Jsem si vědom samozřejmě i toho, že
jde o otázky velmi složité, které nelze
obejít a vyložit jen několika slovy. Chtěl
bych proto jen znovu vyzvednout důležitost toho tónu
důvěry v závěrečné části
vládního prohlášení, v němž
se vláda obrací k umělcům, tvůrcům
a k inteligenci vůbec s naléhavou výzvou
v očekávání, že jejich nejlepší
síly a nadání pomohou k dalšímu
rozvoji naší společnosti. Naši umělci
a tvůrčí inteligenci tento přístup
a stanovisko vlády jistě ocení.
V této složitosti problémů umění
a kultury je nutno chápat, že i socialistický
umělec může čestně neuspět,
že socialistický umělec má právo
i povinnost zkoušet, experimentovat, hledat, objevovat neznámé
oblasti lidského myšlení a jednání
za jediného předpokladu: jestliže jeho vlastní
myšlení je marxistické.
A konečně se domnívám, že slovo
"progresívní umění" ve vládním
prohlášení je totožné s pojmem
"moderní umění". Progresívní
socialistická tvorba je moderní tvorba, tvorba,
která neustrnula na dosaženém, která
se rozvíjí, která se obohacuje všemi
jevy našeho života. A takovému modernímu
umění po právu chce vláda dát
podporu a vytvářet podmínky pro jeho rozvoj.
Chtěl bych při této příležitosti
upozornit, že vytváření podmínek
pro rozvoj progresívní socialistické tvorby
by mělo také znamenat, aby příslušné
resorty se zamýšlely a hledaly cestu k tomu, jak dále
rozvíjet vkus našeho lidu pro umění,
jeho chápání na stále vyšším
stupni tak, jak to konečně odpovídá
zásadám výchovy socialistického člověka.
Výchova uměním musí nalézt
daleko širší místo na našich školách.
Nesmí v nich být něčím na okraji.
Přiznáváme umění velikou výchovnou
sílu. Bude jí o to větší, čím
vnímavějšího čtenáře,
diváka, posluchače a návštěvníka
výstav a galerií vychováme.
Konečně není pochyb o tom, že právě
v morální výchově, v boji proti egoismu,
jistým projevům cynismu a lhostejnosti by právě
estetická výchova mohla sehrát nemálo
důležitou roli. Byli bychom velmi rádi, kdyby
vláda ve svých konkrétních opatřeních
přihlédla i k těmto potřebám.
Vytváření podmínek, o nichž se
vládní prohlášení zmiňuje,
by mělo pomáhat právě k onomu nutnému
a potřebnému oboustrannému působení
a vytváření dobrých a důvěryplných
vztahů mezi socialistickými umělci a lidem.
Bylo by to oboustranné působení velmi plodné.
S velkou pozorností jsme vyslechli slova předsedy
vlády, že vláda bude usilovat o vybavení
vydavatelstev, rozhlasu, televize a filmu "moderními
prostředky", aby i technicky odpovídaly potřebám
socialistické společnosti. Je to jistě velmi
důležité. Jde totiž o nástroje,
které vykonávají velký vliv na veřejné
mínění, na šíření
zásad výstavby naší společnosti.
Proto si této pozornosti plně zaslouží.
Není žádným tajemstvím, že
stav našeho polygrafického průmyslu neodpovídá
obrovským nárokům na vydavatelskou a publikační
činnost. Můžeme se před celým
světem pochlubit vysokou kulturou naší knižní
ilustrace a bohatostí vybavení knih. Je proto škoda,
jsou-li tyto hodnoty snižovány zastaralým tiskárenským
zařízením. Podobně jsou známy
vleklé nedostatky ve vybavení naší televize,
která se stala ve velmi krátké době
mocným nástrojem šíření
informovanosti, nástrojem ke vzdělávání,
zvyšování kvalifikace, nástrojem masové
výchovy uměním, i přes jisté
dětské nemoci a nedostatky, které nevznikají
z nedobré vůle.
Je proto potěšující, že vláda
je rozhodnuta usilovat o technické vybavení tohoto
tak důležitého nástroje. Domnívám
se, a konečně jsou již i určité
zkušenosti, že by bylo vhodné, aby ministerstvo
financí dále prozkoumalo možnost jak v institucích,
které jsou ve vládním prohlášení
jmenovány, zvýšit zainteresovanost na vývozu
a prodeji programů, filmů, knih apod. do zemí
tvrdé devizové měny a jak z devizového
přínosu vyprodukovaného nad stanovený
plán, poskytovat určité procento na nákup
potřebného technického zařízení.
