Předseda NS s. Laštovička: To je věc národních výborů. Kdybys na tom trval, musím dát hlasovat o návrhu.

Posl. Lacina: Domnívám se, že můj návrh nebyl v zásadě v rozporu se základními požadavky a principy tohoto zákona.

Předseda NS s. Laštovička: Soudružky a soudruzi, podle zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění ze dne 24. 9. 1964, § 10 odst. 4 jsem povinen dát hlasovat o pozměňovacích a doplňovacích návrzích, tzn. o návrhu s. Laciny. Soudruh předseda ústavněprávního výboru si přeje poznámku k procedurálnímu řízení.

Místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky a soudruzi poslanci, navrhované doplnění § 11 přednesené s. posl. Lacinou by znamenalo v podstatě účelově vázat národní výbory při nakládání s výnosem poplatků a pokut. Vzhledem k tomu, že ústavněprávní výbor je předně odpovědný Národnímu shromáždění za to, že Národní shromáždění přijme zákon, který je naprosto sladěn s ústavou a s ostatním právním řádem, jsem nucen jménem ústavněprávního výboru prohlásit, že tento doplněk je v rozporu s novou úpravou pravomoci národních výborů, tak jak vyplývá z usnesení XIII. sjezdu, z posledního zasedání ÚV KSČ a celé řady vládních nařízení, která jsou rovněž součástí našeho právního řádu. Tím bychom se vrátili ke starému direktivnímu řízení v oblasti národních výborů a šli bychom proti vývoji vymožeností nově připravovaných zásad o národních výborech i když nově připravovaný zákon ještě nebyl schválen Národním shromážděním, byly schváleny tyto zásady v 10 výborech Národního shromáždění a podle ústavněprávního výboru součástí našeho právního řádu nejsou jenom zákony. ale jsou to také usnesení sjezdu, usnesení ÚV atd. a samozřejmě vládní nařízení. Z toho důvodu nedoporučuji Národnímu shromáždění jménem ústavněprávního výboru, aby doplňky, které byly navrhovány posl. Lacinou, byly přijímány.

Posl. Sekaninová-Čakrtová: Prosila bych jen o objasnění, možná, že jsem na omylu. Mám pocit, že vystoupení s. Laciny ukazuje, že tady snad vůbec rozpor není. Jestli jsem soudruhu správně rozuměla, netrvá již na tom, aby právě v rozporu s připravovanou normou o národních výborech bylo tam provedeno to účelové vázání v tomto našem dnes projednávaném zákonu, jenom mu jde o to, aby byla povinnost národních výborů v této důležité problematice vyjádřena. Je to tak, prosím pěkně? Pokud ano, pak bych měla dotaz, zda, nemajíc v ruce text návrhu zákona o národních výborech, se nemýlím v tom, že mezi úkoly, které tento zákon zdůrazňuje, je také péče o zdravé životní a pracovní prostředí. Potom bych měla pocit, že tady žádný rozpor není a že by byla věc v pořádku.

Předseda NS Laštovička: Děkuji poslankyni Sekaninové.

Posl. dr. Lacina: Souhlasí.

Předseda NS s. Laštovička: S. Lacina dal najevo, že takto návrh chápe a netrvá na svém návrhu. Děkuji.

Můžeme přistoupit k hlasování o předloženém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s návrhem zákona o některých opatřeních k ochraně ovzduší podle společné zprávy pěti výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také nikdo. Konstatuji, že návrh zákona o některých opatřeních k ochraně ovzduší podle společné zprávy pěti výborů byl schválen jednomyslně.

Přistoupíme k dvanáctému bodu pořadu, kterým je

12. Zpráva předsednictva Národního shromáždění o činnosti předsednictva a výborů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze Národního shromáždění.

Zprávu máte v rukou, byla předložena písemně.

Táži se, zda má někdo připomínky nebo dotaz k předložené zprávě. (Nikdo se nehlásí.)

Nemá. Kdo tedy souhlasí se zprávou předsednictva Národního shromáždění o jeho činnosti a o činnosti výborů Národního shromáždění za dobu od poslední schůze, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji, zpráva je tedy schválena.

