Čtvrtek 25. března 1965

Poslanec Németh ve svém diskusním příspěvku, který předložil písemně, se zabýval problematikou těžebních závodů v gemerské oblasti.

Vyslovil požadavek, aby.

1. sa trvalo u závodu Rožňava a Nižná Slaná na dôslednom využití celej, aj výhľadovej rudnej bázy a aby sa ťažilo na všetkých teraz otvorených lokalitách.

2. Sa počítalo s ďalším rozvojom surovinovej základne v gemerskej oblasti, načo geologické predpoklady bezpochybne sú.

3. Za účelom zvýšenia hospodárnosti všemožne sa podporovala urýchlená výstavba bane aj povrchu v Nižnej Slanej a modernizácia rožňavskej úpravne.

V záveru svojho diskusného príspevku sa zabýval problémom zamestnanosti žien v rožňavskom okresu.

Místopředseda vlády inž. Šimůnek: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Ve svém velmi stručném závěru chci říci, že se domnívám, že vystoupení v rozpravě umožňují usuzovat na obecný souhlas se zjištěními a závěry, které byly obsaženy ve zprávě vlády o její činnosti. Rozprava rovněž potvrdila, že Národní shromáždění i jeho jednotliví členové střízlivě hodnotí dosažené úspěchy a že kriticky přistupuji k nedostatkům. Takovýto postup je o to cennější, že je spojen s odhodláním účinně přispět k odstranění a překonání všech nedostatků v každodenní činnosti.

Soudružky a soudruzi, byla zde vyslovena myšlenka, že pro velké věci nesmíme zapomínat na věci malé, v souhrnu nemálo významné. Domnívám se, že tato myšlenka je naprosto správná, neboť nepřehlížejíce pro jednotlivosti celek, nesmíme zajisté pro celek přehlížet ani jednotlivosti, a věnujíce jednotlivostem náležitou pozornost, musíme pečlivě zkoumat i příčiny nedostatků v dílčích otázkách, musíme skutečně bedlivě dbát o to, aby dílčí otázky byly vždy také řešeny těmi orgány, jimž k tomu byla svěřena pravomoc, a musíme důsledně střežit, aby všechny orgány, jimž společnost svěřuje prostředky, skutečně využívaly těchto prostředků s největší účinností tam, kde toho je nejvíce zapotřebí.

Soudruzi, zůstává skutečně pravdou, a tím zřetelněji to vyvstane ve zdokonalené soustavě plánovitého řízení, že zdrojem blahobytu společnosti jsou jen a jen hodnoty vytvořené její osobní prací a že konkrétní využití těchto hodnot závisí na skutečně odpovědném přístupu všech, na tom, zda všichni jsou skutečně dobrými hospodáři či nikoliv. Vláda je přesvědčena, že Národní shromáždění a všichni jeho poslanci u vědomí své odpovědnosti vůči pracujícímu lidu ve své praktické činnosti plně podpoří a budou uskutečňovat tuto linii na všech stupních řízení.

Správně je také, soudruzi, zdůrazňován význam ekonomického myšlení, naléhavý požadavek, aby ekonomický efekt se stal základním měřítkem pro rozhodování a posuzování. Jsem přesvědčen, že tento požadavek nezůstane pouhým heslem, které by jen ozdobovalo staré myšlení, nýbrž že pronikne celým přístupem k hospodářské činnosti a že se bez váhání skutečně naplní praxí.

V závěru mi dovolte, abych jménem vlády ujistil Národní shromáždění, že vláda a její jednotliví členové ve své další činnosti plně využijí všech cenných podnětů a připomínek, které byly v rozpravě vzneseny. Vláda, samozřejmě, v dohodě s předsednictvem Národního shromáždění podá příslušná vysvětlení k jednotlivým dotazům v těch případech, kde to bude potřebné.

Soudružky a soudruzi, v závěru bych chtěl reagovat pouze na jediný příspěvek, a to na dotaz posl. Pacnera ohledně plnění vládního usnesení
č. 282, který vznesl na soudruha předsedu vlády. V programu vlády je v nejbližší době kontrola plnění tohoto usnesení č. 282 a po provedení této kontroly ve vládě bude dotaz zodpovězen písemně. Dále bych k tomuto dotazu chtěl říci, že problematika výstavby a údržby hlavního města Prahy v letech 1966-1970 je předmětem pozornosti a bude řešena v souvislosti s problémy a plány do r. 1970, samozřejmě v rámci možností našeho národního hospodářství.

Soudruzi, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička:

Děkuji mpř. vlády s. Šimůnkovi. Předsednictvo NS navrhuje Národnímu shromáždění, aby vzalo zprávu vlády se souhlasem na vědomí.

Má někdo jiný návrh?

Nemá. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem, aby Národní shromáždění vzalo zprávu vlády se souhlasem na vědomí? (Hlasuje se.)

Děkuji.

Je někdo proti?

Zdržel se někdo hlasování?

Konstatuji, že Národní shromáždění vzalo zprávu vlády o činnosti se souhlasem na vědomí.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu pořadu, kterým je IV.

4. Vládní návrh zákona (tisk 19) o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) a společná zpráva výborů kulturního a ústavně právního (tisk 28).

Podle § 19 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění odůvodní vládní návrh zákona ministr školství a kultury dr. Čestmír Císař.

Dávám mu slovo.

Ministr školství a kultury dr. Císař: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci! Po četných závažných normách, jež realizují principy naší socialistické ústavy zejména na úseku ekonomických vztahů, předkládá vám dnes vláda k projednáni návrh z oblasti kultury - zákon o dílech literárních, vědeckých a uměleckých.

Chtěl bych říci, že autorský zákon upravuje otázky právně i kulturně politicky velmi složité, k jejichž řešení bylo nutno přistoupit citlivě a rozvážně.

Dovolte mi proto nejdříve několik slov o základní otázce, z níž musí každá právní úprava v oblasti kultury a umění vycházet, tj. o úloze umění a vědy a o společenském postavení umělců a vědců v naší společnosti.

Vědci, kteří odhalují zákonitosti přírody, člověka a společnosti - a dnes už i kosmu - jsou pionýry technického a výrobního pokroku. Díky objevům Marxe, Engelse, Lenina a jiných vědců a myslitelů mohl vzniknout socialismus jako věda a politická praxe, na jejímž základě vznikl i nový řád, upravují se vztahy mezi lidmi moderní epochy podle principů činorodého humanismu. Díky vědeckým objevům může dělnická třída a rolnictvo přecházet k stále progresivnější velkovýrobě, která je schopna usnadnit výrobní činnost lidí a zvýšit blahobyt všech.

Je správné, aby společnost podporovala publikování výsledků vědecké práce jednotlivců i kolektivů. Jejich díla mají prvořadé společenské poslání a jejich autoři zaslouží zákonné ochrany.

Obdobně významné společenské postavení mají umělci, i když specifika jejich činnosti se od práce vědecké značně odlišuje. Umění v sobě koncentruje estetické vztahy člověka ke světu a je jejich nejvyšším projevem. Umělec je nadán mimořádnou citlivostí a je schopen ostře vnímat i uměleckým způsobem vyjádřit, co mnohdy jiným zůstává utajeno. Moderní člověk zejména v socialistické zemi pociťuje stále silnější potřebu emoce a krásy, aby vyvážil jednostrannost působení techniky a tempa dnešního způsobu života, aby obohacoval svůj rozumový a citový život, aby se harmonicky vyvíjel a opravdu plně, intenzívně žil.

Literární a umělecká činnost se některými rysy odlišuje od ostatní lidské činnosti. Básnické, hudební, výtvarné či jiné dílo je povýce výtvorem umělecké individuality autora a v tom smyslu dílem jedinečným a neopakovatelným. Může to být dílo dobré, společensky progresívní a nebo dílo špatné, společensky reakční.

Hodnota díla hraje významnou úlohu, jakmile se rozhoduje o tom, zda společnost má vůbec o ně zájem, a v kladném případě, jak velký tento zájem bude: podle toho se také bude řídit i autorova odměna.

V oblasti umění nevystačíme s obecnými zákonnými předpisy. Je nutná zvláštní úprava, která by zaručila umělcům právní ochranu výsledků jejich tvůrčí činnosti a společnosti splněn oprávněného požadavku po dobrém, společensky prospěšném umění.

