Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964
III. volební období
194
Vládní návrh
Zákon
ze dne......... 1964
o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Ústava Československé socialistické republiky zaručuje všem pracujícím právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při neschopnosti k práci.
Toto právo je zajišťováno soustavou sociálního zabezpečení, které se rozvíjí v souladu s možnostmi a potřebami celého národního hospodářství.
Vítězství dělnické třídy v únoru 1948 umožnilo rozšířit sociální zabezpečení i na pracující rolníky. Vznikem a upevňováním jednotných zemědělských družstev byly vytvořeny předpoklady, aby se sociální zabezpečení rolníků neustále zlepšovalo a přibližovalo úrovni sociálního zabezpečení ostatních pracujících. Zákonem č. 32/1962 Sb. byly upraveny nároky členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření, pokud jde o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, v podstatě stejně jako pracovníkům v pracovním poměru. Nároky ze zabezpečení matky a dítěte byly upraveny i pro členy ostatních družstev.
XII. sjezd Komunistické strany Československa stanovil jako hlavní úkol celé společnosti další rozvoj zemědělské výroby a vyrovnání její úrovně na úroveň průmyslu. Vyrovnávání zemědělství na úroveň průmyslu se bude uskutečňovat postupně, a to v souladu s tím, jak budou družstva přecházet na vyšší formy hospodaření blížící se produktivitou a organizací práce, jakož i způsobem odměňování průmyslovým závodům. Tím se budou pracovní a životní podmínky družstevních rolníků přibližovat podmínkám v průmyslu a bude možné upravit sociální zabezpečení jednotně pro všechny pracující.
Zákonem č. 56/1964 Sb. bylo sociální zabezpečení družstevních rolníků dále zvýhodněno tím, že byla všem družstevnicím prodloužena mateřská dovolená jako ostatním pracujícím ženám, přídavky na děti byly upraveny za stejných podmínek a ve stejné výši jako u ostatních pracujících a nárok na nemocenské ze státních prostředků byl rozšířen v některých případech na členy všech družstev. V důchodovém zabezpečení družstevních rolníků byl rozšířen počet důchodových pásem.
Tímto zákonem se upravuje důchodové zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření v podstatě stejně jako pro pracovníky v pracovním poměru a některé zásady úpravy důchodového zabezpečení pracovníků se provádějí i v důchodovém zabezpečení členů ostatních jednotných zemědělských družstev.
Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení přispívají družstva.
Jednotná zemědělská družstva se podílejí na provádění sociálního zabezpečení.
Tímto zákonem se dává základ k tomu, aby s postupným přechodem družstev na vyšší úroveň hospodaření dosahovali družstevníci na úseku sociálního zabezpečení stejných nároků jako ostatní pracovníci a aby tím byly i v oblasti sociální postupně odstraňovány rozdíly mezi zemědělstvím a průmyslem.
K dosažení těchto cílů Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Hlava první
Úvodní ustanovení
Rozsah sociálního zabezpečení
§ 1
(1) Sociální zabezpečení družstevních rolníků podle tohoto zákona zahrnuje:
1. zabezpečení v nemoci,
2. zabezpečení matky a dítěte,
3. důchodově zabezpečení
a) členů jednotných zemědělských družstev,
b) členů družstev konajících službu v ozbrojených silách,
c) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky,
d) rodinných příslušníků členů družstev při pracovním úrazu,
4. zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách,
5. sociální zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu,
6. zabezpečení důchodců v nemoci,
7. služby sociálního zabezpečení.
(2) Sociální zabezpečení zahrnuje též důchodové zabezpečení pozůstalých po členech družstev.
§ 2
(1) Podle tohoto zákona jsou zabezpečeni též občané, kteří trvale pracují v družstvu a nejsou dosud jeho členy ani nejsou k němu v pracovním poměru.
(2) Za trvale pracujícího v družstvu se považuje, kdo vykonává práce v družstvu soustavně a pravidelně a podrobuje se pracovním příkazům družstva (spolupracující členové rodiny družstevníka a jiní pracující).
(3) Státní úřad sociálního zabezpečení a ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství mohou v dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, za jakých podmínek a s jakými odchylkami mojí nárok na dávky podle tohoto zákona též občané, kteří nepracují v družstvu trvale.
§ 3
(1) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví krajský národní výbor podle zásad schválených vládou.
(2) Nároky občanů, kteří trvale pracují v družstvu (§ 2 odst. 1 a 2) se posuzují, pokud není dále stanoveno jinak, podle ustanovení tohoto zákona platných pro členy družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.
§ 4
Vznik a zánik sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení členů družstev vzniká dnem vzniku členství v družstvu a zaniká dnem, jímž zaniklo členství v družstvu.
(2) Sociální zabezpečení občanů, kteří trvale pracují v družstvu (§ 2 odst. 1 a 2) vzniká dnem, kterým počali pro družstvo trvale pracovat, a zaniká dnem, kterým přestali pro družstvo trvale praCoVat.
