Oddíl druhý

Podpora při narození dítěte

§ 28

Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží ji na každé narozené dítě podpora ve výši 650 Kčs. Manželce nebo družce zemřelého družstevníka náleží podpora při narození dítěte z jeho zabezpečení také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.

Oddíl třetí

Souběh nároku na dávky zabezpečena a nemoci, peněžité pomoci o mateřství a podpory při narození dítěte

§ 29

(1) Za dobu, po kterou jsou splněny podmínky jak pro nárok na nemocenské, tak pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, náleží jen peněžitá pomoc v mateřství.

(2) Splňuje-li oprávněny podmínky jak pro nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, tak pro nárok na obdobnou dávku z nemocenského pojištěni podle předpisů platných pro pracovníky, náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství samostatně jak ze zabezpečení v nemoci podle tohoto zákona, tak z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; úhrn peněžitých dávek za pracovní den nesmí být přitom vyšší, než kdyby byly vyměřeny z částky 100 Kčs denně. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy částku 100 Kčs denně, odečítá se částka, přesahující 100 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona. Pohřebné a podpora při narození dítěte náleží jen jednou, a to podle předpisů platných pro pracovníky.

Oddíl čtvrtý

Přídavky na děti

§ 30

Podmínky nároku

(1) Přídavky na děti náležejí za kalendářní měsíc družstevníku, jestliže

a) má nezaopatřené děti (§ 31) a

b) odpracoval v tomto kalendářním měsíci aspoň 20 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; nemohl-li družstevník tuto pracovní podmínku splnit z příčin, které nezavinil, považuje se za splněnou, jestliže odpracoval v posledních 12 kalendářních měsících aspoň 240 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka, který se stal členem družstva během roku, aspoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

(2) Přídavky na děti náležejí, jsou-li splněny ostatní podmínky, též družstevníku se změněnou pracovní schopností nebo družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, jestliže odpracovali aspoň 10 pracovních dnů v rozsahu odpovídajícím pracovnímu úvazku stanovenému ve stanovách nebo v pracovním řádě; jestliže nemohli tuto podmínku splnit z příčin, které nezavinili, považuje se za splněnou, jestliže odpracovali v posledních 12 kalendářních měsících aspoň 120 pracovních dnů, a jde-li o družstevníka (družstevnici), který se stal členem družstva během roku; aspoň poměrný díl tohoto počtu pracovních dnů připadající na dobu členství v družstvu.

(3) Odpracovaným dnům se kladou nároveň:

a) dny, za které náleží podle platných předpisů pracovníkům náhrada mzdy,

b) dny; za které náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství,

c) dny zameškané pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti,

d) dny prokázané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz člena družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, pokud si družstevník nemoc nebo úraz nepřivodil způsobem uvedeným v 15 odst. 1.

(4) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení aspoň po dobu 90 dnů.

§ 31

Nezaopatřené děti

(1) Za nezaopatřené děti se považují děti (i osvojené) družstevníka nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé socialistické republiky, a to do skončení povinné školní docházky. Prováděcí předpisy stanoví, za jakých podmínek se poskytují přídavky na děti též na vnuky, sourozence a schovance a na děti, které se zdržují v cizině.

(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastni příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studium na budoucí povolání anebo

b) jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

§ 32

Vyloučení nároku

Přídavky na děti se neposkytují na děti družstevníka;

a) které mají nárok na sirotčí důchod nebo na něž náleží výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení;

b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací,

c) které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu,

d) který je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny.

§ 33

Souběh přídavků na děti

(1) Splňuje-li podmínky pro nárok na přídavky na děti na totéž dítě několik osob, náležejí tyto přídavky jen jedné z nich. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na děti na totéž dítě jak podle tohoto zákona, tak podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky, náležejí přídavky na děti jen podle těchto předpisů, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na přídavky na děti na totéž dítě podle tohoto zákona a pro nárok na výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, náleží jen toto výchovné.

(2) Splňují-li podmínky pro nárok na přídavky na děti oba rodiče, kteří jsou družstevníky, náležejí přídavky na děti ze zabezpečení otce. Jsou-li však rodiče rozvedení nebo nežijí-li spolu, náležejí přídavky na děti ze zabezpečení toho z nich, který má dítě v přímém zaopatření. To platí obdobně, splňují-li podmínky pro nárok na přídavky na děti dvě osoby nebo více osob, které nejsou rodiči.

