při sestavování státního rozpočtu
na rok 1967 se vycházelo i z výsledků dosažených
v roce 1966. Přes některé pozitivní
jevy ve vývoji národního hospodářství
v roce 1966 lze konstatovat, že v základních
ekonomických vztazích i pří růstu
národního důchodu a zrychlení tvorby
zdrojů nedošlo k odstranění nerovnovážného
stavu, a že negativní tendence. projevující
se zejména v oblastí investic a vnějších
vztahů. pokračovaly.
Také výsledky za první čtyři
měsíce letošního roku ukazují
ještě na určitou setrvačnost těchto
nežádoucích tendencí. Celkově
bylo v těchto měsících rozpočtové
hospodaření vyrovnané, avšak růst
průmyslové výroby za 1. čtvrtletí
je zatím například zabezpečován
nižší produktivitou práce než předpokládá
plán na letošní rok. Pozitivní prvky
nemají takovou kvalitu, aby bylo možno je charakterizovat
jako zásadní změny. intenzifikace hospodářství.
strukturální změny, socialistická
podnikavost, hmotná odpovědnost podniků a
jednotlivých pracovníků stále ještě
neodpovídají záměrům a úkolům
XIlI. sjezdu a požadavkům rozvoje národního
hospodářství. O to víc vystupuje význam
závěru květnového zasedání
ÚV KSČ pro dosažení dynamické
rovnováhy v rozvoji národního hospodářství
prosazováním nové soustavy řízení
a jejím rozvíjením.
Proto je státní rozpočet na rok 1967 zaměřen
na konsolidaci našeho hospodářství plně
v duchu květnového usnesení Ústředního
výboru KSČ. Restriktivní politika ve výdajích
státního rozpočtu, zejména v oblasti
dotací a subvencí, má posílit ekonomicky
tlak trhu na efektivnost v souladu se záměry plánu
a podpořit tak aktívně vytváření
podmínek pro působení nové soustavy
řízení.
Zavádění nové soustavy řízení
není ovšem jednorázová akce, ale proces,
tak jako je procesem sama konsolidace hospodářství.
Bude nutně docházet k střetávání
zájmů a tendencí, které budeme muset
odstraňovat. Jde o proces, v němž jde o sepětí
plánu a trhu. Znamená to náročnost
jak v poměru k plánu, tak i v poměru ke zdravému
působení trhu. Musíme však již
teď důsledně a každodenně vytvářet
pro jeho působení předpoklady a čelit
všemu co stojí v cestě tomuto úsilí.
Neuspěje-li ekonomický tlak, nemáme váhat
přechodně použít i tlak administrativní,
neboť problémy se samy od sebe nevyřeší.
Při všech našich ekonomických opatřeních
nesmíme však pouštět ze zřetele
ani mezinárodní politický vývoj, ani
hlediska rozvoje naší socialistické společnosti
a její možnosti.
Při zavádění zdokonalené soustavy
plánovitého řízení národního
hospodářství bylo nutno nově řešit
funkci a strukturu státního rozpočtu. Toto
jeho nové pojetí se projevuje v těchto směrech:
Odvody podniků do státního rozpočtu
jsou nyní stanoveny podle obecně platných
sazeb a vytvářejí důležitý
předpoklad pro samostatné finanční
hospodaření podniků; je to výraz přechodu
na systém, který umožňuje v rámci
zásad plánovitého rozvoje mít daleko
větší vliv na vlastní výsledky
podniků. Na jedné straně mohou podniky rozhodovat
o velikosti svých zdrojů cestou lepší
a vyšší výroby, nebo cestou zvýšení
hospodárnosti a lepšího hospodaření
vůbec, a na druhé straně mohou rozhodovat
o vytvořených zdrojích. Četné
problémy, dříve rozhodované v centru,
jsou řešeny přímo v podnicích.
Výsledky práce podniků a rentabilita hospodaření
proto nyní bezprostředněji přímo
ovlivňují jejích důchody a tím
i zdroje jak pro další rozvoj podniků, tak
pro úroveň mezd pracujících.
Hlavním posláním státního rozpočtu
je přispět k řešení zásadních
strukturálních a oblastních problémů
rozvoje a financování nevýrobní sféry.
Financování podnikových potřeb ve
formě subvencí, dotací a cenových
intervencí je třeba považovat za opatření
přechodného rázu a budou v převážné
míře postupně odbourány.
Státní rozpočet přestává
být pasivním nástrojem financování
plánovaných potřeb, ale stává
se aktívním nástrojem prosazování
základních cílů a proporcí
plánu a zajištění peněžní
rovnováhy v rámci důchodové politiky.
Vystupuje do popředí jeho úloha v soustavě
nástrojů státní finanční
politiky. Proto také čísla státního
rozpočtu přímo nenavazují a ani nemohou
navazovat na podnikové plány, přičemž
nelze v letošním roce přejít skutečnost,
že tyto rozdíly jsou ještě navíc
zkresleny v rámci celkových hodnotových vazeb
nepřesnostmi z probíhající přestavby
velkoobchodních cen. V těchto souvislostech se vytvářejí
v jistém rozsahu předpoklady pružného
reagování státního rozpočtu
na působení trhu a na vývoj finančních
vztahů. Dochází k dalšímu kroku
v osamostatnění hospodaření národních
výborů a k objektivizaci vztahů mezi jejich
rozpočtovým hospodařením a ústředním
rozpočtem. Začínají se uplatňovat
i určité prvky hmotné zainteresovanosti v
rozpočtových organizacích a jejich zvýšená
pravomoc v dispozici s finančními zdroji.
V souladu s novou soustavou řízení dochází
proto v novém pojetí státního rozpočtu
i k novým vztahům mezí státním
rozpočtem, podniky a obyvatelstvem. Podíl státního
rozpočtu na národním důchodu se snižuje.
