Dovolte mi proto, abych z tohoto místa poděkovala naší komunistické straně, že již v usneseních XIII. sjezdu v červnu m. r. byl vytyčen úkol, cituji: "omezovat negativní vlivy na životní prostředí, zejména znehodnocování půdního povrchu, ovzduší a vody; zainteresovat na ochraně přírody a vytváření příznivého životního prostředí spolu s národními výbory, odbory i podniky, které ponesou morální a hmotnou odpovědnost za jeho narušování."

Potud citace. Dále bych chtěla poděkovat vládě, která neprodleně plnila toto stranické usnesení a pověřila Státní komisi pro techniku vypracováním návrhu zákona, který by zaručoval účinnou ochranu čistoty ovzduší místo dosavadních roztříštěných, a tudíž ve své podstatě neúčinných vyhlášek, usnesení atd.

Dnešním jednáním o předloženém vládním návrhu zákona je tedy díky porozumění a péči naší strany a vlády úspěšně zakončena první etapa a dovršeno úsilí našich občanů a poslanců po účinných opatřeních na ochranu čistoty ovzduší.

Soudružky a soudruzi, nebudu ve své zpravodajské zprávě rozvádět podrobně zdravotnické aspekty, proč bylo nutno přistoupit k řešení a zastavení znečišťování ovzduší. Tyto důvody jsme již slyšeli v mnoha vystoupeních poslanců při projednávání zákona o péči o zdraví lidu a i já sama jsem o nich obsáhle hovořila v plénu NS loni v březnu při projednávání zákona o péči o zdraví lidu. Není týdne, abychom o škodlivých účincích znečišťování ovzduší nečetli v denním tisku, neslyšeli v rozhlase a neviděli v televizi. Cituji několik titulků jen z Rudého práva za poslední měsíce, například: "Černé stíny životního prostředí" (RP 22. 2. 1967); "Znečištěné ovzduší hubí zemědělství" (RP 17. 1. 1967); "Exhalace - velký nepřítel krušnohorských lesů" (RP 20. 11. 1966); "Zamořené ovzduší způsobuje předčasné stárnutí" (RP 7. 9. 1966) atd. a mohla bych pokračovat hodinu, kdybych probrala veškerý náš tisk za poslední dobu.

Bylo by toho velmi mnoho a trvalo by to příliš dlouho, kdybych vám měla vypočítávat škodlivé následky a účinky všech zplodin, které jsou součástí prašných exhalací, mezi nimiž nechybí ani arzén, berylium, rtuť, olovo, a to v míře přesahující na některých místech přípustnou dovolenou míru, tedy látky vysoce toxické a mnohé z nich i prokazatelně rakovinotvorné. Toto není jen problém náš, ale problém všech civilizovaných zemí, a já jsem přesvědčena, že naši rozhodující činitelé byli a jsou informováni o škodlivosti těchto účinků na lidské zdraví a přírodu z povolaných úst vědců, kteří se těmito problémy zabývají.

Jak došlo k tomu, soudružky a soudruzi, že nám tato otázka narostla až do dnešních rozměrů? Pokud průmyslová výroba nepřesahovala určitou míru, příroda si sama pomohla a stačila regenerovat čistotu ovzduší. Teprve prudkým vzrůstem průmyslové výroby se stala otázka čistoty ovzduší naléhavou. V minulých letech byla však veškerá pozornost našeho národního hospodářství upřena k rozvoji a zvyšování výroby za každou cenu, jak o tom hovořil i soudruh ministr dr. Vlasák. Pod tímto zorným úhlem zůstalo v pozadí řešení narůstajícího znečišťování ovzduší v oblastech s vysokou koncentrací průmyslu. Marně léta poukazovaly jak zdravotní výbor NS, tak i ostatní výbory a zdravotnické orgány v krajích a městech na důsledky znečišťování, které se projevují na zdraví lidu, na vegetaci, na zvířatech a vůbec na celém životním prostředí. Současný stav je ten, že v mnoha krajích se problém znečišťování ovzduší stal problémem č. 1, o kterém musela jednat též všechna zasedání rad ONV v těchto ohrožených krajích; tím se stalo, že se tímto problémem začínaly zabývat intenzívně nejen zdravotnické, ale také hospodářské orgány a vláda - a sám předseda vlády s. Lenárt se zúčastnil osobně některých těchto jednání v krajích. Jsme si vědomi toho, že pro vládu nebylo lehké najít společného jmenovatele mezi snahami sféry výrobní a snahami volajícími po čistotě ovzduší. Po zvážení všech plus, to je zájmů výroby, a mínus, to je to, co tato výroba okolo ničí, se stal nakonec tímto společným jmenovatelem předložený návrh zákona.

Tolik k historii předkládaného návrhu zákona.

A nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi, abych přešla ke zdůvodnění navrhovaných změn k předloženému znění návrhu zákona, jež jsou součástí společné zprávy těch výborů, jimž byl návrh přikázán k projednání. Byly to výbory ústavněprávní, výbor NS pro národní výbory, průmyslový, investiční a zdravotní. Nebudu se zabývat všemi připomínkami výborů, jichž bylo velké množství, protože řada připomínek výborů, tak jak jsou uvedeny ve společné zprávě, byla navrhována v zájmu lepší srozumitelnosti, a jsou tudíž jasné. Zdůvodním jen ty nejpodstatnější a současně i vysvětlím, proč některé připomínky nemohly být po pečlivém zvážení zařazeny do společné zprávy.

Z popudu ústavněprávního a zdravotního výboru a se souhlasem dalších výborů se navrhuje ve společné zprávě pozměnit název zákona, a to místo "zákon o některých opatřeních k ochraně ovzduší", nazvat jej "zákon o opatřeních proti znečišťování ovzduší".

Změna je navrhována z těch důvodů, že jde o sankční předpis (poplatky a pokuty), zaměřené proti znečišťování; nový název také vylučuje určitý širší - zdravotnický - pohled, k němuž slova "ochrana ovzduší" nepochybně vedou, a který pak v zákoně aplikován není. Ochrana ovzduší patří především do působnosti ministerstva zdravotnictví a zdravotních orgánů, které jej chrání v rámci péče o zdravé životní prostředí.

Z iniciativy ústavněprávního výboru a výboru NS pro NV se navrhuje ve společné zprávě zpřesnit formulaci ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) z toho důvodu, aby se v budoucnu zabránilo rozporům a pochybnostem při aplikaci tohoto ustanovení, k nimž by se při původně navrhovaném znění v praxi bezpochyby docházelo; proto oba výbory navrhly nahradit nekonkrétní pojem "činnost směřující ke snížení" novou dikcí, která sleduje účel zákona, tj. "snížit znečištění na přípustnou míru".

Na návrh ústavněprávního a zdravotního výboru se navrhuje nové znění ustanovení § 3 odst. 1, které směřuje k tomu, aby bylo v zákonu přesně vyjádřeno, že poplatkem budou postihovány zdroje stacionární a ty zdroje, kde znečišťování ovzduší jde měřením zjistit. Bohužel nebude možno podle tohoto zákona postihnout exhalace na nádražích a volné trati, protože se nedá přesně zjistit, kolik paliva bylo spotřebováno; stejně tak nebude možno, postihnout podle tohoto zákona exhalace při provozu motorových vozidel. Protože jak exhalace způsobené při provozu na nádražích, tak i tzv. smog z provozu motorových vozidel se stávají velkým problémem, který tímto zákonem není prozatím řešen, vrátím se k této otázce ještě v závěru.

Výbor NS pro národní výbory navrhoval doplnění ustanovení § 7 v tom smyslu, že pokuty jsou ukládány na základě podnětů orgánů hygienické služby, Státní technické inspekce anebo na základě vlastního zjištění.

Tato připomínka nebyla zařazena do společné zprávy z tohoto důvodu, protože pak by muselo být v zákoně jmenovitě uvedeno, kdo všechno může dávat podněty k ukládání pokut - a to mohou být jak občané, tak i prokurátor, hygienická služba, národní výbory všech stupňů, soud, veřejná bezpečnost, JZD i hospodářské organizace atd.

Po zevrubné diskusi a z iniciativy všech výborů byla navržena úprava doplnit § 9 následující větou, která bude tvořit odst. 1: "Placením poplatků a pokut nesmí být ovlivňována cena výrobků a služeb."

Doplnění § 9 tímto ustanovením doporučovaly tedy všechny výbory. V podstatě jde o přesnější vyjádření myšlenky obsažené již ve vládním návrhu, a to v důvodové zprávě. Důvodová zpráva počítá s tím, že poplatky a pokuty budou placeny z hrubého důchodu. Tato vazba na hrubý důchod by však sama nestačila k tomu, aby placením pokut a poplatků nebyly ovlivňovány ceny.

Proto - především z hlediska životní úrovně obyvatel - trvaly všechny výbory na tom, že konkrétní ustanovení o vyloučení vlivu poplatků a pokut na ceny musí být řečeno přímo v zákoně a pokládají toto doplnění za zásadní věc. Všechny výbory dále požadovaly, aby v ustanovení § 11 odst. 1 a 2 byly zakotveny přesné částky výnosu poplatků přímo v zákoně, což je plně v souladu s důvodovou zprávou. Z podnětu výboru NS pro NV bylo nové znění odstavce 1 ještě zpřesněno a doplněno v tom smyslu, že jde o neplánované příjmy místních a městských národních výborů, jejichž obvod je postižen škodlivými následky znečišťování ovzduší.

V některých výborech byla diskuse o tom, zda má být v návrhu zákona ponecháno slovo "neplánované" příjmy, či zda tam má být uvedeno, že tyto příjmy jsou účelově vázány. Poté však bylo dosaženo dohody, že vázat je účelově by nebylo v souladu s připravovaným návrhem zákona o NV a že slovo "neplánované" již samo vyjadřuje, že těchto příjmů bude NV vždy využívat ve prospěch občanů svého obvodu.

Z iniciativy zdravotního výboru je navrženo nové znění ustanovení § 12 odst. d).

Nový text sleduje cíl, který ministerstvo lesního a vodního hospodářství na tomto úseku má, který však nebyl v zákoně vyjádřen, tj. zabezpečovat vědeckotechnický výzkum v oblasti čistoty ovzduší a sledovat v celosvětovém měřítku rozvoj technických zařízení proti znečišťování ovzduší. To znamená zodpovědnost za rozvoj výzkumu v této oblasti a dále za to, aby se celosvětově dosažené technické poznatky aplikovaly i u nás, ať již formou nákupu licencí či jinak.

Z iniciativy ústavněprávního, zdravotního výboru a výboru NS pro národní výbory je navrhováno doplnění ustanovení § 13 odst. 2 v tom smyslu, že Státní technická inspekce má organizacím především pomáhat v řešení technických anebo obdobných opatření, a v odst. 3 je navrhována změna, která má zakotvit povinnost orgánů nově zřizované Státní technické inspekce spolupracovat s orgány zdravotnickými, kterým je podle zákona č. 20/66 Sb. uložena péče o životní prostředí, a tedy i ochranu ovzduší.

Navrhovanými změnami jsou přesněji konkretizovány úkoly Státní technické inspekce.

V § 16, který obsahuje zmocnění pro vládu, navrhoval zdravotní výbor toto zmocnění vůbec vypustit, protože se domníval, že změnu ustanovení o přípustné míře znečišťování ovzduší podle § 1 a o výši přirážky podle § 2 by mělo provést vždy jen Národní shromáždění. Nakonec je doporučováno kompromisní řešení tak, jak je uvedeno ve společné zprávě a ponechává se zmocnění pro vládu, že může měnit přípustnou míru znečištění ovzduší uvedenou v příloze tohoto zákona. Věříme však, že vláda bude mít tendenci přípustné míry snižovat, protože je k tomu zavázána ustanoveními zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu.

V ustanovení § 19 se navrhuje stanovit účinnost zákona od 1. května 1967, aby byla zachována potřebná legisvakance. Z iniciativy průmyslového a investičního výboru NS se navrhuje upravit a doplnit přílohu A, C, D, E tak, jak je navrhováno ve společné zprávě; zejména doplnění přílohy A pokládám za velmi důležité. V nové doplňující poznámce je totiž vyřešena velice důležitá otázka počítání poplatků při vyšším počtu komínů na určitém území, která by v praxi mohla působit značné potíže. Ostatní doplnění se týkají zpřesnění výpočtu poplatků a pokut.

Samozřejmě všude tam, kde je uvedena "Ústřední správa vodního hospodářství", bude v novém zákoně nahrazena "ministerstvem lesního a vodního hospodářství".

Jak jsem již vpředu uvedla, ostatní návrhy na změny, uvedené ve společné zprávě, jsou celkem jasné a jsou navrhovány jednotlivými výbory v zájmu lepší srozumitelnosti. Potud ke společné zprávě výborů NS.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ráda bych se vrátila k některým problémům, o nichž jsem se již zmínila.

Chtěla bych znovu zdůraznit, že zákon, o němž právě jednáme, je prvním významným krokem k ozdravění našeho životního prostředí, k ochraně čistoty ovzduší.

Nejsou nám neznáma opatření jiných průmyslových zemí, ať jsou to již zákony nebo usnesení vlády, nařízení a podobná opatření zamezující znečišťování ovzduší; při srovnávání účinnosti těchto zahraničních norem však vysvítá, že náš návrh zákona, který je dnes předkládán Národnímu shromáždění, je propracován mnohem důkladněji, je důslednější a má celostátní působnost.

Je však třeba ještě si uvědomit dvě věci: jednak, že tímto naše úsilí pro ozdravění životního prostředí nesmí končit, protože na tomto úseku je ještě mnoho rušivých elementů, ať už je to hluk, znečišťování vod, radioaktivní látky atd. - a za druhé, i na úseku čistoty ovzduší stojíme tímto pouze na počátku, protože předloženým návrhem jsou zásadně řešeny jen pevné exhalace ze zdrojů stacionárních. Zbývá nám tedy do budoucna vyřešit problém znečišťování ovzduší, např. výfukovými plyny při provozu motorových vozidel a technicky zvládnout problém plynných exhalací, které tímto zákonem nejsou prakticky vyřešeny.

