národních výborů, které v rozporu se zákonem na ochranu půdního fondu povolují nebo mlčky trpí individuální výstavbu rodinných domků na nejúrodnější půdě, často i mimo území obcí ve volném terénu.

Soudruzi a soudružky,

v souvislosti s hlavními problémy plánu na rok 1962 chtěl bych se dotknout i některých dalších závažních okolností, které souvisí již s pracemi na úpravě třetí pětiletky.

Podle usnesení Ústředního výboru KSČ a vlády probíhají v současné době práce na analýze stavu národního hospodářství. Na tuto analýzu budou pak navazovat práce souvisící s úpravou třetí pětiletky.

Jaké jsou hlavní příčiny, které nás nutí k přepracování původních závěrů třetí pětiletky.

Z vnějších vlivů jsou to především důsledky změn některých záměrů v oblasti zahraničního obchodu. Za této situace bude nutno znovu posoudit možnosti rozšíření hospodářských vztahů se zeměmi socialistického tábora a znovu vyjasnit záměry v hospodářských vztazích se zeměmi kapitalistickými a zeměmi hospodářsky málo vyvinutými.

Z vnitřních vlivů bude mít prvořadý význam pro úpravu třetí pětiletky zvážení důsledků nesplnění plánu v roce 1961 a nesplnění původních předpokladů o rychlé změně struktury strojírenství v zájmu zabezpečení vývozu a programu investiční výstavby. Zvláštní pozornost bude věnována dosavadním výsledkům v investiční výstavbě. Mám na mysli nejen neplnění plánu, ale též otázky neustálého růstu rozpočtových cen staveb, nedodržení plánovaných parametrů kapacit získaných výstavbou a podobně.

Je samozřejmé, že při úpravě třetího pětiletého plánu bude nutno přihlížet i k požadavkům obrany státu.

Značný vliv na úpravu třetí pětiletky bude mít pochopitelně i dosavadní vývoj zemědělské produkce. Úvahy o úpravách třetí pětiletky ovlivní rovněž neplnění předpokladů v růstu produktivity práce a ve snižování materiálních nákladů, které se projevili jako ztráta významných zdrojů pro růst národního důchodu.                                                                    

Bylo by předčasné hovořit dnes o tom, jak se tyto úpravy dotknou záměrů třetí pětiletky na Slovensku, zejména v investiční výstavbě. Bude nutno nejdříve zvážit koncepce rozvoje jednotlivých odvětví, jejich vzájemné vztahy, z toho vyplývající celostátní rozsah investiční výstavby a jeho krytí strojírenskými dodávkami a kapacitami stavebních prací. Bude přitom zvažováno i rozmístění základních fondů v českých krajích a na Slovensku, zdroje pracovních sil, vázanost výstavby na surovinovou a palivovou základnu a problémy dopravní. Je tedy zřejmé, že půjde o posouzení složitých otázek.

Pokud jde o rok 1962, dalo již listapadové zasedání Ústředního výboru KSČ direktivu, aby s ohledem na nepříznivé jevy v plnění plánu byl v plánu v roce 1962 omezen rozsah zahajování nových centralizovaných staveb v průmyslových odvětvích proti rozsahu uvažovaném v třetím pětiletém plánu. Podle původních záměrů třetí pětiletky mělo být v roce 1962 na Slovensku zahájeno 54 centralizovaných staveb. Třetí pětiletka tedy odpovídala plně linii dané Ústředním výborem Komunistické strany Československa o urýchlení rozvoje hospodářství na Slovensku.

Po důsledném prověření možností zajištění investiční výstavby strojírenskými dodávkami a kapacitami stavebních organizací na straně jedné a po zvážení, které akce je nezbytné zahájit s ohledem na perspektivní potřeby národního hospodářství na straně druhé, nebude v roce 1962 zahájeno v celé republice 86 centralizovaných staveb proti třetí pětiletce, z toho 38 staveb na Slovensku. Je nutno mít na zřeteli, že toto krácení nebylo provedeno lineárně, ale že bylo provedeno s ohledem na nutnost přednostně zajistit výstavbu surovinové a palivové základny.