(3) Družstevníci, jejichž pracovní činnost v družstvu je tak malého rozsahu, že po převážnou část roku nedosahují na peněžních pracovních odměnách ani částky 220 Kčs měsíčně nebo po převážnou část roku neodpracují v měsíci ani osm pracovních dnů, jsou ze sociálního zabezpečení vyňati; služby sociálního zabezpečení se jim však poskytují.
Hlava druhá
§ 5
Léčebně preventivní péče
Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje léčebně preventivní péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.
ČÁST DRUHÁ
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Hlava první
Dávky ze zabezpečení v nemoci, ze zabezpečení matky a dítěte a z důchodového zabezpečení
§ 6
Dávky ze zabezpečení v nemoci, ze zabezpečení matky, dítěte a z důchodového zabezpečení jsou:
A. ze zabezpečení v nemoci:
1. peněžité dávky:
a) nemocenské,
b) podpora při ošetřování člena rodiny,
c) pohřebné;
2. věčné dávky:
lázeňská péče;
B. ze zabezpečení matky a dítěte:
a) peněžitá pomoc v mateřství,
b) podpora při narození dítěte,
c) přídavky na děti;
C. z důchodového zabezpečení:
1. důchody
a) starobní,
b) invalidní a částečný invalidní,
c) vdovský,
d) sirotčí,
e) manželky,
f) osobní,
g) sociální;
2. výchovné k důchodům;
3. zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost.
Díl první
Zabezpečení v nemoci
§ 7
Základní ustanovení
(1) Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují členům družstev s vyšší úrovní hospodaření.
(2) V družstvech, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují členům, kteří
a) byli před vstupem do družstva v pracovním poměru, získali podle předpise o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky aspoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a vstoupili nebo vstoupí do družstva nejpozději do tří měsíců po skončení pracovního poměru, nebo
b) úspěšně dokončili studium na odborné nebo vysoké škole, jestliže vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání, anebo
c) úspěšně skončili učební poměr uzavřený s družstvem, výrobní zemědělskou správou nebo oborově řízenou organizací na úseku zemědělství.
(3) Ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.
Nemocenské
§ 8
(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny, jestliže člen družstva (§ 7) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu. Za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva přijatý do ústavní péče v zařízení léčebně preventivní péče.
(2) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen "pracovní neschopnost") do skončení pracovní neschopnosti nebo; do uznání invalidity (částečné invalidity). Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovnu neschopnosti (dále jen "podpůrčí doba").
(3) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou, jestliže
a) výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc nebo
b) nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
(4) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže lze podle vyjádření okresní posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.
(5) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.
(6) Nemocenské náleží místo pracovní odměny také po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.
(7) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva; od osmého dne ze státních prostředků.
§ 9
(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen "průměrná denní pracovní odměna"). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.
(2) Nemocenské náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.
§ 10
(1) Výše nemocenského činí:
při nepřerušené činnosti |
z průměrné denní |
v témže družstvu |
pracovní odměny |
do 1 roku |
60 % |
nad 1 rok do 5 roků |
70 % |
nad 5 roků |
80 % |
(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:
při nepřerušené činnosti |
z průměrné denní |
v témže družstvu |
pracovní odměny |
do 1 roku |
50 % |
nad 1 rok do 5 roků |
60 % |
nad 5 roků |
65 % |
Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v předchozím odstavci. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(3) Jestliže by nemocenské stanovené podle předchozích odstavců činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně. Přesahuje-li však tato částka 80 % průměrné denní pracovní odměny, poskytuje se nemocenské ve výši 80 % této odměny.
§ 11
Svobodnému, ovdovělému nebo rozvedenému členu družstva, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, náleží za pracovní dny, v nichž je v ústavním ošetřování nebo v nichž je mu poskytována. lázeňská péče, při níž má nárok na nemocenské, jen polovina nemocenského stanoveného podle předchozích ustanovení.
§ 12
Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu, jemuž se při pracovní činnosti v družstvu důchod nadále vyplácí, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu pracovně činný po dobu aspoň tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemoct z povolání).
§ 13
Nemocenské nemůže být přiznáno za dobu přede dnem, kdy byla předepsaným způsobem zjištěna pracovní neschopnost. Jestliže však pracovní neschopnost nastala dříve, než byla takto zjištěna, přizná se nemocenské nejdéle za tři pracovní dny nazpět; podmínkou je, že včasné zjištění pracovní neschopnosti bylo znemožněno z vážných důvodů.
§ 14
(1) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, z níž bylo nemocenské stanoveno, nejvýše však do částky 100 Kčs za pracovní den; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti a může být poskytováno po dobu, po kterou je člen družstva práce neschopen pro aktivní tuberkulózu, nejdéle však do skončení výplaty nemocenského. Při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.
(2) Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva aspoň jedno nezaopatřené dítě.
§ 15
(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost
a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.
(2) Má-li člen družstva rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; nemá-li rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.
(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen, družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.
§ 16
Podpora při ošetřování člena rodiny
(1) Členu družstva (§ 7); který nemůže pracovat; protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není nikdo, kdo by mohl nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.
(2) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči, dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není nikdo, kdo by mohl o dítě pečovat.
(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v předchozích odstavcích.
(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témž případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.
(5) Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.
(6) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.
§ 17
Pohřebné
(1) Zemřel-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, prarodiče, sourozenci, tchán, tchýně, zeť a snacha.
(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.
(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.
§ 18
Lázeňská péče
(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta lázeňská péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.
(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.
Díl druhý
Zabezpečení matky a dítěte
§ 19
Dávky ze zabezpečení matky a dítěte se poskytují členům všech družstev.
Oddíl první
Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství
§ 20
(1) Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená zpravidla po dobu 22 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby; kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.
(2) Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků sociálního zabezpečení družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.
(3) Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, která je účastna sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů tohoto zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky nebo členy výrobních družstev; nemocenské péče v ozbrojených silách anebo zabezpečení důchodců v nemoci; započitatelnou dobou je pro tento účel i doba, po kterou družstevnice po skončení zabezpečení (pojištění, péče) pobírala v posledních dvou letech před porodem nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství; do doby 270 dnů se započítávají také doby studia po skončení povinné školní docházky na školách poskytujících střední; vyšší nebo vysokoškolské vzdělání bez zřetele k tomu; zda družstevnice byla po tuto dobu účastna nemocenského pojištění. Pokud se uvedené doby navzájem časově kryjí; započtou se jen jednou.
(4) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která získala předepsanou dobu 270 dnů podle předchozího odstavce a které trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 37) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu nebo která až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.
(5) Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.
§ 21
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu 22 týdnů mateřské dovolené; zpravidla se poskytuje od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, ne však dříve než od počátku osmého týdne před tímto dnem.
(2) Družstevnici, která vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než čtyři týdny, protože porod nastal dříve, než lékař určil, nebo protože jí lékař povolil se zřetelem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám dále pracovat, poskytne se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí 22 týdnů od nástupu mateřské dovolené. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené méně než čtyři týdny před porodem z jiných důvodů, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 18 týdnů ode dne porodu.
(3) V případě uvedeném v § 20 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu.
§ 22
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 9) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před touto změnou.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.
(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené činí:
při nepřerušené činnosti |
z průměrné denní |
v témže družstvu |
pracovní odměny |
do 2 roků |
75 % |
nad 2 roky do 5 roků |
80 % |
nad 5 roků |
90 % |
Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 90 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny.
(4) Výše peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne činí:
v souvislosti |
z průměrné denní |
s porodem |
pracovní odměny |
prvního dítěte |
40 % |
druhého dítěte |
50 % |
třetího a dalšího dítěte |
60 % |
Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 11 Kčs denně, poskytuje se v částce 11 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 60 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 60 % průměrné denní pracovní odměny.
(5) Pořadí dítěte, podle něhož se stanoví sazba peněžité pomoci v mateřství podle předchozího odstavce, se určuje podle počtu všech dětí, které družstevnice porodila. Osvojení dítěte, popřípadě jeho převzetí do trvalé péče podle § 25 se pro určení pořadí klade naroveň narození.
§ 23
Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se v další mateřské dovolené stará aspoň o dvě z těchto dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené. Za tuto další dobu se výše peněžité pomoci v mateřství stanoví podle sazeb uvedených v § 22 odst. 4.
§ 24
(1) Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se v další mateřské dovoleně stará o narozené dítě, nejdéle však do dne, kdy uplyne 26 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené.
(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství od 19. týdne ve výši 70 % průměrné denní pracovní odměny. Ustanovení § 22 odst. 3 o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství platí v tomto případě pro celou dobu jejího poskytování.
§ 25
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.
(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 22 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za posledních 12 kalendářních měsíců před převzetím dítěte.
§ 26
(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebního ústavu a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dna, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.
(2) Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i družstevnici, jejíž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných důvodů než zdravotních, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která porodila, nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se družstevnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(4) Jestliže dítě zemřelo v době; kdy družstevnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku; poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici; která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
§ 27
(1) Po dobu, po kterou družstevnici náleží podle § 21, § 25 odst. 2 a § 26 peněžitá pomoc v mateřství, má družstevnice nárok na mateřskou dovolenou.
(2) Mateřská dovolená v souvislostí s porodem nesmí být kratší než 12 týdnů a nemůže skončit ani se přerušit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(3) Po uplynutí mateřské dovolené má družstevnice; která porodila dítě nebo je převzala do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nárok na další mateřskou; dovolenou, jestliže o ni v zájmu prohloubení péče o dítě požádá, a to až do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Tato dovolená se poskytuje v rozsahu, o jaký družstevnice žádá, zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce.
(4) Nárok na mateřskou dovolenou a další mateřskou dovolenou ve stanoveném rozsahu mají i družstevnice, které nezískaly nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
(5) Po dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené nemá družstevnice nárok na pracovní odměnu.