Soudružky a soudruzi, pak je to také bytová otázka. V zemědělských závodech velice vítají usnesení o zvýhodnění družstevní bytové výstavby, ale říkají, že to bude zase trvat strašně dlouho, než se v tom rozhoupáme, protože prováděcí opatření stále ještě nejsou, zájem o to je, nikdo však nemůže lidem nic pořádného odpovědět.

Situace je pak taková, že např. na Bruntálsku odešlo v poslední době z JZD Václavov opět 6 lidí do průmyslu. Dlouho je tam drželi administrativní formou, ale nyní průmysl řekl: dáme vám byty. Nikdo je už v JZD neudržel. A tak to půjde dál.

Nyní je utvořena kategorizace obcí. V některých JZD říkají, že jsou jenom vytypované obce, kde se může stavět, ale ty ostatní se budou vylidňovat. Je třeba skutečně prověřit, jak to s bytovou výstavbou vypadá, jak se to má dělat, protože to je také jedna z rozhodujících otázek. Je ještě více věcí, které je třeba v tomto směru řešit.

Je to např. otázka důchodců. S. ministr Burian nemůže přejít přes chodbu, protože jeden za druhým mu říká: soudruhu Buriane, doba 120 dnů, po kterou mohou důchodci kovozemědělci v zemědělství pracovat, nestačí, musíte ji zvýšit. V oblastech, kde bývají kovorolníci apod. byli velkou oporou zemědělství, novými opatřeními v důchodovém zabezpečení odpadají, je to velmi vážná otázka. Potřebujeme nyní každé ruky, která pomůže. Proto navrhujeme, aby na úseku zemědělství byla v tomto směru přecejenom povolena výjimka. Je třeba vytvořit skupinu lidí, která by tyto otázky hluboce posoudila, protože otázka pracovních sil v zemědělství je tak vážná, že by se nám to skutečně mohlo jednou vymstít a způsobit nám mnohem a mnohem větší starosti než máme dnes.

Chtěla jsem hovořit jenom k otázce pracovních sil. Je to velmi důležitá otázka, kterou je třeba řešit. Získat mládež do zemědělství, které je budoucností celých našich příštích plánů, je rozhodující. Nemůžeme to flekovat, udělat nějaké opatření zde a onde, ale musíme připravit opravdu komplexně takové opatření, které bude dávat lidem v zemědělství jistotu a jasnou perspektivu jak v bydlení, tak v příjmech i v celém jejich žití. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Mikové. Nyní promluví posl. Škultéty.

Posl. Škultéty: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Na našom dnešnom zasadnutí máme posúdiť plán rozvoja národného hospodárstva na budúci rok. Ako vyplýva zo zprávy, plán zabezpečuje proporcionálny rozvoj všetkých odvetví národného hospodárstva, ako aj jednotlivých krajov tak, ako boli vo výboroch NZ prerokované.

Predložený plán rozvoja národného hospodárstva je pravda v súlade s možnosťami a zdrojmi, ktoré v našom národnom hospodárstve máme. Aj naďalej kľúčovou úlohou ostáva kvalitatívna stránka výroby, uspokojovanie celospoločenských potrieb a uskutočňovanie prestavby našej ekonomiky, pričom vo všetkých odvetviach musíme postupne uplatňovať nové metódy riadenia a plánovania.

Predložený plán rozvoja sa opiera o doterajšie výsledky v plnení úloh v tomto roku. V Prešovskom okrese podľa doterajšieho plnenia, ročné úlohy plánu budú splnené a na mnohých úsekoch prekročené. Získané poznatky ukazujú, že aktívne opatrenia pre splnenie ročných úloh v tomto roku sa prejavili ako účinné a pravidelnou kontrolou sa dosiahlo skvalitnenia plnenia úloh plánu. Bola tak vytvorená priaznivá základňa pre plnenie úloh v roku 1965. Plnenie a prekračovanie záväzkov súboru aktívnych opatrení umožnili sprogresívniť niektoré úlohy pre budúci rok.

