ČÁST ŠESTÁ.

Hlavní zásady činnosti orgánů lidové kontroly

§ 31

(1) Hlavní metodou činnosti orgánů lidové kontroly je práce s lidmi, kontrola na místě, oproštěná od formalismu; která vytvoří podmínky k věcné nápravě zjištěním příčin odhalených nedostatků, adresnou kritikou a tak podstatně prohloubí výchovný význam kontroly. Orgány lidové kontroly proto plní veškeré své úkoly za účasti pracujících a jejich organizací a plně využívají jejich zkušeností a poznatků; zevšeobecňují též dobré zkušenosti získané při výkonu kontroly.

(2) Při provádění a organizováni kontroly používají orgány lidové kontroly takových metod, které zajišťují správnost a úplnost kontrolních zjištění a vedou k předcházení vzniku nedostatků a závad; vzniklé nedostatky a závady rychle odhalují; domáhají se jejích odstranění přímo na místě, sledují výsledky učiněných opatřen až do zjednání skutečné nápravy a dbají, aby byla zamezena možnost opakování nedostatků a závad.

(3) Nejdůležitější formou činnosti orgánů lidové kontroly je preventivní; a soustavná ekonomická kontrola. Orgány lidové kontroly využívají při této činnosti vedle zkušeností pracujících zejména údajů získaných ze statistických zjištění, z účetní evidence; ekonomických rozborů a poznatků čerpaných z kontrolní činnosti k soustavnému sledování vývoje ekonomiky organizací, odvětví a celého národního hospodářství, zjišťují nebezpečí vzniku nedostatků a disproporcí a odhaluji rezervy a možnosti dosažení lepších výsledků v hospodaření.

(4) Orgány lidové kontroly působí k tomu; aby všechny řídící, orgány i ostatní články kontrolního systému důsledně prováděly účinnou kontrolu, aby nesmiřitelně bojovaly proti každé nedisciplinovanosti, nehospodárnostem a jiným jednáním; jež jsou v rozporu se zájmy společnosti, a aby v případech; kde ke zjednání nápravy by nepostačily prostředky, společenského působení, byly, proti odpovědným pracovníkům důsledně uplatňovány příslušné zákonné sankce.

(5) Orgány lidové kontroly plní své úkoly v součinnosti s ústředními orgány státní správy, národními výbory a jinými státními orgány a socialistickými organizacemi.

§ 32

Řízení činnosti orgánu lidové kontroly

(1) Činnost všech orgánů lidové kontroly je řízena jednotným plánem hlavních úkolů, který sestavuje Ústřední komise lidové kontroly a statistiky; tento plán schvaluje vláda. Plán hlavních úkolů rozpracovávají jednotlivé orgány lidové kontroly ve svých plánech činnosti. Orgány lidové kontroly se ve své činnosti kromě toho řídí směrnicemi a pokyny vyšších orgánu lidové kontroly.

(2) Předseda komise lidové kontroly a statistiky i komise lidové kontroly je povinen pozastavit výkon rozhodnutí komise, které není v souladu se směrnicemi a usneseními Komunistické strany Československa, zákony, nařízeními nebo usneseními vlády; takovou věc předloží neprodleně k rozhodnutí komisi vyššího stupně a předseda Ústřední komise lidové kontroly a statistiky vládě. Předseda komise vyššího stupně je povinen za stejných podmínek pozastavit výkon usnesení komise nižšího stupně a předložit takovou věc neprodleně k rozhodnutí komisí, jejímž je předsedou.