Přistoupíme k třináctému bodu pořadu, kterým je

13. Volba poslance Čeňka Procházky do výboru Národního shromáždění a zproštění posl. dr. Antonie Petrusové členství v komisi poslanců Národního shromáždění pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody.

Zprávu přednese soudružka Leflerová.

Mpř. NS Leflerová: Vážené soudružky a soudruzi, na začátku této schůze ověřilo Národní shromáždění platnost volby nově zvoleného poslance s. Čeňka Procházky, který zároveň složil ústavou předepsaný slib.

Podle čl. 57 odst. 2 ústavy je každý poslanec Národního shromáždění povinen pracovat v některém výboru Národního shromáždění. Předsednictvo Národního shromáždění v zájmu co nejlepšího využití odborných a pracovních zkušeností poslanců navrhuje, aby posl. Procházka, který je podnikovým ředitelem Elektrotechnických závodů Julia Fučíka v Brně, byl zařazen do průmyslového výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu.

Posl. dr. A. Petrusová, členka komise poslanců Národního shromáždění pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody, byla dne 25. října 1966 zvolena plénem Národního shromáždění členkou předsednictva NS a předsedkyní zdravotního výboru. Vzhledem k těmto náročným funkcím požádala o uvolnění z členství v uvedené komisi. Předsednictvo NS rozhodlo ve své schůzi dne 14. prosince 1966 předložit žádost posl. dr. Petrusové plénu NS a navrhuje uvolnit posl. dr. A. Petrusovou z členství v komisi poslanců NS pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Má někdo připomínku nebo jiný návrh? (Nikdo se nehlásí.)

Nemá. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem předneseným s. Leflerovou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh byl schválen.

Přistoupíme k čtrnáctému bodu pořadu, kterým jsou

14. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců.

Přihlášeni jsou dva soudruzi poslanci k přednesení interpelace, s. Závěta a s. Kratochvílová. Dávám slovo s. Závětovi.

Posl. Závěta: Soudruhu předsedo vlády, soudružky a soudruzi poslanci, ve své interpelaci chci poukázat na naléhavé a složité problémy související se zaměstnaností žen v hornickém okrese Karviná, které vystupují nyní v tomto svým charakterem extrémním okrese Severomoravského kraje do popředí a způsobují vážné disproporce, vyvolávají sociální nejistotu u značné části obyvatelstva a řadě rodin odnímají existenční perspektivu.

Příčiny komplikací v zaměstnanosti žen jsou obecně známé. Tato problematika byla již z celostátního hlediska posuzována i na půdě Národního shromáždění, některé náměty k jejich řešeni byly diskutovány i na stránkách denního tisku, jmenovitě Rudého práva. Obecně se potvrzuje, že na další vývoj zaměstnanosti žen mají vliv především nové hospodářské vztahy a v neposlední míře i opatření plynoucí z uplatňování nového zákoníku práce. Všechny tyto faktory mají pochopitelně svou platnost i v okrese Karviná. Jednalo-li by se pouze o jejich vlivy, pak by nebylo jistě třeba mimořádných zásahů pouze směrem k této oblasti.

Avšak situace v okrese Karviná je daleko složitější. Skladba jeho ekonomiky je jednostranně zaměřena na těžbu černého uhlí, koncepce téměř až do včerejška uvažovaly s jejím dalším intenzívním nárůstem. Na území okresu je silně zastoupen i hutní průmysl. Považuji za nutné poznamenat, že v minulosti zde byla řada závodů jiných sektorů, které byly v zájmu soustředění na výstavbu nových kapacit těžkého průmyslu zlikvidovány, mnohé z nich byly postiženy důlními vlivy a nebyly obnoveny. Právě v nich byl kdysi zaměstnán značný počet žen. Důsledkem toho je skutečnost, že kromě úzké a omezené oblasti terciární sféry nejsou zde téměř vůbec vhodná pracoviště pro ženy. Pokud jde o primární sféru, není v průmyslovém karvinském okrese šířeji rozvinuta.

V období posledních 5 let extenzívní způsob rozvoje těžby uhlí podnítil prudký nárůst zaměstnanosti v důlním průmyslu. Zvýšená potřeba mužských pracovních sil na Ostravsku nemohla být pro nedostatek těchto zdrojů zcela pokryta, a to ani organizovaným náborem, který si vyžádal pro nově získané pracovníky výstavbu nových měst Karviné, Havířova a Orlové.

Za tohoto stavu došlo k umísťování volných zdrojů žen i na ta pracoviště v těžkém průmyslu, která nejsou vhodná pro ženy a všude jinde jsou obsazována výlučně muži. Ačkoliv celková zaměstnanost žen v okrese Karviná je daleko pod celostátním průměrem - činí jen 30 %, zatímco celostátní průměr činí 45 % - je přímo v oblasti těžkého průmyslu zaměstnáno 11 000 žen. Není třeba zdůrazňovat, že značné části z nich se již letos dotknou opatření zákoníku práce.

V tomto období se již začínají též markantně projevovat nové tendence ve vývoji palivové základny a z nich plynoucí záměry omezit těžbu pevných paliv. Jen v loňském roce se snížil počet pracovníků na dolech v Karvinské části OKR o 3200 zaměstnanců, převážně živitelů rodin. Je nepochybné, že i v dalších obdobích bude trvat stagnace a bude docházet k soustavnému snižování počtu pracovních sil na dolech. Předpokládá se, že do r. 1970 poklesne tento počet na šachtách zhruba o 6000 - 8000 osob, mezi nimiž bude, podle současných znalostí, asi 1500 žen.

Tyto důsledky postihnou i mnohé stabilní mužské pracovníky. Jejich převodem do jiné výrobní sféry se sníží u nich podstatně dosavadní mzdy a tak bude omezen životní standard jejich rodin. To zcela jistě bude mít zpětný odraz ve zvýšené poptávce žen po pracovních příležitostech.

Celkovou situaci dokresluje, že v okrese Karviná bydlí 72 000 žen v produktivním věku, z nichž 40 000 je dosud v domácnosti. Podle průzkumu, který byl proveden formou ankety mezi ženami ve městech, hledá v okrese 4000 žen již delší dobu bezvýsledně zaměstnání, z toho pouze ve městě Havířově 2400 žen. Toto je ale neúplný výčet, poněvadž mnoho dalších žen upustilo od tohoto úmyslu pro jeho naprostou beznadějnost. Jsou mezi nimi i ženy s vyšší kvalifikací nebo kvalifikací orientovanou převážně na lehký průmysl.

Zejména po ukončení loňského školního roku vyvstaly v okrese Karviná mnohem intenzívněji než kdekoli jinde v našem státě potíže s umístěním dívek ukončivších základní devítiletou školu. Počet těchto dívek, které nelze již žádným způsobem zaměstnat, činí každoročně více než 1000. A to již není brán v úvahu značný počet dívek, které se podařilo umístit v jiných oblastech, zejména ve Východočeském kraji. Avšak ani s takovýmto řešením se není možno v budoucnu trvale smířit, jelikož odchodem dívek z okresu vyvstává pro množství mladých mužů v sídlištích biologická nerovnováha.

Tento stav v okrese Karviná je třeba považovat opravdu za velmi vážný. Stranické, státní a hospodářské orgány v tomto okrese však nečekaly pasívně pouze na pomoc shora. Již v minulých obdobích přijaly řadu účinných opatření k řešení zaměstnanosti. Základní z těchto opatření směřují především k tomu, aby zaměstnanost žen absolutně nepoklesla pod stav roku 1966. Soudruzi v okrese toho jistě dosáhnou, poněvadž vytvářejí pro ženy již odcházející z těžkého průmyslu nová pracoviště ve službách, které intenzívně rozšiřují za pomoci veškerých volných finančních zdrojů, a dále v obchodě. Kromě toho určili již možné objekty pro umístění nových žádoucích výrob, jichž je zde dostatek. Tím jsou ale jejich možnosti prakticky vyčerpány.