Som presvedčený, že plán rozvoja národného hospodárstva zabezpečuje rozvoj Východoslovenského kraja a v rámci toho i rozvoj Prešovského okresu. Predsa však pokladám za potrebné pripomenúť a oboznámiť NZ s niektorými problémami Prešovského okresu, ktoré nie sú plne doriešené. Ich riešenie v niektorých prípadoch je i perspektívneho charakteru a tieto problémy mali by byť vzaté v úvahu pri zostavení plánu na ďalšie obdobie.

Z hľadiska perspektívneho rozvoja okresu na prvé miesto kladiem riešenie rozvoja výrobných síl predovšetkým z hľadiska vytvárania ďalších pracovných príležitostí v priemysle. Prešovský okres má 176 000 obyvateľov a tento počet podľa výhľadovej bilancie vzrastie do roku 1970 na 200 000 a do roku 1980 na 231 000. Intenzitou priemyslovej zamestnanosti sa radí Prešovský okres k ekonomicky najzaostalejším v republike. Doterajšie riešenie na základe bilancie pracovných síl nie je možné zabezpečiť, aby celkový prírastok mužov bol v prospech organizovaného náboru. Pre okres Prešov by zostávali pre výrobnú i nevýrobnú sféru takmer samé ženy. Takéto usmernenie využitia pracovných síl nie je možné prakticky zabezpečiť a v priebehu ďalšieho obdobia sa týmto spôsobom naruší štruktúra obyvateľstva, nehovoriac už o narušovaní spolunažívania rodín. V ďalšom období, keď pre rozvoj výrobných síl limitujúcim činiteľom sa stávajú pracovné sily, je potrebné, zvlášť ak sa jedná o miestne viazané sily, uvažovať s ďalším rozvojom. I keď plne chápem, že ďalší rozvoj výrobných síl nemôže ísť cestou extenzívneho rozvoja a jeho rozptylu v malé ekonomické celky do všetkých oblastí, ale musí sa uberať cestou priemyslových aglomerácií, navrhujem na báze doterajších miest vytvorených v doterajšom vývoji v priebehu dlhšieho obdobia pokračovať v započatom spriemyselnení v ekonomicky zaostávajúcej oblasti severnej časti Prešovského a Popradského okresu, ktorej sídlom je Stará Ľubovňa, riešiť výstavbu závodu chemickej výroby na báze dostatku pracovných síl a vody rieky Popradu, čím by sa riešila severná časť Prešovského a Popradského okresu, ktorá je z väčšej časti obývaná ukrajinským obyvateľstvom. Okrem dostatku vody je potrebné ekonomicky využiť výstavbu železničnej trate Podolinec - Orlov - Plaveč. Ďalším takýmto strediskom v severnej časti Prešovského okresu sú Lipany a Sabinov. V Sabinove doporučujeme závod na spracovanie nábytku, ktorý je krajskými orgánmi odsúhlasený, avšak treba zo strany združenia nábytkárskych podnikov uzavrieť celkovú koncepciu rozvoja tohto priemyslového odvetvia.

V náväznosti na výrobu VSŽ z hľadiska využitia zdrojov pracovných síl v samotnom Prešove a okolia nie je doriešený závod v náväznosti na výrobu VSŽ, ktorý by odčerpával zdroje pracovných síl.

S využitím zdrojov pracovných síl úzko súvisí problém využitia spoluobčanov cigánskeho pôvodu ako zdroja pracovných síl v produktívnom veku. Vo Východoslovenskom kraji žije cca 70 000 spoluobčanov cigánskeho pôvodu, z čoho len v našom okrese žije 6840 občanov, ktorí bývajú v 87 obciach a osadách. Doterajší spôsob prevádzania štátneho organizovaného náboru neumožňuje včleňovať tieto zdroje do pracovného pomeru. Toto spôsobuje neúplné využitie pracovných síl v produktívnom veku. Ďalej to má za následok stabilizácie spoluobčanov cigánskeho pôvodu v doterajších osadách. Všestranná pomoc, ktorá sa venuje cestou plánu, spočíva ponajviac budovaním nezávadných studní a základných hygienických zariadení, prideľujú sa určité prostriedky na verejné osvetlenie a rodinné byty sa vyčleňujú v menšej miere v rámci závodov. V doterajšej prevýchove nedosiahli sme toho, aby živiteľ rodiny, prípadne práceschopní členovia jeho rodiny aj keď sa zapoja do pracovného procesu v podnikoch a závodoch nášho okresu, kraja alebo odídu za prácou do iných krajov republiky, sami sa nesnažia trvalo usídliť v mestách svojich pracovísk.