Jestliže došlo ke snížení rozsahu centralizované výstavby, je tím spíše nutné již v etapě vypracování a schvalování technicko-hospodářských a finančních plánů výrazně uplatnit preferenci v zajišťování pracovníků i materiálových prostředků pro centralizované stavby. Bude třeba zajistit včasné a kvalitní vypracování projektové dokumentace, zejména na další etapy již rozestavěných centralizovaných akcí tak, aby nedostatky v projektové přípravě nebyly jako v minulosti jedním z omezujících činitelů plnění plánu centralizované investiční výstavby. Tolik, pokud jde o rok 1962.

Pokud jde o další léta třetí pětiletky, ukazují prvé předběžné rozbory, že bude nutno provést značnou redukci celého plánu investiční výstavby. I když při všech návrzích bude třeba v maximální míře respektovat problémy rozmístění výrobních sil do oblastí s volnými zdroji pracovních sil (a to se týká řady slovenských oblastí), nebylo by reálné počítat s tím, že se podaří udržet v původní výši rozsah výstavby plánovaný v příštích letech třetí pětiletky pro Slovensko. Vyplývá z toho, že bude nutno znovu posoudit termíny uvedení do provozu řady významných výrobních kapacit.

Upozorňuji na tuto situaci již dnes proto, aby všechny práce související s úpravou třetí pětiletky byly prováděny s cílem navrhnout takový rozsah investiční výstavby a takové centralizované stavby, u kterých budeme mít jistotu, že budou plně zajištěny a které přinesou maximální efekt pro národní hospodářství.

Stejně tak bude třeba odpovědně postupovat při návrzích na další rozvoj hospodářství do roku 1970. Pro stanovení rozmístění investiční výstavby bude nutno vycházet ze skutečnosti, že dosavadní rozmístění základních fondů mezi českými kraji a Slovenskem neodpovídá zdrojům pracovních sil. Vždyť v současné době činí podíl Slovenska na hodnotě základních fondů v hutích 19 %, v chemii 26 %, ve strojírenství 21 % (přitom v těžkém strojírenství pouze 10%), ve spotřebním průmyslu 15 %. Vyplývá z toho, že pro správné rozmístění investiční výstavby budou muset být úvahy o dalším rozvoji vypracovány nejen za republiku celkem, ale s náležitým přihlédnutím k posílení dalšího rozvoje Slovenska. Na základě těchto rozborů spojených s rozbory o zdrojích pracovních sil a o vzájemných kooperačních vztazích (nesmíme ztrácet se zřetele situaci v dopravě), budou vypracovány návrhy na konkrétní rozmístění investiční výstavby popř. přesunů výrobních programů.

Využití zdrojů pracovních sil a růst zaměstnanosti na Slovensku je dalším významným problémem, kterým bych se chtěl v souvislosti s plánem na rok 1962 podrobněji zabývat.

Vážné odchylky proti záměrům třetího pětiletého plánu projevily se též ve vývoji zaměstnanosti v územním rozložení. Podle plánu na rok 1962 bude úroveň zaměstnanosti proti třetí pětiletce celostátně zhruba o 170 tisíc osob vyšší (v průmyslu o 97 tisíc osob), z toho na Slovensku o 36 tisíc (v průmyslu na Slovensku o 14 tisíc osob). Podíl Slovenska na přírůstcích pracovníků činí, 29, 1 %, zatímco třetí pětiletý plán předpokládal 33, 8 %.

Jestliže dosavadní vývoj ovlivnil značně původní záměry o růstu zaměstnanosti v českých krajích a na Slovensku, musíme se nutně zabývat otázkou, jak budeme nyní dále postupovat.

V českých krajích bylo dosaženo tak vysokého stupně využití a vyčerpanosti zdrojů pracovních sil, že dnes rozvoj celého našeho hospodářství bude nutno posuzovat z hlediska využití zdrojů pracovních sil na Slovensku. Problém však nevyřešíme, budeme-li hovořit o zaměstnanosti za Slovensko jako celek a nebudeme-li vycházet ze zaměstnanosti jednotlivých oblastí.

Vždyť i na Slovensku jsme již v situaci, že v některých okresech se nám projevil citelný nedostatek mužských pracovních sil. Na druhé straně máme okresy, kde jsou dosud nevyužité zdroje pracovních sil; ani zde není možno vycházet pouze z celkových údajů o procentech zaměstnanosti v průmyslu, ale musíme zvážit celkovou situaci v pracovních silách.

Využití volných zdrojů pracovních sil nebudeme moci řešit tak, že bez koncepčního řešení budeme ihned do každé přebytkové oblasti zařazovat výstavbu nových závodů. Vždyť dosud se nevyužívají všechny formy získání těchto volných pracovních sil. Svědčí o tom skutečnost, že pro nedostatky v péči o nábor a stabilizaci pracovních sil nenaplnila krajská sdružení ve stavebnictví na Slovensku plánované stavy pracovníků; v průběhu roku jim chybělo průměrně 1 tisíc osob, v prosinci dokonce více jak 2700 osob.

Při řešení růstu zaměstnanosti na Slovensku jak v dalších letech třetí pětiletky, tak do roku 1970, bude proto nutno vycházet z vyjasnění rozvoje jednotlivých odvětví, a to nejen vcelku, ale i z jejích oblastních průřezů tak, aby bylo především jasno o potřebě pracovních síl a jejím krytí. Rovněž otázku zdrojů pracovních sil bude třeba důkladně prověřit jako důležitý podklad pro přesun výrobních programů a pro uskutečňování investiční výstavby na Slovensku. Bude se muset zlepšit organizace zapojování nových pracovních sil jak ze strany výrobních hospodářských jednotek, tak i ze strany národních výborů všech stupňů. Zvyšování zaměstnanosti si vyžádá nejen využití zdrojů ze zemědělství, ale bude nutno přikročit též k tomu, aby potřebné zdroje mužských pracovních sil byly zajištěny uvolněním z odvětví a míst, ve kterých mohou být zaměstnány ženy. Na Slovensku je ve všech odvětvích národního hospodářství nižší podíl žen, přestože tvoří převážnou část volných zdrojů pracovních sil.

I nadále bude nutno počítat přitom s tím, že bude nutno organizovat přesun pracovníků do českých krajů ze Slovenska, neboť přirozený přírůstek v českých krajích nepokryje potřebu pracovních sil nezbytně nutnou pro rozvoj odvětví vázaných na surovinovou základnu v českých krajích.

Nutno přitom zdůraznit, že řešení růstu zaměstnanosti není možné bez dodržení plánovaných záměrů v růstu produktivity práce. Bude nutné hned od začátku roku vytvářet všechny podmínky v organizaci a technické úrovni výrobního procesu pro dosažení plánované produktivity práce. Nemůžeme si dovolit neplánované zvýšení zaměstnanosti na úkor produktivity práce už proto, že by tím byly narušeny plánované proporce mezi příjmy obyvatelstva a maloobchodním obratem. Zajištění úkolu zvýšení produktivity práce je v přímé spojitosti se zajištěním technického rozvoje. Někdy se vyskytují názory, zda musíme klást i na Slovensku takový důraz na otázky technického rozvoje vzhledem k dosud nevyužitým zdrojům pracovních sil.

Je nutno si otevřeně říci, že kdybychom měli na Slovensku spoléhat v rozvoji výroby pouze na rezervy ve zdrojích pracovních sil, pak bychom nikdy nedosáhli potřebného-rozvoje našeho hospodářství. Proto je nezbytné, aby otázky zapojování nových pracovních sil do výrobního procesu byly řešeny společně s využíváním nových poznatků vědy a techniky, se zaváděním a vytvářením nové techniky a technologie.

I když Ústřední výbor Komunistické strany Československa i vláda tuto otázku několikrát zdůraznily, musíme konstatovat, že technický rozvoj se stále v malé míře podílí na zajišťování rozvoje národního hospodářství. Věda a technika nejsou ještě plně doceňovány jako faktory, mající rozhodující význam pro rozvoj výroby a tím i pro růst životní úrovně pracujících. Je proto nutné považovat využívání vědy a techniky a jejich uplatňování ve výrobě za nutnou součást řešení problematiky růstu zaměstnanosti a rozvoje hospodářství na Slovensku. Nebylo by nám nic platné, kdybychom měli nové výrobní haly, nové provozovny a pracovali v nich zastaralou technologií a dosahovali nízkého stupně produktivity práce. Naopak musíme dosáhnout toho, aby i ve stávajících závodech byly hledány všechny cesty k zavedení technického rozvoje a tím byly vytvořeny předpoklady nejen pro dosažení, ale i pro překročení plánovaných záměrů v růste produktivity práce.

Je logické, že zavádění technického rozvoje se neobejde bez kvalifikovaných, odborně vyškolených kádrů. Mám tím na mysli jak dělníky, tak techniky. Tento problém vystupuje v souvislosti s nutností dalšího rozvoja Slovenska s čím dále tím větší ostrostí. Nízký počet kvalifikovaných dělníků, mistrů a techniků je v rozporu se současnými i budoucími potřebami industrializace, byl jednou z příčin neplnění plánu na některých úsecích a konečně se nepříznivě projevil i v oblasti růstu produktivity práce a zhospodárnění výroby.

Uvedené obtíže vyplývají především z menších a krátkodobějších zkušeností pracovníků na Slovensku, což je dáno již rozdílným charakterem zdrojů pracovních sil. Tento nepříznivý vliv je nutné ve větší míře zmírňovat soustavným zaškolováním a tím, že budeme organizovaně vysílat i v několikaletém předstihu pracovníky na zaškolení a zaučení do těch závodů v českých krajích, které mají dlouholeté výrobní znalosti. Rozvoj úzce specializovaných a na složitou práci náročných oborů si vyžádá i určitý přesun části zkušených kádrů těchto oborů z českých krajů.

Pozornosti si vyžádá zlepšení přípravy odborníků na vysokých školách na Slovensku, kde ukončilo studium pouze 70 % žáků, kteří vstoupili do prvních ročníků v roce 1953.

K zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných kádrů bude ovšem nutno začít již od získání dostatečného počtu učňů a s ohledem na potřeby výstavby v prvé řadě pro stavebnictví. Je jistě značným nedostatkem, jesliže vázne výstavba vyučovacích a ubytovacích prostorů pro učně a naproti tomu si téměř všechny stavební podniky postavili velmi dobře vybavené administrativní budovy.

Soudružky a soudruzi,

máme-li úspěšně splnit plán na rok 1962 a vyřešit otázky, souvisící s dalším rozvojem hospodářství na Slovensku, bude nutno věnovat mnohem větší péči úrovni řízení na všech stupních. Vždyť nízká úroveň řízení je jednou z hlavních příčin našich vnitřních nedostatků.

Rychlý proces industrializace, který probíhá na Slovensku, nutně vyžaduje, aby se zlepšila spolupráce mezi ústředními orgány a slovenskými orgány, zejména pokud se týká řízení jednotlivých podniků a závodů na Slovensku, přenášení výrobních programů na Slovensko a rozhodování o umístění investičních akcí. Je třeba zajistit, aby ve všech těchto případech byla přijímána taková rozhodnutí, která se ukáží jako nejefektivnější z hlediska celého národního hospodářství, neboť jedině takováto řešení přispějí v maximální míře ke zvýšení životní úrovně našeho lidu.

Tato snaha musí být vyvíjena nejen při řešení problematiky rozvoje dalších let, ale především při řešení úkolů stojících bezprostředně před námi. Negativní jevy, které se ukázaly, v prvních týdnech letošního roku, jsou výstražným signálem pro to, aby včasným zásahem v řízení a organizaci výroby byly vytvořeny předpoklady pro splnění plánu. Jinak by hrozilo nebezpečí, že by se dále zhoršila naše hospodářská situace.

Plně souhlasím se závěrem soudruha Sabolčíka, že pro splnění plánovaných úkolů bude třeba rozvinout a využívat iniciativy pracujících, projevující se v socialistickém soutěžení na počest XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Využijeme-li této iniciativy, budeme moci XII. sjezdu Komunistické strany Československa oznámit, že plán na rok 1962 bude splněn. (Potlesk. )

Podpredseda Benada:

Ďakujem súdruhovi inž. Šimúnkovi za prejav. Súdružky a súdruhovia poslanci! Schôdzku Slovenskej národnej rady prerušujem. V rokovaní budeme pokračovať o 14, 30 hodine.

(Poludňajšia prestávka. ) (Po prestávke. )

Podpredseda Biľak:

Súdružky a súdruhovia poslanci!

Otváram prerušenú schôdzku Slovenskej národnej rady.

Pokračujeme v rozprave.

O slovo sa prihlásila poslankyňa Mária M a ď a r o v á.

Prosím, aby sa ujala slova.

Poslankyňa Maďarová:

Vážená Slovenská národná rada, súdružky a súdruhovia poslanci!

Všetci pracujúci našej vlasti žijú v týchto dňoch v znamení príprav blížiaceho sa XII. sjazdu Komunistickej strany Československa, ktorý stanoví smernicu pre vybudovanie komunizmu v našej vlasti. Vo všetkých závodoch, organizáciách a v obciach sa robí bilancia dosiahnutých výsledkov v uplynulom období a oboznamovanie s úlohami druhého roku III. 5RP a hľadajú sa možnosti, ako tieto úlohy predčasne splniť.

Referát súdruha S a b o l č í k a, predsedu Slovenskej plánovacej komisie, oboznámil nás s úlohami plánu hospodárskeho rozvoja Slovenska v roku 1962. Úlohy, ktoré určuje plán na rok 1962, sú veľké a náročné a bude potrebné veľa starostlivej organizačnej práce riadiacich orgánov a intenzívnej práce pracujúcich na všetkých úsekoch nášho hospodárskeho a kultúrneho života.

Náročnosť úloh plánu hospodárskeho rozvoja Slovenska sa odzrkadľuje i v plánoch jednotlivých okresov, a možno povedať, že v mnohých okresoch ich progresivita je náročnejšia, lebo často prekračuje celoslovenské priemery, o ktorých hovoril v referáte súdruh S a b o l č í k.

Dovoľte mi, aby som vás mohla aj ja v krátkosti zoznámiť s tým, aké výsledky sa v uplynulom roku v okrese Nitra a Levice dosiahli.

Pokiaľ ide o okres Levice, v uplynulom roku ťažisko pozornosti politických a hospodárskych orgánov bolo predovšetkým na úseku poľnohospodárskej výroby, najmä v ekonomickom upevňovaní jednotných roľníckych družstiev, a tiež v zabezpečovaní rozvoja platených a neplatených služieb našim pracujúcim a v ich sústavnom skvalitňovaní.

Možno povedať, že takmer na všetkých úsekoch hospodárstva riadeného národnými výbormi sa v porovnaní s rokom 1960 dosiahli dobré výsledky a v plnení plánu rozvoja hospodárstva v okrese v priebehu roku 1961 nedošlo k závažnejším a podstatným nedostatkom, ktoré by mali za následok vážnejšie disproporcie v plnení plánu na tom-ktorom hospodárskom úseku.

Na úseku poľnohospodárstva dôležitou úlohou orgánov štátnej správy bolo rozšíriť socialistický sektor v okrese. Tu sa dosiahli iba čiastkové úspechy, a tak socialistický sektor v okrese Levice predstavuje z celkovej výmery ornej pôdy 94, 4 %. Hlavnou úlohou bolo dodržať plánované osevné plochy obilnín a zabezpečiť takto splnenie úloh v rastlinnej výrobe.

Menšie nedostatky sa vyskytli v oseve kukurice na zrno, a to pre nedodržanie osevných postupov hlavne u drobných držiteľov pôdy do pol hektára.

Stavy hospodárskych zvierat okres Levice splnil na 99, 4 %, z toho kravy na 97, 9 % a stavy prasníc na 103 %. I napriek nesplneniu stavov kráv bol v roku 1961 v porovnaní s rokom 1960 zaznamenaný rast stavov hospodárskych zvierat o 6, 1 %.

Nákup chlebového obilia bol za aktívnej účasti všetkých pracujúcich v poľnohospodástve, najmä JRD a ŠM splnený na 101, 5 %, sladovníckeho jačmeňa na 102, 3 %, a to pred stanoveným termínom. Najhoršie plnenie u chlebového obilia a sladovníckeho jačmeňa zaznamenali súkromne hospodáriaci roľníci,

hlavne v obciach Kozárovce, Rybník a Hronské Kľačany, ako aj v ďalších obciach. Súkromne hospodáriaci roľníci takto nezabezpečili ani výrobné úlohy, následkom čoho potom plán nákupu splnili iba na 49 %. Nákup cukrovej repy okres splnil na 90, 1 %, a to pre nedosiahnutie plánovaných hektárových, výnosov, čo zavinilo dlhotrvajúce sucho v letnom a jesennom období.

Veľmi závažné nedostatky v plnení nákupných úloh sa prejavili v nákupe bravčového mäsa. Tu sme dosiahli plnenie iba na 94, 4 %, pretože sme nedosiahli plánované denné prírastky, ktoré sa v skutočnosti pohybovali namiesto plánovaných 30 - 40 dkg iba okolo 30 dkg. V snahe zabezpečiť na 100 % nákupné úlohy ošípaných robil sa nákup ošípaných aj vo váhe 75 kg, čo je, pravda, pod priemernú porážkovú váhu.

Obdobne nesplnil okres Levice nákupné úlohy u mlieka a vajec. V mlieku sa dosiahlo plnenie iba 93, 7 %. Nesplnenie tejto úlohy zapríčinilo to, že sa na mnohých JRD nedodržali plánované stavy kráv, ako aj preto, že sa pre nedostatočnú kŕmnu základňu a nedostatočné ošetrovanie kráv nedosiahla plánovaná dojivosť na jednu ustajnenú dojnicu.

Nesplnenie plánovaných úloh mlieka bolo zapríčinené aj nedostatočným organizovaním nákupu mlieka zo strany nákupných organizácií.

Plánované úlohy v nákupe vajec boli splnené na 96, 1 %, a to preto, že v priebehu posledných rokov boli pre mor likvidované chovy sliepok na viacerých JRD, ako aj na školskom majetku a neboli dosiaľ obnovené.

Plánované hektárové výnosy v rámci okresu sa dosiahli a mierne aj prekročili iba u ozimnej pšenice, kde sa namiesto plánovaných 25, 4 q z jedného hektára dosiahlo 26 q. U jarného jačmeňa sa namiesto plánovaného výnosu 24, 8 q dosiahlo len 21, 6 q z jedného hektára. U kukurice bol rozdiel priemerne na 1 ha o 8 -10 q - namiesto plánovaných 34 q v zrne zobralo sa iba 23 q z jedného hektára. Podobne u cukrovej repy - namiesto 297 q zobralo sa len 260 q z jedného hektára.

Kladne možno hodnotiť starostlivosť poľnohospodárskych závodov o osev krmovín, najmä keď sa berie do úvahy nedostatok ďatelinového a lucerkového semena, ktorého bolo od začiatku roku málo. Vzájomnou výpomocou medzi jednotlivými poľnohospodárskymi závodmi sa dosiahlo, že sa urobili podsevy takmer na 13 000 hektároch pôdy, čím sa plánovaná úloha nielen splnila, ale aj prekročila.

Dobré výsledky sa dosiahli v zavádzaní umelého dosušovania sena a viacročných krmovín. Týmto dobrým spôsobom bolo v stohoch umele dosušené 83 165 q sena a viacročných krmovín. Zlepšilo sa zavádzanie novej techniky a technológie i v zbere obilia, a to tak, že kým v roku 1960 komplexne mechanizovaný zber sa urobil na 18 % z celkovej výbery osevu obilia, v roku 1961 komplexne mechanizovaný zber sa vykonal na 40 % z celkovej výmery plochy obilnín. Tu chcem zdôrazniť, že kým v roku 1960 na jeden kombajn pripadlo iba 35 ha zobratého obilia, v roku 1961 sa priemerne na jeden kombajn zobralo obilie z plochy 78, 4 ha. Plán 100 ha na jeden kombajn sa nesplnil.

Dosiahnuté výsledky v roku 1960 a výrobné podmienky okresu umožňovali, aby poľnohospodárske závody, JRD a ŠM pri spracovaní plánov tretej päťročnice prijali záväzky na predčasné splnenie úloh III. 5RP. Všetky družstvá a štátne majetky na základe svojich podmienok prijali v minulom roku takéto záväzky. Na základe týchto záväzkov bol prijatý a plénom OV KSS a ONV aj schválený celookresný záväzok splniť úlohy tretej päťročnice za štyri roky. Plnenie záväzkov u JRD a ŠM v roku 1961 bolo takéto:

Záväzok v nákupe chlebového obilia splnilo celkom 83 JRD a 6 ŠM, čiastočne nákup splnili 3 JRD. Medzi JRD, ktoré svoje záväzky najlepšie splnili, patria JRD Drženice, Lok, Medvecké, Dolná Seč, Horná Seč, a ďalšie. Medzi JRD, ktoré svoje záväzky nesplnili, patria JRD Bory, Demandice (osady), Gondovo, Ipeľský Sokolec, Kalinčiakovo a iné.

Záväzok v nákupe sladovníckeho jačmeňa splnilo 91 JRD a 6 ŠM, čiastočne 4 JRD. V plnení záväzku najlepšie výsledky dosiahli JRD Dolná Seč, Hronské Kosihy, Medvecké, Tekovské Lužany, Tekovské Lužianky a iné. So záväzkami sa nevyrovnali tieto JRD: Sikenica, Slatona, Tekovské Trsťany a ďalšie.

Záväzok v cukrovej repe splnilo 16 JRD a 3 ŠM, 12 JRD svoje záväzky splnilo čiastočne. Najlepšie výsledky v plnení dosiahli JRD Bajka, Drženice, Hronské Kosihy, Hulvinky, Kuraľany, Levice, Máľaš, Plavé Vozokany. V zemiakoch splnilo 74 JRD svoje záväzky a 3 ŠM, čiastočne splnilo záväzky 17 JRD.

Mäso celkom splnilo 22 JRD a 5 ŠM, čiastočne 30 JRD a 1 ŠM. Medzi tie JRD, ktoré si svoje záväzky splnili, patria JRD Bielovce, Domaša, Farná, Horné Turovce, Kvetná, Mikula, Pastovce, Plavé Vozokany, Veľké Ľudince, Vozokany nad Hronom a ďalšie. Svoje záväzky si nesplnili JRD Bátovce, Bory, Čata, Gondovo, Hontianska Vrbica, Chorvatice, Kozárovce, Ipeľské Uľany, Kubáňovo, Santovka a ďalšie.

Záväzok u mlieka splnilo celkom 30 JRD a 6 ŠM, 13 JRD si záväzky splnilo iba čiastočne. Medzi neplničov patria JRD Veľký Ďúr, Sikenica, Pežerňa, Nová Dedina, Marušová a iné.

U vajíčok záväzok splnilo 21 JRD a 3 ŠM, 5 JRD splnilo záväzok čiastočne. Medzi tie, ktoré si tieto záväzky splnili, patria JRD Čankov, Horné Turovce, Hronské Kosihy, Ipeľský Sokolec, Ľula, Tekovské Lužany, Veľký Ďúr a iné. Záväzky nesplnili tieto JRD: Čajakovo, Dolné Turovce, Horša, Ipeľské Úľany, Ján nad Hronom, Pohronský Ruskov, Šahy a Vyškovce, ako aj iné.

Na výrobné výsledky v poľnohospodárskych závodoch značne vplývala organizácia práce a dôsledné odmeňovanie. V okrese v roku 1961 zaviedlo systém, peňažného odmeňovania bez pracovných jednotiek 14 JRD, a to JRD Čajakovo, Dolná Seč, Domaša, Hronské Kosihy, Hulvinky, Malé Ludince, Podlužany, Stredné Turovce, Šahy, Tekovské Lužianky, Turá, Vyškovce, Žemliare a Horná Seč. Od roku 1962 sa očakáva, že sa tento systém odmeňovania zavedie na ďalších 16 JRD, čo predstavuje 26, 7 % všetkých jednotných roľníckych družstiev v okrese. Na základe schvaľovania CVFP sa doteraz schválil prechod na pevné odmeňovanie u JRD Drženice, Plášťovce, Kalná nad Hronom a Ipeľský Sokolec. Treba kladne hodnotiť tú skutočnosť, že vo všetkých 14 JRD, ktoré v roku 1961 zaviedli nový spôsob odmeňovania - pevnú peňažnú odmenu - nedošlo k nijakým podstatnejším výkyvom v uplatňovaní tejto novej formy odmeňovania.

Pre celé poľnohospodárstvo, a osobitne pre okres Levice platí zásada, že výroba porastie tak, ako porastú odborné kádre v JRD. Na tomto úseku je situácia na družstvách v okrese pomerne nepriaznivá. O tom svedčí to, že na družstvách je iba 12 funkcionárov s vysokoškolským vzdelaním a 88 funkcionárov s nižším odborným vzdelaním. Na jedného funkcionára s vysokoškolským vzdelaním pripadá 7745 ha poľnohospodárskej pôdy, na jedného funkcionára so stredoškolským vzdelaním 1567 ha poľnohospodárskej pôdy a na jedného funkcionára s nižšou odbornou školou 1015 ha poľnohospodárskej pôdy.

V školskom roku 1960/1961 bolo vyškolených 28 funkcionárov JRD a ŠM. Okrem toho bolo umiestených 53 absolventov poľnohospodárskej technickej školy a 7 absolventov vysokej školy poľnohospodárskej. Situácia v umiesťovaní absolventov je i naďalej nepriaznivá, keďže stav je taký, že z 53 absolventov PTŠ na družstvách a ŠM pracuje iba 20 a ostatní nastúpili buď vojenskú službu alebo opustili svoje zamestnanie a išli pracovať na iné pracoviská.

Podobne nepriaznivá je situácia v získavaní žiakov do učebného pomeru. V minulom roku sme mali získať 550 učňov, získali sme iba 370. Neplnenie plánu náboru mladých ľudí pre poľnohospodárstvo nám signalizuje, že ešte stále nie je správny pomer k poľnohospodárstvu jednak zo strany rodičov, národných výborov, predstavenstiev JRD, ako aj zo strany učiteľov na všeobecno-vzdelávacích školách hlavne pri získavaní mladých ľudí pre poľnohospodárske učňovské školy a odborné učilištia.

Na úseku miestneho stavebníctva objem výroby v roku 1961 v porovnaní s rokom 1960 vzrástol o 1 588 000 Kčs, t. j. o 4, 5 %. Produktivita práce na jedného pracovníka vzrástla o 9, 4 %. Ťažisko v prevádzaní stavebných prác v okrese je u okresného stavebného podniku. Tento podnik svoje úlohy v roku 1961 splnil celkom úspešne. Priaznivé plnenie sa dosiahlo najmä na úseku údržby (104, 3 %) a generálnych opráv (104 %).

V školskej výstavbe bolo z plánovaných 45 učební odovzdaných všetkých 45 s plánovaným počtom žiackych miest 1800. Nedostatky sa vyskytli v bytovej výstavbe JRD, kde z plánovaného počtu 40 bytových jednotiek nebol odovzdaný ani jeden byt preto, že so stavbou sa začalo iba v júli a auguste 1961 a takto byty prešli sklzom do roku 1962.

Situácia v plnení úloh na úseku investičnej výstavby nebola priaznivá, a to najmä v akcii nemocnica Želiezovce, internát PTŠ v Leviciach a u garáží ČSAD v Leviciach. I keď v uplynulom roku nastalo čiastočné zlepšenie aj z hľadiska strojového vybavenia stavebnej výroby, treba konštatovať, že najmä u OSP je mechanizácia na minimálnom stupni, ktorý zďaleka nezodpovedá súčasným úlohám tohto podniku.

Na úseku miestneho priemyslu a služieb podniky miestneho priemyslu prekročili výrobu tovaru oproti plánu o 420 000 Kčs a služby obyvateľstva o 390 000 Kčs. Výkony komunálnych služieb boli takto o 11, 5 % vyššie oproti roku 1960. V rozvoji služieb poskytovaných obyvateľstvu sa v priebehu roku 1961 dosiahlo skvalitnenie rastu objemu služieb. Zlepšila sa situácia aj v plnení plánu na úseku verejného stravovania. K rozšíreniu došlo u týchto služieb: práčovňa v Šahách, pojazdná zberňa šatstva a bielizne, debnárstvo, fotoamatérska služba, farbiarstvo, štiepanie dreva, elektroinštalatérstvo a výroba cementových dlaždíc.

Na úseku zdravotníctva sa nesplnil plán odovzdania kapacít postelí, a to pre neukončenie spomenutej nemocnice v Želiezovciach. Preto nebol splnený ani plán lekárskych miest o 17, 6 %.

Na úseku dopravy sa výkony splnili priaznivo. V počte pre-