Považujeme za správné, že se vláda
hodlá zabývat hodnocením činnosti
celé sítě divadel, kin, klubů, muzeí
a dalších zařízení a chceme jí
v této práci pomáhat. Jde totiž o to,
že v minulosti docházelo k velice nerovnoměrnému
vývoji těchto zařízení, která
rostla často nikoli z objektivní nutnosti, vyvolané
potřebami kulturního života, ale často
jako památníky toho, či onoho předsedy
národního výboru, nebo prostě proto,
že "když to mají v sousední vesnici,
tak to musíme mít i my". Dnes si s některými
divadly a kluby mnohdy nevíme rady. Je nemálo klubů
paláců, ve kterých by se mohlo strašit
i za bílého dne. Je nemálo zařízení,
která neslouží kultuře, ale akumulaci,
zatímco výsledky a vlivy na výchovu vkusu
našich lidí zůstávají zcela stranou.
A naproti tomu jsou však místa, kde bychom nutně
potřebovali reprezentační kulturní
stánky, jejichž provoz by byl i hospodárný.
Mám tu na mysli Prahu, jak o tom hovořil s. Krček,
ale třeba i Karlovy Vary, které se stávají
a mohou stát významným mezinárodním
lázeňským střediskem, místem
mezinárodních významných kulturních
akcí a které by mohly být dnes rády,
kdyby měly takové klubové palácové
zařízení, jaká jsou v mnoha malých
místech.
Při této příležitosti považuje
kulturní výbor za potřebné upozornit
vládu na nutnost přezkoumat koncepci vybavování
tzv. spádových obcí. Mohlo by se stát,
že při jejich hustotě v nich vyrostou další
zařízení, jejichž kapacita nebude zdaleka
využívána a využita a stanou se silně
nehospodárnými. Proto se domníváme,
že bude velmi účelné prověřit
rozdělování prostředků na výstavbu
i provoz těchto zařízení.
Vládní prohlášení hovoří
dále o tom, že i kultura musí počítat
s principy socialistické ekonomiky a co nejefektivněji
hospodařit s prostředky. Plně s touto zásadou
souhlasíme. Nicméně se však domníváme,
že by bylo potřebné, aby ministerstvo financí
společně se Státní plánovací
komisí posoudilo některé otázky metodiky
plánování a financování a v
dohodě s odborníky se pokusilo najít řešení,
jak je maximálně zjednodušit. Jsme pro přísné
hospodaření, ale současně proti tomu
uplatňovat pro kulturu a umění stejná
měřítka a metodiku jako na výrobu
drátu. Takový stav často svazuje aktivitu
a iniciativu pracovníků, kterou by mohli věnovat
užitečnějším věcem než
stálému hlídání, aby se vešli
do příslušné kvóty. Nejde o zvyšování
prostředků, ale o větší pružnost
a tím o větší hospodárnost.
V souvislosti s posuzováním těchto hospodářských
otázek bych chtěl jen poznamenat, že by bylo
velmi pozitivně přijato, kdyby vláda hledala
možnosti, jak v rozpočtech národních
výborů získat jisté prostředky
na společenskou objednávku a nákup výtvarných
děl, obrazů a soch tak, aby naši pracující
na nejrůznějších místech byli
obklopeni krásnými věcmi. To také
plně patří k vytváření
kulturního prostředí, jak se o něm
zmiňuje vládní prohlášení.
Kulturní výbor je si vědom celé složitosti
a rozmanitosti otázek, souvisejících s rozvojem
kultury a umění. Hodlá všem věnovat
pozornost a zaujímat k nim stanoviska v duchu zásad
kulturní politiky komunistické strany a přispívat
tak k jejich řešení. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Dávám
slovo posl. Voleníkovi.
Posl. Voleník: Soudružky a soudruzi, programové
prohlášení vlády přednesené
s. Lenártem, je konkretizací politiky naší
strany a usnesení XII. sjezdu naší strany.
Vyjadřuje také, jakými cestami chce vláda
zajišťovat plnění aktivních opatření,
jakou úlohu v tomto úsilí sehrají
ministerstva, státní orgány i hospodářské
organizace.
S. Lenárt ve svém úvodním projevu
požádal Národní shromáždění
o vyjádření důvěry a podpory
vládě. Já jsem přesvědčen,
že tak, jako my, poslanci Národního shromáždění
dáme plnou podporu naší vládě
a každý přiložíme ruku k dílu,
že stejně tak učiní všichni naši
občané. Naše vláda má důvěru
pracujících. Vláda se také může
spolehnout na aktivní podporu pracujících,
jak to vyjádřila celá předvolební
kampaň a vyjadřují to i výsledky voleb.