Konečný dôsledok takéhoto prístupu riešenia problémov spoluobčanov cigánskeho pôvodu je, že osady sa nelikvidujú, ale rozširujú. Domnievam sa, že problém týchto občanov je potrebné riešiť v rámci celoštátnom a nielen z hľadiska okresu alebo kraja. Navrhujem riešiť a zvážiť, aby tí občania cigánskeho pôvodu, ktorí pracujú v ktoromkoľvek meste republiky sa definitívne usadili v sídlach svojich pracovísk a presídlili tak aj svoje rodiny. Podniky a závody, v ktorých pracujú, alebo pre ktoré boli získaní spoluobčania cig. pôvodu, nech sú im povinné prideliť rodinné byty a cestou presviedčania ich získať do stabilizačnej družstevnej bytovej výstavby. Pokiaľ sa uvažuje v bilanciách pracovných síl s presunmi z okresu Prešov do iných krajov republiky i v rámci Východoslovenského kraja, navrhujeme výhľadove rozmiestniť z nášho okresu cca 200 občanov cigánskeho pôvodu.

Tretím problémom, ktorý z hľadiska ďalšieho perspektívneho rozvoja a z hľadiska súčasnej naliehavosti je problém zásobovania obyvateľstva pitnou vodou. Už v súčasnom období chýba cca 60 lit. za sekundu pre mesto Prešov a v ďalších rokoch sa nedostatok vody bude prehlbovať. V okrese je na 80 % domácich studní so zdravotne závadnou pitnou vodou a cca 8 - 10 % obyvateľov používa na pitie vodu z potokov. Pritom iba 28 % obyvateľstva je zásobených vodou z vodovodov. Aj toto percento obyvateľstva je zásobené nedostatočne, že na obyvateľa a deň pripadá iba 86 litrov, zatiaľ čo by malo pripadať podľa normy 250 litrov. Tento problém je nutné riešiť urýchlenou výstavbou II. etapy skupinového vodovodu Prešov-Slavkov, zvýšením investičných prostriedkov na výstavbu vzorových studní, v priebehu ďalších rokov 1966 - 1970.

Mesto Prešov, ktoré sa stáva strediskom školským a sú tam presúvané niektoré školské kapacity z iných miest a dokonca niektoré ústavy sú s celoslovenskou pôsobnosťou, nie je táto okolnosť vzhľadom na doterajší spôsob rozpisu uživateľského režimu bytov zohľadnená.

Toto zhoršuje najmä nevyriešenú bytovú situáciu z hľadiska riešenia historického jadra mesta Prešova na základe uznesenia bývalého Sboru povereníkov. Tohto roku bolo treba riešiť 85 životu nebezpečných bytov, celkový prídel bytov pre mesto však bol len 45 b. j.

Podobný problém nie je doriešený ani pre zdravotníckych pracovníkov. V našom okrese denne dochádza na svoje pracoviská v teréne 173 pracovníkov zo svojho bydliska. Pracovníci, nutní pre prevádzku týchto zariadení, sú často ubytovaní na úkor nemocničných lôžok a pomocných prevádzkových priestorov. Toho času v nemocniciach je ubytované vyše 60 slobodných pracovníkov a 10 rodín, čím sú drahé liečebné priestory využívané pre ubytovanie personálu a nie pre pacientov. Je preto rozumnejšie prikročiť a v štátnych plánoch zabezpečiť výstavbu slobodární pre slobodných zamestnancov. Už aj vzhľadom na to, že v roku 1965 dáva sa do prevádzky 300 posteľová psychiatrická liečebňa a 150 posteľová interná liečebňa. Tieto nové zariadenia vyžadujú si zamestnať 260 pracovníkov, prevážne špecialistov a odborníkov, ktorých bude nutné získať vypísaním súbehu, avšak byty, ako som už hovoril, im nebudú môcť byť pridelené. Doporučujem preto Ministerstvu zdravotníctva a Štátnej plánovacej komisii osobitne preskúmať uvedený problém.