§ 34

Výše přídavků na děti

(1) Přídavky na děti činí měsíčně:

při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky na děti poskytují

 

na

na

na

na

na

Kčs

1 dítě

2 děti

3 děti

4 děti

5 dětí

 

Kčs

Kčs

Kčs

Kčs

Kčs

do 1400

70

170

430

690

950

nad 1400 do 2200

70

170

400

840

880

nad 220 do 3000

70

170

370

590

830

nad 3000 do 3800

se neposkytují

100

330

530

750

nad 3800

se neposkytují

 

310

490

710


Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží družstevníku na 5 dětí, za každé další dítě:

o 260 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka do 1400 Kčs,

o 240 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 1400 Kčs do 3000 Kčs,

o 220 Kčs měsíčně při měsíční pracovní odměně družstevníka nad 3000 Kčs.

(2) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.

§ 35

Výplata přídavků na děti

přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány; má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu.

Díl třetí

Společná ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

§ 36

Rodinní příslušníci

(1) Za rodinné příslušníky družstevníka se pro nárok na peněžité a věcné dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte považují:

a) manželka (manžel),

b) děti do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc anebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci.

(2) Stejné nároky jako rodinní příslušníci mají; pokud jsou výživou převážně odkázáni na družstevníka:

a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání anebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,

b) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,

c) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému družstevníku domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

d) družka, pokud žije s družstevníkem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce.

(3) Stejné nároky má též bývalá manželka (manžel) družstevníka, pokud družstevník má vůči ní vyživovací povinnost.

(4) Osoby uvedené v předchozích odstavcích nemají nároky jako rodinní příslušníci, jestliže jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství podle tohoto zákona anebo jsou pojištěny či zabezpečeny (zaopatřeny) podle jiných předpisů.

§ 37

Ochranná lhůta

(1) Dávky zabezpečení v nemoci a dávky zabezpečení matky a dítěte náležejí též, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době, po kterou se poskytuje nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, anebo v ochranné lhůtě.

(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku sociálního zabezpečení, popřípadě od vynětí z něho; jestliže však družstevník byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tuto kratší dobu. Ochranná lhůta pro ženy, jejichž sociální zabezpečení zaniklo v době těhotenství, činí vždy šest měsíců.

(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě sociální zabezpečení podle tohoto zákona znovu, připočítá se ochranná lhůta získaná novým zabezpečením k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Vznikem nároku z nemocenského pojištění, popřípadě zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká.

Díl čtvrtý

Důchodové zabezpečení

Oddíl první

Základní ustanovení

§ 38

Všeobecná ustanovení

o podmínkách dávek

(1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky důchodového zabezpečení, jsou uvedeny v ustanoveních o jednotlivých dávkách.

(2) Nároky na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) se řídí především délkou doby pracovní činnosti; výší příjmů z pracovní činnosti, a jde-li o důchody členů družstev s vyšší úrovní hospodaření, též pracovní kategorií.

§ 39

Doba pracovní činnosti

(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba pracovní činnosti, rozumí se jí tyto doby od 1. října 1948:

1. doba započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a doba důchodového zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků;

2. doba před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva, trvale v něm pracovala (§ 2 odst 1, a 2), i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev; tato doba se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;

3. doba učebního poměru k jednotnému zemědělskému družstvu;

4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky;

5. doba pracovní činnosti (pracovního, učebního poměru) v cizině, má-li družstevník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je

a) československým občanem nebo

b) cizím státním příslušníkem, který byl na území československé socialistické republiky pracovně činný aspoň 10 let,

pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních umluv.

(2) Kalendářní roky, v nichž družstevník neodpracoval bez vážného důvodu aspoň počet pracovních dnů stanovený prováděcími předpisy, se nezapočítávají pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení ani pro jeho výši.

(3) Prováděcí předpisy stanoví,

a) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) získaná podle jiných předpisů,

b) kdy se budou nároky na důchodové dávky pracovníka v pracovním poměru, popřípadě člena výrobního družstva nebo příslušníka ozbrojených sil posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky i poté kdy se stal družstevníkem.