Zahájili proto jednání o možnostech umístění vhodných kapacit s pracovními příležitostmi hlavně pro ženy s některými oborovými ředitelstvími sektoru lehkého a spotřebního průmyslu, například se Svitem, Gottwaldov, Obchodními tiskárnami, Kolín, s Jabloneckou bižutérií, se Sfinxem, České Budějovice, s Oděvními závody, Prostějov apod. Konkrétních výsledků však v tomto ohledu nebylo docíleno, i když tyto snahy podporoval účinně i samotný Severomoravský krajský národní výbor.

Já osobně jsem toho názoru, že vzdor veškerému úsilí stranických a státních orgánů v okrese Karviná je nutno považovat jejich dosavadní opatření, i když byla podmíněna značnou iniciativou, pouze za dílčí. Nedoufám rovněž v brzké kladné výsledky jednání s oborovými řediteli o umístění jejich vhodných výrob v okrese Karviná, pokud tato jednání nebudou uskutečněna z přímého pověření vlády. Jediný účinný způsob řešení současné situace v okrese Karviná spatřuji v tom, aby vláda uložila získání nových kapacit pro tento okres se zaměstnaností žen, nejlépe vhodným uplatněním ekonomických nástrojů oblastní proporcionality, a zajistila pomoc a podporu oborových a centrálních orgánů převodem kapacit z jiných oblastí a případně dotacemi investiční výstavby.

Obracím se proto ve shodě s orgány okresu na předsedu vlády soudruha Lenárta s požadavkem, aby zabezpečil v tomto smyslu účinnou podporu vlády při komplexním řešení struktury výrobních sil v okrese Karviná, aby tak mohlo být dosaženo i odpovídajícího jeho dalšího rozvoje.

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji. Slovo má posl. Kratochvílová.

Posl. Kratochvílová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Ve svém volebním obvodu jsem se setkala v obci Hustopeče a Milotice s jedním problémem, který se týká i sousedního okresu Vsetín, obce Choryně. Na řece Bečvě u Teplic se má stavět přehrada a v rámci přípravných prací probíhá i jednání o odkoupení nemovitostí, které budou přehradou zatopeny. Dosud platná vyhláška č. 73 ministerstva financí ze dne 1. dubna 1964 o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí již zastarala, protože zaváděním nových forem řízení v našem národním hospodářství se mění i podmínky pro ohodnocování nemovitostí. Předpokládaný postup podle dosavadní vyhlášky v uvedeném případě vyvolává mezi občany nespokojenost, protože při stavbě nových domků museli by hodně doplácet, čímž se sníží celé rodině na několik let bez vlastního zavinění jejich životní úroveň.

Žádám proto ministra financí s. inž. Suchardu o přezkoumání vyhlášky č. 73 a její úpravu.

Kromě toho doporučuji zvážit, zda je správné ustanovení § 13 uvedené vyhlášky, podle něhož vyvlastnitel může poskytnout peněžitou náhradu v jiné podobné stavbě nebo ve stavebních prostředcích, nikoliv však novou výstavbou rodinného domku. V obcích, jichž se stavba přehrady týká, žijí totiž i starší lidé, kteří si kdysi sami postavili rodinné domky a nyní již nejsou schopni za poskytnutou peněžitou náhradu nebo stavební prostředky sami stavbu provést. Domnívám se, že v takovém případě by bylo spravedlivé, aby dostali náhradou nový domek i v takovém případě, když budou muset rozdíl mezi hodnotou odkoupeného a nově vystavěného rodinného domku doplatit. Vím, že jsou potíže se stavební kapacitou, ale myslím, že při realizování výstavby tak velkého vodního díla, jako bude přehrada u Hustopeče, nebude výstavba rodinných domků působit našemu národnímu hospodářství velké potíže, zvláště když se vezme v úvahu ta skutečnost, že členům JZD se stejné rodinné domky postaví a část bytové výstavby se bude realizovat umístěním do nejbližších městských sídlišť.

V celém našem právním řádě, ve všech zákonech a ve všech vyhláškách se vždy promítá ústavní zásada rovnosti všech občanů před zákonem, zatímco vzpomenutá vyhláška ministra financí připouští různý systém při výkupu nemovitostí, a to podle povolání majitelů těchto nemovitostí, a právě tato nerovnost vyvolává nespokojenost mezi občany a předpokládám, že i z tohoto hlediska by měla být vyhláška přezkoumána.