Závodní výbory v experimentujících
podnicích upouštějí dále od předchozího
projednávání náhrad za škody
způsobené vyrobením zmetku a také
určení náhrady se stalo pravomocí
mistra.
Uvedenými změnami nejen že zůstává
kontrolní úloha Revolučního odborového
hnutí nedotčena, ale ještě vzrůstá.
Jestliže se posiluje pravomoc všech orgánů
Revolučního odborového hnutí v řešení
základních otázek mzdové politiky,
neznamená to, že k tomu dochází na úkor
pravomoci hospodářských pracovníků.
Naopak, autorita vedoucích pracovníků, zejména
mistrů se zvyšuje a zvyšuje se jejich odpovědnost
za správný a plný výkon jejich funkce.
Bude tedy plně uplatňována zásada,
že k řešení rozhodujících
i perspektivních úkolů je třeba kolektivního
posuzování a k operativní realizaci úkolů,
ke konkrétnímu výkonu je třeba rozhodnutí
jediné osoby, jediného vedoucího.
Tak se budou moci odborové orgány daleko více
soustředit na odpovědnější spolurozhodování
ve mzdových záležitostech zásadního
charakteru, na vysvětlování a prohlubování
principů hmotné zainteresovanosti v nové
soustavě plánovitého řízení
národního hospodářství, na
rozhodný postup proti všem rovnostářským
tendencím. To umožní hospodářským
pracovníkům, aby i oni lépe než dosud
využívali zdokonaleného systému hmotné
zainteresovanosti jako ekonomického nástroje řízení
výroby.
Důsledky nového postavení Revolučního
odborového hnutí, třeba to ještě
není v převládajícím měřítku,
projevují se již nyní. Je například
odstraňována formálnost v organizování
a rozvíjení tvůrčí činnosti
pracujících, zejména při uzavírání
socialistických závazků. Do popředí
vystupují kvalitativně nové prvky socialistického
soutěžení jako jsou"účty
a průkazy techniků", různé formy
a projevy tvůrčího úsilí o
vyšší kvalitu výroby a její rentabilitu
apod., které výrazným způsobem ovlivňují
kvalitativní stránku výroby.
Ukazují se již podstatné změny ve vztazích
jak vedoucích hospodářských pracovníků,
tak středně technických kádrů,
ekonomů a všech pracujících v zájmu
podniků a společnosti. Zvyšuje se pocit odpovědnosti
za hospodářské výsledky a hledají
se cesty k jejich dalšímu zlepšování.
V experimentujících podnicích došlo
k některým změnám v používání
mzdových forem hmotné zainteresovanosti. Například
v podnicích ministerstva hutního průmyslu
a rudných dolů došlo k zaměřování
prémiování na kvalitu a rentabilitu výroby.
Výsledkem úzkého spojení hmotné
zainteresovanosti a morálních podnětů
v rozvoji iniciativy pracujících bylo v hutích
za čtyři měsíce letošního
roku dosaženo plnění produktivity práce
na 103,5 % a zisk byl překročen o 127 miliónů
Kčs. Na tom mají velký podíl experimentující
podniky.
V chemickém průmyslu se sloučily relativně
stálé složky mzdy a mzdové otázky
se upravily formou kolektivních smluv. V podnicích
spotřebního průmyslu se začaly u režijních
a některých dalších skupin dělníků
ověřovat měsíční platy
v rozpětí, v němž jsou již zahrnuty
příplatky za ztížené pracovní
prostředí, za vedení čety i výkonnostní
příplatek. V podnicích místního
hospodářství se ověřuje podílová
a smíšená mzda.
Ve všech experimentujících podnicích
chemického průmyslu došlo ve srovnání
s loňským rokem ke zvýšení průměrné
mzdy. Index ukazuje na 101 - 107 %. Přitom ve fondu pracujících
zůstalo nerozděleno ještě 256 miliónů
Kčs a slouží jako rezerva na podíly
za celoroční výsledky hospodaření.
Růst mezd je plněn v souladu s docílenými
hospodářskými výsledky, neboť
v chemickém průmyslu bylo vyrobeno za 124 miliónů
Kčs nad plán v potřebné výrobě
a index růstu produktivity práce ukazuje na její
růst o 10,2.
Podobně i v podnicích dalších odvětví
zůstávají značné částky
na celoroční výplatu podílu za hospodářské
výsledky, ať je to národní podnik Svit,
Sdružení jablonecké bižutérie,
výrobní hospodářská jednotka
Hedva apod.
Ze zjištěných výsledků je možno
udělat předběžně tyto závěry:
- je věnována velká pozornost vývoji
všech nákladových složek,
- dochází ke snižování zásob,
- projevuje se velký zájem o hospodaření
s pracovními silami,
- poměrně dostatečně jsou dotovány
podíly na celoroční výsledky hospodaření.
