Kromě těchto uvedených nedostatků vyskytuje se celá řada nedostatků také v řízení výrobně hospodářských jednotek.

Zkušenosti z podniků ukazují, že VHJ není dobrou formou k řízení několika samostatných podniků, které opět řídí několik dalších závodů. Veškerá činnost VHJ se vyčerpává řešením problémů vlastního vedoucího podniku a přímo podřízených závodů a provozu.

Proto, soudružky a soudruzi, navrhujeme ze všech výrobních podniků a účelových organizací kožedělného průmyslu v ČSSR vytvořit jeden organizační celek: Trust.

Do tohoto trustu pak doporučujeme začlenit i stávající organizace vnitřního a zahraničního obchodu, který by byl spolu s výrobou veškerých usní a kožedělných výrobků řízen z jediného centra.

Potřebný počet pracovníků pro řízení trustu by měl být získán z pracovníků dosavadních VHJ, kteří byli pro řízení těchto jednotek povoleni.

Celé odvětví vytvoří tak jeden organizační celek. Bude možno daleko efektivněji využít surovinových fondů a polotovarů. Začleněním Výzkumného ústavu kožedělného do trustu bude výzkum prováděn pro celý kožedělný průmysl. Tím bude dosaženo jednotnosti a stejnoměrného růstu v nové technice a technologii.

Také zařazením obchodní činnosti do trustu by se odstranil dosavadní mezičlánek a zkrátila by se cesta od výrobce ke spotřebiteli.

Trust by při tom odpovídal za plné uspokojení obyvatelstva kožedělnými výrobky. Současně by měl úkol získat potřebné množství deviz z vývozu a nesl by odpovědnost za hospodárné využití prostředků na nákup surovin a výrobků v zahraničí.

Začleněním obchodních složek do trustu došlo by ke značnému zjednodušení administrativy na úseku smluvních vztahů, reklamačních řízení, arbitrážních jednání apod.

Také přímá hmotná zainteresovanost pracovníků skupiny zahraničního obchodu v trustu na hospodářských výsledcích výroby a naopak pracovníků výroby na zahraničním obchodu se musí nutně kladně projevit jak v dovozu, tak i ve vývozu.

Trust jako jediná celostátní organizace s působností v českých zemích i na Slovensku bude mít k dispozici všechny potřebné informace o obchodu, zejména o stavu zásob v maloobchodní síti, o stavu zásob ve skladech, a to v podrobném sortimentu vzorovém i velikostním. Na základě toho bude pak moci daleko pohotověji splnit přání našich odběratelů a dát žádané výrobky na trh.

Řekla jsem v úvodu, že pohovořím k dvěma poznámkám, a to velmi důležitým v našem kožedělném odvětví. Proto prosím odpovědné orgány, aby návrh opravdu vzaly v úvahu. Rozhodně by to pomohlo dobré věci.

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Promluví posl. Vaverka.

Posl. Vaverka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte mi několik poznámek k projednávání návrhu plánu a rozpočtu na rok 1965, především z toho hlediska, jak jsme projednávali návrh plánu a rozpočtu ve výboru NS pro NV, jak o tom už hovořil s. posl. Mazur.

Chtěl bych říci, že při projednávání státního návrhu plánu a rozpočtu na rok 1965 bylo téměř všemi předsedy KNV kladně hodnoceno to, že proti předcházejícím letům se přistupovalo letos k sestavě plánu a rozpočtu opravdu zodpovědně, i ze strany jednotlivých KNV, a s náležitým časovým předstihem.

Ovšem druhým poznatkem je, že téměř u všech projednávaných krajů ve výboru NS pro NV se vyskytovaly 2 problémy: v prvé řadě to byl komplexní rozvoj jednotlivých krajů, především z hledisek neuspokojivé investiční, a zvlášť bytové výstavby a za druhé nedořešená problematika v návaznosti na bilanci pracovních sil. Téměř všichni předsedové KNV v našem výboru z těchto dvou hledisek žádali pomoc.