ČÁST SEDMÁ

Oprávnění orgánů lidové kontroly

§ 33

(1) Orgány lidové kontroly jsou oprávněny

a) provádět ve státních orgánech a v socialistických organizacích prověrky a revíze a všechny úkony, které jsou nutné k výkonu kontrolní a statistické činnosti;

b) požadovat od orgánů a organizací v obvodu své působnosti, aby předložily zprávy, výkazy a jiné písemnosti umožňující poznat stav plnění úkolů a činnost odpovědných pracovníků;

c) vyzvat odpovědné pracovníky kontrolovaných orgánů a organizací, aby podali ústní nebo písemné zprávy a vysvětlení o stavu plnění úkolů a o příčinách zjištěných nedostatků;

d) požadovat od odpovědných pracovníků kontrolovaných orgánů a organizací, aby zjištěné závady a nedostatky operativně odstraňovali, navrhovat účinná opatření ke zjednání nápravy a upozorňovat vedoucí nadřízených orgánů nebo organizaci na závažné skutečnosti zjištěné kontrolou;

e) ukládat kontrolovaným orgánům a organizacím neprodlené odstranění zjištěných závad, nebudou-li odstraněny operativně již při výkonu kontroly;

f) účastnit se pověřenými členy, popřípadě pracovníky svého aparátu důležitých jednání ministerstev a ostatních ústředních orgánů, odborů Slovenské národní rady, národních výborů a jednání řídících orgánů jiných organizací.

(2) Komise lidové kontroly a statistiky jsou oprávněny uložit, kontrolovaným orgánům a organizacím, aby až do rozhodnutí příslušných orgánů bylo zastaveno vydávání peněžních prostředků a věcných hodnot nebo provádění nezákonného rozhodnuti nebo činnosti, je-li nebezpečí, že národnímu hospodářství vznikne škoda.

(3) Pověření členové a pracovníci aparátu komisí lidové kontroly a statistiky a pověření členové komisí lidové kontroly jsou oprávněni ke všem úkonům, které jsou nutné k provedení kontroly nebo ke splněni jiného úkolu orgánu lidové kontroly; jsou též oprávněni vstupovat do veškerých místností, zařízení a objektů a zajišťovat originální doklady. Stejná oprávnění mají v rozsahu daného pověření i dobrovolní spolupracovníci orgánů lidové kontroly.

(4) Členové a pracovníci aparátu orgánů lidové kontroly i jejich dobrovolní spolupracovníci jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, o němž se dovědí při své činností. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení funkce nebo pracovního poměru.

§ 34

Povinnosti orgánů, organizací a občanů

(1) Všechny orgány, organizace i jejich pracovníci jsou povinní pomáhat orgánům lidové kontroly (jejich pověřeným členům a pověřeným pracovníkům jejich aparátu) v jejich činnosti, zejména jim ve stanovených lhůtách předložit požadované plány, listiny, spisy a jiné doklady, jakož i podat správná a pravdivá vysvětlení, zprávy a sdělení, i když obsahují skutečnosti tvořící státní, hospodářské nebo služební tajemství; členům komisí a pracovníkům jejich aparátu mohou však být sděleny skutečnosti tvořící státní tajemství jen tehdy, prokaží-li se zvláštním pověřením.

(2) Všechny orgány a organizace jsou též povinny orgánům lidové kontroly ve stanovených lhůtách poskytovat vyžádané odborné posudky a podávat jim zprávy o stavu a výsledcích šetření a řízení nebo o opatřeních; k nimž orgány lidové kontroly daly podnět nebo jež v rámci svého oprávnění uložily provést.

(3) Všechny orgány, organizace i jednotliví občané jsou povinni poskytovat komisím lidové kontroly a statistiky ve stanovených lhůtách správně a pravdivě všechny údaje a zprávy, jichž je třeba pro účely národohospodářské evidence.

Opatření k upevňování státní disciplíny

§ 35

Orgány lidové kontroly působí při své činnosti především výchovné, zejména kritikou chyb a nedostatků, spojenou s radou nebo domluvou. Mohou také navrhovat vedoucím kontrolovaných nebo nadřízených orgánů a organizací nebo příslušným státním orgánům, popřípadě společenským organizacím, aby zjištěná porušení státní a pracovní disciplíny odpovědnými pracovníky byla projednána a aby byla vůči ním uplatněna výchovná opatření společenského působení nebe vyvozeny jiné přiměřené důsledky. Jestliže by takové výchovné působení nebylo podle povahy případu postačující, mohou komise lidové kontroly a statistiky použít opatření podle dalších ustanovení této části. Trestné činy oznámí orgány lidové kontroly neprodleně prokurátorovi nebo bezpečnostním orgánům.

