Značné ztráty materiálu způsobuje špatné uskladňování, především sypkých hmot v důsledku nedostatečné nebo pozdě vybudované skládky. Nemalou měrou na zvýšených nákladech se podílejí i stavbyvedoucí a pracovníci skladů tím, že postupují benevolentně vůči dodavatelům při přejímce materiálů a výrobků, které pak musí zpracovat ve své režii. Uplatněním přísnější vstupní kontroly by nemohlo dojít k tomu, aby např. Západočeské cihelny Stod závod Černice dodaly na stavbu cihly, které neodpovídají předepsané kvalitě, Prefa Přeštice vadné průvlaky a stropnice na výstavbu bytových jednotek v Bělé, Západočeské dřevařské závody Mar. Lázně vadná okna a dveře.

I když plnění plánu odevzdávání bytů je dobré a převážná část je odevzdávána ve velmi dobré a vzorné kvalitě (více jak 90 %) působí na jejich nerovnoměrné odevzdávání poměrně dlouhá doba provádění stavebních a řemeslných prací uvnitř objektu, při kterých se narušuje dodržování technologických postupů. Výsledek uvedených nedostatků se promítá ve šturmu v odevzdávání koncem měsíce a zvláště pak koncem čtvrtletí a tím růstem nákladů na opravy, předělávky a odstraňování kolaudačních závad. Např. Pozemní stavby v Plzni - stavební správa I odpracovaly letos v I. čtvrtletí 15 979 hodin na opravách, předělávkách a na odstraňování kolaudačních závad. Když to přepočteme na objem výroby, představuje to ztrátu ve výkonech v hodnotě 660 000 Kčs. Za období leden-říjen t. r. bylo na opravách, předělávkách a kolaudačních závadách za celé Sdružení vyplaceno 1 939 000 Kčs mezd, tj. 104 664 hodin. Ze základního mzdového fondu tato výplata představuje 1,85 %.

Kdyby se tyto nedostatky nemusely napravovat, mohli bychom v kraji tuto částku bez zvláštních opatření a nákladů využít pro rozšíření stavební kapacity pro investiční výstavbu či na udržení bytového fondu.

Odstranění stávajících nedostatků není snadné. Přesto, že se na tomto úseku již mnoho udělalo, a když srovnám provádění výstavby bytů v sídlišti na Slovanech se současnou výstavbou sídliště v Plzni-Doubravce, je možno hovořit o podstatném obratu v poměru pracujících ke společnému vlastnictví, ale přesto zjištěné nedostatky žádají řešení. Že to není lehká věc a její vyřešení není otázkou krátké doby, jsme si plně vědomi. S opatřeními není možné čekat, a proto využijeme projednávání plánu s pracujícími k vysvětlení a seznámení, jaké škody a ztráty přináší pro společnost i pro ně samotné nezodpovědné hospodaření s materiálem a špatná práce. Více pozornosti těmto problémům by mělo věnovat i samotné ministerstvo stavebnictví a ROH.

I když byli horníci v letošním roce úspěšní, není důvod k plýtvání uhlím. Je potřeba krok za krokem odstraňovat každý zdroj, kde spotřeba je neúměrná výsledkům. Mohu NS sdělit, že největší konzument paliva v kraji, Tisovská elektrárna se zařadila mezi výrobce el. energie, u kterých specifická spotřeba paliva khW el. energie klesá. Jen za III. čtvrtletí činí úspora více jak 11 000 tun paliva a úspora v korunách 1 700 000. Až soudruzi dořeší problém regenerace napájecí vody, bude efekt ještě větší.

Ovšem na druhé straně máme v kraji kotelny v sídlištích, které jsou velkým spotřebitelem uhlí. Energetická inspekce provedla prověrku 42 kotelen a jen u několika odpovídala spotřeba uhlí výkonu. Řízení spalovacího procesu nebylo v pořádku ani u jedné kotelny, která byla prověřována. Nedostatečná údržba byla zjištěna u 10 kotlů. Přídavné zařízení pro spalování méně hodnotného uhlí nebylo pro neznalost obsluhy provozováno u 29 kotlů. Základní přístroje pro řízení spalovacího procesu chyběly u 40 kotlů ze 42. Nevhodné uhlí dodané Uhelnými sklady bylo zjištěno u 28 kotlů. Výsledek tohoto stavu byl, že za 2 roky byla spotřeba uhlí o 16 000 tun vyšší, než se plánovalo, a přitom ze sídlišť chodily oprávněné stížnosti, že v bytech je zima a že tam není teplá voda.

Na základě tohoto zjištění byly provedeny důkladnější prověrky a opravy kotelního zařízení. Bylo provedeno školení 165 topičů, přičemž problém, který se vyřešit nepodařilo, je velká fluktuace topičů; to také ovlivňuje plynulý chod sídlištních kotelen.

Příčinou špatného stavu topných zařízení v kraji vidím ve špatně a nedostatečně prováděných opravách. Zatímco v důsledku výstavby nových sídlišť roste množství kotlů, kapacita oprav se neustále zmenšovala, protože ji prováděl pro Západočeský kraj Okresní průmyslový podnik v Nymburku, tzn. ve Středočeském kraji. Protože měl dost práce ve svém sídle, kapacitu oprav pro náš kraj neustále snižoval. Proto bylo správné rozhodnutí rady Západočeského KNV zřídit vlastní opravárenské středisko nízkotlakých a středotlakých kotlů v Chebu. Opravy těchto zařízení vyžadují ovšem kvalifikované pracovníky, které jsme si museli vyškolit z vlastních kádrů. Domnívám se, že se nám tím podařilo vytvořit solidní opravárenskou kapacitu, která bude s to zajistit kvalitní provoz kotlů v našich sídlištích. Vezmeme-li totiž v úvahu bytovou výstavbu do r. 1970, zjistíme, že neustále roste a že nároky na opravárenskou kapacitu kotlů budou velké.

Soudružky a soudruzi!

V oblasti úspory surovin a materiálů je správné soustředit se především do oblasti spotřeby surovin a materiálů, které dovážíme a za něž draze platíme vývozem strojů a zařízení, o něž ochuzujeme vlastní výrobní základnu. V tomto směru jsme zaznamenali již některé kladné příklady.

Tak např. Okula v Nýrsku snížila po prověrce požadavky na polystyrén o 67 000 kg, na polyetylén o 20 000 kg.

Keramické závody v Horní Bříze snížily požadavky o 75 tun síry, 19 tun kyseliny borité, dále snížily požadavky na mletý křemen, sádru atd.

Sokolovská keramička snižuje požadavky na dovoz surovin pro příští rok o 1 750 000 Kčs.

ŽBC Hrádek snižuje požadavky na suroviny z dovozu o 1 800 000 Kčs; podobně to učinily rokycanské Kovohutě, Karlovarský porcelán atd.

Podobných dobrých příkladů správného poměru vedoucích hospodářských pracovníků k dováženým surovinám by bylo možno najít dost i v jiných krajích.

Kolik je však závodů a podniků, kde se nehospodárně pracuje s draze dováženými surovinami nebo kde pro klidný a bezstarostný život nedělají nic pro vytvoření podmínek pro využití vlastních surovin, aby tak zbavili republiku závislosti často i na kapitalistických státech. Chtěl bych uvést jeden příklad, kde by bylo možno požadavky na dovoz zcela zrušit, ba dokonce nabídnout surovinu pro vývoz.

Jde o germanium. Z různých důvodů nemáme pro výrobu kovu germania dostatek suroviny - kysličníku germaničitého, který získáváme z popílku spalováním některých druhů uhlí. Je zde požadavek dovézt za 950 000 Kčs v obchodní paritě zmíněného kysličníku. Podle návrhů inženýrů z Kaznějova lze nedostatek suroviny řešit jinak než dovozem, spalováním pevných briket z lipnického uhlí ze Sokolovského revíru. Obsah kysličníku germania v těchto briketách činí 130 g na 1 tunu. Tím by se při mírném zvýšení nákladů na brikety záměnou za obyčejné uhlí získalo za rok místo 440 kg germania 1039 kg. Tak by se podařilo získat 598 kg germania pro vývoz. Tím by republika vedle úspory za nerealizovaný dovoz získala devizy za vývoz germania.