Marně jsme si kolikrát říkali, kdo by tedy měl pomáhat, když jsme měli za sebou už projednáno 8 krajů.

Výbor NS pro NV byl si vědom i toho, že zde při projednávání problematiky krajů, především z těchto dvou hledisek, nejde už o nějakou náhodu, ale zřejmě o nutnost solidního zbilancování stavebních kapacit a zbilancování možnosti pracovních sil v jednotlivých krajích vůbec.

Některé problémy, jak o tom hovořil již poslanec Mazur, výbor pro národní výbory doporučil naší vládě k mimořádné pozornosti i posouzení zvláště při přípravě čtvrté pětiletky. Druhou poznámku k sestavě návrhu plánu a rozpočtu na r. 1965 bych chtěl přednést tak, jak jsme ji projednávali v orgánech Národního výboru města Brna. Při projednávání návrhu plánu na r. 1965 jsme si tím více uvědomovali, že i v naší problematice se musíme především zaměřit na řešení hlavních a rozhodujících úkolů na území města Brna a při řešení celé průmyslové brněnské aglomerace. Měli jsme např. na zřeteli opravdu řešení některých zásadních otázek a úkolů, které především vyplývaly z programového prohlášení předsedy vlády s. Lenárta na zasedání Národního shromáždění a řešení některých otázek, které vyplývají i pro brněnskou průmyslovou aglomeraci z chystaného oblastního plánování. Pro vaši informaci: v brněnské aglomeraci se soustřeďuje téměř ¹/₆ celostátní strojírenské výroby. Přitom je zde řada důležitých strojírenských závodů jak těžkého, tak i všeobecného strojírenství, které mají mimořádný význam pro rozvoj naší chemie, energetiky, zemědělství i dalších odvětví našeho národního hospodářství. Ve strojírenství jen u nás v brněnské oblasti pracuje přes 60 tis. lidí, tj. asi zhruba ¹/₃ všech pracujících na území města, a export ve strojírenství u nás zaujímá téměř 90 % z celé průmyslové výroby brněnské aglomerace.

Nyní mi dovolte uvést, na které hlavní a rozhodující úkoly a otázky při projednávání plánu a rozpočtu jsme se u nás v jednotlivých orgánech městského národního výboru zaměřovali. Především to byla změna stylu řízení přechodem z administrativně správního na výrobní princip řízení. Donutily nás k tomu pochopitelně i okolnosti, ve kterých žijeme, poněvadž jen orgány městského národního výboru u nás řídí asi 25 tis. lidí, kteří pracují v podnicích a zařízeních, řízených národními výbory. Nejde jen o počet, ale jde pochopitelně i o zařízení, která mají důležitý vliv na rozvoj služeb, na rozvoj a řešení problematiky městské hromadné dopravy, místního stavebnictví apod. Na základě našich návrhů k tezím dokumentu o národních výborech jsme podle našeho názoru zpracovali solidní rozbory, které jsme předložili jak předsednictvu vlády, tak i dalším našim orgánům a měli jsme možnost je konzultovat i s některými pracovníky předsednictva vlády, především odboru pro národní výbory. Předpokládám, že na základě této konzultace a na základě ujištění s. Polaneckého ve výboru pro národní výbory bude nám opravdu dána v nejbližší době možnost, abychom mohli experimentovat některé naše náměty především z hlediska výrobního principu řízení. Zatím jsme provedli přechodná opatření, aby např. vůči ředitelům z hlediska orgánů národního výboru postupoval pouze jediný partner, aby jim nedávaly některé úkoly např. až 3 komise, resp. k tomu příslušné odbory a navíc tzv. objektivní orgány, ať už se to týká plánovací komise, plánovacího odboru, finanční komise nebo finančního odboru. Jsme toho názoru - ať vystupuje z národního výboru vůči ředitelům pouze jediný partner podle jednotlivých úseků.

To byl jeden z hlavních úkolů, který jsme si uvědomili i při projednávání státního plánu a rozpočtu. Ve změně stylu řízení jsme kladli mimořádný důraz na posílení plánu a rozpočtu. Abych byl konkrétní, co pod tímto pojmem vidíme, a co děláme. Ponecháváme pochopitelně jednotlivým odvětvovým komisím jejich plnou pravomoc v řízení. Přitom si ovšem některé ředitele zveme ještě i do rady městského národního výboru, kde s nimi konkrétně provádíme kontrolu plnění plánu a rozpočtu, ovšem nejen z hlediska, proč nesplnili určité ukazatele, kdy objektivní komise vůči nim vystupují z hlediska spotřebitelské veřejnosti, ale především také z hlediska určité nápravy, jaká konkrétní opatření ředitelé jednotlivých podniků a zařízení dělají k tomu, aby splnili úkoly státního plánu v následujícím měsíci a čtvrtletí, příp. jaké mimořádné požadavky mají na pomoc ze strany příslušných orgánů národních výborů. Tím jsme pochopitelně posílili i kontrolní úlohu jednotlivých komisí rady městského národního výboru. Aby se nám za čísly plánu a rozpočtu neztráceli lidé, vidíme před námi třetí rozhodující úkol v našich podmínkách, a to v dalším kvalitativním rozvoji služeb s řešením vhodného rozmístění obchodní sítě, sítě sběren, prádelen a čistíren a řešení problematiky městské hromadné dopravy.

Komplexní rozvoj města a vůbec řešení brněnské průmyslové aglomerace v zájmu dalšího rozvoje a stabilizace pracovních sil vidíme v nezbytném zajištění komplexní bytové výstavby včetně předstihového zajišťování otázek teplofikace, plynofikace a v našich podmínkách zajištění dobré vody, kde máme na mysli řešení další větve březovského vodovodu.

Aby nám další generace, které jednou přijdou po nás, nevytýkaly, že jsme někdy žili z podstaty především v bytovém hospodářství, věnujeme řadu rozhodujících stavebních kapacit místního stavebnictví na údržbu bytového fondu s použitím, s prominutím, některých "staronových" metod. Mám z tohoto hlediska na mysli provádění elektroosmózy, my tomu říkáme staronová metoda, i provádění oprav proudovým způsobem včetně provádění fasád. Podařilo se nám, i když v tom vidíme teprve počáteční krok, v řadě našich obvodních národních výborů zaktivizovat občany k přebírání bytů do společné péče. Jen za letošní rok je to hodnota, která se pohybuje kolem 5 mil. Kčs, které naši občané v peněžním vyjádření již svépomocí v údržbě bytového fondu provedli. Nechceme pochopitelně nechat v údržbě a péči o bytový fond stranou ani naše podniky, které jsou centrálně řízené. Podařilo se nám zajistit, že před tyto podniky předstupujeme s otázkou: co konkrétně vy v národních podnicích můžete k 20. výročí osvobození provést vašimi údržbářskými kapacitami v péči o bytový fond. Máme již velmi dobré zkušenosti. Bylo o tom hovořeno na celostátní poradě tajemníků a předsedů. Konkrétně máme velmi dobré zkušenosti s Královopolskou strojírnou. Při této příležitosti bych tak jako předevčírem v brněnské televizi i dnes chtěl poděkovat za mimořádné pochopení pracovníkům Královopolských strojíren a všem brněnským občanům za jejich snahu a péči o bytový fond.