§ 36

(1) Tomu, kdo nesplní některou povinnost uloženou tímto zákonem a jinými právními předpisy v oboru kontroly a národohospodářské evidence nebo povinnost uloženou na jejich podkladě orgány lidové kontroly, může předseda nebo pověřený člen nebo zmocněny pracovník komise lidové kontroly a statistiky uložit pořádkovou pokutu do 500 Kčs, a to i opětovně.

(2) O odvolání proti uložení pořádkové pokuty rozhoduje komise lidové kontroly a statistiky, jejíž člen nebo pracovník pořádkovou pokutu uložil, nebo užší komise zvolená z jejích členů.

§ 37

(1) Odpovědným pracovníkům kontrolovaných orgánů nebo organizací, kteří při výkonu své funkce porušili státní disciplinu zejména tím, že neplnili zákony, nařízení nebo usnesení vlády, podali nadřízeným orgánům nebo orgánům lidové kontroly nesprávné informace nebo prováděli nepovolená statistická zjišťování, lze uložit podle povahy případu jako kárné opatření důtku nebo důtku se snížením platu až o 15 % na dobu nejvýše 3 měsíců, anebo zbavení funkce.

(2) Jestliže odpovědní pracovníci porušili při výkonu své funkce státní disciplínu na úseku tvorby a dodržování cen, nehospodárně vynakládali finanční prostředky, nehospodárně nakládali s materiálem, stroji a jinými věcnými hodnotami nebo zavinili hrubé nepořádky v národohospodářské evidenci a jestliže by uložení kárných opatření podle odstavce 1 nebylo vhodné, může jim být uložena jako kárné opatření pokuta, a to až do trojnásobku jejich průměrných měsíčních výdělků.

(3) Pracovníkům voleným do funkce plenárním zasedáním národního výboru, jakož i voleným pracovníkům jiných orgánů a organizací nelze uložit kárné. opatření zbavení funkce; v takovém případě podá komise lidové kontroly a statistiky návrh na odvolání těchto pracovníků orgánu oprávněnému rozhodnout o jejich odvolání z funkce.

(4) Kárné opatření lze uložit jen do jednoho roku od zjištění kárného provinění.

§ 38

(1) Odpovědným pracovníkům kontrolovaných orgánů nebo organizací, kteří při výkonu své funkce zavinili, že byla způsobena škoda státu, zejména na národním majetku, lze uložit peněžitou náhradu. Způsobilo-li škodu několik pracovníků společně, určí se peněžitá náhrada pro každého odděleně podlé jeho účasti na vzniklé škodě. Peněžitá náhrada se ukládá ve výši škody způsobené státu, nejvýše však v částce rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka.

(2) Byla-li uložena peněžitá náhrada, nemůže poškozená organizace uplatňovat nárok na náhradu škody podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené pracovníkem porušením povinnosti z pracovního poměru. Tím však není dotčen nárok organizace na náhradu škody v případech, kdy pracovník odpovídá organizaci za způsobenou škodu v plné výši; náhrada škody se však sníží o částku uložené peněžité náhrady.

(3) Nebyla-li škoda způsobena úmyslně, může komise lidové kontroly a statistiky v odůvodněných případech výši peněžité náhrady určit nižší částkou; než je stanoveno v odstavci 1; přitom se přihlédne k hlediskům uvedeným v § 39 odst. 2. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody a přesahuje-li tato škoda; trojnásobek průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka; musí činit nejméně částku rovnající se jeho průměrnému výdělku za jeden měsíc.