Chci také podtrhnout správnost vedení zahraniční
politiky naši vládou, která je v plném
souladu s přáním a tužbami našich
lidí - stále se přičiňovat
o zachování světového míru,
stále upevňovat přátelství
a spojenectví se Sovětským svazem a se zeměmi
socialistického tábora i s ostatními zeměmi.
Je v naprostém souladu s názory našich lidí
a s jejich přáním, když naše vláda
usiluje o to, aby vláda NSR se zřekla mnichovského
diktátu a když odmítá nestoudné
projevy revanšistů. Setkal jsem se na předvolebních
schůzích s řadou názorů a myslím
si, že by si všichni ti staronoví nositelé
teorie Drang nach Osten, kteří znovu provokují,
měli uvědomit, že spoléhali na to přijít
s touto teorií do předvolební kampaně,
počítali s vyvoláním určité
paniky mezi našimi lidmi, avšak tím vším
jen dokázali, že naši lidé si uvědomili,
co dnes je Československá socialistická republika,
kdo stojí v čele státu, kdo je ve vládě,
lidé si dobře uvědomili, kdo stát
řídí a kdo jej vede. Lidé si dobře
uvědomili, jaké máme dnes spojence a jaké
jsou záruky naší svobody. Naši lidé
měli takový názor, že my nemáme
vůči nikomu žádné územní
požadavky a že jsme také nikomu nic nezůstali
dlužni. Proto si myslím, že bude správné,
abychom úsilí naší vlády plně
podporovali a já chci také i osobně dát
všechno pro podporu vlády.
Opatření a úkoly, obsažené ve
vládním prohlášení, plně
vystihují současný stav v našem národním
hospodářství a potřeby jeho dalšího
rozvoje. Nechci podávat zprávu o tom, čeho
bylo v našem Severomoravském kraji v průběhu
letošního roku dosaženo při rozvoji národního
hospodářství. Přesto však chci
ukázat na některých konkrétních
faktech, jak se naši pracující přičiňují
o to, aby vyjádřili podporu vládě
v plnění úkolů státního
plánu a v tom přirozeně spatřujeme
těžiště podpory i aktivního přístupu
k politice strany a naší vlády. V našem
Severomoravském kraji je vyrobeno v průmyslové
výrobě výrobků za více než
270 mil. Kčs. Hrubá výroba vzrostla proti
roku 1964 o 8,6 %. Celkem úspěšně se
plní úkoly ve stavebnictví, v dopravě
a až na mléko i v zemědělství.
Nejvíce si však vážím těch
pracovních kolektivů, které se přičiňují
o překročení úkolů v dodávkách
na export. V rámci kraje byly ke konci dubna úkoly
pro export překročeny o 91 mil. Kčs. Což
však je velmi dobré, že se lépe plní
produktivita práce, že se dosahuje úspor na
vlastních nákladech v hodnotě téměř
100 mil. Kčs, takže jdeme do lepších ekonomických
výsledků. Přesto však je třeba
plně souhlasit s tím, co bylo řečeno
ve vládním prohlášení a dotýká
se to i našeho kraje, že existují ještě
velké rezervy, že i my máme mnoho co dělat,
pokud jde o otázku kvality a zmetkovitosti a že ještě
nejsou vyčerpány všechny možnosti v pokrývání
dodávek na export. My proto také z těchto
důvodů nepřipustíme jakékoliv
projevy sebeuspokojení z dosažených výsledků,
ale naopak chceme, abychom na základě hlubší
ekonomické analýzy dosáhli ve všech
podnicích a závodech rovnoměrného
plnění státního plánu, abychom
zejména v letním období udrželi dobrý
nástup havířů a hutníků,
aby všechny podniky a závody státní
plán plnily.
Soudružky a soudruzi, v našem Severomoravském
kraji, jak již bylo řečeno i ve vládním
prohlášení, jsou některé závažné
problémy, které se řeší a které
i v nastávajícím období musí
být intenzívněji řešeny. Proto
další rozvoj v této oblasti musí přihlížet
k těmto problémům, jako je otázka
pracovních sil, investiční výstavba,
vodní hospodářství, doprava a další.
Pokud jde o problém pracovních sil, pak je třeba
vidět, že další růst výroby,
zejména v ostravské části Severomoravského
kraje, je možný především soustředěním
nové, progresívní techniky, zaváděním
nové technologie, zlepšováním organizace
práce, snižováním správního
aparátu, snižováním režijních
zaměstnanců atd. A v neposlední řadě
je třeba pro zabezpečení růstu produktivity
práce se podívat i na využívání
pracovní doby a dodržování pracovní
kázně a disciplíny. Z úkolů
stabilizace pracovních sil v našem kraji, jak o něm
s. Lenárt hovořil, vyplývají velké
úkoly i pro naše krajské orgány. Co
chceme dělat a jak problém stabilizace řešit?
Je známo, že jsou vypracovány a schváleny
ve vládě programy řešení stabilizace
na Ostravsku. Je třeba říci, že ne všechny
resorty zabezpečují vládní usnesení,
jak je vláda schválila. Domníváme
se, že bude účelné prověřit
plnění těchto usnesení. My v dohodě
se s. Černíkem ze Státní plánovací
komise zpracujeme příslušné další
konkrétní návrhy, jak řešit bilance
pracovních sil i jak dosáhnout toho, abychom vskutku
začali pracovní síly na Ostravsku stabilizovat.
Faktem je, že jestliže vezmeme procento stabilizovaných
pracovníků v Ostravskokarvinském revíru,
tak se přes přesun pracovních sil na poslední
3 léta toto procento nezvýšilo. Stačila
se tím pokrývat rostoucí potřeba pracovníků
v OKR. Problém stabilizace považujeme v našem
Severomoravském kraji za politicky významný
a domníváme se, že i do těchto problémů
bude třeba jít daleko odvážněji.
Dnes ještě nemůžeme říci,
že je v řadách hospodářských
pracovníků plně pochopeno, co znamená
obrat k intenzívnímu rozvoji národního
hospodářství. Je to další problém,
který souvisí s problematikou pracovních
sil. Chci ukázat na jednom příkladě,
o kterém hovořil i s. Lenárt, jak je to s
problematikou úspor paliv. Již po 2 roky plní
horníci své plánované úkoly.
Jen v OKR bylo od počátku roku vytěženo
nad státní plán 220 000 tun uhlí v
čisté těžbě. Přitom však
spotřeba paliv i v Severomoravském kraji stoupá.
Jestliže za poslední 3 roky vzrostla průmyslová
výroba jen nepatrně, spotřeba paliv vzrostla
v kraji o 14 %. Když aktiv odborníků zkoumal
stav, zjistil, že se hospodaření palivy věnuje
nedostatečná pozornost a že by poměrně
malými technickoorganizačními opatřeními
v 30 podnicích kraje bylo možno snížit
spotřebu paliva asi o 2500 tun denně.
V této souvislosti chci ukázat, že každoročně
jsou uvolňovány nemalé prostředky
na investice. Jen v našem kraji bylo za poslední 3
roky proinvestováno přes 19 miliard korun. Přitom
se však málo soustřeďují investice
do těch míst, kde by jejich efektivnost byla největší,
konkrétně do kotelního vybavení i
na celou řadu dalších opatření.
My, soudružky a soudruzi, kladně oceňujeme,
že vláda umožňuje podnikům úvěry
na provádění akcí technického
rozvoje. Přitom ovšem nelze nevidět, že
využívání základních fondů
je velmi nízké a že v posledním období
zaznamenáváme dokonce pokles směnnosti. Rozhodnutí
vlády o poskytování podpory i rozhodnutí
vlády o změnách v prémiování
bude jistě dobře přijato. Ředitel
bude moci použit určité částky
prémiového fondu na prémiování,
jak to vyžaduje současný stav provozu.
Ve vládním prohlášení se hovoří
o otázkách řízení národního
hospodářství. I zde chceme poskytnout plnou
podporu a dosáhnout toho, abychom se v diskusi zamýšleli
nad tím, jak uspořádat vnitropodnikovou organizaci,
jak dosáhnout toho, aby na podnicích všechno
hrálo co nejlépe.
V našem největším hutním kombinátu
VŽKG se za poslední 2 roky snížil počet
správního a řídícího
aparátu o 1100 lidí. Přitom dříve
všichni tito pracovníci byli nutní a nepostradatelní.
V tomto období ani neubylo administrativy, naopak. Ale
rozhodující bylo podívat se na organizaci
uvnitř podniku, kde bylo např. 800 různých
skladů materiálu, roztříštěná
evidence apod. Domníváme se, že rezervy jsou
i na jiných místech a proto bude správné,
aby se sice organizovaly změny v řízení
národního hospodářství a změny
ukazatelů, zvýšení hmotné zainteresovanosti
atd., ale současně aby se zlepšovalo řízení
uvnitř podniků a závodů. Domnívám
se, že bude skutečně zapotřebí,
aby se rozšířila možnost experimentovat
a získávat nové zkušenosti z řízení.
Jestliže vcelku kladně hodnotíme počínající
obrat v průmyslu a dopravě, nemůžeme
být spokojeni v zajišťování úkolů
v investiční výstavbě a ve stavebnictví.
