Podnětem k úpravě předpisů
zákona o důchodové dani družstevních
a jiných organizaci jsou především zásady
pro uplatnění zdokonalené soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství
ve výrobním a spotřebním družstevnictví
formou hmotné zainteresovanosti na hrubém důchodu,
na nichž se usnesly oba svazy družstev. Tyto zásady
vláda projednala a schválila na své schůzi
dne 27. července 1966. Na jejich základě
vypracovalo ministerstvo financí návrh zásad
důchodové daně družstevních a
jiných organizací, které byly projednány
ve výboru Národního shromáždění
pro plán a rozpočet, ve výboru pro národní
výbory, v ústavněprávním výboru
a ve výboru pro potravinářský a spotřební
průmysl, obchod, místní hospodářství
a spoje.
S přihlédnutím k připomínkám,
které byly vzneseny při projednávání
zásad, ministerstvo financí vypracovalo návrh
zákona, který projednalo v širokém připomínkovém
řízení s oběma Ústředními
svazy družstev, s Ústřední radou družstev
a dalšími zainteresovanými resorty, s předsedy
krajských národních výborů
a prostřednictvím finančních odborů
krajských národních výborů
se 63 okresními národními výbory.
Návrh byl projednán a dohodnut též v
komisi pro koordinaci hospodářskoprávních
předpisů.
Návrh, který je dnes projednáván v
plenárním zasedání Národního
shromáždění, byl schválen ve
schůzi vlády dne 16. listopadu t. r.
Předložený vládní návrh
zákona v podstatě odpovídá zásadám,
které byly projednávány ve výborech
Národního shromáždění
v září letošního roku. Bylo v
něm také vyhověno doporučením,
které výbory přijaly. Pouze v jediném
bodě neodpovídá vládní návrh
projednávaným a schváleným zásadám,
a to v otázce dodatkových odvodů z prostředků
neoprávněně získaných nedodržováním
cenových předpisů. Zásady počítaly
s tím, že zákon o důchodové dani
bude tyto dodatkové odvody upravovat. Při zpracování
paragrafovaného znění zákona však
doporučila komise pro hospodářskou legislativu,
aby tyto dodatkové odvody v zákoně o důchodové
dani družstevních a jiných organizací
upravovány nebyly. K tomuto doporučení vedla
skutečnost, že odvody z prostředků neoprávněně
získaných jsou pro všechny socialistické
organizace již upraveny jednotně ve vyhlášce
Státní komise pro finance, ceny a mzdy č.
8/1966 Sb. o tvorbě, kontrole a statistice cen. S tímto
názorem, upravovat cenovou problematiku v jediném
předpise, který se nyní - po připravované
novelizaci - bude výslovně vztahovat i na družstevní
organizace, je možno souhlasit.
Důchodová daň družstevních a
jiných organizací doplní tak ostatní
ekonomické nástroje finanční politiky,
které budou od 1. ledna 1967 uplatňovány
v řízení našeho hospodářství.
Formou důchodové daně bude tedy zajištěno,
že výrobní a spotřební družstva
a ostatní subjekty uvedené v návrhu projednávaného
zákona budou přispívat částí
svých hospodářských výsledků
ke krytí celospolečenských potřeb.
Pouze pro úplnost dodávám, že u poplatníků
této daně budou doplňujícími
finančními nástroji ještě i stabilizační
odvody (k zabránění nežádoucího
růstu mezd), a to podle speciálních předpisů
o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje
národního hospodářství ČSSR
a dodatkové odvody z prostředků neoprávněně
získaných nedodržováním, respektive
porušováním cenových předpisů,
jak jsem o tom mluvil již dříve.
Tím bude zajištěno vytvoření
stejných ekonomických podmínek jako u státních
hospodářských organizací i pro družstevní
a ostatní organizace nestátního charakteru,
které se zabývají hospodářskou
činností.
Změny v dosavadním systému důchodové
daně družstev a jiných organizací se
především týkají těch
subjektů daně, u nichž bude od 1. ledna 1967
uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém
důchodu, tj. u výrobních a spotřebních
družstev, o podniků Svazů družstev, u
podniků Ústřední rady družstev
a společných družstevních podniků.
Konstrukce hrubého důchodu bude u těchto
družstevních organizací obdobná jako
u státních hospodářských organizací
s tím, že při stanovení základu
daně bude plně přihlédnuto ke specifickým
podmínkám vnitrodružstevních vztahů
(zejména u odvodů jednotlivých družstev
ze základních prostředků, ze zásob
a úroků z úvěrů odváděných
svazům družstev do fondu dlouhodobého úvěru,
popřípadě do fondu vzájemného
úvěrování).
U ostatních organizací, jejichž podíl
na výnosu důchodové daně družstev
představuje asi 2 % a u nichž zůstává
jako dosud základem daně bilanční
zisk, se na sazbách, na výpočtu a odvodu
daně ničeho nemění.
Vzhledem k tomu, že zásady zákona byly, jak
jsem již uvedl, projednány v příslušných
výborech Národního shromáždění,
upozorním v dalším výkladu zejména
na změny a doplňky, k nimž od projednávání
zásad došlo a které jsou vtěleny do
návrhu zákona.
1. U výrobních družstev bylo upuštěno
od zvýšení daně o přirážku
z maloobchodního obratu všech prodejen družstev
ve městech. Hrubý důchod dosažený
těmito prodejnami je součástí hrubého
důchodu družstev.
Jen pro samostatné obchodní podniky Svazu výrobních
družstev ÚVA a SLOVAKIA byly stanoveny sazby daně
z hrubého důchodu ve stejné výši
jako pro odvody u podniků vnitřního obchodu,
tj. 30 %. Byly tak vytvořeny stejné ekonomické
podmínky pro obchodní podniky svazu výrobních
družstev, jaké jsou u podniků vnitřního
obchodu podle článku 1, odst. 1, písm. b)
rámcových podmínek hospodaření
podniků.
2. V důsledku rozhodnuti Ústřední
rady družstev, že její podniky budou rovněž
hmotně zainteresovány na hrubém důchodu,
byla i pro její podniky stanovena sazba 14 % (jako u spotřebních
družstev). V zásadách byl původně
jako základ daně předpokládán
zisk.
3. U společných družstevních podniků,
u nichž se vychází z toho, že budou vznikat
zejména sdružováním jednotných
zemědělských družstev a státních
statků, počítalo se ze ziskem jako základem
daně. V souladu s přijatými zásadami
zdokonalené soustavy řízení v zemědělství
bude u těchto podniků také uplatněna
hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu.
Různost ekonomických podmínek a od nich i
odvislá výše rentability podle druhu činnosti
těchto podniků si vyžádaly v návrhu
zákona stanovení tří diferencovaných
sazeb daně z hrubého důchodu, a to:
a) | pro podniky se zemědělskou činností (výroba vajec, drůbežího masa apod.) | 8 % |
b) | pro podniky, u nichž hlavní činností bude prodej výrobků (zemědělských i jiných) obdobně jako u podniků spotřebních družstev | 14 % |
c) | pro podniky s nezemědělskou výrobou (například pro výrobu stavebního materiálu) | 16 % |
obdobně jako u podniků místního hospodářství a výrobních družstev. |
4. Poněkud podrobněji se zmíním o
zdaňování zájmových složek
dobrovolných společenských organizací,
jako jsou myslivci, zahrádkáři, včelaři,
rybáři a konečně i hospodářská
zařízení některých tělovýchovných
jednotek.
Daň budou odvádět jen místní
organizace jako celek a jen tehdy, budou-li provozovat hospodářskou
činnost na společný účet pro
cizího odběratele. Tedy například:
a) u mysliveckých sdružení budou zdaňovány
čisté zisky z prodeje odchycené a odstřelené
zvěre, to znamená z tržeb snížených
o všechny náklady vynaložené na tuto činnost.
Zisky z jakékoliv jiné činnosti dani nepodléhají.
b) U základních organizací rybářů
podléhají dani jen zisky z hospodářské
činnosti provozované právě za účelem
dosažení zisku. Je to např. prodej vypěstovaných
rybích plůdků a sádí. Pokud
pěstují plůdky a sádě pro zarybnění
vlastních vod (vodních ploch, které spravuji),
ne za účelem prodeje, nepodléhají
dani takto dosažené zisky.
c) U zahrádkářů a včelařů
podléhají dani zisky z prodeje sadby, semen, popřípadě
vyrobeného zahradnického nebo včelařského
nářadí a náčiní, z lisování
ovoce a z výroby ovocných vín pro nečleny
organizace a tak podobně. Nebudou tedy této dani
podléhat jednotliví členové místních
organizací.
Obdobně tomu bude i u tělovýchovných
jednot. Na vysvětlenou chci uvést, že dani
budou podléhat jen zisky z hospodářské
činnosti podniků nebo zařízení
zapsaných do podnikového rejstříku.
Tyto organizace nakupuji materiál potřebný
pro svou výrobní činnost tak jako ostatní
výrobní podniky za velkoobchodní ceny, tj.
za ceny bez daně z obratu. Budou odvádět
daň ze zisku docíleného z této výrobní
činnosti nebo odbytové činnosti, popřípadě
i dalších činností, pokud je budou provádět
pro cizí zákazníky.
Je proto správné, aby tato specifická hospodářská
zařízeni tělovýchovných jednot,
jejichž činnost je obdobná činnosti
podniků místního hospodářství
a výrobních družstev, měla i vůči
státnímu rozpočtu stejné povinnosti.
Všechny ostatní tělovýchovné
jednoty, které nemají anebo nebudou mít takové
podniky anebo hospodářská zařízení,
nebudou podléhat daňové povinnosti. Zůstává
pro ně i nadále v platnosti osvobození od
daně z výnosů dosažených ze sportovní
činnosti, tj. ze vstupného, dále z provozu
sázkových kanceláří, z ubytovacích
a stravovacích zařízení. Rovněž
pro účelová zařízení
Ústředního výboru Československého
svazu tělesné výchovy platí i nadále
osvobození od placení této daně.
5. Vyměřování, kontrolu a správu
daně budou provádět finanční
odbory okresních národních výborů,
jejichž příjmem tato daň bude. Přitom
vyšší (nadplánové) odvody daně
budou doplňkovými zdroj i národních
výborů pro fondy rezerv a rozvoje.
I místní národní výbory budou
zainteresovány na výnosu důchodové
daně družstevních a jiných organizací,
a to procentním podílem, který určí
okresní národní výbor. Tento podíl
bude určován buď podle průměru
mzdových fondů místních provozoven,
nebo podle výše maloobchodního obratu obdobně,
jak tomu bude u příspěvků odváděných
místním národním výborům
podniky oborově řízenými.
6. Dále bylo navrhováno, aby národní
výbory měly v zájmu rozvoje služeb možnost
poskytovat družstvům ze svých prostředků
příspěvky na činnost pro ně
z hlediska rentability nevýhodnou, avšak pro uspokojování
potřeb obyvatelstva žádoucí.
Chci upozornit, že v metodických pokynech SPK a MF
pro vypracování státního prováděcího
plánu na rok 1967 pro národní výbory
je stanoveno, že doplňkovými zdroji národních
výborů jsou mimo jiné i docílené
vyšší, nadplánové příjmy
národních výborů, a tudíž
i vyšší příjmy na důchodové
dani družstevních a jiných organizací.
Z těchto doplňkových zdrojů budou
moci národní výbory případné
dotace poskytovat.
V těchto pokynech je dále stanoveno, že i místní
národní výbory budou zainteresovány
na výnosu důchodové daně podle výše
procentního podílu stanoveného okresním
národním výborem. Tím je zajištěno,
že vyšší příjmy z těchto
podílů budou u místních národních
výborů rovněž doplňkovými
zdroji, jejichž zůstatek budou MNV převádět
do fondu rezerv a rozvoje. Z těchto prostředků
budou moci MNV v případě potřeby poskytovat
dotace, a to obdobně jako okresní národní
výbory.
Vedle toho ovšem svazy výrobních a spotřebních
družstev budou v rámci redistribuce odvedených
prostředků řešit v nutných případech
různost rentability jednotlivých družstev,
pokud je zapříčiněna nestejnou úrovní
cen, respektive jinými příčinami od
družstva neodvislými.
7. Do návrhu zákona je promítnuto doporučeni,
aby spotřební družstva nemusela odvádět
přirážku k dani ve výši 0,3 % z
maloobchodního obratu prodejen stavebnin, aby tak byl zvýšen
hmotný zájem na zlepšení zásobování
obyvatelstva stavebním materiálem.
8. Ministerstvo financí neuvažuje o tom, vydat k zákonu
o důchodové dani družstevních a jiných
organizací prováděcí předpisy
formou vyhlášky. Ustanovení zákona jsou
proto poměrně podrobná. Takové doporučení
vzešlo při loňském projedná-
vání zákona i z komise pro koordinaci hospodářskoprávních
předpisů.
Pro zachování jednotné praxe finančních
odborů národních výborů při
výkonu kontrolní funkce vydá ministerstvo
financí pro tyto orgány jen interní směrnice,
jejichž hlavni ustanovení jsou součástí
zvláštní zprávy ministerstva financí,
kterou všichni poslanci Národního shromáždění
obdrželi.
Formulace návrhu zmocnění pro ministerstvo
financí v § 15 zákona je odůvodněna
tím, aby mohly být pružně prováděny
nutné, ale z hlediska věcného nepodstatné
změny, zejména v jednotlivých konkrétních
případech.
Proto se navrhuje, aby ministerstvo financí mohlo:
a) upravit způsob a lhůty pro placení daně
podle event. nově vzniklých podmínek, například
ve vztahu k místním národním výborům
apod.;
b) zajistit, aby nedošlo k dvojímu zdanění,
například při sloučení dvou
družstev, kdy zanikající družstvo je zdaněno
za dobu do dne zániku, ale jeho hospodářské
výsledky se stanou součástí hospodářských
výsledků družstva přejímajícího,
kde by byly znovu zdaněny;
c) zajistit, aby při zdaňování výsledků
hospodářské činnosti cizozemského
poplatníka na území ČSSR byla respektována
i hlediska reciprocity.
9. Finanční dosah nové úpravy zákona
o důchodové dani družstevních i jiných
organizací je tento:
Novou. konstrukcí daně, v jejímž odvodu
z hrubého důchodu je zahrnuto i pojistné
nemocenského pojištění, které
se až dosud odvádělo Ústřední
radě odborů, se příjmy národních
výborů zvýší v roce 1967 asi
o 259 mil. Kčs. Další zvýšení
příjmů národních výborů
představují i stabilizační odvody
zhruba ve výši 123 mil. Kčs, takže jejich
příjmy se vcelku zvýši zhruba o 382
mil. Kčs.
Při celkovém porovnání - dnešní
daň spolu s odvody pojistného nemocenského
pojištění a daň podle navrhovaného
zákona - projevuje se snížení příjmů
vůči státnímu rozpočtu zhruba
o 158 mil. Kčs. Je to především důsledek
úpravy velkoobchodních cen k 1. lednu 1967, neboť
družstevní organizace budou nakupovat za zvýšené
velkoobchodní ceny.
Doporučuji jako zpravodaj, aby vládní návrh
zákona o důchodové dani družstevních
a jiných organizací, který jste obdrželi
jako tisk č. 101, a změny uvedené ve společné
zprávě výborů ústavněprávního,
pro národní výbory, pro plán a rozpočet
a pro potravinářský a spotřební
průmysl, která vám byla předána
jako tisk č. 106, byl Národním shromážděním
schválen.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
zpravodaji posl. Černému. Zahájíme
rozpravu. Kdo se soudružky a soudruzi hlásí
do rozpravy? Poslankyně Kulíčková.
Posl. Kulíčková: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci. Dovolte mi, abych ve svém diskusním příspěvku
při projednávání vládního
návrhu zákona o důchodové dani družstev
a jiných organizací se trochu šíře
zabývala činností výrobních
družstev, která zaujímají v našem
národním hospodářství své
důležité a opodstatněné poslání.
Proto také na nedávném V. sjezdu výrobních
družstev ocenil president republiky záslužnou
činnost družstev při výstavbě
socialistické společnosti udělením
Řádu republiky.
V našem státě je v současné době
418 výrobních družstev, v nichž pracuje
137 000 členů a celkový objem výkonů
v hospodářské činnosti dosáhl
v loňském roce 5,5 mld Kčs. Hlavním
rozvojovým úkolem našeho výrobního
družstevnictví jsou služby pro obyvatelstvo,
které dosáhly výkonů za 1,527 mld
Kčs a podílejí se na celkovém objemu
činnosti 26 %. Na Slovensku rozvíjejí činnost
102 výrobní družstva, v nichž pracuje
téměř 29 000 členů, a podíl
Slovenska dosáhl v r. 1965 21,5 % z celkové družstevní
činnosti při značném růstu
zaměstnanosti a rychlém rozvoji oboru služeb.
Záslužnou činnost vyvíjí naše
výrobní družstevnictví při rozvoj
i výroby v družstvech invalidů, neboť
se zde dostává lidem se změněnou pracovní
schopností pocitu platných a rovnoprávných
členů naší společnosti a nakonec
i opětné pracovní zapojení pomáhá
při rehabilitaci. Svaz čs. invalidů předal
v r. 1965 své provozovny výrobním družstvům
i s 3000 pracovníky většinou v těžké
invaliditě.
Výrobní družstva obstarávají
především služby a zakázkovou výrobu
v souladu s potřebami společnosti a s požadavky
obyvatelstva. V posledních letech se každoročně
zvyšuje objem služeb poskytovaných obyvatelstvu
v průměru o 15 % a jsou to především
služby pro motoristy, výroba prádla, oděvů,
nábytku, obuvi a montáže ústředního
topení v rodinných domcích.
Kromě služeb doplňují naše družstva
i výrobu národního průmyslu, zejména
v doplňkovém sortimentu, ve výrobě
víceúčelových zařízení,
v technických a módních novinkách,
v dárkových a upomínkových předmětech,
tedy v takovém zboží, které je určeno
pro vnitřní trh, pro vývoz i pro mimotržní
spotřebu. Zcela výjimečné postavení
má ve výrobním družstevnictví
tradiční lidově umělecká a
uměleckořemeslná výroba, která
již dosáhla významných úspěchů.