§ 39

(1) Podkladem pro rozhodnutí o uložení kárného opatření a peněžité náhrady je co nejpřesněji a nejúplněji zjištěný stav věci, který musí byt patrný z protokolu o prověrce nebo revizi nebo o provedení jiného místního šetření. S obsahem protokolu musí být odpovědný pracovník v potřebném rozsahu seznámen a je povinen podat k němu ve stanovené lhůtě písemné vysvětlivky, zejména o příčinách vzniku a trvání zjištěných závad a nedostatků. Námitky odpovědného pracovníka je třeba prověřit, mohou-li mít vliv na rozhodnutí. Před vydáním rozhodnutí je třeba věc projednat se zástupci příslušných společenských organizací a kontrolované organizace, popřípadě nadřízeného orgánu.

(2) Kárná opatření a peněžité náhrady ukládá předseda komise lidové kontroly a statistiky, která porušení státní disciplíny nebo škodu státu zjistila. Při ukládání kárného opatření a peněžité náhrady odpovědnému pracovníku se přihlédne zejména k jeho poměru k práci a společenskému vlastnictví, k povaze a míře zavinění a k jeho osobním a hospodářským poměrům.

(3) Průměrný měsíční výdělek pro tyto účely se vypočte z hrubého výdělku, který byl odpovědnému pracovníku zúčtován za posledních dvanáct kalendářních měsíců před zjištěním kárného provinění nebo škody komisí lidové kontroly a statistiky. Přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám.

(4) Proti rozhodnutí o uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí; o odvolání rozhoduje komise vyššího stupně nebo užší komise zvolená z jejích členů.

(5) Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření se založí do kádrového spisu pracovníka. Nebylo-li pracovníkovi v dalších dvou letech uloženo jiné kárné opatření, ani nebyl soudně potrestán, vyřadí se rozhodnutí z kádrového spisu.

(6) Uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady může být v zájmu zvýšení výchovného účinku zveřejněno tiskem nebo jiným vhodným způsobem.

§ 40

(1) Orgány a organizace jsou povinny bez průtahů provést vykonatelné rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, kárného opatření nebo peněžité náhrady. Jde-li o peněžitou náhradu nebo pokutu, provede je organizace srážkami z platu až do výše 25 % hrubého měsíčního výdělku odpovědného pracovníka. Tyto srážky mohou byt prováděny spolu s případnými srážkami z jiných důvodů jenom v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat. Peněžité náhrady a pokuty lze na základě vykonatelného rozhodnutí vymáhat také soudní exekucí.

(2) Peněžité náhrady a pokuty připadají státu; zaplacené částky se odvádějí jako příjmy ústředního rozpočtu do tří dnů od jejich vybrání okresnímu národnímu výboru; v jehož obvodu je sídlo organizace, která srážky provádí. Tento národní výbor též kontroluje včasné provádění srážek i jejich odvod.

ČÁST OSMÁ

Přechodná a závěrečná ustanoveni

§ 41

(1) Volby závodních a místních komisí lidové kontroly se budou konat postupná podle podmínek jednotlivých závodů a míst.

(2) Pro první volby orgánů lidové kontroly může volební řád, který vydá ústřední výbor Národní fronty, stanovit potřebné odchylky.

§ 42

(1) Ústřední úřad státní kontroly a statistiky, oblastní oddělení státní kontroly a statistiky v Bratislavě a krajská a okresní oddělení státní kontroly a statistiky se zrušují; vedoucí těchto orgánů vykonávají úkoly a oprávnění příslušných komisí lidové kontroly a statistiky až do zvolení členů komise a převzetí funkce jejím předsedou.

(2) Pracovníci orgánů uvedených v odstavci 1 stávají se pracovníky aparátu komisí lidové kontroly a statistiky.

(3) Prostředky stanovené státním plánem a státním rozpočtem pro orgány zrušené podle odstavce 1 připadají příslušným komisím lidové kontroly a statistiky, jež převezmou též správu majetku svěřeného zrušeným orgánům a vykonávají i ostatní práva, která jim příslušela.

§ 43

Předsedovi Ústřední komise lidové kontroly a statistiky je podřízena Státní dřevařská inspekce.

§ 44

Zásady pro účetní evidenci stanoví vláda. Metodické řízení účetní evidence a dohled nad jejím prováděním vykonává ministerstvo financí v dohodě s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky

§ 45

K zajištění úkolů příslušejících orgánům lidové kontroly a k uplatňování jejich oprávnění může Ústřední komise lidové kontroly a statistiky vydávat prováděcí předpisy.

