Tak např. v Závodech V. I. Lenina v Plzni byl rozpracován soubor opatření technologicko-organizačního rázu zaměřených na novou technologii, efektivnější nahrazování materiálů, nové nástřihové plány apod., které mají přinést snížení spotřeby jednicového materiálu v letošním roce ve výši 21,5 mil. Kčs. Leninovy závody tento úkol překračují.

Tento příklad a řada dalších, jakož i údaje o nepříznivém vývoji výrobní spotřeby, opravňují k rozvinutí úsilí, v němž hospodářské a finanční orgány by měly ve vzájemné spolupráci dosáhnout v průběhu roku 1965 snížení materiálových nákladů aspoň 400 mil. Kčs nad schválená čísla plánu.

Další velké rezervy jsou skryty v produktivitě, snižování pracnosti, správné organizaci výroby a ve využívání pracovní doby.

Produktivita práce v průmyslu se na příští rok zvyšuje o 4,4 procenta. To je sotva uspokojivé číslo, uvážíme-li, kolik prostředků vynakládáme vedle investic jen na samotný technický rozvoj, na který se určuje v příštím roce částka 6,7 mld Kčs, hlavně ke zvýšení produktivity práce.

Nízká produktivita je ovlivněna též nedostatečným využíváním pracovní doby. V této souvislosti bych chtěl znovu poukázat na výsledky šetření provedeného v souvislosti s přípravou zákoníku práce. Bylo při něm zjištěno, že u více jak 22 % dělníků hlavní činnosti začínala a končila pracovní doba časovou kontrolou, která je od pracoviště vzdálena do pěti a více minut. Bylo přitom odhadnuto, že obecné prosazení samozřejmosti, že pracovní doba začíná až příchodem na pracoviště a končí odchodem z něho, by znamenalo zvýšení výroby v hodnotě zhruba 750 mil. Kčs ročně. Zdá se, že skutečnost je ještě vyšší, nežli tento odhad. Zřejmě ještě větší rezervy jsou v organizaci práce.

Jak těchto rezerv využívat, ukázaly Závody Jana Švermy Jinonice, kde se zaměřili na využití časových rezerv. Podařilo se jim např. u motoru M 701, který představuje základ výrobního programu ve sledovaném období od června 1963 do září 1964, snížit pracnost o více než 20 %, což znamená získání 167 normohodin na jednom výrobku. K tomuto úspěchu dopomohly prémie za snižování pracnosti. Prémie byly stanoveny tak, že ovlivňovaly přímo zájem dělníků. Současně bylo v podniku získáno přes 30 000 pracovních hodin za tři čtvrtletí tohoto roku snížením nemocnosti a úrazovosti asi o 10 %.

V současné době jsou vytvářeny podmínky pro to, aby ředitelé výrobně hospodářských jednotek a podniků správně zaměřovali využití prostředků určených pro prémiování; je především jejich úkolem, aby určovali cíle a problémy, na jejichž splnění či vyřešení je třeba zainteresovat pracující prémiemi. A možností dosáhnout a poskytnout prémie není málo.

Nemůže být účelem tohoto výkladu vypočítávat všechna ta opatření, která v letošním roce přijala vláda ke zvýšení hmotné zainteresovanosti v řadě odvětví národního hospodářství. Nelze také považovat za oprávněné námitky hospodářských vedoucích, že nemají dostatek pravomocí k využívání finančních prostředků jako stimulů. Problém je spíš v tom, že někteří vedoucí podnikoví pracovníci nedovedou náležitě využívat těchto nemalých uvolněných prostředků a to ani na tak důležitých úsecích národního hospodářství, jako je uvádění kapacit do provozu před plánovaným termínem, dodržení plánovaných stavů zásob, plnění úkolů vědy a techniky, výroba a dodávky módních a technických novinek a zboží pro export. Lépe jsou zatím využívány prémie za splnění výkonů, zatímco cílových prémií se využívá jen málo.

Tak např. pro využití hmotné zainteresovanosti pracovníků ve výrobě na dodávkách módních a technických novinek a zboží mimořádné jakosti bylo z přidělené částky 28,6 mil. Kčs poukázáno z účtu ministerstva vnitřního obchodu k 21. 10. t. r. jen 4,1 miliónu Kčs.

Naproti tomu byly účinně využívány prémie např. v resortu ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů za splnění zakázek v plánovaném sortimentu.

Je také na škodu věci, že se v řadě podniků nadále projevují nezdravé rovnostářské tendence. Tak např. platové úpravy pro mistry nebylo všude zcela využito k výraznějšímu zvýhodnění plně kvalifikovaných mistrů a finanční prostředky se v mnohých podnicích rozptýlily na nevýrazné zvýšení platů neúměrně velkého počtu mistrů. V některých podnicích se platové úpravy týkaly až 95 % mistrů.