Intenzívnejšia výstavba škôl v predchádzajúcich rokoch pomohla čiastočne vylepšiť sieť základných deväťročných škôl, avšak súčasný stav ešte nemožno označiť za uspokojivý. V našom okrese máme 193 škôl s 1181 triedami. Druhú smenu navštevuje z celkového počtu žiactva 34,5 % žiakov a smennosť v samotnom Prešove dosahuje 49,3 %. To znamená, že v okrese nám chýba 395 učební. Smennosť v okrese zostáva aj naďalej otázkou otvorenou a bude sa zvyšovať, keď zvážime, že za posledné tri roky je ročný prírastok žiakov 670 a v investičnom pláne na rok 1965 sa uvažuje s výstavbou 3 nových škôl. 20 % škôl v súčasnosti je s nevyhovujúcimi učebňami poväčšine v priestoroch bývalých kaštieľov. Tento problém je možno riešiť iba zvýšenou investičnou výstavbou v priemere 10 nových škôl ročne. Žiadam, aby z Ministerstva školstva a kultúry boli preverené učebné priestory v starých nevyhovujúcich kaštieľoch a tento problém bol osobitne riešený. Ako napr. v obci Šarišské Dravce, Krivany, Chmiňanská Nová Ves, Šarišské Bohdanovce, Chmeľov, Ľubotice, Svinia a Hermanovce. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Slovo má nyní posl. Pražák.

Posl. Pražák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Všestranná péče o člověka je jedním z hlavních cílů socialismu. Dosavadní výsledky našeho socialistického zdravotnictví patří k prvním na světě. Chtěl bych ukázat na některých příkladech, týkajících se zdravotní péče, jak se dívají naši pracující na některá opatření, která jsme na tomto úseku dosud prováděli.

Ve svém volebním obvodu jsem získal řadu poznatků svědčících o tom, že naši občané jsou nejen hrdi na naše socialistické zdravotnictví a jeho výsledky, ale také ochotni mu plně pomáhat v uplatnění, zajišťovat společně odstraňování nedostatků, podílet se na nápravě.

V našem Východočeském kraji bylo postaveno od r. 1956 na 30 000 nových moderně řešených bytů, trvají však nedostatky v jakosti projektu, vlastním provedení a v komplexní vybavenosti sídlišť. l po vybudování řady nových vodovodů je asi 50 % obyvatelstva odkázáno na vodu ze studní. Zúčastnil jsem se veřejné schůze NV v Chlumci nad Cidlinou, kde občané zle kritizovali nedostatky při zajišťování zdravotně nezávadné vody v Cidlině.

Závody z Nového Bydžova v době největšího sucha vypouštěly sem své odpady a tak se řeka stávala stokou, studny v okolí řeky byly zamořeny a voda z nich nepoživatelná. Dohovořili jsme se na místě. Druhý den funkcionáři NV navštívili mlékárnu a koželužnu v Novém Bydžově a vysvětlili jejich pracujícím, jaké škody na zdraví jim odpady v Cidlině působí. Zaměstnanci těchto závodů nastoupili na brigádu, vyčistili jímky i po pracovní době, zlepšili zachycování odpadů a těmito malými úpravami zlepšili čistotu vody v řece bez jakýchkoliv nákladů. Prostě pochopili, že starost o vodu nekončí za branou jejich závodů.

V Náchodě teplárna neměla zařízení na odchyt popílku, zamořovala vzduch na několik kilometrů. Když byly protesty, přišlo vedení závodu s tím, že omezí výrobu, sníží tak spotřebu paliva a tím zmenší zamoření vzduchu. Také tady to bylo projednáno se zaměstnanci, provádí se všemožná úprava ve spalování, ovzduší se zlepšuje a činí tam opatření na částečný přechod na topení mazutem. Odchytem popílku a zase s pomocí kolektivů se zajišťuje náprava celkem s malými náklady.