§ 46

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 56/1961 Sb., o zřízení Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky;

2. zákon č. 99/1961 Sb., o státní kontrole, statistice a ostatních oborech národohospodářské evidence;

3. vyhláška ministra-předsedy Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky č. 26/1962 Sb., o ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad orgány státní kontroly a statistiky.

(2) Vládní nařízení č. 30/1958 Sb., kterým se stanoví zásady pro účetní evidencí, ve znění vládního nařízení č. 120/1961 Sb., a ostatní předpisy v oboru kontroly a národohospodářské evidence zůstávají nedotčeny. [Seznam platných předpisů z oboru státní kontroly a statistiky byl uveřejněn ve Věstníku Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky, ročník III., částka 21-22 ze dne 22. prosince 1962.]

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

A. OBECNÁ ČÁST

Vítězstvím socialismu vstoupila naše země do nového období svých dějin - období budování vyspělé socialistické společnosti a vytváření předpokladů pro postupný přechod ke komunismu.

Novému, vyššímu stupni rozvoje naší společností musí odpovídat i organizace a metody řízení, které do značné míry rozhodují o tom, jak rychle a plně bude pod vedením strany využíváno předností socialistické ekonomiky a dosaženo vytyčených politických a ekonomických cílů. Ve veškeré řídící činnosti je nutno prosazovat princip demokratického centralismu, jednotnou linii na všech stupních řízení, všude důsledně sledovat na prvém místě celospolečenský zájem a posilovat osobní odpovědnost za svěřené úkoly. Současně s tím je třeba posilovat i vědeckou úroveň celého systému řízení.

Zvýšení úrovně řídící práce při zvyšováni účasti pracujících na řízení a správě je podmíněno zvědečtěním plánování, prohloubením organizátorské práce a dalším zesílením účinnosti kontroly v národním hospodářství a v celém našem životě. Kontrola, opírající se o úplnou, pohotovou a věrohodnou národohospodářskou evidenci, se musí stát každodenní soustavnou prací, která umožní včas poznávat, předcházet a překonávat chyby a nedostatky vyskytující se v řízení, ať již v ústředních orgánech nebo v nižších článcích řízení. Jde zejména o chyby a nedostatky projevující se při sestavování státního plánu rozvoje národního hospodářství, při jeho rozpracování na podniky a místa a zvláště v jeho plnění, v porušování proporcionality rozvoje národního hospodářství, v narušování cel společenských zájmů a státní disciplíny a v resortním, lokálně patriotickém a individualistickém postupu k řešení úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

V souladu s procesem dalšího rozvoje socialistické demokracie je třeba uplatňovat takové farmy kontroly, které umožní, aby se na hájení celospolečenských zájmů a na upevňování státní disciplíny přímo podílely nejširší vrstvy pracujících.

Základy k této kvalitativní změně v systému a formách státní kontroly byly položeny již v r. 1961, kdy byla zákony č. 56 a 99/1961 Sb. vytvořena jednotná centralizovaná soustava orgánu státní kontroly a statistiky od okresů až po ústředí, v čele s Ústředním úřadem státní kontroly a statistiky jako kontrolním orgánem vlády. Základní metodou činnosti orgánů státní kontroly a statistiky bylo zapojovaní pracujících do aktivní účasti na kontrole i při zajišťování úkolů na úseku statistky. Přitom došlo též k sepětí státní kontroly se státní statistikou jako jedním z významných oborů národohospodářské evidence; to umožnilo i účinnější využívání kontroly a národohospodářské evidence zejména pro účely centrálního řízení, které se musí opírat o hlubokou a včasnou znalost situace na všech úsecích hospodářské a kulturní výstavby. Nová organizace státní kontroly a statistiky samozřejmé nijak nesnížila význam vnitřní kontroly na všech stupních řízení, která zůstala nadále velmi důležitou součástí kontrolního systému v našem státě a společností. Půldruhého roku činností těchto orgánů ověřilo v praxi účelnost provedené reorganizace a umožnilo nástup k další etapě, kterou je budování lidové kontroly.