Je to problém, jehož zvládnutí není
plně v našich silách, protože na plánovaný
rozvoj kraje je nízká naše vlastní stavební
kapacita. Nemohu dělat podrobný rozbor této
problematiky, ale jde o to, aby za pomoci ústředních
orgánů byla nám zabezpečena dostatečná
mezikrajová výpomoc stavebně montážními
organizacemi.
Dosud stavební organizace v našem kraji nekryjí
naše potřeby, ať již ve výstavbě
účelové a zejména nedostatečně
krytou občanskou výstavbu ve velkých sídlištích
a jejich technickou vybavenost, kde je zhruba šestileté
zpoždění. A zde je třeba otevřeně
říci, že tento stav byl velmi vážně
kritizován na předvolebních schůzích
nejen v Ostravě, Karviné a v Havířově,
ale i v Olomouci a jiných městech našeho kraje.
Jde zejména o zajištění nových
sídlišť teplem a dále o otázky
silniční i osobní dopravy a vodního
hospodářství. V současné době
řešíme problém železniční
dopravy výstavbou polanecké spojky, chceme řešit
problém městské dopravy a rekonstrukci základní
silniční sítě, zdrojů tepla
a vodního hospodářství v celém
Severomoravském kraji. Nevidět a neřešit
tyto problémy by nás zavedlo v nejbližších
2-3 letech do svízelné situace při zajišťování
dalšího rozvoje ekonomiky a nebyli bychom schopni
ve špičkových hodinách dopravit obyvatele
Poruby a jižního města do zaměstnání.
Zcela v souladu s vládním prohlášením
je náš postup v zajišťování
rozvoje zemědělské výroby. Chci potvrdit
správnost slov s. Lenárta, když řekl,
že ne poskytovat pomoc zemědělství,
ale to, co kdo má vůči zemědělství
dělat, považovat za prvořadou povinnost. My
o to usilujeme na základě usnesení naší
krajské konference a jde nám, soudružky a soudruzi,
o to, aby skutečně každý plnil to, co
mu v tomto směru přísluší, ať
jde o jednotlivé resorty, národní výbory
a všechny ostatní orgány. A to, co je možné
udělat navíc, to ukazuje příklad patronátních
závodů, konkrétně kolektivu pracovníků
Nové huti Klementa Gottwalda. Podnik převzal patronát
nad státními statky v pohraničním
okrese Bruntál a zajišťuje jim nejen materiální
a brigádnickou pomoc, ale stará se také o
průpravu kádrů, aby řízení,
organizace práce i hospodaření statků
se dostalo na podnikovou úroveň, pomáhá
konkrétně řešit všechny otázky
výroby a ekonomiky. Vzal na sebe odpovědnost za
zvýšení výroby v konkrétně
stanovených ukazatelích. My se domníváme,
že to je příklad, který v našem
kraji budeme dále rozšiřovat.
Soudružky a soudruzi, chci ještě hovořit
k jedné části vládního prohlášení
a sice k té části, kde se hovoří
o zvyšování hmotné i kulturní
úrovně pracujících. Kupní síla
obyvatelstva vzrostla proti loňskému roku o 4,3
%. Podstatně se zlepšilo zásobování
zejména masem, tuky a zeleninou. Je to konkrétní
výsledek politiky strany a vlády v našem zemědělství.
Čím dále tím více máme
však problém uspokojit zvyšující
se poptávku po kvalitnějších a nových
druzích průmyslových výrobků
a stále je nedostatek nejběžnějších
výrobků, které můžeme vyrábět
z vlastních surovin a v malých provozovnách.
Dosavadní průběh výstavy "Ostrava
64", kterou již navštívilo přes 400.000
lidí, nám ukazuje, že zájem pracujících
se zvyšuje např. o moderní a vkusný
nábytek, rekreační chaty, sportovní
a turistické potřeby a kvalitní látky.
V plánech výrobních podniků je proto
třeba s touto orientací zájmů počítat.
Jsem toho názoru, že bude zapotřebí
zkušenosti, které jsou u nás v Ostravě
i na libereckých výstavních trzích
přenášet do praxe, abychom urychlovali zamýšlený
styk od výrobců zkracovat přímým
prodejem ke spotřebiteli.
Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen
o tom, že náš náročný program
další výstavby, jak je obsažen i v prohlášení
vlády vezmou za svůj všichni pracující
- dělníci, zemědělci i inteligence
- že splníme úkoly, které jsme si dali
a učiníme další rozhodný krok
vpřed v rozvoji vyspělé socialistické
společnosti. (Potlesk.)