V práci orgánů lidové kontroly musí být používány takové metody a formy, které povedou k předcházení nedostatkům; jestliže jíž nedostatky vznikly, bude nutno je rychle odhalovat a odstraňovat příčiny jejich vzniku přímo na místě a zamezovat jejích opakování. Těžiště činnosti orgánů lidové kontroly na všech stupních je proto v preventivní a soustavné ekonomické kontrole a v širokém využívání národohospodářské evidence, zvláště statistiky, k soustavnému sledování hospodářského vývoje v okruhu působností těchto orgánů. Orgány lidové kontroly působí též k tomu, aby všechny řídící orgány i ostatní kontrolní orgány prováděly důslednou a účinnou kontrolu, a vedou je k uplatňování odpovědnosti pracovníků, kteří zaviněně porušují státní a pracovní disciplínu a hospodárnost.

Činnost orgánů lidové kontroly bude rozvíjena na základě jednotného plánu hlavních úkolů, přičemž zaměření úkolů musí být v celé soustavě koordinováno tak, aby úsilí bylo správně soustřeďováno na hlavní články, aby nedocházelo k neúčelným duplicitám a aby bylo umožněno vzájemné využívání výsledků činnosti. Plány činností se projednávají se stranickými a odborovými orgány i s národními výbory.

I když uplatňování zásady kolektivního rozhodování zásadních otázek komisemi je předpokladem správnosti přijatých rozhodnutí, je účelné v zájmu zachovávání socialistické zákonnosti stanovit povinnost předsedu komisí pozastavit výkon případných ojedinělých nesprávných rozhodnutí, aby nedocházelo ke snižování autority těchto volených orgánů (§ 32 odst. 2).

V § 31 odst. 5 se upravuje součinnost orgánů lidové kontroly s jinými orgány a organizacemi. Těmto orgánům, organizacím i jednotlivým občanům se ukládá ve vztahu k orgánům lidové kontroly v § 34 plnění určitých povinností nezbytných pro řádný výkon kontroly a statistiky. V § 34 odst. 3 se upravuje tzv. zpravodajská povinnost, stanovená dosud v § 15 zákona č. 99/1961 Sb.

Orgány lidové kontroly nezbytně potřebují k řádnému plnění svých obtížných a náročných úkolů prostředky, které jim umožní provádět kontrolu i statistiku hospodárně a účinně a upevňovat státní disciplínu u všech vedoucích pracovníků státních orgánů a socialistických organizací.

Návrh zákona proto vybavuje orgány lidové kontroly v podstatě týmiž oprávněními, která příslušela jíž orgánům státní kontroly a statistiky a která se osvědčila. V § 33 se upravují oprávnění společná všem orgánům lidové kontroly (s výjimkou ustanovení odstavce 2), která uplatňují bud samy, nebo svými pověřenými členy, popřípadě pověřenými pracovníky aparátu, ev. dobrovolnými spolupracovníky v rozsahu jejich pověření. Orgánům lidové kontroly jako voleným orgánům lidu musí příslušet právo provádět všechny úkony nutné k řádnému výkonu kontrolní, popř. statistické činnosti ve všech státních orgánech a socialistických organizacích v obvodu jejich působnosti.

Orgány lidové kontroly musí mít též právo ukládat opatření k neprodlenému odstranění nedostatků, jestliže je vedení kontrolované organizace z podnětu těchto orgánů neodstraní operativně samo; při ukládání těchto opatření musí přihlížet k tomu, aby stanovené lhůty byly reálně splnitelné.

Nově se upravuje oprávnění ukládat pořádkové pokuty (§ 36) za méně významné nepořádky; které ztěžuji nebo ruší řádný výkon kontroly nebo statistiky. Obdobné oprávnění, které návrh přiznává pouze předsedům, pověřeným členům nebo zmocněným pracovníkům aparátu komisí lidové kontroly a statistiky, přísluší např. arbitrážním orgánům. Přiměřená menší hmotná újma, která vznikne uložením pořádkové pokuty nedisciplinovanému pracovníku; jemuž nestačila k nápravě do mluva; je plně odůvodněna celospolečenským zájmem na hospodárném; rychlém a řádném provádění kontroly a statistiky. Nepořádky, zejména nedodržování lhůt pro předkládání statistických výkazů, jejích nesprávnost nebo neúplnost, různé formy ztěžování výkonu kontroly apod., způsobují,také pracovní a finanční ztráty, které se nepříznivě projevují v průtazích v práci a ve zbytečném vydávání prostředků ze státního rozpočtu.

I když základní metodou práce orgánů lidové kontroly bude organizátorsko-výchovná činnost, zejména pomoc kontrolovaným organizacím a jejich pracovníkům v odhalování a odstraňování nedostatků; bude někdy nezbytné v zájmu upevnění státní disciplíny a ochrany národního majetku uplatnit účinnější prostředky. V návrhu se proto ponechává instituce kárných opatření a peněžitých náhrad, jejichž ukládání podle dosavadní právní úpravy příslušelo již orgánům státní kontroly a statistiky. Účinnost těchto sankcí se posiluje tím, že se doplňují možností hmotného postihu provinilého odpovědného pracovníka buď časově omezeným snížením platu (viz obdobně § 16 odst. 1 písm. e) vl. nař. č. 120/1950 Sb. ve znění vl. vař. č. 12/1961 Sb. a 31 odst. i písm. d) zák. č. 38/1961 Sb.), nebo v určitých případech i uložením pokuty omezeně do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku pracovníka (viz obdobně § 9 zákona č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce).

Kárná opatření lze uplatnit vůči odpovědným pracovníkům kontrolovaných orgánů a organizací bez zřetele k tomu, zda byli do své funkce jmenováni nebo zvoleni. To je v souladu jak s dosavadní právní úpravou (viz § 18 zákona č. 99/1961 Sb., a § 1 odst. 3 vyhl. č. 26/1962 Sb.), tak zejména i s nezbytností uplatnit přiměřenými prostředky důsledky z osobní odpovědnosti i u volených pracovníků státních orgánu a socialistických organizací, jejichž okruh bude s dalším rozvíjením socialistické demokracie stále vzrůstat a kteří mají být vzorným plněním svých povinností příkladem ostatním pracovníkům.

V souladu se zásadou úzké součinností s organizacemi pracujících bude zamýšlené uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady předem projednáváno se zástupci stranických a odborových orgánů i se zástupci kontrolované organizace, popř. nadřízeného orgánu. Kárná opatření a peněžité náhrady ukládá z důvodu hospodárnosti a operativnosti předseda příslušné komise lidové kontroly a statistiky; o odvolání rozhoduje však kolektiv (komise lidové kontroly a statistiky vyššího stupně nebo užší komise; kterou si k tomu účelu ze svých členů zvolí). Tím je zaručeno objektivní přezkoumání správnosti uloženého opatření.

Pokud jde o ukládání peněžitých náhrad, nedošlo v úpravě podmínek a způsobu ukládání k významnějším změnám proti dosavadní úpravě. Účelem tohoto oprávnění je; aby orgány a organizaci prohloubily svou péči o ochranu národního majetku a aby státní disciplína byla v tomto směru důsledně upevňována proti místním, osobním, skupinovým nebo resortním vlivům. Stejně jako kárná opatření lze ukládat peněžité náhrady nejen jmenovaným, ale i voleným pracovníkům; vždy však jen za škody způsobené státu, zejména na národním majetku. Náhrady škod způsobených na jiném majetku v socialistickém vlastnictví (např. na majetku družstevním nebo na majetku dobrovolných společenských organizací) si vymáhají tyto organizace vždy samy.

Peněžité náhrady (obdobně jako pokuty) nepřipadají organizacím, nýbrž odvádějí se jako příjem do rozpočtu státu jako vlastníka poškozeného národního majetku; k tomu dojde zejména tehdy, jestliže vedoucí pracovníci organizace, které byl majetek svěřen do správy, řádně neprováděli a neorganizovali soustavnou běžnou kontrolu jako nedílnou součást; řídící práce na všech stupních řízení a v důsledku toho škodu nezjistili nebo včas a řádně neuplatnili nárok na její náhradu.

Poněvadž návrh upravuje vše podstatné o ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad, včetně základních ustanovení o řízení, nepočítá se jíž s vydáním prováděcího předpisu pro tento úsek činnosti orgánů lidové kontroly a statistiky (na rozdíl od dosavadní úpravy ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad orgány státní kontroly a statistiky vyhláškou č. 26/1962 Sb.). Pokud návrh nestanoví jinou úpravu, provede se řízení o ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad podle obecných předpisů vládního nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení.

Soustava orgánů lidové kontroly se vytvoří volbami členů komisí, a to postupně počínaje rokem 1963. Je účelné, aby nejdříve byla zvolena Ústřední komise lidové kontroly a statistiky a Komise lidové kontroly a statistiky při Slovenské národní radě, aby mohly aktivně napomáhat při přípravě a provádění voleb komisí nižšího stupně. Volby komisí nižšího stupně budou uskutečňovány postupně, přičemž závodní komise lidové kontroly budou voleny především v rozhodujících výrobních a jiných důležitých závodech; také místní komise lidové kontroly budou zřizovány postupně podle hospodářského významu a potřeby v jednotlivých obcích. V okresech a krajích budou zvoleny urychleně okresní a krajské komise lidové kontroly a statistiky.

Na úpravu poměrů v mezidobí, kdy vyhlášením zákona dojde ke zrušení dosavadních orgánů státní kontroly a statistiky až do převzetí funkcí nově zvolenými komisemi a jejich předsedy, je pamatováno v § 42 odst. 1.

Návrh řeší v podstatě veškeré otázky, které byly dosud upraveny ve třech právních předpisech, jejich platnost se podle 46 zrušuje. Předpokládá se proto, že prováděcí předpisy bude třeba vydávat zásadně pouze v rámci metodického řízení kontroly a národohospodářské evidence (§ 28 odst. 2) s výjimkou účetní evidence, jejíž metodické řízení dohled nad jejím prováděním vykonává i nadále podle navrhované úpravy ministerstvo financí v dohody s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky (§ 44).

V Praze dne 22. února 1963.

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

Ministr-předseda Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky:

P. Majling v. r.