§ 40

Náhradní doby

(1) Byl-li družstevník pracovně činný aspoň rok, započítávají se do doby pracovní činnosti též tyto doby (náhradní doby)

a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud tato služba nebyla vykonávána jako povolání;

b) doba jiné vojenské služby;

c) doba odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody [zákon č. 255/1946 Sb.; o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnicích národního boje za osvobození, dekret č. 53/1945 Sb.; o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, a zákon č. 47/1948 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění];

d) doba, po kterou žena pečovala o dítě (i osvojené nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let anebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stále péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;

doby uvedené pod písm. b) až d) se započítávají v rozsahu stanoveném pro pracovníky [vyhláška č. /1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení];

od 1. října 1948 též

e) doba odborného nebo politického školení;

f) doba přípravy pro povolání, která se provádí podle předpisů o pracovní rehabilitaci;

g) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se považuje od 1. ledna 1957 za invalidní důchod, avšak jen pro vznik nároku na důchod;

od 1. dubna 1962 též

h) doba, po kterou měl družstevník (družstevnice) nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství.

(2) Kryje-li se doba pracovní činnosti a náhradní doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro družstevníka výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem doby pracovní činnosti nebo náhradní doby.

§ 41

Přerušení pracovní činnosti

(1) Byla-li pracovní činnost (§ 39 a 40) přerušena po dobu nepřesahující pět roků, započítává se doba pracovní činnosti před přerušením; trvalo-li však přerušení déle než pět roků, započítává se doba pracovní činnosti před přerušením, jen jestliže pracovní činnost trvala po přerušení aspoň tři roky.

(2) Pokud byla pracovní činnost přerušena z vážných důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako by družstevník nepřerušil pracovní činnost, doba přerušení se však nezapočítává do doby pracovní činnosti. O tom, zda pracovní činnost byla přerušena z vážných důvodů, rozhoduje na žádost družstevníka okresní národní výbor. Žádost je nutno podat do dvou roků ode dne, kterým byla pracovní činnost přerušena.

§ 42

Průměrná měsíční pracovní odměna

(1) Starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod se vyměřuje z průměrné měsíční pracovní odměny.

(2) Průměrná měsíční pracovní odměna se zjišťuje z úhrnu příjmů z pracovní činnosti za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro družstevníka výhodnější. Byl-li družstevník po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě pracovně činný a nepobíral starobní důchod, zjišťuje se průměrná měsíční pracovní odměna pro vyměření starobního důchodu z úhrnu příjmů z pracovní činnosti za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž družstevník skončil pracovní činnost, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle ustanovení první věty. Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka (družstevnice) staršího 60 let se vypočítává za kalendářní roky před dovršením tohoto věku, je-li tato průměrná měsíční pracovní odměna vyšší než průměrná měsíční pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení tohoto odstavce.

(3) Převyšuje-li průměrná měsíční pracovní odměna vypočtená za dobu uvedenou v předchozím odstavci částku 2000 Kčs, bere se v počet částka 2000 Kčs v plné výši a z částky přesahující 2000 Kčs jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs.

(4) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod družstevníka, který požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna, z níž byl vyměřen dřívější důchod.

§ 43

Pracovní kategorie

(1) Pracovní činnosti vykonávané v družstvu s vyšší úrovní hospodaření se pro účely důchodového zabezpečení zařazují stejně jako zaměstnání vykonávaná v pracovním poměru [§ 5 zákona č. /1964 Sb.; o sociálním zabezpečení] podle svého druhu takto:

1. do II. pracovní kategorie patří činnosti vykonávané za zvlášť obtížných pracovních podmínek;

2. do III. pracovní kategorie patří všechny ostatní pracovní činnosti.

(2) Jako doby pracovní činnosti II. pracovní kategorie se započítávají též náhradní doby (§ 40 odst. 1), byla-li pracovní činnost II. pracovní kategorie přerušena jen těmito dobami.

(3) Vláda stanoví, které druhy prací odůvodňují; aby pracovní činnost byla zařazena do II. pracovní kategorie. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vydá seznam pracovních činností v zemědělství a v lesním hospodářství zařazených do II. pracovní kategorie.

(4) Výhody, které stanoví předpisy o důchodovém zabezpečení pro pracovníky, kteří vykonávali zaměstnání II. pracovní kategorie [§ 13 odst. 1 až 4, § 18 odst. 1, § 23 odst. 1 až 4 a § 28 odst. 1 zákona č. /1964 Sb., o sociálním zabezpečení], náležejí za stejných podmínek a ve stejném rozsahu členům družstev s vyšší úrovní hospodaření, jestliže vykonávali pracovní činnost zařazenou do II. pracovní kategorie.