Pochopitelně, že ani ostatní centrálně řízené podniky na území našeho města nenecháme stranou, budeme na ně tlačit a předpokládáme, že se nenechají zahanbit. Předpokládáme, že nadále u nás platí zásada, že na konci všeho našeho snažení je člověk. Proto také klademe mimořádný důraz na péči o celkové zlepšování životního prostředí na území našeho města. Zde máme především na mysli některé otázky dotýkající se čistoty města a zvláště hygieny ovzduší. Především hygienu ovzduší nebude možno řešit bez pomoci některých našich centrálních orgánů. Mám konkrétně na mysli naši Ústřední správu energetiky, aby vyvinula náležitý tlak na brněnskou teplárnu, dále ministerstvo výstavby, aby vyvinulo tlak na cementárnu v Brně a na s. ministra Indru, abyste na vašem ministerstvu dopravy dokázal vyvinout náležitý tlak na brněnskou železniční trakci, protože to jsou prakticky tři největší znečišťovatelé ovzduší na území našeho města. Chtěl bych vás, soudruzi ministři, ovšem požádat, abyste nám opravdu byli nápomocni, protože nechceme použít toho posledního, k čemu nám dává i zákon právo, tj. k hmotnému postihu, protože předpokládám, že asi tím bychom mnoho nevyřídili. V tomto směru je třeba opravdu konkrétně nastoupit cestu technickoorganizačních opatření a na základě harmonogramu termínovat úkoly, stanovit, kdo zodpovídá a do kdy.

Ve zvýšení péče o celkové zlepšování životního prostředí pochopitelně rozhodující úlohu hrají naši občané. Mám především na mysli celospolečenský význam a prospěšnost jejich práce, která je charakterizována závazky v rámci akce Z i v péči o bytový fond a vůbec o své okolí. Tuto snahu občané Brna vyjádřili i v tom, že na počest 20. výročí našeho osvobození jsme již mohli odevzdat ke 47. výročí Velké říjnové socialistické revoluce socialistický závazek občanů Brna, který jasně dokumentuje ve stovkách uvedených akcí, že naši lidé mají pochopení pro společné úkoly, a že opravdu mají rádi město, ve kterém žijí. Ovšem také u nás nejde všechno tak hladce, musíme pochopitelně zdolávat řadu překážek podobně jako soudruzi v Praze, Bratislavě a dalších městech. Mám na zřeteli především komplexní rozvoj města a komplexní rozvoj brněnské průmyslové aglomerace ve smyslu zpracovaného směrného územního plánu zvláště ve vztahu k vládnímu nařízení č. 392 z letošního roku o ochraně zemědělského půdního fondu.

My jsme pevně přesvědčeni o správnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ale také o tom, že snad pojetí uvedeného vládního usnesení by nemělo být chápáno šablonovitě. Uvedu důkaz: Na zasedání Jihomoravského krajského národního výboru předevčírem jeden ze soudruhů poslanců hovořil o investiční výstavbě ve vztahu k územně plánovaným úkolům i ve vztahu ke zmíněnému vládnímu usnesení č. 392, především z toho hlediska, že dosud k tomuto vládnímu usnesení nevyšly prováděcí pokyny, pouze nedokonalé informace s návrhy prozatímních směrnic, kterých, jak je v nich řečeno, může být použito.

Tyto směrnice mj. rozvádějí požadavek vládního usnesení pokud jde o ekonomické provádění bilancí, které jsou požadovány pro přepracování návrhů územních plánů, jež mají provádět především ty projektové ústavy, které zpracovávají územní plány. Podle těchto informací, vydaných ministerstvem zemědělství, kde je vypracován kupř. pro podrobný územní plán vzor ekonomického hodnocení a propočet zemědělských výnosů jednotlivých parcel, je požadován i podle našeho názoru poměrně složitý a pracný postup, že projektové ústavy často by navíc měly mít ještě zvláštního zemědělského odborníka ekonoma.

Z tohoto hlediska mám dotaz na ministra zemědělství soudruha inž. Buriana, jak hodnotí provádění vládního nařízení 392/64 v praxi, především v těch případech, kde konečné rozhodnutí podle tohoto vládního nařízení přináleží našemu ministerstvu zemědělství - mám na mysli nad těch pět ha, zda vůbec naši soudruzi na ministerstvu zemědělství jsou schopni svými prostředky toto zvládnout - nevím, kolik takových akcí tam je, předpokládám, že to tam půjde až do stovek - zda jsou schopni zvládnout se znalostí věci a operativně ten značný počet případů.

Proč ta otázka? Uvedu namátkově jeden příklad, a to na příjezdové komunikaci k brněnskému letišti. Je projektováno v katastru obce Slatiny, to je předměstí Brna. O významu této příjezdové komunikace k brněnskému letišti není třeba nijak zvlášť hovořit, protože to může posoudit řada jak našich návštěvníků Brna, tak i především zahraničních návštěvníků (o veletrhu), kterým se stala často nemilá věc, že se spustily závory a letadlo, jak se říká, jim před nosem ulétlo.

Chtěl bych říci, že vytýčená trasa příjezdové komunikace k uvedenému letišti byla prověřována z několika hledisek a variant, až se konečně dospělo k poslednímu řešení, podle našeho názoru řešení opravdu ekonomickému. Podle vládního usneseni č. 392/64 rada Jihomoravského KNV tento záměr i prověření odsouhlasila, a protože v tomto případě jde o vyjmutí z půdního fondu 5,3 ha, doporučila 8. září t. r. kladné vyřízení tohoto případu našemu ministerstvu zemědělství.

Podle posledních informací se zde dosud jedná bez výsledku. Přitom dvakrát přijel do Brna pracovník ministerstva zemědělství jednat se zainteresovanými složkami krajského národního výboru a obhlédnout příslušné stanoviště. Když přijel podruhé na jednání, měl s sebou ještě dva odborníky z ministerstva dopravy. Jeden soudruh tam byl za úsek silnic a druhý pravděpodobně za letectví vzhledem k návaznosti na brněnské letiště. Po projednání na místě se opravdu zdálo, že zástupce ministerstva zemědělství jednoznačně dospěl k přesvědčení o objektivnosti řešení navržené trasy a že věc bude konečně uzavřena. To se však znovu nestalo a bylo svoláno prý nové jednání na ministerstvu zemědělství, kam obráceně byli znovu pozváni zástupci odboru dopravy KNV, odboru výstavby MěNV v Brně a zástupce investora. Jednání znovu nebylo uzavřeno a má být jednáno prý znovu počtvrté v Praze, zde snad podle předpokladu konečně záležitost bude uzavřena na základě doporučení rady Jihomoravského KNV.

Jsem, soudruzi, názoru, že takovéto jednání má za následek, že zahájení zcela připravené akce se pak odsouvá o další rok, že např. pro dočasnou nevyjasněnost musely být stornovány některé subdodávky, které bude nutno znovu zajišťovat po vyřešení zemědělské záležitosti. A podobný osud z hlediska uvedeného vládního usnesení stíhá na území našeho města řadu dalších investičních záměrů, sloužících ke komplexnímu rozvoji města a samého kraje, jak z hlediska předprojektové, tak projektové připravenosti, která je neustále tímto jednáním oddalována, a pochopitelně s tím i řada dalších investičních akcí.

Z těchto několika příkladů je zřejmé, že podle mého názoru dobře míněné vládní usnesení, prováděné takto v praxi, se stává někdy i brzdou dalšího rozvoje a investiční výstavby.

Vycházím z toho, že vládní usnesení o ochraně zemědělské půdy je třeba respektovat v jeho záměrech, avšak operativněji rozhodovat, nerozhodovat šablonovitě, rozhodovat se znalostí věci, individuálně případ od případu, dále že i praktické provádění vládního usnesení bude třeba opravdu podstatně zjednodušit, přitom upřesnit povinnosti jednotlivých složek zajištěním organické návaznosti jejich práce. A z tohoto hlediska podle mého názoru při nepřehledném množství podobných akcí je potom nad síly a nad možnosti ministerstva zemědělství, aby se znalostí věci a operativně mohlo rozhodovat. Proto, soudruhu ministře, jsem dal tuto otázku a předpokládám, že bude zodpovězena.