Je samozřejmé, že zvyšování
úrovně výroby se odrazilo ve výdělcích,
ve spokojenosti lidí, jejich aktivitě a zcela rozptýlilo
poslední obavy pracovníků našeho závodu.
Ukázala se hluboká pravdivost zásady socialistické
ekonomiky: co je výhodné pro společnost,
může a musí být výhodné
pro podnik.
Je samozřejmě řada dalších problémů,
které souvisejí s kvalitou naší výroby.
Chtě jsem jen ukázat, že tento úkol,
který s. Lenárt tak zdůraznil, je řešitelný,
že je v našich silách ho splnit. Potvrzují
to výsledky, kterých dosahujeme nyní za současné
situace. A dnes už víme, že není přehnaným
optimismem předpokládat, že uskutečnění
závažných změn, které jsou připravovány
v řízení a plánování
národního hospodářství a lepší
využití zbožně peněžních
vztahů naše nynější možnosti
zmnohonásobí.
Soudružky a soudruzi, k cíli: produktivita kvalita
hospodárnost vede jedna cesta. Technika a kvalifikace správné
odměňování a využití materiální
zainteresovanosti a intenzívní ideologická
práce. Je to cesta důsledného plnění
usnesení a směrnic naší strany na každém
úseku práce. Cesta odkrývání
a maximálního využívání
rezerv, které jsou doposud nevyužity jak v technice
tak především v našich lidech na pracovišti.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych na závěr
znovu vyjádřil své hluboké přesvědčení,
že program, přednesený soudruhem předsedou
vlády, správně vyjadřuje a konkretizuje
linii naší strany a že je tak spolehlivým
vodítkem v zahájení naší práce
v odpovědných funkcích, kterými jsme
byli pověřeni. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
s. posl. Černému. Slovo má posl. Pešák.
Posl. Pešák: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, soudruh předseda vlády Lenárt
ukázal na jednu vážnou věc, a to na
potřebu regulace pracovních sil zejména proto,
že budeme v národním hospodářství
muset likvidovat některé malé závody,
kde bychom nemohli zvyšovat produktivitu práce. Chtěl
bych ukázat na vnitrozemském okrese Jihlava, jak
se u nás tyto otázky projeví do roku 1970
a 1980. Při zabezpečování rozvoje
národního hospodářství stanovil
XII. sjezd KSČ vytvářet předpoklady
pro perspektivní plány. Rozhodujícím
činitelem je především správné
a účelné rozmístění
průmyslu, jakož i zemědělství
s ohledem na zdroje pracovních sil. Dosavadní stav
ukazuje, že dochází k neorganizovanému
pohybu pracovních sil v okrese, což má nepříznivý
vliv na rozvoj jednotlivých odvětví národního
hospodářství. V současné době
jsou zdroje pracovních sil celostátně i místně
značně vyčerpané. Tento stav se projevuje
i v našem Jihlavském okrese.
K 30. 6. 1963 bylo z celkového počtu 100 029 obyvatel
48 500 osob ekonomicky činných. K tomuto datu pracovalo
v jihlavském okrese však pouze 46 649 pracovníků
včetně těch pracovníků, kteří
mají trvalé bydliště mimo okres. Z toho
vyplývá, že značný počet
obyvatel v produktivním věku s trvalým pobytem
v okrese pracuje mimo něj. Z celkového počtu
46 649 pracovníků v okrese je 21 074 žen, tj.
45,2 %. Na úseku zemědělství pracuje
11 969 pracovníků, z toho 5 988 žen, tj. 50
%. Zde se jeví neuspokojivý stav, neboť na
jednoho pracovníka v JZD připadá dnes 5,7
ha bez záhumenku - zemědělské půdy.
Situace je dále o to ztíženější,
že z celkového počtu pracovníků
JZD 9346 je 1609 nad 60 let, kteří jsou dosud v
zemědělství činní, s nimiž
však nelze nadále počítat pro další
produktivní práci.
Současný stav náboru pracovníků
do zemědělství bude třeba přehodnotit
a správně usměrnit. Nemůžeme
již být spokojeni s posilováním zemědělství
v okrese jako celku, nýbrž musíme posilovat
ta JZD, kde je potřeba pracovních sil nejkritičtější.
Vycházeje z těchto skutečností, okresní
výbor KSČ uložil Okresní komisi lidové
kontroly a statistiky zpracovat "Rozbor stavu pracovních
sil v okrese Jihlava a vývoj v příštích
letech".
Rozbor ukázal výhled růstu obyvatelstva v
okrese a dále i zdroje pracovních sil do r. 1980.
Současný stav je takový, že přirozený
přírůstek obyvatelstva stačí
krýt jen úbytky vzniklé stěhováním.
Porovnáme-li rok 1960 k 31. 12. 1963, zvýšil
se počet obyvatel. v okrese za tyto 4 roky jen o 292 občanů.
Tento vývoj růstu obyvatelstva ukazuje, že
je stále vysoké vystěhování
z okresu, které je způsobováno nedostatečnou
bytovou výstavbou, nepříznivou skladbou průmyslových
odvětví.
Výhledově se počítá s tím,
že dojde k postupnému vyrovnání v počtu
přistěhovalých a vystěhovalých
obyvatel, takže by do r. 1970 vzrostl počet obyvatel
proti stavu ke konci roku 1963 o 2700 osob, do roku 1975 o 5950
osob a do roku 1980 o 9200 osob, čímž by okres
dosáhl celkem 109 339 obyvatel. Tím by došlo
do konce roku 1980 ke zvýšení počtu
obyvatel v produktivním věku asi o 5500 osob.
V zemědělství chybí v současné
době asi 2500 pracovníků, počítáme-li
na jednoho pracovníka 5 ha zemědělské
půdy. Budeme-li se chtít s touto disproporcí
do roku 1970 vyrovnat, vychází nám, že
na krytí potřeby pracovních sil bychom měli
do roku 1970 ročně začleňovat do JZD
575 mladých lidí. Uvažujeme-li však podle
dosavadního stavu a zkušeností s tím,
že asi 15 % potřeby pracovních sil zůstanou
pracovníci v neproduktivním věku, zůstává
stále nutnost zařazovat v každém roce
do JZD do r. 1970 asi 490 mladých lidí. To znamená,
že kromě zařazení všech vycházejících
žáků rodinných příslušníků
členů JZD což by byl ideální
stav, v praxi však neproveditelný ještě
roční získání 134 mladých
chlapců a děvčat pro JZD z mimozemědělských
rodin. Za posledního 1 a půl roku se na základě
opatření krajských a okresních orgánů
v našem okrese z jiných sektorů národního
hospodářství vrátilo 22,1 pracovníků
do zemědělství. Po roce 1970, kdy počítáme
s tím, že zemědělské závody
budou vybaveny komplexní mechanizaci, se zemědělství
stane opět zdrojovou oblastí pracovních sil
pro jiné sektory národního hospodářství.
Je však zapotřebí při odčerpávání
pracovních sil po roce 1970 dbát na to, aby byla
dodržena správná věková struktura
osob pracujících v zemědělství.
Tyto otázky k řešení jsou v možnostech
okresních orgánů a jsou jimi také
v souladu s usnesením předsednictva okresního
výboru strany zabezpečovány.
Cílem tohoto rozboru však nebylo řešit
pouze zemědělství okresu. V současné
době jsou na základě lednového usnesení
ÚV naší strany a celostátní konference
předsedů základních organizací
strany zabezpečovány úkoly plánu roku
1964 a příprava plánu na rok 1965, jakož
i výhled rozvoje národního hospodářství
do roku 1970. I k tomuto cíli je rozbor zaměřen.
Se vzrůstem počtu obyvatel produktivního
věku vzniknou postupně zdroje pracovních
sil do roku 1970 i přesto, že se podstatně
zvýší nábor pracovních sil do
zemědělství proti současnému
stavu.
Rozmístění pracovních sil do průmyslu
i dalších odvětví vyžaduje důkladnou
znalost potřeby i rozvoje jednotlivých odvětví.
V současné době jsou nám známy
požadavky ministerstva všeobecného strojírenství,
které jako jediné má ujasněny perspektivy
v hrubých rysech na rozvoj některých závodů
v okrese. Ostatní ministerstva, jako např. ministerstvo
spotřebního průmyslu, ministerstvo potravinářského
průmyslu se dosud nevyjádřila k perspektivám
rozvoje závodů na okrese. Vyjasnění
a upřesnění všech záměrů
jednotlivých ministerstev i resortů vytvoří
podmínky pro koncentraci výroby u rozhodujících
odvětví a bude možnost realizovat rušení
malých neekonomických provozoven. Získané
pracovní síly z těchto provozů bude
pak možno včas zapracovat a připravit pro nová
pracoviště. Dosavadní stav v plánování
to zatím neumožňuje.
Jednotlivá ministerstva i ostatní resorty by měly
mít ujasněny perspektivy rozvoje závodů
a podniků v jednotlivých krajích a kraje
by na základě těchto požadavků
měly v okresech zabezpečovat výhledy jednotlivých
odvětví. Tyto záměry by měly
tvořit podklady pro rozbory v okresech, na jejichž
základě by bylo možno odpovědně
rozhodnout o případných dalších
požadavcích na rozvoj těchto územních
celků.
Dosavadní tendence při zabezpečování
výroby byly zaměřeny směrem k nové
investiční výstavbě nových
kapacit, aniž se sledovaly mnohdy podle místních
podmínek zdroje pracovních sil. Tato otázka
je v současné době jednou z rozhodujících,
neboť je třeba zamezit často zbytečným
přesunům pracovních zdrojů z okresu
do okresu. Byly to mnohdy zájmy místních
funkcionářů, kteří potvrzovali
bez ohledu na pracovní síly možnosti rozšíření
stávajících závodů nebo dokonce
dávali souhlas k výstavbě nových výrobních
kapacit. Všichni známe situaci, kterou již léta
řešíme do celostátních priorit.
Mnohdy však nezodpovědnost některých
místních funkcionářů tuto situaci
ještě zhoršuje.
Tento stav se netýká našeho okresu, neboť
rozvoj průmyslových kapacit postupoval vždy
podle požadavků jednotlivých resortů
a měl dosud za následek vylidňování
okresu a nežádoucí vývoz pracovních
sil.
Budeme-li přistupovat k rozvoji našeho národního
hospodářství s jasnými perspektivními
záměry, které budou doloženy řádnými
rozbory, zamezíme dalším disproporcím
ve vývoji jednotlivých odvětví. Jedině
touto cestou lze vytvořit předpoklady pro uvážené
záměry v územních celcích jak
v průmyslu, tak i v zemědělství, a
tím bude dán základ k harmonickému
vývoji jednotlivých okresů, krajů
i celého státu. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
s. posl. Pešákovi. Nyní dávám
slovo s. posl. Fieyberkovi.
Posl. Fleyberk: Soudružky a soudruzi, ve svém
diskusním příspěvku se chci stručně
zabývat tou částí vládního
prohlášení, ve které se hovoří
o investiční výstavbě.
Vládní prohlášení konstatuje,
že zkvalitnění a zlevnění investiční
výstavby předpokládá uvážlivě
rozhodovat o investicích a zvýšit péči
o jejich důkladnou přípravu. Od investorů,
projektantů i dodavatelů bude vláda důsledně
vyžadovat světovou rentabilitu investic, aby investice
měla světovou výrobně technickou i
ekonomickou úroveň, aby v provozu byly absolutně
spolehlivé a aby byly vyprojektovány, připraveny
a do plného provozu uvedeny v krátkém čase.
Tyto požadavky na investora, projektanta a dodavatele jsou
jistě zcela oprávněné a na jejich
splnění musí mít zájem celá
naše socialistická společnost. Zabývejme
se však poněkud hlouběji vahou a praktickými
možnostmi jednotlivých partnerů a uvidíme,
že nejsilnějším a v podstatě rozhodujícím
činitelem v tomto triumvirátu je vždy dodavatel
a nejslabším partnerem pak investor.
Tato skutečnost vyplývá objektivně
z podmínek, které pro plnění svého
dílu společného úkolu každý
z nich má. Pozice dodavatele, ať jde o dodavatele
stavební či technologické části
investice, se opírá jednak o chronický nedostatek
kapacit, jednak o dodavatelský monopol. Pozice projektanta
vůči dodavateli je dána skutečností,
že splnění termínu podle hospodářské
smlouvy, tj. smlouvy mezi projektantem a investorem a z toho vyplývající
hmotná zainteresovanost projektanta, jsou vázány
u zadávacího projektu tím, že dodavatel
musí odsouhlasit odbytovou cenu akce.
A investor? To je ten poslední mezi těmito třemi.
Je rád, když si opatří prostředky,
a jeho možnosti uplatnit přísné nároky
na světové parametry vůči jeho partnerům,
jsou velmi malé.
A výsledky? Náklady, za které investice pořizujeme,
jsou příliš vysoké a v průběhu
výstavby ještě rostou. Investory schválené
dodatky k projektům a rozpočtům v průběhu
realizace investice dosahují jen v jednom roce desítky
miliónů. Důsledky se jeví jako narůstání
nedostatků kapacit, rozestavěnost se zvyšuje
a uvádění kapacit do provozu se oddaluje.
Jsem si vědom toho, soudružky a soudruzi, že
jsem v zájmu úspory času problém,
o kterém hovořím, poněkud zploštil,
ale myslím, že to není to podstatné.
Chtěl jsem ukázat na nutnost zabývat se odběratelsko-dodavatelskými
vztahy v investiční výstavbě hlouběji.
Investorský svět čeká s napětím
na novelizaci vyhlášky č. 152/1959, která
tyto vztahy velmi nepřesně před léty
stanovila a kterou praxe usvědčuje z nedokonalosti.
V nové vyhlášce by měla být jednoznačně
zdůrazněna na jedné straně úplná
odpovědnost investora za úroveň investice,
ale současně na druhé straně i pozice
investora vůči jeho dodavatelům.
V jiné části vládního prohlášení
se hovoří o využívání
zbožních a peněžních vztahů
při řízení našeho hospodářství
a o tom, že systém řízení musí
podněcovat zdravou socialistickou podnikavost. Domnívám
se proto, že by bylo správné, až bude
vláda upravovat odběratelsko-dodavatelské
vztahy v oblasti investiční výstavby, tj.
novelizovat např. vyhlášky č. 152/1959,
vytvořit pro investora ve shodě s novými
zásadami řízení vůbec takové
podmínky, aby za každou investici mohl nést
plnou odpovědnost vůči naší socialistické
společnosti. To prakticky znamená přiznat
mu prvenství v triumvirátu investor projektant dodavatel,
a toto prvenství podložit právem prémiovat
projektanta i dodavatele mnohem výrazněji, než
je tomu dosud, za rychlejší a kvalitnější
splnění úkolů.
Jsem přesvědčen, že takto zaměřené
a dobře promyšlené komplexní opatření
by do investiční výstavby zavedlo pořádek
a přispělo k jejímu zlevnění
a zkvalitnění. Naproti tomu ponechání
investora v jeho dosavadní pozici vůči jeho
partnerům nebo dokonce další posílení
pozice dodavatelů by situaci ještě dále
zhoršilo.
A ještě jednu připomínku k problematice
investiční výstavby. Mám na mysli
otázku komplexnosti v nejširším smyslu
toho slova. Vládní prohlášení
o ní hovoří např. v souvislosti s
životním prostředím a bytovou výstavbou.
Stavíme byty s technickou vybaveností na světové
úrovni. V tomto směru chceme i pokračovat
a obdobným způsobem řešit i naše
venkovské osídlení. Z dosavadního
průběhu máme už určité
zkušenosti. Spotřeba paliva na otop v moderních
bytech s ústředním topením a s centrální
úpravou teplé vody nám vzrostla přibližně
pětkrát, spotřeba vody třikrát,
vzhledem k omezeným sklepním prostorům v
nových obytných domech roste nárok na skladovací
prostory v obchodní síti, vzhledem k tomu, že
nové byty dostávají téměř
výlučně rodiny s dětmi, roste v těchto
sídlištích nárok na školní
prostory, nárok na dětská hřiště
atd. A to nehovořím o vlastních inženýrských
sítích v nových sídlištích,
o garážích pro soukromá vozidla atd.
Prostě na pořad dne se dostal problém komplexního
řešení životního prostředí.
Dosavadní formy zajišťování komplexnosti
se zřejmě přežily a dnes již nevyhovují.
Je třeba promyslet a zavést nové. Tento požadavek
je o to naléhavější, že uvažujeme
o nových metodách plánování
a o nových formách řízení rozvoje
našeho hospodářství. Vládní
prohlášení uvádí, že další
zdokonalování systému řídící
práce závisí také od lepšího
bilancování meziodvětvových a mezioborových
vztahů a od toho, aby podniky byly účinněji
zainteresovány na maximálním uspokojování
potřeb společnosti.
Tento správný požadavek je nutno vztáhnout
i na zajišťování komplexnosti. Rozhodující
úlohu zde jako rovnocenný partner jednotlivých
resortů musí sehrát národní
výbory v souvislosti se svou odpovědností
za územní plánování. Při
stanovení zásad nového řízení
a financování našeho hospodářství
a při zpracovávání dokumentu o národních
výborech je nutno národním výborům
zajistit nutný prostor pro rozhodování a
financování takto pojaté komplexnosti. Máme
v tomto směru v kraji dobré zkušenosti např.
při řešení teplofikace v Táboře,
v Písku a jinde.
V oblasti komplexnosti v celé republice máme, jak
vyplývá z vládního prohlášení,
hodně co dohánět. Zanedbat tento úsek
teď znamenalo by vytvořit si pro budoucno značné
obtíže.
Závěrem bych chtěl, opíraje se o zkušenosti
z předvolební kampaně u nás v jižních
Čechách, vyslovit přesvědčení,
že cíle, které vládní prohlášení
vytyčuje, jsou reálné a že je beze zbytku
můžeme splnit a že je také splníme.
Zvláště vítáme u nás v
jižních Čechách tu část
vládního prohlášení, ve které
se v souvislosti s řešením oblastních
problémů a rozmisťováním výrobních
sil hovoří o nutnosti zabezpečovat rozvoj
pohraničních oblastí. Realizace tohoto záměru
pomůže nejen kraji, ale i celé naší
republice. Na západní hranici socialistického
světa bude žít spokojený, v tvrdých
podmínkách našeho pohraničí pevně
zakotvený, socialismu oddaný člověk.
(Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Děkuji
s. posl. Fleyberkovi. Nyní dávám slovo
s. posl. Kuropkovi.
Posl. Kuropka: Vážené súdružky,
súdruhovia, vážené Národné
zhromaždenie!
Vládne prehlásenie, prednesené predsedom
vlády s. Lenártom, obsahuje program činnosti
pre všetky orgány a organizácie, ktoré
zabezpečujú všestrannú činnosť
v rozvoji našej socialistickej spoločnosti.
V súlade so závermi XII. sjazdu KSČ a uzneseniami
plenárnych zasadaní Ústredného výboru
je v ňom konkretizovaný postup ďalšieho
zdokonaľovania riadiacich a organizačných vzťahov
s konečným cieľom vytvoriť a využívať
jednotu pôsobenia všetkých nástrojov
moci socialistického štátu, ktoré má
naša spoločnosť k dispozícii pre stále
zvyšovanie životnej úrovne pracujúcich.
Dovoľte, aby som sa v tejto súvislosti dotkol niektorých
otázok kvalitatívnej stránky výroby,
vychádzajúc zo skúsenosti získaných
v našom Západoslovenskom kraji, ako aj v našom
Trnavskom okrese.
S plnením štátneho plánu od začiatku
roka sa vcelku úspešne vyrovnali tak podniky ústredne
riadené, ako aj podniky riadené národnými
výbormi. Možno s uspokojením konštatovať,
že i poľnohospodárstvo v našom kraji si
svoje úlohy úspešne plní. Napriek priaznivým
výsledkom plnenia plánu v objeme podielu z celoročných
úloh vidíme, že kvalitatívne ukazovatele
nevykazujú žiadúce výsledky.