Oddíl druhý

Dávky důchodového zabezpečení

Starobní důchod

§ 44

Podmínky pro nárok na starobní důchod členů všech družstev

(1) Na starobní důchod má nárok člen družstva, který byl pracovně činný nejméně 25 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let; členka družstva má nárok na starobní důchod, jestliže byla pracovně činná nejméně 25 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhla věku aspoň

a) 53 let a vychovala 5 nebo více dětí,

b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti,

c) 55 let a vychovala dvě děti,

d) 56 let a vychovala jedno dítě,

e) 57 let a nevychovala žádné dítě.

(2) Při posuzování nároku členky družstva na starobní důchod se přihlíží k jejím (i osvojeným) dětem a k dětem, které převzala do péče nahrazující péči rodičů.

(3) Nárok na starobní důchod má též člen (členka) družstva, jestliže byl po 30. září 1948 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 20 roků, v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let a jeho důchodové zabezpečení (pojištění) jako družstevního rolníka trvalo bezprostředně před vznikem nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň pět roků.

(4) Nárok na starobní důchod má též člen družstva, jestliže byl po 30. září 1948 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 15 roků (jde-li o členku družstva, nejméně 10 roků) a v době trvání sociálního zabezpečení doschl věku aspoň 65 let.

(5) Do dob 20 roků, popřípadě 15 (10) roků pracovní činnosti podle odstavců 3 a 4 se započítávají náhradní doby podle § 40 odst. 1 písm. g) a h) a členkám družstva též doba pracovní činnosti podle § 39 odst. 1 č. 2 a náhradní doba péče o dítě.

(6) Vzniku nároku na starobní důchod podle předchozích odstavců nebrání, jestliže člen (členka) družstva nebyl pracovně činný nejdéle po dobu dvou roků bezprostředně před dosažením věku potřebného pro nárok na tento důchod.

§ 45

Výše starobního důchodu členů družstev s vyšší úrovní hospodaření

(1) Základní výměra starobního důchodu člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, který splnil podmínky stanovené pro nárok na tento důchod, činí 50 % průměrné měsíční pracovní odměny.

(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítá od 28. roku pracovní činnosti za každý rok pracovní činnosti 1 % průměrné měsíční pracovní odměny, avšak jen do výše stanovené v následujícím odstavci; přitom se započítává jen doba pracovní činnosti vykonávané po dosažení věku 18 let.

(3) Starobní důchod činí ke dni vzniku nároku na tento důchod nejvýše 60 % průměrné měsíční pracovní odměny; zvýšení přesahující hranici 60 % průměrné měsíční pracovní odměny náleží, jen jde-li o zvýšení za dobu odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.

(4) Starobní důchod vypočtený podle předchozích odstavců nesmí činit méně, než by činil důchod vypočtený podle ustanovení platných pro členy družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.

§ 46

Zvýšení nároku na starobní důchod členů družstev s vyšší úrovní hospodaření

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pracovně činný po vzniku nároku na starobní důchod a nepobírá invalidní důchod, zvyšuje se nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti o 4 % průměrné měsíční pracovní odměny a při neukončeném roku pracovní činnosti o 1 % průměrně měsíční pracovní odměny za každé tři měsíce pracovní činnosti.

(2) Starobní důchod podle § 44 odst. 1 a 3 činí po zvýšení podle předchozího odstavce nejméně

440 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní činnost celkem aspoň rok,

480 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní Činnost celkem aspoň dva roky, a

520 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní činnost celkem aspoň tři roky.

(3) Starobní důchod podle § 44 odst. 4 činí po výšení podle odstavce 1 nejméně

330 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní činnost celkem aspoň rok,

360 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní činnost celkem aspoň dva roky, a

400 Kčs měsíčně, trvala-li další pracovní činnost celkem aspoň tři roky.

(4) Do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby.

(5) Starobní důchod se po dobu další pracovní činnosti v družstvu (zaměstnání) neposkytuje, pokud vláda nestaví výjimky (§ 96).

§ 47

Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu členů družstev s vyšší úrovní hospodaření

(1) Starobní důchod člena družstva s vyšší úrovní hospodaření spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku 1600 Kčs měsíčně.

(2) Starobní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

(3) Starobní důchod činí však nejvýše 90 % průměrné měsíční pracovní odměny neomezené podle § 42 odst. 3.

