Zmíněné úpravy na úseku soc. zabezpečení unifikují dosavadních 25 zákonů a vládních nařízení, 48 vyhlášek a prováděcích směrnic a 21 ilustrací. I když je tímto odstraněna značná roztříštěnost právních předpisů, přesto doporučil náš zdravotní výbor přezkoumat prováděcí předpisy k novým zákonům o soc. zabezpečení za účelem zjednodušení řízení, zejména řízení odvolacího.

Tolik k návrhu plánu a rozpočtu našeho zdravotnictví a soc. zabezpečení, kteréžto služby a péče jsou v pravém slova smyslu perlou ve výkladní skříni socialismu vůči kapitalistickým zemím. (Potlesk.)

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji. Slovo má posl. Katolický.

Posl. Katolický: Soudružky a soudruzi poslanci. V návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtu na rok 1965, který je předkládán NS ke schválení, je oprávněně jako hlavní úkol formulována nutnost dosáhnout dalšího rozvoje společenské výroby při důraznějším zaměření na kvalitativní stránky rozvoje národního hospodářství.

Tento úkol je v plném souladu s usnesením listopadového zasedání ÚV KSČ, které vytyčilo jako hlavní úkol plánu na rok 1965 využití všech dosažitelných zdrojů národního hospodářství k rychlejšímu růstu a intenzifikaci společenské výroby a k lepšímu uspokojování potřeb obyvatelstva. Tento cíl sledují i všechna opatření, která vláda přijala při projednávání návrhu plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1965 dne 25. listopadu t. r.

Při projednávání tohoto návrhu plánu i ve svém usnesení k němu věnovala vláda mimořádnou pozornost problematice zahraničního obchodu a zabezpečení jeho úkolů. Domnívám se, že je to plně opodstatněné. Vždyť plán zahraničního obchodu představuje ve státním plánu jedno z jeho klíčových míst, odrážejí se v něm nejen vnitřní, ale i vnější vlivy a bez jeho řešení nelze uspokojivě zabezpečit harmonické plnění státního plánu.

Usnesení vlády o plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1965 určuje tempo růstu průmyslové výroby v roce 1965 proti očekávanému splnění v roce 1964. Má činit 5,5 %. Tempo růstu obratu zahraničního obchodu pak 9,4 %. Jednoduchým srovnáním těchto dvou čísel je zřejmé, že tempo růstu obratu zahraničního obchodu značně předstihuje tempo růstu hrubé průmyslové výroby i národního důchodu. Není to jev, který by měl izolovaně platnost jen pro rok 1965. Projevuje se již několik posledních let a je dokladem rostoucího stupně napojení ČSSR do mezinárodní dělby práce. Jako zákonný prvek se projevovala však současně stále klesající efektivnost tohoto zapojení a to se projevovalo v řadě nepříznivých aspektů. Pokračování takového extenzívního vývoje je nadále neúnosné a je si jen přát, aby nová zdokonalená soustava plánovitého řízení národního hospodářství přinesla v tomto ohledu brzy žádoucí zvrat. Svoji roli musejí přitom sehrát i připravovaná opatření k těsnějšímu sepětí zahraničního obchodu a výroby a to jak v jejich ekonomické, tak i organizační části.

V plánu rozvoje národního hospodářství na příští rok je nutné vidět výchozí základnu připravovaného plánu rozvoje nár. hospodářství na léta 1966 - 1970. Jako takový musí být plán příštího roku pevným a kvalitním základem našeho hospodářského rozvoje v řadě budoucích let. A jestliže tento plán zatím ještě nedostatečně podporuje progresívní prvky, umožňující rychlý růst společenské produktivity práce a má některá slabá místa, pak je třeba na řešení těchto problémů soustředit úsilí celého národního hospodářství, a to zejména tam, kde by jejich existence mohla ohrozit hospodářský rozvoj budoucích let.

Plán zahraničního obchodu na rok 1965 má zatím řadu vážných slabin. Dovolte mi, abych na některé upozornil. V plánu není dosud zabezpečena vyrovnanost platební bilance s kapitalistickými i socialistickými státy, přesto, že se k úhradě plánovaného dovozu používá ve značném rozsahu dříve vytvořených zdrojů (u kapitalistických států část zlepšení z roku 1964 v rozsahu 300 mil. Kčs zahraničních cen). Tím se nevytvářejí potřebné výchozí proporce pro období po roce 1965 ve vztazích jednotlivých odvětví národního hospodářství k zahraničnímu obchodu.

Především zbývá na plánovaný objem vývozu do kapitalistických států co nejdříve konkretizovat a vyjasnit náplň vývozních fondů za cca 200 mil. Kčs v zahraničních cenách. Tento úkol se týká prakticky všech výrobních ministerstev.