Společné úsilí hospodářských
a odborových orgánů k plnění
úkolů socialistické výstavby vyžaduje
další upevňování a prohlubování
socialistických pracovních vztahů. I v této
oblasti je třeba, aby odborové orgány se
soustředily na spolurozhodování základních
otázek a oprostily se od řešení těch,
které tříští jejich pozornost
a odvádějí je od řešení
hlavních zásadních úkolů.
Z tohoto hlediska je správné a účelné
nezatěžovat odborové orgány v závodě
povolováním jednotlivé práce přesčas,
ale stanovit povinnost vedoucím organizací dohodnout
s příslušným odborovým orgánem
pro určitá pracoviště hranící
nutné přesčasové práce.
Závodní výbor nebude také dávat
napříště individuální
souhlas k přijímání pracovníků,
ale bude spolurozhodovat při stanovení celkového
poctu pracovníků, jeho složení a rozmístění.
Nejširší účast pracujících
bude zajišťována nejrůznějšími
formami. Nově se zakotvuje forma výrobních
výborů. Jejich prostřednictvím budou
zajišťována kvalifikovaná stanoviska odborové
organizace při řešení zásadních
otázek hospodářské činnosti
v závodě.
Tím, že odborový orgán na závodě
se nebude muset zabývat drobnými otázkami,
bude moci ovlivňovat zásadní problémy,
jako je stabilizace pracovních sil, zvyšování
zaměstnanosti žen, osob se změněnou
pracovní schopností, vytváření
podmínek pro zaměstnávání žen
na kratší pracovní úvazky atd.
Současně je nutno věnovat zvýšenou
pozornost opatřením ke zlepšení ochrany
života a zdraví při práci i pracovního
prostředí. péče o zvyš.ování
úrovně sociálních a zdravotnických
zařízení. Do popředí vystupují
otázky zvyšování socialistického
uvědomění pracujících a jejich
odborné kvalifikace, s čímž souvisí
zejména podíl odborové organizace na zpracování
plánu zvyšování kvalifikace, pomoc při
rozvoji podnikového školství a pomoc studujícím.
Významným cílem a účinným
nástrojem zvyšování životní
úrovně je další zkracování
pracovní doby, které otevírá nové
možnosti bohatšího života pracujících.
Jde o podstatné zkrácení pracovní
doby z dnešních 46 hodin na 42, případně
až na 40 hodin ve zvlášť těžkých
provozech. Zkrácení pracovní doby a přechod
na pětidenní pracovní týden je také
jedním z důležitých programových
cílů, kterému pracující věnují
velikou pozornost. Je to náročný úkol,
který je nutno řešit postupně v závislosti
na vytvořených podmínkách. Dosavadní
výsledky z uplatňování zkrácené
pracovní doby v odvětví paliv ukazují,
že perspektiva zkrácení pracovní doby
i přechod na pětidenní pracovní týden
je reálná. Rozhodující je, aby závod
či podnik odkrytím a plným využitím
vnitřních rezerv, zejména zvýšením
technickoorganizační úrovně výroby
nebo postupným omezením časových ztrát
a důsledným využíváním
pracovní doby i výrobního zařízení
ve vícesměnném provozu, si vytvořil
podmínky pro zkrácení pracovní doby.
Zde bude nutná úzká spolupráce hospodářských
orgánů a odborové organizaci a široký
rozmach iniciativy pracujících.
Změny a doplňky IV. všeodborového sjezdu
o závodních výborech vycházejí
dále z prováděné organizační
přestavby výrobnětechnické základny,
v níž bude nejvyšším stupněm
řízení v chozrasčotní sféře
oborové ředitelství. Tomu bude přizpůsobena
struktura odborových orgánů tak, aby oborová
ředitelství i jejich nižší řídící
útvary měly příslušného
odborového partnera. Tyto svazové odborové
orgány - oborové komise a podnikové výbory
- budou pověřeny příslušnou pravomocí,
která odpovídá řídící
pravomoci oborového ředitelství, popřípadě
nižších hospodářských útvarů.
Účastní se sestavování dlouhodobého
i ročního plánu rozvoje příslušného
oboru, stanovení směrů ke zvyš.ování
kvalifikace pracujících a výchovy učňů,
zásad pro uplatňování a působení
ekonomických nástrojů řízení
a hmotných podnětů, mzdových a platových
soustav. Budou mít právo uzavírat oborovou
kolektivní smlouvu, stanovit pracovní řád
pro závody podléhající oborovému
ředitelství apod.