I když značná část umělců pracuje v různých socialistických organizacích a má tedy zabezpečeny základní životni potřeby, určitá část - zejména výtvarných umělců, ale i spisovatelů a skladatelů - pracuje, jak se říká "na volné noze". To má ovšem i v naší společnosti své problémy. Dokud umělec úspěšně tvoří, společnost od něho jeho dílo odebírá a dává mu za ně patřičnou odměnu. Ale po tučných letech přicházívají léta hubená. Několikaleté úspěchy a shromážděni jistých prostředků, které se dočasně mohou jevit i jako vysoké, bývají - a dost často - vystřídány obdobími menších výsledků a postupným spotřebováváním dříve získaných prostředků.

Setkáváme se někdy s názorem, že na umění společnost jen doplácí. Hledisko efektivnosti a rentability nelze do oblasti kultury a umění mechanicky přenášet z oblasti výroby. Společnost poskytuje např. miliardové prostředky na vzdělávání, na školství, na přípravu kvalifikovaných kádrů; ví, že využití těchto prostředků je značně efektivní a nezbytné, protože směřuje k reprodukci kvalifikované pracovní síly, která je nejdůležitější výrobní silou.

Podobně i vědecká činnost, např. základní výzkum, nepřináší vždy bezprostřední ekonomický efekt, ale víme, že nakonec otevře cestu k technickému a výrobnímu rozvoji, vysoké produktivitě práce a vysoké rentabilitě.

Pokud jde o uměleckou činnost, jistě nemůže být pochyb o tom, že posiluje a obnovuje duševní schopnosti člověka, že probouzí stále znovu jeho tvůrčí pracovní schopnost. Kultura i umění se tedy významně podílejí na reprodukci pracovní síly.

Umělecké dílo zhmotnělé v knize, ve filmu, v obraze, v soše, v koncertě, v divadelním představení, v gramofonové desce, v rozhlasovém či televizním vysílání, představuje současně i určitou tržní hodnotu zakládající podnikovou činnost v oblasti kultury, činnost nakladatelství, tiskáren, gramofonových závodů, vysílačů atd., která zdaleka není záležitostí ztrátovou.

Soudružky a soudruzi poslanci, považoval jsem za účelné hovořit o těchto některých společenských a ekonomických otázkách naší kultury a umění, které s předloženým zákonem bezprostředně souvisí.

Při vypracování návrhu zákona jsme sledovali požadavek, aby autorský zákon odpovídal dosaženému stupni a budoucímu vývoji naší společnosti, aby byl v plném souladu s ústavou a ostatními zákony republiky. Přitom jsme nezačínali z ničeho, nýbrž vyšli jsme ze zhodnocení dosavadního zákona z roku 1953, který znamenal ve své době velký pokrok a splnil své poslání. Když byl vydáván, žili jsme uprostřed přechodného období mezi starým a novým řádem. Dnes žijeme v socialistické společnosti, v niž soukromé podnikání i v oblasti kultury a umění v podstatě přestalo existovat. Zákon, upravující důležitou kulturně politickou problematiku, zajišťuje účast slovenských národních orgánů při jeho provádění v celostátním měřítku a jejich působnost při řešení specifických otázek slovenské národní kultury.

Usilovali jsme dále o to, aby zákon respektoval všechny naše mezinárodní závazky, zejména povinnosti vyplývající z Bernské konvence o ochraně literárních a uměleckých děl, jejímž členem je Československo od r. 1921, dále ze Všeobecné úmluvy o autorském právu UNESCO, již je Československo účastníkem od roku 1960, a konečně Římské úmluvy o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, k niž jsme přistoupili v roce 1964.

Zákon vyjadřuje zásady oceňování literárních a uměleckých děl a vytváří tak předpoklady pro spravedlivou úpravu autorských odměn, jakož i odměn výkonných umělců v duchu článku 21 ústavy s náležitým zřetelem k výjimečnosti umělecké a vědecké tvůrčí práce, jak jsem o ní již hovořil. V příslušných honorářových vyhláškách, které budou postupně připraveny a po konzultaci s ústavně právním výborem NS vydány, budou stanoveny konkrétní normy pro odměňování.