Dále podle usnesení vlády bude třeba, aby výrobní ministerstva ve spolupráci se zahraničním obchodem dosáhla výrazných úspor v dovozu z kapitalistických států důsledným snižováním výrobní spotřeby zejména dovážených surovin a materiálů. Tento úkol je nutno zajišťovat nikoli umělými a mechanickými restriktivními opatřeními, ale opatřeními technickými, technologickými a organizačními, aby nedošlo k omezování plánovaného rozvoje výroby. Celkový objem snížení dovozu z kapitalistických států by měl dosáhnout 130 - 160 mil. devizových korun.

Přestože oba úkoly, tj. zajistit vyjasnění vývozních fondů za 200 mil. Kčs a snížit dovoz cestou úspor surovin a materiálů ve výrobní spotřebě a vyššího využití zásob, se zdají být značně obtížné, ukazuje objektivní posouzení ekonomických podmínek výroby na možnost jejich zabezpečení. Vždyť ve srovnání s rokem 1962 národní důchod v roce 1965 vzrůstá jen o 1 %, ale výrobní spotřeba roste o 9,6 %. Národní důchod a výroba vytvořené na jednu korunu základních výrobních fondů z minulých let neustále klesají. Zatímco výroba v období 1962 - 1964 vzrůstá o 9,2 %, zásoby stoupají o 17,6 %. Tato fakta ukazují na jedné straně věcné problémy, které máme, ale na druhé straně ukazují velké možnosti, na jejichž využití musíme soustředit všenárodní úsilí.

Při projednávání plánu na rok 1965 uložila dále vláda rozpracovat za přímé účasti nejdůležitějších výrobních podniků a podniků zahraničního obchodu program k maximálnímu překračování dodávek pro vývoz v žádoucí struktuře a u vývozu do kapitalistických států vypracovat tato opatření tak, aby jejich splnění v podstatě umožnilo krýt plánované dovozy na rok 1965 ze zdrojů vytvořených v roce 1965, aby tak zdroje vytvořené překročením plánu v roce 1964 - oněch 300 mil. Kčs v zahraničních cenách, o kterých jsem již hovořil - mohly být plně využity k posílení výchozí devizové pozice na léta 1966-1970. Jde o úkol mimořádně obtížný.

Urychlenému odstraňování uvedených slabin v plánu zahraničního obchodu je třeba věnovat ve všech v úvahu přicházejících závodech a podnicích mimořádnou pozornost. Splnění tohoto úkolu, který musí být zajišťován úzkou spoluprací zahraničního obchodu a výroby v duchu nového chápání dynamické funkce monopolu zahraničního obchodu, bude nutno podpořit rovněž mimořádnými formami hmotné zainteresovanosti.

V souvislosti s tím je třeba souhlasit s usnesením vlády, podle kterého bude možno i v roce 1965 poskytnout výrobním podnikům mimořádné odměny z prostředků ministerstva zahraničního obchodu v případech zabezpečení vyššího objemu, výhodnější struktury, lepšího sortimentu a kvality vývozu, popř. snížení dovozu. V této souvislosti musí být ve výrobních organizacích ještě důsledněji než dosud výplata prémií vázána na splnění dodávek pro vývoz.

Chtěl bych se ještě zmínit o jedné formě hmotné zainteresovanosti výroby na efektivnějších výsledcích zahraničního obchodu, která se připravuje a kterou je třeba urychleně dopracovat a uvést v život. Jde o tzv. devizové podíly, které budou poskytovány tuzemským hospodářským organizacím včetně subdodavatelů jako podíly za zlepšování devizových výsledků, o něž se zasloužily. Devizové podíly budou poskytovány diferencovaně podle charakteru i rozsahu devizového příjmu, a to za překračování vývozních úkolů, za zavádění nových výrobků, zlepšení jakosti, sortimentu, povrchové úpravy, adjustace apod., dále za dosažené úspory v dovozu, popř. za zlepšování bilančního vztahu mezi vývozem a dovozem.

Tyto devizové podíly bude možno použít k zajištění dovozu progresívní techniky, patentů a licencí, technických pomůcek apod., popř. k úhradě zahraničních cest odborníků výroby s konkrétními ekonomicko-technickými úkoly.

Pokládal jsem za správné všechny členy Národního shromáždění upozornit na uvedené závažné problémy plánu zahraničního obchodu a hlavně na některé z cest, kterými mají být řešeny. Domnívám se totiž, že ve svých volebních obvodech a hlavně ve výrobních závodech svých volebních obvodů bychom měli všichni tato nová progresívní opatření popularizovat a prosazovat a napomáhat tak k dořešení problémů plánu na rok 1965.

Rok 1965 bude rokem velmi náročným. Nejde jen o obtížné problémy plánu a jeho úkolů, ale také o podmínky, za nichž tento plán a úkoly budou plněny. Bude to vážná zkouška našich sil a schopností a je potřeba se na ni všestranně připravit. Jak jsem již uvedl a jak ostatně všichni víte, v příštím roce přistoupíme k některým novým opatřením v souvislosti s uplatňováním zásad zdokonaleného plánovitého řízení národního hospodářství. Hlavním cílem těchto opatření na úseku zahraničního obchodu bude takové spojení ekonomických zájmů výroby a zahraničního obchodu, které by odstranilo dosavadní nedostatky, vyplývající z rozdílného a nikoliv vždy racionálního působení řízení v oblasti výroby a zahraničního obchodu.

Bylo by ovšem zjednodušováním tohoto složitého procesu, kdyby spojení ekonomických zájmů výroby a zahraničního obchodu bylo spatřováno jen v provedení některých organizačních změn a kdyby někdo očekával, že při postupném zavádění těchto opatření do života se dostaví pronikavé výsledky v roce 1965 již v plném rozsahu.

Dovolte mi závěrem vyslovit přesvědčení, že se našim pracujícím přes současné obtíže podaří úkoly a cíle plánu na rok 1965 zajistit a splnit a v žádoucích směrech i překročit. (Potlesk.)

Místopředseda NS dr. Škoda: Děkuji. Nyní promluví posl. dr. Lukačovič.

Posl. dr. Lukačovič: Súdružky a súdruhovia poslanci, vážnym problémom v investičnej výstavbe je nepriaznivý vývoj v rozostavanosti stavieb a v dokončovaní stavieb v plánovaných termínoch. Priemerná doba výstavby dokončovaných stavieb od roku 1960 až do roku 1963 narastala a ani v roku 1964 sa neukazuje jej výraznejšie skrátenie. Nesprávne na tom je to, že lehoty našej investičnej výstavby sú v porovnaní s priemyselne vyspelými krajinami zhruba dvojnásobne až trojnásobne väčšie. To má prirodzene veľmi nepriaznivý dopad na efektívnosť celej našej investičnej výstavby a na situáciu v našom národnom hospodárstve. V čom sú hlavné príčiny tohto nepriaznivého javu a kto ich má odstraňovať - to je otázka, ktorá trápi našich ekonómov a politikov.

Všetky naše zákony, predpisy a nariadenia dotýkajúce sa realizácie investičnej výstavby vychádzajú z predpokladu, že stavba, ktorá sa dostane do investičného plánu, je dokonale pripravená, že je včas spracovaná projektová dokumentácia na celý komplex príslušného stavebného diela. Avšak väčšina našich novo zahajovaných stavieb nezodpovedá tomuto predpokladu, a tak predpisy a nariadenia sa nemôžu plne uplatňovať.

Na jednej strane posudzujeme hospodárnosť stavby podľa toho, či bolo dosiahnuté priemernej doby výstavby, ako je stanovená vo vyhláške č. 142/59 Úradného listu, a domáhame sa jej dodržovania a to je správne. Na druhej strane zdôvodňujeme prekračovanie normovaných lehôt výstavby tým, že nemohli byť včas nárokované a dodávané rôzne technologické a netechnologické zariadenia, kde jednotlivé dodávateľské rezorty určujú internými vyhláškami a úpravami príliš dlhé objednacie a dodacie lehoty.

Tento nesúlad v normatívnych úpravách sa pokúsim objasniť na dodávkach a montáži vzduchotechnických zariadení na zdravotníckych stavbách. Stavebné podniky nemôžu dostať potvrdenie takmer ani na jednu stavbu zdravotnícku, že dodávky a montáž vzduchotechnických zariadení budú uskutočnené v dobe, ktorá zodpovedá požadovaným normovaným lehotám danej výstavby. Stavbu potom nie je možné ukončiť včas v plánovaných termínoch, priemerný čas výstavby sa predlžuje, umŕtvujú sa tak na dlhší čas vložené investičné prostriedky. Zhoršuje sa hospodárska situácia nielen stavebného podniku, ale pretože tu ide o hromadný zjav, ktorý sa vyskytuje nielen pri vzduchotechnických zariadeniach, ale takmer u všetkých dodávateľov strojov a zariadení, a nielen na zdravotníckej výstavbe, ale na všetkých druhoch výstavby - zhoršuje sa i situácia celého nášho národného hospodárstva.

Zaviesť poriadok do predvýrobnej prípravy a zladiť a prispôsobiť predpisy okolo investičnej výstavby so skutočným životom okolo realizácie výstavby - to sú t. č. základné požiadavky a predpoklady zlepšenia našej investičnej politiky.

Na dokreslenie obrazu musím zdôrazniť, že väčšina stavieb priemyslovej a občianskej výstavby zápasí s týmito problémami. Predlžovanie doby výstavby, nadmerná rozostavanosť, neodovzdávanie stavieb v plánovaných termínoch sú typické práve pri tých druhoch výstavby, ktoré vyžadujú veľký rozsah montážnych prác a dodávok nestavebných organizácií. Zladenosť stavebných prác s montážnymi prácami technologického i netechnologického zariadenia na týchto druhoch stavieb je veľmi naliehavá a náročná, bohužiaľ však túto zladenosť v našom riadiacom aparáte investičnej výstavby nikto riadne nezabezpečuje. Už niekoľko rokov pociťujeme nedostatok kapacity strojárenských dodávateľov pre rôzne zariadenia stavieb, ako napr. spomenuté vzduchotechnické zariadenie, meracie a regulačné zariadenia, oceľové konštrukcie, osobné výťahy, veľkokuchynské zariadenia, bytové jadrá a ďalšie a ďalšie.

Nedostatočná kapacita týchto zariadení má prirodzene dopad na to, že stavby sa často odovzdávali nie úplne dokončené a vyvolávalo to nespokojnosť občanov. I tento nedostatok sme sa snažili riešiť viac administratívnou formou než skutočnými zásahmi výrobného charakteru.

Zákonné opatrenia, najmä zákon č. 69/58, vyhláška ministra stavebníctva č. 231/1959, vyhláška ministra výstavby č. 111/1962, dovoľovali v minulosti odovzdávať a preberať objekty bytovej a občianskej výstavby i vtedy, keď neboli úplne, dokončené. Investorovi bolo umožnené preberať takéto objekty, keď neboli dokončené, najmä tieto práce a dodávky: osobné výťahy, vzduchotechnické zariadenia, zariadenia CO, portály v obchodných miestnostiach, vonkajšie omietky s mokrým výrobným procesom v dobe od 1. decembra do 30. apríla, záhradnícke práce, ktoré sa môžu vykonať len v zodpovedajúcich ročných obdobiach.

Popudom k týmto úpravám bola snaha hospodárov využívať ináč dokončené a na užívanie spôsobilé objekty a nepripustiť znehodnotenie stavebného diela, čo by mohlo nastať pri jeho neužívaní.

Zmena v takomto pojatí dokončovaných objektov nastala od 1. júla t. r. Týmto dňom nadobudol platnosť hospodársky zákonník - zákon č. 109/64 - a podľa neho nedokončené dodávky alebo ich časti nesmú sa investorovi odovzdávať a on ich nesmie preberať (§ 288 ods. 2). Predtým platné zákonné úpravy stratili vydaním hospodárskeho zákonníka platnosť.

Znovu sme nedostatky v dokončovaní stavieb riešili len administratívnou cestou a neurobili sme dosť účinné opatrenia vo sfére výroby na zvýšenie nedostatkových kapacít montážnych a strojárenských podnikov.

Vo výrobných plánoch dodávateľských podnikov na rok 1965 sa ukazujú vážne nedostatky i v kapacitných bilanciách potrebných pre ukončovanie stavieb. Tieto nedostatky môžu viesť k ďalšiemu umelému predlžovaniu doby výstavby alebo i k obchádzaniu zámeru zákonodarcu. Keď stavbu nebude skutočne možné z nedostatku niektorej kapacity strojárenského podniku alebo i z inej príčiny úplne dokončiť, potom buď dôjde k vzájomnej dohode o odsune odovzdania ináč dokončenej stavby, alebo sa dodávateľ s investorom dohodne, že z rozpočtu objektu vyberie nezabezpečenú dodávku zariadenia na požadovaný termín a investor preberie formálne síce dokončenú stavbu, ale v skutočnosti nedokončenú stavbu. K takémuto postupu núti investora i dodávateľa život na stavbe i vo vlastnej prevádzke užívateľa.

Je nám preto veľmi treba zvážiť, či na prechodné obdobie, dokiaľ nebudú vytvorené potrebné kapacitné podmienky v dodávateľských podnikoch, netreba vydať úpravu v spôsobe odovzdávania a preberania úplne nedokončených objektov.

Na druhej strane je treba od dodávateľských rezortov, najmä od Ministerstva ťažkého a Ministerstva všeobecného strojárenstva sa dožadovať rýchlejšieho rozvíjania nedostatkových kapacít a od Štátnej komisie pre investičnú výstavbu žiadať väčšiu iniciatívu pri koordinovaní investičnej výstavby medzi všetkými zúčastnenými partnermi.

Teraz mi dovoľte dve interpelácie.

V posledných rokoch je badať, že investičné zámery už dôslednejšie pripravujeme z hľadiska perspektívnych úloh rozvoja odvetvia, možnosti získania pracovných síl v oblasti výstavby a pri výstavbe závodov presadzujeme najprogresívnejšiu technológiu výroby.