Objem státního rozpočtu na rok 1967 představuje
64 % národního důchodu. Je to proti roku
1966 méně o 17 %. Ke snížení
objemu státního rozpočtu dochází
v důsledku rozšiřování financování
podnikové sféry z vlastních zdrojů
podniků, včetně úvěrování
investic apod. Obdobně je tomu i u národních
výborů. Tím se ale význam státního
rozpočtu nijak nesnižuje. Je určován
intenzitou ekonomického působení na národní
hospodářství, které se má právě
výrazně zvyšovat, neboť prostřednictvím
státního rozpočtu budou uplatňovány
principy státní finanční politiky
nejen v podnikové sféře jako ve státním
sektoru, ale v celém národním hospodářství.
Odvody podniků do státního rozpočtu
mají daňový charakter, jsou určeny
procentními sazbami stanovenými předem v
zákoně o 4. pětiletém plánu.
Rovněž některé dotace jsou stanoveny
procentní sazbou. Základ, ze kterého se sazby
odvodů či dotací počítaly,
je pohyblivý, podle konkrétní situace v podnicích.
Absolutní vyjádření těchto
sazeb v příjmech či výdajích
státního rozpočtu představuje za těchto
okolností svědomitě ověřený
předpoklad jejich vývoje, opřený o
výsledky ekonomických rozborů hospodářského
vývoje, finanční a měnové rovnováhy,
platební bilance, konjunkturálních průzkumů
a jiných ekonomických studií.
Státní rozpočet je ovlivněn přestavbou
velkoobchodních cen. Proti původním předpokladům
byla 1. etapa přestavby cen urychlena o 2 roky, a přispělo
k tomu i použití samočinných počítačů.
Velmi náročné promítání
cenové přestavby do státního plánu
a rozpočtu také způsobilo, že pro předložení
návrhu státního rozpočtu Národnímu
shromáždění musely být stanoveny
.pozdější termíny než minulá
léta. Rozsáhlý pohyb hodnotových vztahů
měl za následek zpoždění celého
plánovacího procesu. Proto také vláda
spolu s předsednictvem Národního shromáždění
učinily opatření k zatímnímu
vedení státního hospodaření
od 1. ledna 1967 až do vyhlášení rozpočtového
zákona na rok 1967. Nyní souběžně
s pracemi na dopracování 4. pětiletého
plánu začínají též práce
na přípravách návrhů prováděcího
plánu a státního rozpočtu na rok 1968.
Je pochopitelné, že při tak rozsáhlé
akci v přestavbě velkoobchodních cen, mohlo
dojít i k chybám. Uvádím to proto,
že je nutno v tomto směru odlišit chyby v přepočtech
od cenových spekulací. Chyby budou centrálními
orgány opravovány, avšak proti cenovým
spekulacím budou na základě prověrky
cenové přestavby uplatňována opatření
k důslednému zjednání nápravy,
včetně sankcí.
Státní rozpočet na rok 1967 ukazuje rostoucí
podíl Slovenska na výstavbě republiky a zabezpečuje
finanční prostředky pro další
rozvoj hospodářství a životní
úrovně na Slovensku.
Společenský produkt vzroste v roce 1967 na Slovensku
zhruba o 7,3 %, tedy rychleji než celostátní
průměr. Tempo růstu průmyslové
výroby 8,1 %, je mnohem rychlejší než
průměr celostátní uvažovaný
státním plánem (5,1 %), soustřeďuje
se do hutnictví a chemie a je ovlivněno založenou
výstavbou výrobně technické základny.
Do pracovního procesu se zapojí na Slovensku zhruba
33000 pracovníků, tj. asi 40 % z celostátního
přírůstku.
Zisk vytvořený podniky na Slovensku se zvyšuje
rychleji než celostátní průměr.
Současně se též rychleji zvyšuje
výstavba na Slovensku. Činí 21, 3 mld. Kčs,
tj. 31, 6 % celostátních investic, přičemž
32 % z nich je kryto dotacemi ze státního rozpočtu.
Výdaje rozpočtových organizací na
Slovensku, z nichž největší část
připadá na kulturní a sociální
opatření uskutečňovaná prostřednictvím
rozpočtu národních výborů,
se zvyšují o 8,1 % (při celostátním
průměru o 6,9 %).
Rychlejší tempo průmyslové výroby
a zvýšený podíl investiční
výstavby na Slovensku jsou odůvodněny kromě
odlišných podmínek především
vytýčenou linií postupného ekonomického
vyrovnávání jednotlivých oblastí
naší republiky.
Tak má státní rozpočet důležitou
úlohu i z hlediska oblastních problémů,
které nemohou být ponechány jen tržním
vztahům, jejichž řešení však
musí být také důsledně podřízeno
principu efektivnosti, základnímu principu nové
soustavy řízení, založené na
sepětí plánu a trhu.
Objem rozpočtů národních výborů
činí 41.793 mil. Kčs. Z toho slovenské
kraje 11.802 mil. Kčs. Největší část
těchto prostředků je určena na společenskou
spotřebu a na zlepšení životního
prostředí. Z rozpočtových výdajů
je kryto 39,5 % z vlastních zdrojů národních
výborů, 3,7 % z odvodů od centrálně
řízených podniků a zbytek přímo
z ústředního rozpočtu v rozsahu 56,8
%.
Finanční hospodaření národních
výborů se krok za krokem prohlubuje. Počet
plánovacích ukazatelů a limitů se
snižuje, takže si národní výbory
samy rozhodují o použití svých finančních
prostředků i o použití globálně
stanovené dotace ze státního rozpočtu.
Platí ovšem, že u účelových
subvencí musí dodržet účel, na
který byly stanoveny a řádně je vyúčtovat.