Ministr zahraničních věcí s. David:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Po projednání v ústavně právním
a zahraničním výboru je nyní předkládán
ke schválení pléna Národního
shromáždění návrh zákona
o cestovních dokladech. Tímto zákonem a prováděcí
vyhláškou budou nahrazeny dosavadní předpisy,
obsažené v několika zákonech a nařízeních,
především v zákonu o cestovních
pasech z roku 1949. Nová úprava povede tudíž
ke sjednocení a k větší přehlednosti
předpisů, týkajících se pasových
otázek československých občanů
a nevyžádá si zvýšených
finančních nákladů.
Hlavním důvodem k vydání nového
zákona je však skutečnost, že dosud platný
zákon o cestovních pasech z r. 1949 již neodpovídá
současné situaci a potřebám. Široký
rozmach všestranných vztahů se socialistickými
zeměmi, stále rozvětvenější
vztahy s rozvojovými zeměmi, rozšiřování
styků s kapitalistickými státy, aktivní
účast ČSSR v mezinárodních
organizacích, to vše spolu se zvyšující
se životní úrovní našeho obyvatelstva
vedlo v posledních letech k rychlému růstu
cest československých občanů do zahraničí,
ať služebního charakteru nebo v rámci
mezinárodní turistiky či za účelem
návštěv známých a příbuzných
v zahraničí. Například v loňském
roce vycestovalo do socialistických zemí asi 1 170
000 a do kapitalistických států 143 000 našich
občanů.
Uvedené cifry ukazují na zejména velký
rozmach cestovního ruchu se socialistickými státy.
Proto také v uplynulých letech sjednala Československá
socialistická republika s téměř všemi
evropskými socialistickými státy dohody o
zrušení vízové povinnosti při
soukromých cestách, dohody o pohraničním
či krátkodobém turistickém ruchu,
případně široké dohody o zrušení
vízové povinnosti a rozvoji cestovního styku.
Kromě pasů počaly se zavádět
pro cesty do socialistických států i jiné
cestovní doklady, zejména přílohy
k občanskému průkazu, čímž
se cestovní formality značně zjednodušily.
Tento vývoj je nepochybně pozitivní. Je v
plném souladu s naší zahraničněpolitickou
linií a přináší prospěch
z hlediska výměny poznatků a zkušeností
v oblasti hospodářství, vědy, techniky,
kultury, umění a sportu, umožňuje uspokojování
stále rostoucích požadavků našich
občanů v oblasti zahraniční turistiky
a rekreace a vede k upevňování přátelství
mezi národy. Masové vydávání
cestovních dokladů čs. občanům
je výrazem pevnosti našeho socialistického
státu a morálněpolitické jednoty a
vyspělosti našich občanů.
Nová situace ve výjezdech čs. občanů
do zahraničí a zkušenosti z dílčích
úprav a opatření si vynutily právní
úpravu vydávání cestovních
dokladů. Vládní usnesení č.
1026 z 29. října 1962 o schválení
úprav jednotlivých úseků právního
řádu uložilo proto vypracovat nový zákon
o cestovních dokladech, jehož návrh je nyní
předkládán.
Návrh nového zákona upravuje jednotně
zásady pro vydávání cestovních
dokladů a uvádí podmínky, za kterých
se může občan v cizině zdržovat.
Podle § 1 může československý občan
překročit hranice jen s platným čs.
cestovním dokladem. Přitom § 4 návrhu
zákona opouští dosavadní zásadu,
že na vydání cestovního dokladu není
právního nároku a stanoví pouze důvody,
pro které může být vydání
cestovního dokladu odepřeno. Na rozdíl od
dosavadního stavu, kdy nebylo nutné občanům
důvody zamítnutí oznamovat, bude je třeba
podle nového zákona sdělovat.
Výhodným pro občany je § 3 návrhu
zákona, který stanoví, které orgány
cestovní doklady vydávají a jejich platnost
rozšiřují, resp. prodlužují. Prováděcí
předpisy k tomuto paragrafu převezmou ustanovení
dosavadního vládního nařízení
č. 66/63 Sb., podle něhož vydává
ministerstvo vnitra a orgány jím zmocněné
všechny cestovní doklady kromě všech pasů
diplomatických a dále služebních pasů,
které jsou určeny pro pracovníky zahraniční
služby. Výhoda je v tom, že občané
mohou podávat žádosti o vydání
cestovního dokladu v blízkosti svého bydliště
u okresních oddělení ministerstva vnitra
a někdy i prostřednictvím cestovních
kanceláří, případně
jiných organizací.
Podle zmocnění daného v § 7 návrhu
zákona vydají ministerstvo vnitra a ministerstvo
zahraničních věcí prováděcí
předpisy k zákonu formou vyhlášky, která
se bude týkat jak druhu cestovních dokladů,
tak jejich časové a územní platnosti,
jakož i podávání žádostí
o jejich vydání.
Pokud jde o ustanovení o cestovních pasech a vízové
povinnosti cizinců, obsažená v druhém
oddílu dosavadního zákona o cestovních
pasech z r. 1949, jsou tato ustanovení převzata
do současně předkládaného návrhu
nového zákona o pobytu cizinců na území
ČSSR.
Soudružky a soudruzi poslanci! Předkládaný
návrh zákona o cestovních dokladech je v
souladu se současnou situací a potřebami
na úseku cestování čs. občanů
do zahraničí jakož i se zájmy sjednocování
našeho zákonodárství a jeho provádění
nevyžaduje nové finanční náklady.
Přijetí tohoto zákona vytvoří
lepší podmínky pro usměrňování
cestování do zahraničí v zájmu
našich občanů a státu. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
soudruhu ministru Davidovi. Prosím nyní zpravodajku
posl. dr. Sekaninovou-Čakrtovou, aby přednesla svůj
návrh.
Zprav. posl. dr. Sekaninová: Soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi! Vládní návrh zákona
o cestovních dokladech projednaly ústavně
právní a zahraniční výbor ve
svých dubnových schůzích. Jednání
obou výborů bylo velmi důkladné. Jejich
členové posuzovali návrh z hledisek vnitřně
i zahraničně politických, z aspektů
zásadních i praktických. Přesvědčili
jsme se, že osnova byla vypracována velmi pečlivě,
po studiu úpravy v jiných zemích a v konzultaci
se znalci mezinárodního práva. Nová
koncepce zakotvená v § 4 zákona, o níž
mluvil již soudruh ministr David, zajišťuje v duchu
naší ústavy zájem jednotlivce v souladu
se zájmem společnosti.
Vydáním zákona, který nyní
projednáváme, a zákona, který je předmětem
dalšího bodu našeho programu, vzniknou dvě
normy, jež na rozdíl od současného stavu
upraví samostatně jednak cesty čs. občanů
do ciziny, jednak pobyt cizinců na území
naší republiky. Navrhované zákony přinášejí
sjednocení pasové a vízové praxe,
odstraní dvojkolejnost, zhospodární agendu
a urychlí administrativní řízení.
Přijetím nového zákona o cestovních
dokladech budou zrušeny, soudružky a soudruzi, 4 normy
a připravovaný prováděcí předpis,
jímž bude vyhláška ministerstva vnitra
a ministerstva zahraničních věcí,
zruší 5 dalších starších předpisů.
Nový zákon tedy přispěje svým
podílem i ke zjednodušení našeho právního
řádu.
Ve společné zprávě výborů
k návrhu zákona, kterou máme všichni
v rukou, je doporučeno zpřesnit návrh zákona
v několika bodech.
V § 1 nahradit slovo "smějí" slovem
"mohou" a přenést do tohoto ustanovení
jako druhý odstavec text dosavadního § 2 odst.
1 s doplňkem týkajícím se počtu
cest. Tím se vytvoří logický celek.
Další návrh úpravy vychází
ze zásady, že problematika, která bude podrobněji
upravena nižší normou, má být předem
vymezena tak, aby byl zabezpečen soulad této normy
se zákonem, o nějž se opírá.
Proto se, soudruzi, navrhuje, aby § 7 určil předmět
prováděcích předpisů, které
budou vydány, tj. zejména stanovení druhů
cestovních dokladů, doby a územního
rozsahu jejich platnosti a způsob podávání
žádostí o jejich vydání.
Zákon o cestovních dokladech má nabýt
účinnosti současně se zákonem
o pobytu cizinců na území Československé
socialistické republiky.
Domnívám se, že návrh zákona,
který byl Národnímu shromáždění
předložen, je jasný a přehledný
a že odpovídá současnému stavu
i dalšímu vývoji naší socialistické
demokracie i našich mezinárodních vztahů.
Ústavně právní a zahraniční
výbor proto doporučují, aby návrh
zákona o cestovních dokladech byl s navrženými
úpravami schválen. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
poslankyni Sekaninové. Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí
do rozpravy? - Nehlásí se nikdo. Přistoupíme
tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
o cestovních dokladech ve znění zprávy
výborů ústavně právního
a zahraničního, nechť zvedne ruku! - (Děje
se.) - Děkuji, je někdo proti? - Nikdo. Zdržel
se někdo hlasování? - Také nikdo.
Tím Národní shromáždění
schválilo vládní návrh zákona
o cestovních dokladech ve znění zprávy
výboru ústavně právního a zahraničního.
Projednáme dále bod čtrnáct, kterým
je
14. Vládní návrh zákona (tisk 24)
o pobytu cizinců na území Československé
socialistické republiky a společná zpráva
výborů ústavně právního
a zahraničního (tisk 38).
Vládní návrh zákona odůvodní
ministr vnitra s. Kudrna. Dávám mu slovo.
Ministr vnitra s. Kudrna: Soudruzi poslanci, předkládáme
vám k posouzení a ke schválení návrh
zákona o pobytu cizinců na území Československé
socialistické republiky.
Otázky spojené se vstupem a s pobytem cizinců
na území republiky byly dosud upraveny dvěma
zákony z roku 1949 a k nim vydanými prováděcími
předpisy. Předkládaným návrhem
zákona soustřeďují se dosavadní
roztříštěné předpisy o
cizincích do jedné normy a novelizují se
zastaralá ustanovení dosavadních předpisů
tak, aby odpovídala současné situaci, jakož
i potřebám dalšího rozvoje cizineckého
ruchu. Ke změně dosavadní právní
úpravy nás nutí nová objektivní
situace. Jestliže v roce 1960 navštívilo naši
republiku necelého půl miliónu cizinců,
pak v minulém roce už to bylo 3 720 000 cizinců.
Zákon vychází z obecně platné
zásady, že cizinec smí vstoupit na území
Československé socialistické republiky a
zdržovat se na něm za předpokladu, že
obdržel československé vízum. Přitom
zákon umožňuje, aby mezistátními
dohodami na základě reciprocity byla tato vízová
povinnost omezena nebo zrušena. Mezistátní
dohody o částečném nebo úplném
bezvízovém styku byly až dosud sjednány
se všemi evropskými socialistickými státy,
takže příslušníci těchto
států se mohou zdržovat na území
Československé socialistické republiky na
základě platných cestovních dokladů
vydaných jim domovskými státy.
Podle dosavadní praxe budou československá
víza cizincům vydávána s platností
na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 6
měsíců.
Vzhledem k tomu, že na území ČSSR žije
32 400 cizinců, z toho 1900 bezdomovců, je třeba
řešit otázky spojené s pobytem těchto
osob.
Cizinec, který se bude chtít zdržovat v ČSSR
trvale po dobu delší než 6 měsíců,
bude povinen opatřit si u orgánů ministerstva
vnitra průkaz "Povolení k pobytu", který
má obdobnou úpravu a funkci jako občanský
průkaz a je vydáván na dobu dvou roků,
přičemž jeho doba platnosti je podle potřeby
prodlužována. "Povolení k pobytu"
vydané cizincům, kteří mají
trvalý pobyt v Československé socialistické
republice podle dřívějších předpisů,
zůstanou nadále v platnosti.
Cizinci, o němž při jeho pobytu v ČSSR
vyjde najevo, že porušil čs. právní
předpisy anebo je osobou nežádoucí bude
možno zakázat další pobyt na území
ČSSR; v loňském roce bylo z 3 720 000 cizinců,
kteří navštívili ČSSR, a ze 32
400 cizinců trvale usedlých v ČSSR vyhoštěno
pouze 62 osob. Zákaz pobytu budou vyslovovat orgány
ministerstva vnitra, které současně cizinci
určí přiměřenou lhůtu
k opuštění ČSSR. Pokud by takový
cizinec ve stanovené lhůtě z ČSSR
nevycestoval, bude orgánům ministerstva vnitra umožněno
na nezbytně nutnou dobu ho zadržet, eskortovat na
hraniční přechod a vyhostit do domovského
státu nebo do státu, z něhož cizinec
do Československé socialistické republiky
přicestoval.
Osoby bez státní příslušnosti
(bezdomovci) se vyhošťují zpravidla do státu,
v němž mají majetek, příbuzné
apod., avšak jen pokud tento stát je ochoten je přijmout,
takže v tomto směru je vyhošťování
bezdomovců do Československé socialistické
republiky značně ztíženo.
Aby byla zajištěna evidence cizinců zdržujících
se na území naší republiky, ukládá
jim zákon povinnost ohlásit svůj pobyt a
jeho změny ohlašovacím orgánům.
Ohlašovacími orgány pro cizince jsou okresní
oddělení ministerstva vnitra, v krajských
městech krajské správy ministerstva vnitra.
Prováděcími předpisy bude zjednodušeno
oproti dosavadnímu právnímu stavu zejména
hlášení přechodného pobytu cizinců,
kteří přijeli do Československé
socialistické republiky hromadně za účelem
turistickým nebo rekreačním, a cizinců,
kteří se ubytují v hromadných ubytovacích
zařízeních. Státní příslušníci
socialistických států budou povinni hlásit
přechodný pobyt ohlašovacímu orgánu
jen tehdy, pokud tento pobyt potrvá déle než
30 dnů; těchto cizinců je převážná
většina, takže dojde k podstatnému zjednodušení
agendy u ohlašovacích orgánů a k odstraněni
neúčelného administrativního zatěžování
těchto cizinců.
Ohlašovací povinnost se nebude vztahovat na cizince,
kteří požívají diplomatických
imunit a výsad, kteří jsou registrováni
u ministerstva zahraničních věcí.
Prováděcí předpisy k zákonu
vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem
zahraničních věcí vyhláškou
uveřejněnou ve Sbírce zákonů.
V souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou
budou rovněž vydány interní pokyny československým
zastupitelským úřadům, ohlašovacím
orgánům a orgánům pohraniční
kontroly.
Soudruzi poslanci, předkládáme návrh
zákona, o kterém před- pokládáme,
že je důstojným projevem hostitele vůči
hostům. Chceme věřit, že ta nutná
ustanovení zákona, která chrání
bezpečnost a společenské principy naší
socialistické společnosti, budou používána
v co nejmenším rozsahu. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
soudruhu ministru vnitra a dávám slovo zpravodaji
s. Rejhonovi.
Zpravodaj posl. Rejhon: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci! Poslední léta, ale především
loňský rok ukázal, že na území
ČSSR přijíždí stále více
cizinců, kteří zde pobývají
a pohybují se po celé zemi. Vyplývá
to především z rozvíjejícího
se cestovního ruchu, kdy cizinci přijíždějí
turisticky a rekreačně, ale stále více
cizinců přijíždí služebně
nebo jako hosté našich kulturních a sportovních
institucí. Jen v rámci aktivního cestovního
ruchu navštívilo v roce 1964 naši vlast 3 715
000 osob, to je více jak dvaapůlkrát než
v roce 1963. Z uvedeného počtu přišlo
z kapitalistických států 3/4 mil. turistů,
to je více než trojnásobek roku 1963.
Dosud platný zákon č. 52 z roku 1949 o hlášení
obyvatelstva o povolování pobytu cizinců,
z části novelizovaných zákonem č.
76 z roku 1957, za daných podmínek je již zastaralý
a neplní své poslání, jak odůvodnil
soudruh ministr vnitra. Celá řada jeho ustanovení
se již přežila, práci o přehledu
a pobytu cizinců na našem území ztěžuje
a je v protismyslném postavení proti snahám,
které hlavně s rozvojem zahraničně
aktívního cestovního ruchu v současné
době sledujeme.
Je proto zásadně správné, že
Národnímu shromáždění
je předložen vládní návrh zákona
o pobytu cizinců na území ČSSR v takovém
textu, aby plně odpovídal našim současným
potřebám.
Předložený vládní návrh
především účelně sdružuje
otázky evidence cizinců, povolení k pobytu
i vízovou agendu, a tím otázky cizinců
řeší přehledně jeden zákon.
Navrhované znění zákona upravuje významnou
a podstatnou otázku, to je, koho je u nás třeba
považovat za cizince. Podle předloženého
textu bude to každý, kdo není podle československých
právních norem občanem československého
státu. Tím se zamezí spekulacím a
snahám jednotlivců vytvářet nepřehlednou
situaci.
Do navrhovaného znění zákona jsou
rovněž již pojaty dohody Československé
socialistické republiky se Sovětským svazem,
Polskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou,
Rumunskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Německou
demokratickou republikou a Federativní socialistickou republikou
Jugoslávie o bezvízovém styku.
Návrh zákona účelně stanoví
normy, za kterých je možno prodloužit pobyt cizince
na našem území, ale návrh také
velmi správně pamatuje na zájmy republiky
a její ochranu před nežádoucími
cizinci a správně ponechává možnost
vyhoštění nežádoucích cizinců.
§ 4 navrhovaného zákona, který stanoví
povinnost cizince hlásit počátek, změnu
a ukončení pobytu na území Československé
socialistické republiky bude zabezpečen v praktickém
provádění vyhláškou ministerstva
vnitra, kterou se vydají podrobnější
předpisy o pobytu cizinců na území
naší republiky, a to tak, aby cizinci nebyli zatěžováni
při plnění ohlašovacích povinností.
Jednak bude tato agenda značně zjednodušena,
bude se provádět diferencovaně a velkou pomocí
budou v tomto ohledu ubytovatelé.