Ve Východočeském kraji máme jednu z nejmenších úmrtností dětí na světě, vykazujeme velmi dobré výsledky v klesající pracovní neschopnosti převážně prováděním dobré prevence.

Na hradecké klinice s vynikajícím úspěchem léčí choroby srdce, hrudní a mozkové operace. Zaostává však dokončení nutné výstavby, je nutná rekonstrukce chirurgického pavilónu, prostě v současných stísněných prostorách, stavěných pro daleko menší kapacitu nemocných, se jenom s velkými obtížemi pracuje. V několika nemocnicích v kraji je nutno provést rekonstrukce a výstavbu nových kotelen, řešit některé přístavby a v plánu výstavby ve zdravotnictví pro celý Východočeský kraj počítá ministerstvo zdravotnictví na rok 1965 okrouhle asi se 3 milióny korun. Myslím, že ministerstvo zdravotnictví by přece jen mělo přezkoumat důležitost některých nutných zlepšení a v rámci svých možností tuto kvótu zvýšit. Mají se stavět čistírny v několika nemocnicích, úpravna vody na přehradě Želivky má přinést čistou vodu i pro naše hlavní město. I když jsme si vědomi, že prostředky na investiční výstavbu jsou omezené, že je nutno šetřit a hospodařit, máme ještě rezervy, které když je dobře využijeme, aby nám mohli pomáhat při řešení nedostatků.

Stoupá nám pracovní úrazovost, která se velmi začíná projevovat zvláště v zemědělství. Zde musíme více péče všichni věnovat zajištění prevence, zlepšit zdravotnickou osvětu, aby závazky a soutěže, které nám například jen u zaměstnanců státních statků ve Východočeském kraji za prvních 6 měsíců přinesly hodnotu přes 22 mil. korun, se neztrácely v nákladech na zemědělské úrazy, které stále stoupají a činí několikanásobek této částky.

Bude zapotřebí stále více prohlubovat znalosti o ochraně zdraví v životě a při práci, docílit, aby každý náš pracující občan měl tolik zdravotních znalostí a návyků, aby mohl chránit sebe i kolektiv, ve kterém žije a pracuje, před poškozením zdraví.

Chtěl jsem na těchto několika příkladech ukázat, jak je důležité naši veřejnost informovat o všem, co může i bez zvláštních finančních nákladů přispět ke zlepšení našeho zdraví. Je proto jistě správné, že v současné době NV i stranické orgány provádějí rozbor dosavadní zdravotnické činnosti Východočeského kraje a radí se s pracujícími, jak do budoucna tuto péči ještě prohloubit, jak za účasti pracujících přispějeme všichni ke zlepšení zdravotní péče a ochrany při práci.

Ale bez účinné pomoci nadřízených orgánů plného úspěchu docílit nelze. Je třeba učinit taková opatření, aby léčebná zařízení, přesahující svým významem a docílenými úspěchy rámec kraje a někdy i státu, dostala ke své práci i materiální podporu a další podmínky pro rozvoj své práce a výzkumu. Jedině za společné práce mohou dobře plnit své náročné úkoly, kde za výsledky získávají obdiv odborníků u nás i za hranicemi.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Nyní bude mluvit s. posl. Havlíček.

Posl. Havlíček: Vážené soudružky a soudruzi. Chtěl bych se ve svém diskusním příspěvku dotknout speciálně oboru obráběcích strojů. Obráběcí stroje jsou tradičním čs. výrobním a vývozním oborem. Na zahraničních trzích si naše obráběcí stroje vytvořily významné postavení. Při posuzování exportu obráběcích strojů za období od r. 1956 do r. 1963 lze konstatovat neustálý vzestup celkového vývozu. Od r. 1956 do r. 1963 se vývoz obráběcích strojů zdvojnásobil. Průměrný roční přírůstek byl 15 %. Z toho tvořil vývoz v r. 1963 do zemí socialistického tábora 70 % a do kapitalistických států 30 %.