Vytváření sociálních, zdravotních
a kulturních podmínek pracujících
je věcí závodů a podniků. V
souladu se zásadou posílení kolektivní
hmotné zainteresovanosti bude tato činnost financována
z fondu kulturních a sociálních potřeb,
do něhož budou finanční prostředky
přidělovány podle procentního podílu
na základě hospodaření podniků.
Uvedené zásadnější změny
a doplňky usnesení IV. všeodborového
sjezdu o závodních výborech ROH povedou ke
kvalitativnímu zvýšení úlohy
i funkce odborů v nových podmínkách
řízení národního hospodářství,
k upevnění socialistických pracovních
vztahů, k operativnější spolupráci
mezi hospodářským vedením a odborovými
organizacemi. Proto se promítají i v návrhu
zákoníku práce, který sám předpokládá
ještě širší účast Revolučního
odborového hnutí v pracovních vztazích,
než jak je stanovena usnesením IV. všeodborového
sjezdu o závodních výborech základních
organizací ROH, o čemž svědčí
zmocnění daná orgánům ROH zákoníkem
práce.
K prohloubení účasti kolektivu pracujících
na řízení, k upevňování
vztahů soudružské spolupráce hospodářských
a odborových orgánů a současně
ke zvýšení odpovědnosti hospodářských
pracovníků za dodržování podmínek
plnění plánovaných úkolů,
zásad bezpečnosti a hygieny práce a úkolů
všestranné péče o pracující,
budou napomáhat i kolektivní smlouvy, jejichž
význam a účinnost se v nové soustavě
řízení ještě více zvyšuje.
Důležitou je skutečnost, že nároky,
které vznikly jednotlivým pracovníkům
z kolektivních smluv se uplatňují a uspokoj
ují jako ostatní nároky z pracovního
poměru, takže proti dosavadnímu stavu budou
mít kolektivní smlouvy normativní charakter,
zejména pokud se budou týkat mzdových a pracovněprávních
vztahů. Normativní charakter kolektivních
smluv znamená správně promýšlet
jejich obsah. Nesmí to být napříště
platné sliby, ale konkrétní splnitelné
závazky.
Při projednávání návrhu zákoníku
práce ve výborech Národního shromáždění
se o kolektivních smlouvách hodně hovořilo.
Odborové orgány provedly prověrku v experimentálních
závodech a zjistily, že při vypracování
a doplňování těchto smluv se objevují
i některé odlišné názory mezi
hospodářskými pracovníky a odborovými
orgány na disponování prostředky na
odměny.
V souvislosti s kontrolou kolektivní smlouvy se potvrzují
předpoklady, že je snaha omezit prostředky
na účely zajišťující hygienu,
bezpečnost a kulturu pracovišť.
Na adresu těchto jednotlivců, kteří
jdou na zvyšování rentability tímto
směrem, říkáme otevřeně,
že Revoluční odborové hnutí se
bude vždy stavět proti takovým tendencím.
Při uzavírání a doplňování
kolektivních smluv odborové orgány projevují
úsilí odstranit z nich formální závazky,
dát jim cílevědomější
obsah. Projevuje se to hlavně v úsilí zakotvit
problematiku hmotné zainteresovanosti ve smlouvách.
Uplatnění všech pravomocí a funkcí
odborových orgánů závisí především
na tom, jak umějí odborové orgány
svá práva, odpovědnost a funkce v každodenní
politické a organizátorské práci uskutečňovat.
Celostátní všeodborová konference se
rozhodně postavila za, hlavní zásady a směry
dalšího rozvoje socialistické společnosti
v duchu lednového a dubnového pléna ÚV
KSČ a vytyčila úkoly, které jsou nejvlastnějším
zájmem všech pracujících naší
vlasti. Usnesení této konference zavazuje členy,
funkcionáře a odborové orgány, aby
soustředili všechny své síly ke splnění
úkolů státního národohospodářského
plánu a vytyčených programových cílů.
Zákoník práce je nepochybně jedním
z účinných nástrojů, jak postupovat
při prosazování celospolečenských
zájmů, aby Revoluční odborové
hnutí i v nastávajícím období
splnilo své velké společenské poslání
revoluční organizace pracujícího lidu.
(Potlesk).
Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji
posl. Pastyříkovi.
Soudružky a soudruzi poslanci! Před přerušením
schůze upozorňuji znovu, že všichni poslanci
mají možnost besedovat se soudruhy ministry, jejich
náměstky, případně vedoucími
ústředních úřadů o záležitostech
a problémech, které je zajímají. Besedy
jsou neformální a budou se konat v obou kuloárech,
zde v zasedací síni, v místnosti č.
10 nebo i v reprezentačních místnostech v
I. poschodí.
V jednání schůze Národního
shromáždění budeme pokračovat
zítra 16. června v 10 hodin.
Přerušuji schůzi Národního shromáždění.