V čem však je háček? Jsou námitky, že bude narušeno zásobování obyvatel briketami. Myslím, že při dnešní zásobovací situaci lze brikety drobným spotřebitelům nahradit jinými vhodnými druhy uhlí; v podstatě jde cca o 20 000 tun briket.

Druhá námitka je z dolnorychnovské briketárny, že prý brikety pro spalování na germanium musí být pevnější, což zase vyžaduje změnu v technologii - a oni by prý nesplnili plán. Proto odsunují dodávky, jak jen to je možné. Ministerstvo paliv by mělo rychle zjednat v této věci nápravu. Jednání už se totiž táhne několik měsíců, a chceme-li mít pro náš průmysl dost germania, musíme dovážet surovinu a utrácet tak zbytečné devizy za její dovoz.

Soudružky a soudruzi poslanci,

výsledky plnění plánu v letošním roce dokazují, že iniciativa, která se vyvinula po lednovém zasedání ÚV KSČ, přináší dobré výsledky, a mnohé těžkosti, které se nám dříve zdály neřešitelné, jsou řešeny. Stojíme před novým obdobím rozvoje našeho národního hospodářství, které se projevují politickým uváděním do života nové soustavy řízení, plánování a financování podniků a závodů. Nové způsoby daleko více než nyní budou vyžadovat větší pozornost otázkám rentability. Jednou z cest k dosažení tohoto cíle je boj za úspory na vlastních nákladech, kterých je možno dosáhnout dobrým hospodařením s materiálem, surovinami a energií, a to podle technickohospodářských norem, které jsme v průběhu roku prověřovali, kde však jsme neučinili rychlé závěry s ohledem na úsporu surovin a materiálů.

Jsem přesvědčen, že za úzké spolupráce všech orgánů a organizací, které mají vliv na výrobu, se podaří vyřešit základní problematiku, tj. zvýšit efektivnost průmyslu. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji posl. Kubovi. Nyní promluví s. ministr Krahulec.

Minister-predseda Slovenskej plánovacej komisie Krahulec: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia! Zhodnotenie východzej základne a reálnych možností rozvoja hospodárstva na Slovensku v budúcom roku - na ktorom sa v úzkej spolupráci so slovenskými orgánmi vo zvýšenej miere podieľala najmä Štátna plánovacia komisia a väčšina ministerstiev - ukázalo, že sú reálne predpoklady, aby sa hospodárstvo na Slovensku i v budúcom roku rozvíjalo rýchlejším tempom než v celoštátnom merítku. V priemysle plánovaný predstih v tempe rastu výroby predstavuje 3,7 bodu, v poľnohospodárstve 2,1 bodu a v celkovom objeme investičnej výstavby 2,4 bodu.

Naším cieľom bolo dosiahnuť toho, aby nositeľom rýchlejšieho tempa rozvoja priemyslovej výroby na Slovensku boli pokiaľ možno najprogresívnejšie odvetvia a najprogresívnejšie výrobné obory, a aby takto bola orientovaná tiež investičná výstavba. Je možné povedať, že plán na rok 1965 vcelku týmto zámerom zodpovedá a že prakticky plne vyčerpáva reálne možnosti v mobilizácii tých faktorov rastu výroby, ktoré je možno aktivizovať v jednom roku. Realizácia stanovených úloh bude nesporne znamenať ďalší významný pokrok vo využívaní potenciálnych ekonomických zdrojov Slovenska v súlade s celoštátnym štrukturálnym zameraním nášho hospodárstva.

Pokiaľ ide o štruktúru priemyslovej výroby, vzrastie ďalej na Slovensku predovšetkým váha najdôležitejších surovinových odvetví. V hutníctve dosiahne prírastok výroby 21 %, pričom sa zvyšuje podiel hutníckej druhovýroby. Vo výrobe valcovaného materiálu prakticky celý prírastok predstavujú plechy, ťahaný oceľový drôt a ďalšie progresívne úzkoprofilové materiály. Podobne v chemickom priemysle, kde plán počíta s prírastkom výroby na Slovensku vcelku o 11,1 %, sa podstatne zvyšuje predovšetkým objem spracovania ropy, výroba plastických hmôt a výroba umelých hnojív.

Posiluje sa tiež váha progresívnych výrobných programov v strojárenstve, pričom v niektorých oboroch má plánovaný prírastok dosiahnuť proti tohoročnej úrovni 30 - 40 %; tak napr. u priemyslovej armatúry 39 %, u sklárskych strojov 39,9 %, u regulačných prístrojov 35 %, u zváracích strojov 29 % atď.

Vzhľadom na doterajší stav považujeme za veľmi významnú skutočnosť, že sa v rámci prác na pláne na rok 1965 a pri vyjasňovaní perspektívneho zamerania našej strojárenskej výroby uplatňuje cesta aktívneho riešenia vleklého problému využitia strojárenských kapacít na Slovensku. V pláne na rok 1965 sa lepším využitím existujúcich základných fondov zabezpečuje v ťažkom strojárenstve viac než 90 % a vo všeobecnom strojárenstve zhruba 80 % prírastku výroby.

V tejto oblasti je, pravda, ešte celý rad vážnych problémov, ktoré bude treba v zmysle príslušných uznesení vlády a dohôd s rezortnými ministrami urýchlene doriešiť, pretože lepšie využitie strojárenských kapacít na Slovensku predstavuje významnú rezervu efektívneho rozvoja výroby.

V rámci celoštátneho investičného programu sa podľa návrhu plánu preinvestuje na Slovensku 33,7 % celoštátneho objemu pri súčasnom zabezpečení výpomoci stavebnou kapacitou zo Slovenska ostatným krajom, najmä Ostravsku, v rozsahu 139 mil. Kčs.

Z plánovaného objemu menovitej výstavby sa sústreďuje takmer 90 % prostriedkov na rozostavané stavby s cieľom urýchliť postup výstavby a znížiť rozostavanosť. Takéto sústredenie prostriedkov umožňuje dokončiť na Slovensku v roku 1965 väčší počet veľkých stavieb než za posledné 2 roky dohromady - 120 proti 117 v rokoch 1963 - 1964. Počet akcií vo výstavbe sa v priebehu roku zníži o 36 stavieb.

Úsilím o zníženie rozostavanosti sa nutne zužuje priestor pre novú výstavbu a umožňuje sa tak postupne a len v menšom rozsahu zahajovať výstavbu nových kapacít. V pláne sa však i tak počíta so zahájením 84 väčších stavieb v budúcom roku. Je to značný pokrok proti stavu v predchádzajúcich 3 rokoch, kedy sa zahájilo len 94 väčších stavieb. Pokiaľ to umožňovali podmienky, počíta plán s väčším sústredením prostriedkov u novo zahajovaných stavieb už na prvý rok výstavby, čím sa vytvárajú predpoklady pre skrátenie doby výstavby.

Novou priemyslovou výstavbou v roku 1965 sa zakladá predovšetkým rozvoj progresívnych oborov chémie, ďalší rozvoj hutníctva a v súlade s výhodnými podmienkami a celoštátnymi potrebami tiež ďalší rozvoj textilného, obuvníckeho a niektorých oborov potravinárskeho priemyslu.

Pre využitie ekonomických zdrojov - najmä pracovných síl - v menej rozvinutých oblastiach považujeme za kľúčové stavby budúceho roku predovšetkým výstavbu pletárskeho závodu v Spišskej Novej Vsi, druhú etapu Drôtovní v Hlohovci a tretiu etapu výstavby Dusikárne v Šale, ako aj niektoré ďalšie stavby. Pri výstavbe týchto závodov sú samozrejme rozhodujúce a plne uplatňované súčasné národohospodárske požiadavky. Je však treba vidieť a pri alternatívnych riešeniach zvažovať mimoriadny význam rozvoja priemyslu v takých oblastiach i z iných hľadísk, najmä z hľadiska využívania pracovných síl.