Domníváme se, že ve všech podnicích a závodech by měli při rozpisu plánu práce přihlédnout k nesporným rezervám a ušetřit v přiměřeném rozsahu pracovní síly. Tím by současně přispěli k řešení jednoho z nejobtížnějších problémů, který před námi stojí i pro nejbližší budoucnost v bilanci pracovních sil.

Všechny tyto úvahy nás vedou k závěru, že společné úsilí v této oblasti může přinést minimálně 400 mil. Kčs úspor na mzdových nákladech. Dalším přínosem pro společnost by ovšem byl přírůstek výroby, kterého by mohlo být dosaženo zvýšením produktivity práce, lepším využitím pracovní doby a převedením ušetřených pracovních sil na pracoviště v materiální výrobě i ve službách, kde je jich nedostatek.

Pro rentabilitu má velký význam kvalita v nejširším slova smyslu. Rozsah rezerv v této stále ještě opomíjené oblasti nemůžeme zdaleka měřit jen ztrátami ze zmetků, které stále zůstávají neuspokojivě vysoké.

Je dnes již dostatek dokladů o tom, jak naopak všestranná péče o jakost a zaměření zainteresovanosti tímto směrem přispívá k lepšímu uspokojování odběratelů i k lepším finančním výsledkům.

Nová huť Klementa Gottwalda v Kunčicích vypracovala nové zásady pro hodnocení kvality a výrobních výsledků dosahovaných komplexně ve výrobním a zpracovacím procesu ocelárny i válcoven. Nový způsob těsně spjatý s hmotnou zainteresovaností na zisku se velmi osvědčuje, přispívá k značnému snížení ztrát ze zmetků i reklamací a současně přináší i vyšší příjmy pracovníkům podniku.

Vláda přijala k otázkám kvality a boje proti zmetkům a neproduktivním nákladům opatření, která se rozpracovávají v souvislosti s přípravou soustavy zdokonaleného řízení.

I zde je zajímavá zkušenost s NHKG, která platila vysoké částky za zdržné při pozdním vykládání vagónů. Po uzavření socialistické úmluvy s ČSD o společném užívání prostředků, vzájemné pomoci a bezčíslném způsobu evidence se podstatně urychlil oběh vagónů, snížily se dopravní náklady a značně klesly hned v prvním měsíci i neproduktivní náklady.

Počítáme s tím, že v takových druzích nákladů a dále vlivem zvýšené výroby na fixní náklady je možné dosáhnout úspor nejméně o 500 mil. Kčs více, než předpokládá plán.

Princip rentability i návratnosti musí se plně uplatnit též v investiční výstavbě.

Předseda SPK s. Černík přede mnou již tuto oblast rozebral. Proto nepovažuji za nutné podrobněji znovu rozvádět tyto otázky.

Přesto však pokládám za nutné se vším důrazem připomenout všem hospodářským vedoucím, kteří rozhodují o investiční výstavbě, že mají každé své rozhodnutí činit u vědomí toho, že růst nedokončených investic ve svém konečném dosahu na všechna odvětví národního hospodářství působí tak, že každá koruna v nich umrtvená snižuje přírůstek národního důchodu o 40 haléřů. Toto konstatování se v plné míře vztahuje i na řadu závodů, které byly sice uvedeny v posledních letech do provozu, jejichž produkce však ještě neodpovídá prostředkům, které byly na jejich výstavbu vynaloženy.

Myslím, že by bylo velmi poučné pro vedení každého podniku i závodu, kdyby vedle výkazu toho, co odvádí společnosti ve formě hotových výrobků, mělo současně přehled o tom, co společnosti a tím i životní úrovni našeho lidu zůstává dlužno nevyužitím výrobních kapacit, které byly vytvořeny především k plnějšímu uspokojování našich potřeb.

Jinou mobilizovatelnou rezervou našeho národního hospodářství jsou zásoby. Jejich využití se v roce 1964 poněkud zlepšilo. V průmyslu i ve stavebnictví se podařilo částečně využít nahromaděných zásob z minulých let. Přesto plánovaný úkol na rok 1964, snížit zásoby v národním hospodářství o 2,1 mld Kčs, nebude splněn. Že úsilí o lepší využití zásob se vyplatí, uvedu na tomto příkladě:

V n. p. Pragoděv byly za 9 měsíců letošního roku sníženy materiálové zásoby o 14 mil. Kčs na základě průzkumu trhu a vzornou spoluprácí techniků a ekonomů. Tím byly uvolněny značné finanční prostředky a dosaženo úspor na úrocích ve výši 380 tis. Kčs. Hlavně však to přispěje ke zvýšení dodávek pro tržní fondy za rok 1964 o cca 50 mil. Kčs.

Jak velký význam má zrychlení obratu zásob v průmyslové činnosti, je nejlépe vidět z toho, že zkrácení doby obratu o pouhý jeden den by znamenalo v příštím roce uvolnění prostředků v částce vyšší než půl miliardy Kčs. Kdyby se nám podařilo takto uvolněných zásob znovu použít k výrobě žádoucích druhů zboží, mohli bychom zvýšit produkci téměř o 2 mld Kčs.

Tato fakta nás opravňují k požadavku, aby vedoucí hospodářští pracovníci zvýšili péči o organizaci zásobování, výroby a odbytu, o tvorbu odbytových zásob a skladové hospodářství, starali se o využití nadměrných zásob komerčními formami a dosáhli tak plynulejšího zásobování národního hospodářství. Předpokládáme, že tímto způsobem může být uvolněno pro státní rozpočet půl až jedna miliarda Kčs.

Hovořil jsem dosud o vztazích státního rozpočtu k průmyslu. Značná část rozpočtových prostředků plyne i na rozvoj zemědělství.

Zajišťování základního úkolu daného zemědělství XII. sjezdem KSČ, tj. jeho vyrovnání na úroveň průmyslu, si vyžádalo, abychom dále zvýšili finanční prostředky ve státním rozpočtu proti letošnímu roku zhruba o 452 mil. Kčs. Včetně vlastních zdrojů podniků bude mít naše zemědělství, lesní a vodní hospodářství na krytí svých potřeb více jak 11 mld Kčs.

Bude záviset na každém jednotlivém zemědělském závodu a jeho pracovnících, aby zvýšeným úsilím, zejména lepší řídící a organizátorskou prací při dodržování zásad hospodárnosti a efektivnosti vynakládaných materiálových a finančních prostředků, získali z každého hektaru zemědělské půdy co největší objem produkce.

Dosud celá jedna pětina výdajů na zemědělství je vydávána na úhradu již plánem předvídaných ztrát státních zemědělských organizací. I v zemědělství je proto třeba zaměřit pozornost na odstraňování příčin ztrátovosti a usilovat ještě více o rentabilitu výroby.

Že toho lze docílit, ukazuje příklad státního statku Vrbčany na okrese Kolín, který i přes vliv sucha v roce 1964 splní plánovaný hospodářský výsledek a vykáže za rok 1964 podle hrubého odhadu zisk 1,2 až 1,3 mil. Kčs bez státních dotací.

V plánu a ve státním rozpočtu na rok 1965 se předpokládá zvýšení osobní spotřeby o cca 3 % a růst společenské spotřeby o 4 %.

Na rozvoj společenské spotřeby, tj. výdaje na školství, kulturu, zdravotnictví, nemocenské pojištění, sociální zabezpečení atd., se zajišťuje ve státním rozpočtu na rok 1965 celkem 48 253 mil. Kčs. To představuje 41, 6 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Je všeobecně známo, že máme společenskou spotřebu jednu z nejvyšších na celém světě; tato její úroveň přímo ovlivňuje celkovou životní úroveň našeho obyvatelstva. Je v povaze socialistické společnosti, že na společenskou spotřebu věnuje stále více. Odrazilo se to konečně i při projednávání příslušných položek v jednotlivých výborech Národního shromáždění, kde kladli soudruzi poslanci další požadavky, o nichž z velké části nelze tvrdit, že by byly neoprávněné. Avšak vzhledem k tomu, že naše národní hospodářství dosud plně nepřekonalo některé obtíže, které byly v posledních letech v dostatečné šíři i hloubce definovány, jsme nuceni zdůraznit princip úzkostlivé hospodárnosti i v této oblasti.

Je stále velký počet takových případů jako v Domově mládeže při střední průmyslové škole strojnické v Táboře, kde nakoupili různé potřeby zhruba za 37 000 Kčs, které z různých příčin nemohou použít.

Domníváme se, že není přehnaný požadavek, aby v celé oblasti společenské spotřeby, představující takřka polovinu všech výdajů státního rozpočtu, bylo získáno větší hospodárností na úsporách aspoň 500 mil. Kčs.

Předsjezdová diskuse před dvěma lety a četné kritické hlasy od té doby si vyžadují, abychom stále věnovali pozornost počtu pracovníků řídícího a správního aparátu. Nutno mít neustále na mysli, že musí být zachovány zdravé proporce mezi stavem aparátu a produktivní částí národa.

Zkušenosti letošního roku potvrzují, že nebyly oprávněné námitky těch, kteří příliš zdůrazňovali nebezpečí, které by pro nerušený chod hospodářství mohlo vzejít z příliš značného snížení aparátu. Dnes můžeme konstatovat, že přes všechny obtíže spojené s realizací úkolu snížit stav aparátu o 37 470 pracovníků bude tento úkol splněn. Podle výsledků šetření k 1. říjnu stalo se tak již z 85 %.

Bylo by chybou, kdybychom koncem tohoto roku považovali za definitivně vyřešený úkol snížení stavu aparátu. Záměr usnesení vlády byl dostat stav na úroveň roku 1958. Principy zvýšené efektivnosti, tolik zdůrazňované stranou pro všechny oblasti naší činnosti, nám ukládají, abychom pokračovali v systematické práci na zjednodušování administrativy, které nám musí přinést postupně další snížení stavu aparátu.

Jedním z opatření v tomto směru, které bude třeba provést v nejbližší době, je zhospodárnění provozu služebních vozidel v úřadech a v podnicích. Náklady na provoz služebních automobilů dosahují neúnosné výše, přičemž požadavky všech resortů, národních výborů, podniků a organizací na příští rok představují dalších 6758 služebních vozů, které by měly rozmnožit již beztak přebujelý úřední autopark.

Proto jsem v minulých dnech předložil vládě návrh, podle něhož by mělo dojít k velmi podstatnému snížení stavu služebních vozidel. Součástí tohoto opatření má být značné zvýšení stavu autotaxi a snížení sazeb za jejich používání. Současně se chceme řídit zásadou, aby příslušní pracovníci používali více vlastních vozidel, přičemž pomýšlíme na zvýšení náhrad, opírající se o princip hmotné zainteresovanosti. Považujeme tato opatření za nutná též se zřetelem k ostrému nedostatku pracovních sil, který na mnoha úsecích pociťujeme. Celý soubor opatření má vynést v příštím roce minimálně 3/4 mld Kčs úspor nad čísla návrhu rozpočtu dnes projednávaného.

Významnou úlohu v našem hospodářství, zejména při zabezpečování dalšího rozvoje kvalitních služeb pro obyvatelstvo a plnění úkolů v oblasti společenské spotřeby, mají národní výbory.

Celkový objem rozpočtů národních výborů zahrnutých do státního rozpočtu na rok 1965 dosahuje 31 518 mil. Kčs a je zhruba o půl miliardy vyšší než v roce 1964.

Zkušenosti z plnění úkolů národními výbory v roce 1964 a reálné hodnocení možností příštího roku dávají předpoklady dobrého plnění plánu a rozpočtu na rok 1965. K tomu je třeba záměry vyjádřené plánem a rozpočtem naplnit jednak cílevědomým využíváním všech ekonomických nástrojů řízení, zejména v oblasti mzdové, cenové a finanční, jednak dobrou prací kolektivu funkcionářů a pracovníků národních výborů a jimi řízených organizací.

Budeme společně s národními výbory hledat pružné netradiční formy socialistického podnikání v podnicích jimi řízených.

Jde i o takové nepřímé formy řízení, jako jsou podíl z tržeb, provize, nájem, poplatky, daně apod. Ve výdajích je nutno postupovat hospodárně při důsledném dodržování stanovených norem. Zkušenosti z letošního roku ukazují, že dobrou pomocí pro hospodaření národních výborů byly soubory aktivních opatření, zaměřených na dosahování nadplánových příjmů. Bylo by žádoucí, aby tyto dobré zkušenosti byly uplatňovány ještě v daleko širším měřítku.

Vláda přijala ke státnímu plánu a rozpočtu usnesení, podle něhož pro zvýšení zainteresovanosti si mohou místní národní výbory ponechat v plné výši příjmy, které se jim podařilo získat nad plán. K tomu národní výbory mají řadu možností; svědčí o tom např. údaje z okresu Prostějov, který dosahuje u Okresní správy silnic více než čtyřnásobku výnosu z každého ovocného stromu, než je celostátní průměr, zatímco převážná většina okresů na tuto činnost doplácí.

K rozvoji služeb a k podpoře socialistického podnikání přijala vláda též řadu dalších opatření, která jsou však jen pomalu uváděna v život, jak o tom svědčí např. neúplné zprávy z jednotlivých krajů, podle nichž bylo k posílení oblasti služeb zatím přijato z doplňkových zdrojů jen 1375 pracovníků.