(4) Starobní důchod podle odstavce 2 a starobní důchod stanovený v nejnižší výměře podle § 46 odst. 2 a 3 může být vyměřen nad 90 % průměrné měsíční pracovní odměny, je-li tento důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny nebo jde-li o manželskou dvojici, která nemá hrubý příjem vyšší než 400 Kčs měsíčně na osobu.

§ 48

Výše starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření

(1) Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí:

v důchodovém

při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny

základní výměra pásmu důchodu

 

nad Kčs

do Kčs

měsíčně Kčs

I.

-

300

230

II.

300

450

270

III.

450

600

310

IV.

600

750

350

V.

750

900

390

VI.

900

1200

440

VII.

1200

1500

500

VIII.

1500

-

560


(2) Základní výměra starobního důchodu člena družstva, který byl po dobu aspoň pěti roků bezprostředně před vznikem nároku na důchod odborným nebo předním pracovníkem, činí při průměrné měsíční pracovní odměně nad 1500 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny, měsíčně 650 Kčs. Kdo se považuje za odborného nebo předního pracovníka, stanoví prováděcí předpisy.

(3) Za každý rok pracovní činnosti v družstvu, vykonávané po dosažení věku 18 let, pokud se započítává do doby potřebné pro vznik nároku na důchod a jeho výši, se k základní výměře starobního důchodu přičítá 1 % její výše, ne však celkem více než 20 % základní výměry důchodu. Z náhradních dob se do doby pracovní činnosti přitom započítává jen doba započitatelná podle § 40 odst. 1 písm. c); zvýšení přesahující hranici 20 % základní výměry důchodu náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu za tuto dobu.

§ 49

Zvýšení nároku na starobní důchod členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření

(1) Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, se poskytuje starobní důchod určený důchodovým pásmem i při další činnosti v takovém družstvu; pokud starobní důchod činí více než 600 Kčs měsíčně, vyplácí se jen v této částce.

(2) Nepožádá-li člen družstva o starobní důchod; ačkoliv splnil podmínky pro nárok na tento důchod, nebo vzdá-li se výplaty přiznaného starobního důchodu, zvyšuje se jeho nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti v družstvu; pokud se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši, o 4 % průměrné měsíční pracovní odměny stanovené ke dni vzniku nároku na důchod. Do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby.

Invalidní (částečný invalidní) důchod

§ 50

(1) Socialistická společnost pečuje o zdraví družstevníků a rozvíjení jejich pracovní schopnosti. Družstevníkům; jejichž nepříznivý zdravotní stav působí změnu, pokles nebo ztrátu pracovní schopnosti; poskytují zdravotnické orgány a orgány sociálního zabezpečení ve spolupráci s družstevními orgány péči, aby potřebnou léčbou, převedením k vhodné práci, úpravou pracovních podmínek a účelnou pracovní rehabilitací (§ 106) si udrželi nebo získali pracovní schopnost a tím si zabezpečili dosavadní životní úroveň.

(2) Při dlouhodobém poklesu nebo ztrátě pracovní schopnosti se družstevnici zabezpečují invalidním (částečným invalidním) důchodem. Pokud povaha zdravotního poškození a věk družstevníků připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a obnovení pracovní schopnosti, přiznává se invalidní (částečný invalidní) důchod na dobu trvání plné (částečné) invalidity a vhodnou pracovní rehabilitací se umožňuje, aby důchodci znovu získali pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně využít zbývající pracovní schopnosti.

§ 51

Podmínky pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod

(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží členu družstva, který byl pracovně činný po dobu potřebnou pro nárok na důchod. (§ 52) a v době trvání sociálního zabezpečení nebo nejpozději do dvou roků po jeho zániku se stal plně (částečně invalidním).

(2) Invalidní důchod však nenáleží členu družstva, který v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pracovního úrazu (§ 53).

(3) Člen družstva je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

a) je neschopen vykonávat jakoukoli soustavnou pracovní činnost nebo výkon takové pracovní činnosti by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, anebo

b) je sice schopen vykonávat soustavnou pracovní činnost, avšak jen zcela nepřiměřenou jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání.

(4) Člen družstva je částečně invalidní, jestliže jeho příjem z pracovní činnosti podstatně poklesl proto, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat

a) dosavadní nebo jinou stejně kvalifikovanou pracovní činnost jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek nebo

b) jen jinou pracovní činnost méně kvalifikovanou.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP