Na péči o děti a o mládež a o
všestranný rozvoj jejich tělesných i
duševních schopností se v naší
společnosti podílí rodina i stát.
Na rodině spočívá hlavní váha
této péče. Zároveň je vsak
myšlenka společenské podpory a pomoci rodinám
s dětmi stálým rysem politiky naší
strany a vlády. Podíl společnosti na pomoci
rodinám s dětmi však nepředstavuje zdaleka
jen přímá pomoc poskytovaná ve formě
přídavků na děti, výchovného,
stipendií a jiných přímých
peněžitých příspěvků
účelově určených k pomoci rodinám
při péči o děti v různých
životních situacích. Kromě této
přímé pomoci rodinám s dětmi
je zde soustava dalších příspěvků
státu určená k péči o děti
ve společenských zařízeních,
jako jsou například jesle, mateřské
školky a dětské domovy. Úhrn příspěvků
rodičů v těchto a dalších zařízeních
zdaleka nekryje ani náklady na stravování.
K tomu přistupují jako jedna z forem pomoci rodinám
s dětmi některé slevy poskytované
z důvodu péče o děti. Jako nejvýznamnější
z nich uvádím slevy na dani ze mzdy. Pomocí
společnosti jsou i příspěvky státu
na stravování dětí ve školních
jídelnách, na ubytování studentů
ve studentských kolejích, bezplatné poskytování
učebnic a školních pomůcek.
Jen v těch směrech, které jsem naznačil,
představuje podíl společnosti v pomoci rodinám
s dětmi částku zhruba 15 miliard korun ročně;
z toho jen na přídavky na děti a na výchovné,
které má obdobnou povahu, připadá
částka 51/2 miliardy korun
ročně; 4 1/2 miliardy korun
činí slevy na dani ze mzdy.
Jestliže naše společnost na jedné straně
plní své povinnosti v péči o novou
generaci a poskytuje rodinám s dětmi účinnou
pomoc, pak také očekává, že rodiče
budou plnit své základní povinnosti v péči
o děti. Naprostá většina rodičů
to také skutečně činí.
Vyskytují se však přesto případy
zcela neodpovědného přístupu rodičů
k plnění základních povinností
v péči o děti, případy, kdy
rodiče naprosto nedostatečně pečují
o základní potřeby svých dětí,
o jejich výživu a ošacení. Přitom
je zřejmé, že v takových případech
se zpravidla zanedbávají i další zvláště
výchovná hlediska péče o děti.
Konečně se setkáváme i s jedinci,
kteří zřejmě zneužívají
přídavků na děti, jež zejména
u rodin s více dětmi představuji významný
příspěvek pro rodinu. O různých
takových případech mohou podat svědectví
zejména naše orgány péče o mládež
a soudy. Takový přístup má pak nepříznivé
důsledky nejen pro děti samotné a jejich
zdravý tělesný i duševní vývoj,
ale často i dlouhodobé nepříznivé
důsledky pro celou společnost.
Dalším projevem nedostatečné péče
a zájmu rodičů o dítě je soustavné
zanedbávání povinné školní
docházky dítětem. Zde se nepříznivé
důsledky mohou projevit zvlášť těžce.
Následkem je nedostatečná základní
příprava dítěte pro život, která
ztěžuje jeho další uplatnění
v životě i v zaměstnání. V krajních
případech, i když z celostátního
hlediska výjimečných, vede dlouhodobé
a opětované zanedbávání povinné
školní docházky až k tomu, že nám
vyrůstají negramotní a pologramotní
občané. Jak se má takové dítě
později stát plnohodnotným členem
společnosti, která prosazuje vědeckotechnickou
revoluci a v rámci kulturní revoluce chce vytvořit
nového člověka tvůrčím
způsobem myslícího a jednajícího
s občanskou uvědomělostí? Jak se můžeme
klidně dívat na to, jak nám v řadách
nejmladší generace vyrůstají jedinci,
kteří nebudou žít s námi, ale
vedle nás, přestože měli osobní
předpoklady a schopnosti dosáhnout stejného
vzdělání jako každý jiný.
Zanedbávají-li rodiče nebo jiní odpovědní
občané základní potřeby péče
o děti, péči o povinnou školní
docházku dětí, nebo zneužívají
dokonce přídavků na děti nebo i jiných
možností, které naše společnost
v péči o ně dává, jsou to naprosto
nežádoucí zjevy s vážnými
důsledky pro děti a pro společnost. Je třeba
používat všech možností k tomu, aby
k takovým zjevům nedocházelo, a to ani výjimečně.
Tolik bych chtěl říci k objasnění
důvodů, které vedly k tomu, že Ústřední
rada odborů jako orgán pověřený
řízením a správou nemocenského
pojištění a přídavků na
děti v souladu s jednáním ÚVKSČ
připravila v dohodě se zúčastněnými
orgány návrh zákona o některých
důsledcích zanedbávání péče
o děti a po projednání v širokém
připomínkovém řízení
jej předložila vládě.
Vládní návrh zákona o některých
důsledcích zanedbávání péče
o děti zdůrazňuje jako zásadu, že
přídavky na děti jsou účelově
určeny výhradně ve prospěch dětí.
V souladu s tím připouští převedení
výplaty přídavků na místní
národní výbor, jestliže při jejich
výplatě do rukou dosavadního příjemce
se tohoto účelu nedosahuje. Jsou tím míněny
především ty situace, o nichž jsem se
již zmínil, to je zanedbávání
základních potřeb péče o děti
ze strany rodičů nebo jiných odpovědných
občanů a zneužívání přídavků
na děti. Stejný postup je možný, když
dítě bez vážných důvodů
soustavně zanedbává povinnou školní
docházku. Výplata přídavků
do rukou pracovníka se opět obnovuje, byla-li zjednána
trvalá náprava.
Návrh na zastavení výplaty přídavků
a na její opětné obnovení podává
místní popřípadě obvodní
nebo městský národní výbor,
který ve spolupráci se školami a dalšími
orgány má nejlepší předpoklady
pro posouzení konkrétní situace, možnost
jednat s rodinou a také posoudit, jaké opatření
je vhodné.
O návrhu místního národního
výboru rozhodují stejně jako o jiných
otázkách dávek nemocenského pojištění
odborové orgány v závodech podle obecně
platných předpisů o nemocenském pojištění.
Tato působnost dává odborovým orgánům
v závodech také dostatečnou možnost
účinného výchovného zásahu.
Místní národní výbory jsou
povinny používat přijatých výplat
přídavků na děti, pro něž
byly určeny, zejména k úhradě nákladů
jejich školního stravování, ošacení
a obutí, popřípadě jiných nutných
potřeb pro ně. Z toho je dobře patrný
další cíl, který návrh sleduje:
zabezpečit takto aspoň zčásti péči
o základní potřeby dítěte tam,
kde rodiče své povinnosti neplní.
Zastavení výplaty přídavků
nesmí být sankcí vůči dítěti.
Společnost nemůže připustit, aby proto,
že otec nebo matka své základní povinnosti
neplní, byly postihovány děti samotné.
Přídavky na děti jsou určeny ve prospěch
dětí. V souladu s tím je třeba zajistit
i jejich použití ve prospěch dětí,
o které se rodiče, řádně nestarají
sami, a to tím spíše, že takové
děti jsou z hlediska společnosti sociálním
případem.
Je samozřejmé, že úprava musí
platit stejně pro přídavky na děti
v nemocenském pojištění pracovníků
jako pro přídavky na děti poskytované
ze sociálního zabezpečení družstevních
rolníků a pro výchovné k důchodům.
U těchto dávek budou však místní
národní výbory rozhodovat přímo
i o převedení výplaty.
Péče o děti není přitom pro
místní národní výbory novým
úkolem. Úkoly v péči o děti
jsou národním výborům uloženy
již jinými právními předpisy.
To platí i pro místní národní
bory. Navrhovaná úprava jen tedy navazuje na ty
úkoly, které už místní národní
výbory mají a které mají plnit zejména
za pomoci aktivistů.
Úprava předpokládá aktivní
iniciativu místních národních výborů
a jejich spolupráci se školami a odborovými
orgány v závodech. S místními národními
výbory při řešení těchto
otázek by však měly spolupracovat všechny
orgány, které se s případy zanedbávání
základních potřeb péče o děti
při své práci setkávají a v
neposlední řadě i jednotliví občané.
Společenská závažnost těchto
otázek vyžaduje, aby se jim věnovalo do budoucna
mnohem více pozornosti. Nebudeme-li tento problém
řešit dnes, mohli bychom později, snad za deset
let, stát před dalšími a mnohem obtížnějšími
problémy. Proto národní výbory a školy
se musí více než dosud těmito otázkami
zabývat v jejich celku a vzájemné souvislosti,
soustavně výchovně působit a není-li
možno docílit nápravy, použít těch
sankčních opatření, která náš
právní řád připouští.
Účel navrhované úpravy je především
výchovný: působit k tomu, aby rodiče
lépe plnili své základní občanské
povinnosti v péči o děti a aby tato péče
byla zabezpečena aspoň z části i tehdy,
když rodiče své povinnosti v péči
o děti zanedbávají. Je ovšem třeba
pamatovat na to, že výchova občanů je
trvalým procesem.
Při přípravě a projednávání
návrhu to byly zejména národní výbory,
které zdůrazňovaly potřebu takové
úpravy a dožadovaly se jejího urychleného
uskutečnění; proto předpokládáme,
že národní výbory při jejím
uskutečňování své úkoly
splní.
Závěrem bych chtěl zdůraznit toto:
bezprostřední příčina uvedených
nedostatků spočívá především
v nedostatečném společenském uvědomění
a v kulturní úrovni některých občanů.
Z hlediska širších souvislostí bude proto
třeba prohlubovat činnost v oblasti politickovýchovné
práce, odstraňovat nedostatky v konkrétní
práci s lidmi a soustředit úsilí všech
orgánů, které při jejich odstraňování
mají působit. Proto opatření sledovaná
vládním návrhem zákona o některých
důsledcích zanedbávání péče
o děti nemohou sama o sobě tyto nedostatky vyřešit.
Mohou však významnou měrou přispět
k jejich postupnému odstraňování.
Proto doporučuji, aby plénum Národního
shromáždění vládní návrh
zákona o některých důsledcích
zanedbávání péče o děti
projednalo a schválilo.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Paškovi. Promluví zpravodajka posl. Míková.
Posl. s. Míková: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci! Ústava Československé
socialistické republiky v článku 26 hovoří
o vztahu státu a rodiny a konstatuje, ze stát a
společnost pečují o to, aby rodina byla zdravým
základem rozvoje mládeže. Rodinám s
více dětmi poskytuje stát zvláštní
úlevy a podporu.
Zájem o dítě musí být daleko
více zdůrazněn a obsažen prakticky v
každém celospolečenském rozhodnutí
o opatření. I když tomu tak je - a to je nesporná
síla v samých základech naší
společnosti -, přece jen v minulých letech
jsme nedokázali zvládnout problematiku ohrožených
a postižených dětí, což nyní
silně pociťujeme.
Některé otázky pomáhá řešit
zákon o rodině. Především je
to celkový pohled na rodičovství, na práva
a povinnosti rodičů, na jejich poslání
a odpovědnost.
Rodina je základem společnosti a tato jí
má věnovat mimořádnou pozornost. Rodiče,
kteří neplní řádně své
povinnosti vůči svým dětem, mohou
být v rodičovských právech omezeni
nebo dokonce při jejich hrubém zneužívání
i zbaveni. Je přitom zajímavé, že při
neplnění pracovních povinností dochází
všude k finančnímu postihu, ale zatím
neznám případ, že by k stejnému
opatření bylo přistoupeno při zanedbávání
péče o děti. A přitom je tato skutečnost
pro společnost mnohem nebezpečnější,
protože se to dotýká budoucnosti společnosti,
tj. dětí. Stoupající rozvodovost,
sebevražednost v mladých a nejmladších
ročnících, alkoholismus, znepokojující
delikvence mládeže, opuštěné a
zanedbané děti-to jsou některé z nejznámějších
jevů, jež jsou také průvodním
jevem vnitřních změn, kterými každá
společnost, zvláště vyspělá,
nyní prochází.
Protože vnitřní sily rodiny často nestačí
zvládnout-a ani mnohdy nemohou - řízení
složitých otázek výchovy dětí
a mládeže, na niž působí mnoho
faktorů i mimo rodinu, musí přebírat
spoluodpovědnost za zdárný a zdravý
růst mladé generace sama společnost, nemá-li
se vzdát zájmu na své kvalitní budoucnosti.
Moderní společnost je společností
organizovanou a institucionalizovanou, musí vytvářet
a vytváří orgány a organizace, jež
touto péčí pověřuje k odstranění
těchto nepříznivých jevů. Tato
péče je Však prozatím roztříštěna
na řadu resortů a orgánů, pro něž
je často pouze okrajovou záležitostí
pro jiné důležitější věci,
které mají zajišťovat, a postrádá
stále dobře fundovanou základnu.
Svou úlohu zde sehrává několik partnerů,
ale každý plní pouze část. Nejvýznačnější
roli by však měly sehrát národní
výbory, jak vyplývá i z navrhovaného
zákona o některých důsledcích
zanedbávání péče o děti.
Ano, jsou zde orgány péče o děti při
ONV, jsou při odboru školství a kultury. Rozsah
pravomocí těchto orgánů, možností
zásahu a zvláště pak jeho personální
vybavení (jedna sociální pracovnice na 50
000 obyvatel) nemohou zdaleka dostát všem nárokům
na ně kladeným.
Jejich úkolem by měl být aktivní zásah
postihující komplexně všechny příčiny
a složky narůstajícího ohrožení
dítěte s konečným cílem odstranit
a zachovat dítěti zdravý vývoj. Pokud
se však z malých případů nestanou
nejkřiklavější případy,
potud se často nezasahuje. A pak nejčastějším
zákrokem je návrh soudu na ústavní
výchovu - dítě se umístí do
dětského domova a tím případ
končí. To je však málo. Kdyby však
v době, kdy dítě ústav opouští,
bylo dítě uvedeno do života, citlivě
se mu pomáhalo řešit začlenění
do společnosti, ušetřilo by se mnoho subjektivních
bolestí a objektivních komplikací. A to nehovořím
o častějších zákrocích,
kdy se dítě do ústavu ani nedostane. Dítě
pak střídá velmi často domovy a v
domovech se střídají často i vychovatelé.
Dítě však potřebuje být milováno,
aby samo mohlo milovat. Je tak těžké navázat
trvalé citové vztahy mezi dítětem
a dospělým člověkem.
Nová právní úprava dává
podklad pro to, aby rodičům zanedbávajícím
základní péči o děti a hlavně
když dítě zanedbává školní
docházku, byla výplata rodinných přídavků
zastavena a převedena tomu, u něhož jsou záruky
řádného použití. Rozhoduje odborová
organizace na závodě na návrh národního
výboru.
Bylo by snad jednoduché dát návrh na odnětí
přídavků; důležité však
je, aby byla přijata preventivní opatření
předtím. To se týká školy, NV,
důvěrníka péče o mládež
nebo závodu. Sdružení rodičů
a přátel školy pořádá
přednášky a university pro rodiče. Zúčastňují
se jich však většinou ti, kteří
se o děti starají a nemají s nimi žádných
výchovných potíží. Ale rodiče,
pro které je to hlavně určeno, tam nikdo,
ani osobním pozváním nedostane.
Při návštěvách v rodinách
to dopadá často tragicky - prostě ten, který
jedná v zájmu dětí, je mnohdy z rodiny
vykázán hrubým způsobem. Školy
i národní výbory jsou často ve své
dobré snaze bezmocné. Rodiče často
za celý rok do školy nepřijdou ani na pozvání
MNV.
Snad by zde měla uplatňovat větší
vliv odborová organizace tam, kde jsou rodiče zaměstnaní.
Při závodních výborech jsou ustaveny
komise pro děti. Jaká je vlastně jejich náplň?
Na koupení kolekcí na vánoce a zajištění
prázdninové rekreace? V tom by neměla být
podstata - hlavním cílem by měla být
výchova k odpovědnému rodičovství.