Domnívám se však, že bychom v budoucnosti měli spíše postupovat cestou prevence, nikoliv sankcemi: Například urychlit elektrifikaci našich drah a zejména odstranit parní lokomotivy z nádraží uprostřed velkých měst, zabránit vyfukování smogu při provozu motorových vozidel již při samotné výrobě motorových vozidel. Jednou z dalších cest, jak přispět a pomoci očistit ovzduší v průmyslových centrech, by měla být dokonalejší úprava používaného uhlí, k čemuž již v mnoha průmyslových zemích přistoupili. Rovněž vývoji a výstavbě atomových elektráren by se měla dát mnohem pronikavěji než dosud "zelená", a to nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska čistoty ovzduší, tedy ochrany zdraví člověka a ochrany přírody.

Jsem si plně vědoma nutnosti využívání stávajících surovinových zdrojů, které máme, především hnědého uhlí a proplástků při těžbě černého uhlí. Jsem si plně vědoma i stávající ekonomické situace v palivové základně, avšak přesto se domnívám a doporučuji, aby se otázkou palivové základny v našem národním hospodářství z těchto všech hledisek znovu zabývaly příslušné orgány vlády; problematika palivové základny je roztříštěna mezi mnoho resortů, je nekoordinovaná, jak o tom hovořil v průmyslovém výboru Národního shromáždění s. posl. inž. Proškovec. Použitím vhodného paliva bychom mohli vyřešit mnohdy i budování nákladných odlučovacích zařízení, které by tím odpadlo. Proto považujeme řešení palivové základny v souvislosti s projednáváním tohoto zákona za jeden z prvořadých úkolů, kterým by se měli zabývat naši vědečtí pracovníci a vládní orgány, poněvadž není snad na světě země, která by měla v palivové základně takové specifikum jako naše země. Rovněž doporučuji, aby v nejbližší době bylo již při výrobě motorových vozidel vyřešeno a zamezeno vylučování škodlivých plynů do našeho ovzduší, a prosím příslušné resorty, aby této otázce věnovaly náležitou pozornost. I tento problém je již v některých zemích vyřešen. Promiňte mi, že jsem trochu odbočila od tématu, které projednáváme, ale já se domnívám, že to s předloženým vládním návrhem souvisí a že je třeba si tyto souvislosti uvědomit. Chtěla bych ještě poznamenat, že naše hospodářské organizace se v posledních letech začaly vážněji zabývat problematikou zdravého životního a pracovního prostředí. Mají vypracovány vlastní plány konkrétních opatření, jak omezit únik pevných i plynných exhalací do roku 1970. Mohla bych uvést řadu příkladů z Ostravska, např. z NHKG, z Chemických závodů Dukla atd., z nichž vyplývá, že si závody uvědomují, že nesou spoluodpovědnost za vylepšování životního a pracovního prostředí občanů. Vždyť jde o vylepšování životního prostředí všech občanů, tedy i zaměstnanců podniků, a jsem přesvědčena, že jedině společným úsilím NV a hospodářských organizací je možno vytvořit předpoklady pro radostné a čisté životní prostředí bez této spolupráce těžko.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Závěrem mi dovolte, abych ještě jednou poděkovala naší straně a vládě za porozumění a péči o zdravé životní prostředí, které předložením tohoto návrhu zákona znovu dokumentovala, s tím, že se obracím se žádostí na zde přítomné členy vlády, aby otázka ozdravění našeho životního prostředí byla v budoucnosti řešena především cestou prevence a vědeckotechnického pokroku, jak jsem o tom hovořila vpředu; dále mi dovolte, abych poděkovala vám všem za aktivní pomoc při projednávání vládního návrhu zákona, hlavně pěti výborům NS, jakož i všem expertům, kteří byli členy pracovních skupin jednotlivých výborů, za účinnou pomoc a dobré rady při projednávání vládního návrhu zákona. Jako společná zpravodajka pěti výborů Národního shromáždění, to je ústavněprávního, pro národní výbory, průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro investiční výstavbu a stavebnictví a výboru zdravotního doporučuji plenárnímu zasedání NS schválit předložený zákon o opatřeních proti znečišťování ovzduší ve znění předložené společné zprávy výborů s účinností od 1. května 1967 a vyslovuji přesvědčení, že se zákon hned od počátku stane účinným pomocníkem v zabezpečování zdravého životního prostředí, čímž bude naplněno a realizováno jedno ze závažných ustanovení zákona o péči o zdraví lidu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Závodské. Nyní promluví posl. Škula.