Návrh zákona upravuje autorské právo s přihlédnutím k ekonomickým vztahům nejen uvnitř země, ale i vůči zahraničí v souladu s devizovými zájmy státu. To se týká hlavně stanovení doby trvání práva a rozsahu, v němž autorské právo přechází na dědice.

Nově se upravuje otázka vědecké a umělecké tvorby v pracovním poměru, a to zjednodušeným způsobem stejně pro vědecké i umělecké pracovníky tak, aby byl chráněn jak zájem společnosti, tak i oprávněné zájmy autorů. Na rozdíl od autorského práva kapitalistických zemí je v našem zákoně zakotven princip nepřevoditelnosti morálních práv autora, jež jsou mu u nás důsledně zachovávána i v případech, kdy dílo vytvořil v pracovním poměru.

Podle nového zákona se práva výkonných umělců, která byla dosud přiznávána jen sólistům, budou napříště vztahovat i na kolektivní tělesa - orchestry, sbory atd. Splňuje se tak dlouholetý požadavek odborových orgánů a také mezinárodní závazky vyplývající ze jmenované Římské úmluvy.

Úspěchy Čs. filmu při uvádění našich filmových děl v zahraničí činí zvlášť aktuálním další ustanovení zákona, týkající se prodloužení ochrany těchto děl z dosavadních deseti na pětadvacet jet. Stejná lhůta se nově zavádí i pro trvání práv výkonných umělců a výrobců gramofonových desek. Výkonům, popřípadě výrobkům tohoto oboru dostalo se v mezinárodní soutěži opětně vysokého ocenění, což má přirozeně příznivý vliv na rozvoj našich zahraničních kulturních styků a na zájezdy našich orchestrů i souborů do zahraničí a na vývoz výrobků našeho gramofonového průmyslu. Stejnou cestou se vyvíjí i právní ochrana rozhlasového a televizního vysílání a zákon k této tendenci přihlíží a ochrannou lhůtu výhodně prodlužuje. Z praktických důvodů se upravuje i doba trvání práv u děl fotografických.

Při práci na návrhu autorského zákona jsme usilovali o to, aby látka, která patří k nejsložitějším právním problémům, byla upravena co možná srozumitelně a přehledně.

Soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych v zájmu co největší srozumitelnosti zákona přesto ještě navrhl z podnětu Ústavu státu a práva ČSAV a v dohodě se s. zpravodajem dvě nepatrné úpravy týkající se práv výkonných umělců. Je to v tištěném materiálu na stránce 10.

V § 36 jde o jeho přesnější rozdělení, v následujícím ustanovení § 37 o zpřesnění formulace. Úpravy mají vyloučit možnost nesprávného výkladu, který by mohl vyvolat nepříznivé výsledky zejména v oblasti mezinárodních kulturních styků. Prosím, abyste si poznamenali návrh nového textu, který však neznamená žádnou věcnou změnu.

V § 36 odst. 2 je písm. c) "vysílání rozhlasem nebo televizí", písm. d) "veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky, byl-li výkon uskutečněn pro někoho jiného, než pro organizaci, která ho chce použít". - Takže oddělujeme rozhlas a televizi od veřejného promítání nebo šíření jinými prostředky, takže nemůže nastat žádná nejasnost.

V § 37 se upravuje písm. 1 a) takto: "K zhotovení záznamu jeho výkonu, uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní organizaci, je-li záznam pořizován touto organizací vlastními prostředky pro vysílání". Toto upřesnění vyloučí jakékoli nedorozumění.

Na tvorbě zákona se kromě odborníků ze státních orgánů podílely tvůrčí svazy umělců, odborové orgány a řada právních a ekonomických expertů. Mimořádně závažnou a citlivou problematikou se pozorně a zasvěceně zabývaly jak kulturní, tak ústavně právní výbor Národního shromáždění na několika zasedáních a poskytly cennou pomoc při konečném zpracování návrhu. Je mou povinností těmto výborům a všem, kdo přispěli svými připomínkami, poděkovat za mimořádně aktivní spolupráci.

Doporučuji, abyste po projednání předložený návrh zákona přijali. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP