Na základe previerky, ktorú organizoval Ústredný výbor našej strany, sa zistili vážne nedostatky v predražovaní, tvorbe a kontrole cien v podnikoch miestneho priemyslu, komunálnych služieb, okresných stavebných podnikov a vo výrobných družstvách.

Pri previerke sa zistil celý rad opakujúcich sa porušovaní stanovených cien a cenových predpisov na úkor spotrebiteľov a spoločnosti.

Všeobecne sa predražujú holičské a kadernícke služby, zneužívajú sa a nesprávne účtujú expresné a iné poplatky v práčovňach a čistiarňach, prekračujú sa stanovené ceny mnohých textilných kovových a drevárskych výrobkov.

Tak napríklad Kovoslužba Beluša odpredávaním výrobkov za vyššie neschválené ceny získala neoprávnene 1392 mil. Kčs. Okresný stavebný podnik v Žiline za nevykonané práce vyfakturoval 264 tisíc Kčs. Výrobné družstvo Druna v Bratislave predražilo u 7 zákazníkov nábytok o 24 894 tis. Kčs.

V týchto niekoľkých preverovaných podnikoch sa náhodnou kontrolou zistil neprávom vytvorený zisk predražovaním 2047 mil. Kčs a fakturáciou za neschválené ceny v čiastke viac ako 3340 mil. Kčs.

Byro Ústredného výboru našej strany vyslovilo nespokojnosť s týmto stavom.

Aby sa podobné prípady predražovania neopakovali, Byro Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska konštatovalo, že národné výbory a ich príslušné komisie musia oveľa náročnejšie pristupovať k tvorbe a ku kontrole cien.

Musia zabezpečiť, aby každé predražovanie služieb a výrobkov bolo predmetom rokovania vedenia podniku za účasti zástupcov masových organizácií.

Vážnejšie prípady sa musia prerokovať v komisiách národných výborov a musia sa vyvodzovať prísne dôsledky voči podnikom, správam a osobám, ktoré porušujú ceny a okrádajú spotrebiteľov a spoločnosť.

Mnohé nedostatky, ktoré sa vyskytovali v plnení plánu hospodárstva národných výborov v roku 1961, sa vo veľkej miere preniesli i do prípravy plánu na rok 1962.

Tým sa značne skomplikovala príprava i samo vypracovanie plánu na rok 1962, najmä v raste výroby, nákupe poľnohospodárskych výrobkov, v investičnej výstavbe a v pláne práce.

Vzhľadom na neplnenie plánu v roku 1961 znížila sa v pláne na rok 1962 hrubá výroba a nákup poľnohospodárskych výrobkov, kým u investičnej výstavby bol v pláne na rok 1962 objem v porovnaní s tretím päťročným plánom zvýšený o okolo 100 mil. Kčs.

Niektoré okresné národné výbory a podniky miesto toho, aby celé svoje úsilie zameriavali na vytváranie podmienok na plnenie úloh v roku 1962, na mobilizáciu pracovníkov a organizovanie záväzkov a socialistického súťaženia, v tomto období orientovali sa na ďalšie nereálne požiadavky, najmä na investičnú výstavbu, keď požadovali oproti opatreniam na rok 1962 viac ako 550 miliónov korún naviac.

Napriek zvýšeniu objemu investícií, ktoré národné výbory na rok 1962 dostali, pri previerke rozpisu plánu sa zistilo, že nie je investičnými prostriedkami dotovaný celý rad akcií, ktoré majú byť v pláne v tomto roku zabezpečené.

Tieto ťažkosti, pravda, vyplývajú predovšetkým z neplnenia plánu v minulom roku, z prekračovania rozpočtových cien, najmä v bytovej výstavbe a z toho, že sa rozostavali aj také akcie, s ktorými sa v pláne, pravda, nepočítalo.

Pri previerke I. etapy rozpisu plánu na krajských a okresných národných výboroch sa zistilo, že rozpisom nie sú zabezpečené niektoré úlohy plánu schválené vládou.

Tak napríklad oproti plánu v Západoslovenskom kraji bolo na tento rok rozpísané menej o 653 bytových jednotiek.

Okrem toho sa v rozpise plánu nepočíta so začatím 478 bytov v štátnej, podnikovej a družstevnej bytovej výstavbe, ktoré by mali byť ukončené v roku 1963.

Stredoslovenský kraj rozpisom zabezpečuje odovzdanie plánovaného počtu bytov v roku 1962, nezabezpečuje však rozostavanie 948 bytov, ktoré majú byť ukončené roku 1963.

V školstve a zdravotníctve sa plán kapacít na rok 1962 tak isto vcelku zabezpečuje, no nezabezpečuje sa rozostavanosť pre uvedené kapacity v roku 1963.

Stredoslovenský kraj nerozpísal na rozostavanie v roku 1962 323 učební, ktoré majú byť odovzdané v roku 1963.

Rada Stredoslovenského krajského národného výboru túto otázku znovu v stredu tohoto týždňa prerokovala a túto zlú situáciu vo výstavbe učební podstatne skorigovala.

Politické byro Ústredného výboru našej strany v súvislosti s rýchlo vzrastajúcou životnou úrovňou a zvyšujúcou sa zamestnanosťou žien prerokovalo v októbri minulého roku znovu nedostatky v službách a vyslovilo nespokojnosť, že podniky miestneho hospodárstva a výrobných družstiev ešte zďaleka nekryjú požiadavky obyvateľstva.

Preto i vláda vo svojom uznesení v súlade s požiadavkami obyvateľstva uložila krajským národným výborom, aby už v pláne na rok 1962 boli tieto služby zlepšené.

Napriek uzneseniam Politického byra i vlády krajské národné výbory rozpísali na tento rok zhruba o 40 miliónom Kčs menej služieb pre obyvateľstvo, z toho v komunálnych službách menej o 12 miliónov Kčs, v miestnom priemysle o 6 miliónov Kčs a u okresných stavebných podnikov menej o 21 miliónov Kčs.

Ako som už spomínal, národné výbory miesto toho, aby sa v období prípravy plánu orientovali na vytváranie podmienok na zabezpečenie plánu technicko-organizačnými opatreniami, sústreďovali svoje úsilie, predovšetkým na presadzovanie nižších výrobných úloh a na nereálne investičné požiadavky.

Táto nesprávna orientácia sa nám vypomstila v plnení plánu už v januári t. r.

Z okresov a krajov sa ešte sústavne ozývajú hlasy, že majú malý objem investičných prostriedkov, pritom podniky krajského združenia stavebníctva splnili plán v januári len na 90, 7 % a nepreinvestovali už v prvom mesiaci viac ako 18 mil. Kčs, pričom vieme, že rozpis plánu na január bol veľmi nízky 6, 6 % z celoročného objemu stavebných prác.

Pritom plán pracovníkov bol v podnikoch krajských združení vo všetkých krajoch prekročený o 569 pracovníkov.                  

Nesplnenie úloh v stavebnej výrobe v januári sa veľmi nepriaznivo odrazilo najmä v plnení plánu bytovej výstavby.

Za mesiac január t. r. sa odovzdalo štátnej, družstevnej a podnikovej bytovej výstavbe len 228 bytov, čo je z ročného plánu len 1, 53%.

Týmto nízkym plnením bytovej výstavby je vážne ohrozené aj splnenie uznesenia vlády, podľa ktorého sa má v prvom štvrťroku odovzdať štátnej, družstevnej a podnikovej bytovej výstavby 20 % a v prvom polroku 45 % z celoročnej úlohy.

V plnení plánu zaostali aj podniky výroby stavebných hmôt, miestneho priemyslu, dopravy ako aj služby, kde sa tržby od obyvateľstva splnili len na necelých 90 % a pričinením Stredoslovenského kraja, ktorý splnil plán služieb len na 87, 8 %, sme nedosiahli ani úroveň z januára minulého roku.

K týmto neuspokojivým výsledkom sa, pravda, pridružuje aj krajne neuspokojivé plnenie plánu nákupu poľnohospodárskych výrobkov, o čom už hovoril súdruh predseda S a b o l č í k.

Januárové výsledky ukazujú, že naša príprava na zabezpečenie plnenia plánu v hospodárstve riadenom národnými výbormi vonkoncom nezodpovedá náročným úlohám.

Výsledky ukazujú, že plánované úlohy v hospodárstve národných výborov nie sú dostatočne organizačne zabezpečené, že sa podceňovali otázky technického rozvoja, organizačné zabezpečenie úloh nebolo dostatočne prerokované v komisiách, v podnikoch, v JRD a na štátnych majetkoch, že s úlohami plánu neboli dostatočne oboznámení pracujúci, že sme sa neradili dostatočne s brigádami socialistickej práce, s najlepšími robotníkmi, novátormi, technikmi a majstrami vysokých úrod.

Skrátka, neradili sme sa s tými, ktorí majú tieto úlohy realizovať.

Treba povedať, že príčina organizačného nezabezpečenia plánu je v nízkej úrovni organizátorskej a riadiacej práce národných výborov, ako sa to už viackrát konštatovalo.

Plán rozvoja hospodárstva na tento rok schválila vláda.

To znamená, že aj na úseku hospodárstva riadeného národnými výbormi musí byť plán zabezpečený.

Z toho vyplýva, že budeme musieť spoločným úsilím všetkých orgánov urobiť všetko to, čo sme doteraz zameškali.

Budeme musieť v komisiách, podnikoch, družstvách i v štátnych majetkoch prerokovať, preveriť a doplniť organizačné zabezpečenie plnenia plánu, najmä v zaostávajúcich podnikoch a v družstvách, zovšeobecniť mnohé dobré skúsenosti z okresov Žiar nad Hronom, Martin, Zvolen, Dunajská Streda, Prievidza a ďalších, ktoré minulého roku najmä dobrou masovopolitickou prácou dosiahli v nákupe poľnohospodárskych produktov pozoruhodné úspechy.

Život nás každodenne presviedča o správnosti záverov Ústredného výboru našej strany, ktorý nás pri každej príležitosti orientuje na dôsledné vykonávanie kontroly, upevňovanie štátnej disciplíny, k zodpovednosti jednotlivcov a kolektívov za zverený úsek, na boj proti neporiadkom a za zvýšenie úrovne riadiacej a organizátorskej práce.

Túto otázku súdruh N o v o t n ý znovu zdôraznil vo svojom prejave aj na predvčerajšom aktíve v Bratislave.

Aj vláda svojím uznesením ukladá, aby sa aj v hospodárstve riadenom národnými výbormi vykonávala mesačná kontrola plnenia plánu. Tá musí vychádzať z dôkladnej previerky a rozboru daného stavu a vyústiť v účinných konkrétnych opatreniach.

V kontrole plnenia plánu okrem ostatných komisií pripadá významná úloha krajským a okresným plánovacím komisiám.

Okresné a krajské plánovacie komisie budú musieť v spolupráci s ostatnými komisiami pristupovať k omnoho hlbším rozborom ako doteraz, upozorňovať na nedostatky rady národných Výborov, stranícke orgány a navrhovať na odstránenie nedostatkov omnoho účinnejšie opatrenia ako doteraz.

Pri kontrole plnenia plánu budeme sa musieť zamerať i na otázky hospodárnosti, v ktorých najmä v hospodárstve národných výborov často dochádza k porušovaniu plánovacej a finančnej a štátnej disciplíny.

V poslednom čase sa v širokej miere porušuje socialistická zákonnosť a disciplína najmä v oblasti individuálnej bytovej výstavby.

Pri previerke sa zistilo niekoľko tisíc čiernych stavieb, v okrese Nitra napr. 670, v okrese Nové Zámky 588; obdobne je to vo všetkých okresoch na Slovensku.

Napríklad len v jednej obci Nitrianskeho okresu - vo Veľkom Cetíne - sa zistilo 126 čiernych stavieb, v obci Horná Kráľová sa stavalo tiež 70 domčekov na čierno, pritom v tejto obci väčšina stavebníkov pracuje na výstavbe Dusikárne v Šali a je predpoklad, že budú zamestnancami tohto nového závodu.

Logické by bolo, aby robotníci, ktorí pracujú v závodoch, stavali svoje domčeky v mieste svojho pracoviska a nestrácali zbytočne čas cestovaním a nezaťažovali dopravu a nezaberali užitočné pozemky, ktoré naše poľnohospodárstvo postráda.

Tieto príklady nám ukazujú, ako nám na dedinách na čierno rastú úplne nové dediny, pričom funkcionári národných výborov i ONV tieto dediny nevidia, alebo chodia okolo nich a všetko toto mlčky trpia.

Budeme musieť viacej pôsobiť, aby aj individuálna bytová výstavba bola rozmiestnená tak, aby sa nerozchádzála so záujmami národného hospodárstva, aby bola v súlade s rozmiestnením výrobných síl a so zásadami výstavby socialistickej dediny.

Nemožno povedať, že by negatívne javy v hospodárstve národných výborov vyplývali z nedostatočného úsilia funkcionárov a pracovníkov národných výborov.

Skutočnosť je však taká, že napriek úsiliu, ktoré funkcionári a pracovníci národných výborov vynakladajú, a to nie zriedka aj v noci, sa úlohy neplnia.

Z toho vyplýva, že národné výbory potrebujú na zvládnutie plánovaných úloh účinnejšiu pomoc aj zo strany komisií a odborov Slovenskej národnej rady, ako aj od nás poslancov Slovenskej národnej rady.

Sťažnosti zo strany národných výborov nasvedčujú tomu, že pomoc jednotlivých odborov SNR nie je vždy účinná.

Na okresných a krajských plénach sa často kritizuje nevšímavosť odborov Slovenskej národnej rady k vážnym problémom a ťažkostiam, ktoré národné výbory na niektorých úsekoch majú, a ktoré nie sú vstave riešiť bez pomoci nadriadených orgánov napriek tomu, že Ústredný výbor Komunistickej strany Slovenska sústavne zdôrazňuje zodpovednosť SNR za neplnenie plánu a že uznesenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady správne orientujú príslušné odbory a komisie, ako pomáhať národným výborom.

Vychádzajúc z oprávnených sťažností národných výborov a z náročných úloh, ktoré majú národné výbory zabezpečovať, pripadá i nám poslancom Slovenskej národnej rady veľmi zodpovedná úloha.

Myslím, že budeme musieť viac ako doteraz v komisiách a vo volebných obvodoch iniciatívne a tvorivo pristupovať k zabezpečeniu uznesení Ústredného výboru strany, vlády a Slovenskej národnej rady.

Vo svojich volebných obvodoch budeme musieť oveľa viac ako doteraz bojovať proti nedostatkom ohňom a mečom, využívajúc všetky možnosti, ktoré poslanec ako člen zákonodarného orgánu má.

Súdruhovia poslanci!

Nedostatky a ťažkosti, ktoré sa nám nakopili aj v hospodárstve riadenom národnými výbormi, nevyplývajú z nejakého hospodárskeho úpadku ako v kapitalistických krajinách, kde výroba klesá a stúpa nezamestnanosť. Sú to ťažkosti prechodného rázu, ktoré vyplývajú z rýchleho tempa rozvoja celého nášho národného hospodárstva. Sú to nedostatky a ťažkosti, ktoré sme schopní pri vypätí síl odstraňovať a riešiť.

Ich riešenie bude závisieť aj od toho, ako i my, poslanci Slovenskej národnej rady, prispejeme k podchyteniu iniciatívy pracujúcich, ktorá sa rozvíja na základe výzvy ÚV KSČ a Ústrednej rady odborov z februára t. r.

Tak ako v priemysle, aj na úseku národných výborov sa na základe, tejto výzvy uzatvárajú tisíce individuálnych a kolektívnych záväzkov na počesť XII. sjazdu KSČ a stovky brigád súťažia o titul Brigáda XII. sjazdu.

Myslím, že my, poslanci Slovenskej národnej rady, máme byť vo svojich volebných obvodoch najlepšími agitátormi a nositeľmi nadšenia a elánu pracujúcich za splnenie plánu.

Som presvedčený, že keď sa budeme opierať o našich obetavých neúnavných funkcionárov národných výborov, ktorí nešetria časom, o tisíce aktivistov, o našich najlepších pracovníkov, majstrov a technikov, o brigády socialistickej práce, keď my poslanci budeme vo svojich volebných obvodoch, v podnikoch, družstvách a štátnych majetkoch i ostatných úsekoch nadchýnať a zapaľovať pracujúcich pre uzatváranie socialistických záväzkov a rozvoj socialistického súťaženia aj v hospodárstve riadenom národnými výbormi, bude tento rok úspešnejší ako minulý. (Potlesk. )

Podpredseda Benada:

Ďakujem poslancovi Štenclovi za prejav.

Ďalej sa do rozpravy prihlásil člen Politického byra ÚV KSČ, podpredseda vlády a predseda Štátnej plánovacej komisie, súdruh inž. Otakar Š i m ů n e k.

Prosím, aby sa ujal slova.

Podpredseda vlády a predseda Štátnej plánovacej komisie inž. Otakar Šimůnek:

Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi,

dovolte mi, abych se na dnešním zasedání Slovenské národní rady zmínil o některých problémech našeho hospodářského rozvoje se zvláštním zřetelem k rozvoji hospodářství na Slovensku.

Jak zdůraznilo listopadové plénum Ústředního výboru Komunistické strany Československa, je rozvoj Slovenska jednou ze základních podmínek dalšího úspěšného rozvoje celého národního hospodářství. Ekonomická síla Slovenska rok od roku roste; zatímco v roce 1948 činil jeho podíl na celostátním objemu průmyslové výroby zhruba 14 %, činí v současné době téměř 19 %. Ke konci pětiletky má dosáhnout více než jedné pětiny. Význam dalšího rozvoje hospodářství na Slovensku pro rozvoj celého národního hospodářství vyplývá především ze skutečnosti, že v nejbližších letech budou slovenské oblasti rozhodujícím zdrojem pracovních sil, což je jedno ze základních hledisk při rozmístění výstavby nových výrobních kapacit. Z této skutečnosti musíme vycházet nejen při hodnocení dosavadních hospodářských výsledků a při řešení hlavních otázek plánu na rok 1962, ale zejména při vypracování koncepce našeho dlouhodobého hospodářského rozvoje.

V rozvoji hospodářství na Slovensku sledujeme základní ekonomické cíle stanovené XI. sjezdem Komunistické strany Československa, t. j. dosáhnout v roce 1965 zvýšení průmyslové výroby na více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 1957 a v zemědělství pak zvýšit výrobu tak, aby v obdobných přírodních podmínkách dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích. Ve třetím pětiletém plánu byly tyto úkoly konkretizovány tak, že průmyslová výroba v roce 1965 se má na Slovensku proti roku 1960 zvýšit nejméně o 84 %, zemědělská výroba o 27 až 28 %, že se má na Slovensku uskutečnit investiční výstavba v rozsahu 100 miliard Kčs a že zaměstnanost, mimo jednotná zemědělská družstva, se má zvýšit zhruba o 177 tisíc pracovníků. Všechny tyto úkoly byly stanoveny pod zorným úhlem vyrovnat ekonomickou úroveň českých a slovenských krajů.

Hodnotíme-li plnění této politickohospodářské směrnice XI. sjezdu strany na základě výsledků roku 1961, jak- je rozvedl soudruh Sabolčík, dospíváme k těmto závěrům:

Za prvé: V objemu i v tempu rozvoje průmyslové výroby byly na Slovensku stanovené úkoly splněny a překračovány; přitom ale nebyla zajištěna předpokládaná struktura, zejména pokud jde o rozvoj těžkého strojírenství, energetiky a výroby stavebních hmot. Vývoj materiálové základny nebyl tedy v souladu s plánovanými záměry, což se projeví i v příštích letech.

Za druhé: Nesplnění plánu zemědělské výroby na Slovensku v loňském roce ukazuje, že není plněna direktiva XI. sjezdu strany o postupném vyrovnání intenzity zemědělské výroby s českými kraji. V některých směrech byly dokonce výsledky horší než v minulých letech.

Za třetí: Plánovaný objem celkové investiční výstavby na Slovensku byl sice překročen, nebyla však splněna centralizovaná výstavba. Tento stav má za následek na jedné straně velkou rozestavěnost, na druhé straně to, že nebudou v plánovaných termínech uvedeny do provozu některé závody, které mají pro rozvoj Slovenska rozhodující význam.

Za čtvrté: Zaměstnanost na Slovensku dále vzrostla. V roce 1961 se celkový počet pracovníků, mimo jednotná zemědělská družstva, dokonce zvýšil o 44 tisíc osob, to je o 12 tisíc více než stanovil původní plán na rok 1961. Přitom však je třeba

vidět, že k vyššímu růstu zaměstnanosti dochází na úkor růstu produktivity práce, jejíž plán nebyl splněn. Na druhé straně v českých krajích rostla zaměstnanost ještě rychleji než na Slovensku, což svědčí o tom, že se nám stále ještě nedaří rozmisťovat průmyslovou výrobu s dostatečným zřetelem k existujícím zdrojům pracovních sil.

Na výsledcích plnění plánu na Slovensku se tedy projevují obdobné negativní tendence, které provázejí celkový hospodářský rozvoj.

Soudružky a soudruzi,

nemám v úmyslu hovořit ve svém diskusním příspěvku o všech otázkách rozvoje hospodářství na Slovensku. Podrobně o nich referoval s. S a b o l č í k. Dovolte mi ale, abych upozornil na některé problémy, které považuji za závažné a na jejichž řešení musíme soustředit veškeré naše úsilí.

V prvé řadě mám na mysli otázky zemědělství, investiční výstavby, využití zdrojů pracovních sil a zvyšování kvalifikace pracovníků.

Zajišťování rozvoje zemědělské výroby na Slovensku se stává velmi vážnou otázkou. Při řešení problému v zemědělství v jednotlivých slovenských krajích a okresech je nedostatečně bráno v úvahu to, že vyrovnání intenzity zemědělské výroby na Slovensku se zemědělstvím v českých krajích je již zcela krátkodobý ekonomický úkol, jehož splnění mělo být v podstatě dosaženo již v této pětiletce.

Jsme však zatím svědky toho, že situace se stává spíše vážnější a že v některých směrech dochádzí nejen k stagnaci, ale dokonce i ke zhoršení. Tak intenzita rostlinné výroby, která na Slovensku v roce 1959 dosahovala 86, 3 % celostátní úrovně, klesla v roce 1961 na 83, 7 %. Celková produkce zrnin na Slovensku byla v loňském roce splněna pouze na 86, 7 % a oproti plánu nebylo vyrobeno 300 tisíc tun zrnin. Oproti roku 1960 klesla výroba zrnin o 50 tisíc tun. V živočišné výrobě došlo na Slovensku poprvé za posledních deset let k poklesu objemu produkce proti předchozímu roku; počet krav a ovcí klesl pod úroveň roku 1955.

Nedostatky v rostlinné výrobě, především v zajišťování vlastní krmivové základny, se nepříznivě projevily v plnění plánu živočišné výroby a nákupu. Naše národní hospodářství se mohlo vyrovnat jen s velkými obtížemi se skutečností, že zemědělství na Slovensku v roce 1961 nedodalo pro veřejné zásobování téměř 20 tisíc tun masa, t. j. zhruba 60 % celostátního výpadku, více než 40 miliónu litrů mléka a více než 20 miliónu kusů vajec. Schodky v nákupu mléka a vajec mohly být jen zčásti nahraženy překročením plánu v českých krajích.

Neplnění plánu v nákupu na Slovensku způsobilo ve značné míře, že jsme zajišťovali zásobování obyvatelstva s velkými obtíženi. Nedodržování plánované zemědělské výroby na Slovensku je pak jednou z příčin, že je nutno přezkoumat tempo rozvoje zemědělské výroby předpokládané třetí pětiletkou.

Samostatné pozornosti vyžaduje podle mého názoru situace ve Východoslovenském kraji. Nepříznivým vývojem v tomto kraji se v minulém roce podrobně zabývaly Politické byro ÚV KSČ i vláda. Pro dosažení zásadního obratu v dosavadní úrovni zemědělství byla přijata řada mimořádných opatření. Tak pro zabezpečení osevu a živočišné výroby bylo uvolněno na plánovanou obměnu osiv včetně výpomoci bez protidodávky celkem 27 tis. tun osiv, byl poskytnut mimořádný příděl jadrných krmiv ve výši zhruba 42 tis. tun, sena 5, 7 tis. tun, melasy 3450 tun. Také příděl umělých hnojiv i přes celostátně nižší zdroje byl stanoven pro Východoslovenský kraj o 4, 5 tis. tun čistých živin vyšší než stanovil třetí pětiletý plán. Také na úseku finančního zabezpečení družstev dostal Východoslovenský kraj přímou státní pomoc včetně podpory na živelní pohromy 290 mil. Kčs, dále byl poskytnut družstvům dlohodobý úvěr na zvýšené náklady v důsledku sucha až do výše 70 mil. Kčs. Tato všestranná pomoc strany a vlády plně umožňuje v krátké době normalizovat a zlepšit hospodářskou situaci v zemědělské výrobě.

Kromě těchto opatření na úseku zajištění výroby byly provedeny i značné úpravy v plánu nákupu živočišných výrobků na rok 1962. Proti úkolům třetí pětiletky byl ve Východoslovenském kraji snížen plán nákupu masa zhruba o 10 tis. tun a plán nákupu mléka o 20 mil. litrů Z celostátního snížení plánu nákupu to představuje u masa 52 % a u mléka 71, 4 %.

Přes všechna opatření učiněna nejen v poslední době, ale i v dřívějších letech, nemůžeme být spokojeni s průběhem plnění plánu nákupu hlavních živočišných výrobků ve Východoslovenském kraji. Plán nákupu masa byl k 20. únoru splněn pouze na 81, 9 %. U mléka bylo dosaženo plnění 93, 2 %. Zvlášť nepříznivé plnění je dosahováno u nákupu vajec, a to pouze 47, 2 %, což je nejhorším plněním ze všech krajů republiky. Výpadky v plnění plánu nákupu dosáhly k tomuto datu zhruba 1500 tun u masa, 690 tis. litrů mléka a téměř 5 700 000 kusů vajec. Tyto nepříznivé výsledky nelze zdůvodňovat pouze vlivem loňského sucha a neúrody, ale do značné míry jsou ovlivněny i nedostatky v organizačně politické práci při zajišťování výroby a nákupu. Důkazem toho jsou výsledky dosažené v nákupu vajec. V průměru slovenských krajů bylo nakoupeno o 2 300 000 kusů vajec méně než v minulém roce, přičemž Východoslovenský kraj nakoupil o 2, 6 mil. kusů vajec méně, přestože počet slepic k 1. lednu je zhruba na úrovni roku 1961.

V souvislosti s nepříznivými výsledky v nákupu živočišných výrobků ve Východoslovenském kraji chci upozornit, že také Slovensko jako celek své nákupní úkoly v letošním roce neplní úspěšně. K 20. únoru letošního roku vykazují slovenské kraje téměř u všech výrobků podstatně horší plnění než je celostátní průměr. Tak plán nákupu masa je celkem plněn na 90 %, avšak ve slovenských krajích jen na 83, 9 %, plán nákupu mléka je celkem plněn na 96, 9 %, a ve slovenských krajích na 94 % a konečně plán nákupu vajec celkem na 82, 5 % a na Slovensku na 74, 9 %. Závažná je skutečnost, že nákup masa na Slovensku je o 10 % nižší než v minulém roce.

Toto neplnění plánu na počátku roku na Slovensku a zejména ve Východoslovenském kraji ukazuje na vážné nebezpečí, že nedostatky pokračují i v letošním roce.

Zároveň je třeba vidět, že v zemědělství na Slovensku bude třeba řešit řadu dalších velmi zásadních problémů. Půjde především o to, správně vyjasnit strukturu obilovin v jednotlivých oblastech, která je dosud v některých případech v rozporu se zásadami rajonizace a je jednou z příčin toho, proč na Slovensku je dosahováno u obilovin o 4 až 6 q nižších výnosů z hektaru oproti českým krajům. Zejména v kukuřičném výrobním typu by bylo třeba nahradit pěstování málo výnosného ovsa a žita kukuřicí na zrno. Na druhé straně v bramborářských a někde i horských oblastech bude nutno nahradit pěstování pšenice, která v těchto přírodních podmínkách dává minimální výnosy, plodinami vhodnými pro tento výrobní typ.

Rozhodující obrat v živočišné výrobě je třeba zajišťovat především podstatným zlepšením chovu skotu. Pozornost v tomto směru vyžaduje především Středoslovenský kraj, který by se měl stát chovatelskou základnou. Bylo by třeba v nejbližší době započít s budováním státních velkokapacitních teletníků a využít k tomu příznivých podmínek Středoslovenského kraje a severní poloviny Východoslovenského kraje.

Konečně velmi důležitou dosud nevyřešenou otázkou je určení způsobu hospodaření socialistických závodů v podhorských a horských oblastech, které zabírají zhruba 40 % celkové výměry zemědělské půdy na Slovensku. Vyřešení tohoto problému podmiňuje konsolidaci jednotných zemědělských družstev v nich hospodařících a tím i dokončení socializace v těchto oblastech.

Výsledky, kterých v zemědělství na Slovensku zatím dosahujeme, vyžadují důkladného rozpracování a zajišťování linie vytýčené na posledním zasedání Ústředního výboru strany k rozvoji zemědělské výroby.

Nebudu v souvislosti se zemědělskou problematikou podrobněji rozebírat otázky využití zemědělské půdy. Chtěl bych však upozornit na problém, který je typický pro Slovensko a který se ve vztahu k výstavbě socialistické vesnice a rozmísťování průmyslu stal více než aktuálním.

Jde o výstavbu rodinných domků na Slovensku. Je pochopitelné, že nepříznivá situace v bydlení, ať jde o počet bytů nebo jejich kvalitu, byla základní příčinou mimořádného rozmachu soukromé výstavby rodinných domků. Kladné stránky této velké iniciativy řešit bytový problém převážně vlastními silami a prostředky nebylo však a dosud není správně využíváno a není řízena tak, aby spolu s uspokojováním individuálních zájmů byla uplatněna i hlediska zájmů společenských. Jde zejména o umísťování novostaveb rodinných domků. V celé rozsáhlé výstavbě rodinných domků, která představuje více než 50 % přírůstku bytů, se na Slovensku stále uplatňuje téměř výhradně individuálně vůle. Bezplánovitě se obestavují silnice a živelně se rozšiřují obce, bez ohledu na žádoucí směr osídlování. Tyto akce jednotlivých soukromých stavebníků se stávají dokonce brzdou snah o plánovitou industrializaci a rozvoj zemědělské velkovýroby.

Je proto naprosto nezbytné přistoupit k plánovitému a cílevědomému rozmísťování rodinných domků již při povolování staveb, a to nejen podle hledisek ryze stavebně právních, ale i z hledisek plánovité výstavby měst i obcí.

Plánovité rozmístění výstavby rodinných domků je třeba ovlivňovat i opatřeními na úseku poskytování půjček na výstavbu rodinných domků v tom smyslu, aby tyto půjčky byly poskytovány přednostně na stavby umístěné v místech soustředění pracovníků průmyslových nebo zemědělských podniků a v těch případech, kdy jsou učiněna opatření k včasnému dokončení staveb. Kromě toho je ovšem nutno přísně zamezit všechna protiprávní zahajování tzv. černých staveb.

Je také třeba skoncovat s takovým nesprávným postupem