Nyní tedy dochází k pronikavé změně v systému kontroly. Dosud se opírala kontrolní práce převážně o prácí státního a hospodářského aparátu a odborného kontrolního aparátu. Zapojování pracujících do kontrolní práce mělo jen podpůrnou úlohu. V souladu s další demokratizací našeho hospodářského a veřejného života a v zájmu nutného zesílení účinnosti kontroly je však nutno plně prosadit zásadu, že kontrola nemůže být jen věcí odborného aparátu, ale že se musí stát záležitostí především širokých vrstev pracujících a být jednou z hlavních forem jejich účasti na řízení hospodářství a správě státu. Tím se bude dále kvalitativně měnit ve prospěch lidové kontroly vzájemný poměr mezi kontrolou vykonávanou odborným kontrolním aparátem a kontrolou lidu.

Orgány lidové kontroly budou tvořit jednotnou, centrálně řízenou, ucelenou soustavu od závodů a míst až po ústředí; budou lidem voleny a lidu odpovědny. Činnost zejména nižších článků této soustavy bude nutno zpočátku zaměřovat hlavně na operativní úkoly, na nedostatky v každodenní práci, které však ve svém souhrnu představují velké rezervy a možnosti úspor; postupně pak budou komise lidové kontroly přecházet k plnění náročnějších úkolů týkajících se věcné nápravy, vytváření příznivých ekonomických podmínek pro dosažení stanovených cílů a výchovy pracovníků. Jejich hlavním posláním bude, aby se kontrola stala postupně skutečná všelidovou, aby nebylo možno jí uniknout nebo se jí vyhýbat, aby zaviněné porušování povinností odpovědným pracovníkem se setkala vždy s rychlým a účinným odsouzením kolektivu pracujících a aby dodržování základních norem života naší společnosti a celospolečenského. zájmu se stalo brzy zvykem. Zabezpečení takové kontroly bude současně účinnou prevencí, bude nutno, aby komise lidové kontroly se naučily nejen organizovat svou práci, ale hlavně důsledně prosazovat odstraňování nedostatků a svou činností předcházet jejich vzniku a zamezovat jejich opakování.

Hlavní metodou orgánů lidové kontroly bude práce s lidmi a kontrola na místě, oproštěná od zbytečného papírování a formalismu, která vytvoří podmínky k oné nápravě adresnou kritikou a tak podstatně prohloubí výchovný význam kontroly. Orgány lidové kontroly budou působit především přesvědčováním; budou pomáhat rozšiřováním dobrých zkušeností a radami pracovníkům státního a hospodářského aparátu a přispívat k vytváření veřejného mínění proti nesprávnostem a porušování celospolečenského zájmu, což bude klást značné nároky jak na politické, tak i na odborné znalosti členů komisí.

Návrh předpokládá, že vyšší články soustavy lidové kontroly, tj. okresní a vyšší komise lidové kontroly a statistiky, budou mít vzhledem k rozsáhlosti svých úkolů výkonný aparát, který budou tvořit pracovníci dosavadního Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky, oblastního oddělení, krajských a okresních oddělení státní kontroly a statistiky.

Na výsledcích činnosti orgánů lidové kontroly závisí další postup ve zjednodušování organizace kontroly postupným sjednocováním některých kontrolních složek státních a hospodářských orgánů ve shodě s opatřeními Komunistické strany Československa ke zvýšení úrovně a účinnosti veškeré řídící a národohospodářské práce.

Finanční dosah

Orgány lidové kontroly budou výsledky své činností, zejména odhalováním rezerv, předcházením a překonáváním poruch v plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, prosazováním hospodárnosti ve výrobě i správě; řádné péče a ochrany národního majetku a upevňování státní disciplíny; u vedoucích pracovníků a řídících orgánů nepochybně významně přispívat k odstraňování existujících nedostatků na všech úsecích veřejného života a k soustavnému zlepšování stavu našeho národního hospodářství a zvyšování jeho efektivnosti. Ekonomický přínos, vyplývající z této jejích činnosti, není možno předem vyčíslit, lze však konstatovat, že náklady spojené s činností těchto orgánů budou podstatně převáženy celospolečenským prospěchem, který bude jejím důsledkem.

Zvýšení výdajů pro státní rozpočet spojených se zřízením a činností orgánů lidové kontroly v roce 1963 představuje částku 11 mil. Kčs; z toho připadá na provedení voleb členů komisí částka 1,3 mil. Kčs. Zvýšené náklady budou v roce 1963 uhrazeny z vládní rozpočtové rezervy.

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první (§ 1-4)

V první části návrhu jsou uvedena základní ustanovení platná pro celý systém kontroly a národohospodářské evidence v našem socialistickém státě. Zdůraznění úlohy národohospodářské evidence v těchto základních ustanoveních vyplývá ze skutečností, že národohospodářská evidence je jedním z důležitých nástrojů, bez něhož nelze provádět hospodárné a účinné řízení ani kontrolu na všech stupních řízení. Bude povinností celé nově vytvářené soustavy orgánů lidové kontroly bdít nad tím, aby tato základní ustanovení pro provádění a organizování kontroly a národohospodářské evidence byla na všech stupních řízení ve státní správě i v hospodářství soustavně a důsledně uváděna v život.

K části druhé (§ 5)

Úkoly orgánů lidové kontroly jsou vypočteny jen příkladmo, ježto v rámci jejich působnosti mohou jím být ukládány i další úkoly zejména ústředními orgány strany a státu.

Předním úkolem orgánů lidové kontroly je kontrola plnění, která rovněž musí byt prováděna především tak, aby preventivně bylo zajištěno skutečné plnění směrnic a usnesení Komunistické strany Československa, dodržování zákonů, nařízení a usnesení vlády a vůbec dodržování státní disciplíny ve všech jejích složkách (plánovací, finanční, technologické atd.). Poznamenává se, že významné místo nadále přísluší i kontrole tvorby a dodržování cen, i když tento úkol se nyní v příkladmém výpočtu výslovná neuvádí, stejně jako kontrola technického rozvoje, investiční výstavby apod. Kontrola plnění obsahuje nejen kontrolu toho, zda orgány a organizace se řídí ve své činnosti zákony, směrnicemi a usneseními ústředních orgánů strany a státu, popřípadě předpisy a příkazy je provádějícími, ale i kontrolu toho, zda je příslušné orgány včas, správně a hospodárně provádějí; neomezuje se na určitou oblast právních předpisu (např. hospodářských nebo finančních), ale vztahuje se na všechny úseky statní správy, na všechna odvětví a všechny obory národního hospodářství a kultury. Touto širokou formulací není však nijak dotčena působnost prokuratury podle zákona č. 65/1956 Sb., o prokuratuře. Různosti funkcí a metod prokuratury a orgánů lidové kontroly odpovídá i různost prostředků, kterých tyto orgány používají k odstraňování závad a k vyvozování důsledku proti pracovníkům odpovědným za jejich vznik a trvání. I v kontrole plnění bude z hlediska celospolečenského nejdůležitější každodenní praxe Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, při níž toto centrum nové soustavy orgánů lidové kontroly bude provádět prověrky plnění usnesení ÚV KSČ a vlády a z tohoto hlediska kontrolovat situaci v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Přitom bude využívat statistických údajů, poznatků z různých forem práce orgánů lidové kontroly a výsledků práce celého kontrolního systému.

Jedním z nejodpovědnějších úkolů Ústřední komise lidové kontroly a statistiky bude dosáhnout vysoké úrovně ekonomického rozboru rozhodujících jevu našeho národního hospodářství, jeho vývojových tendencí, jejích konfrontace se směrnicemi danými nejvyššími stranickými orgány a pohotově a pravdivě o nich informovat ÚV KSČ a vládu tak, aby tato činnost měla preventivní charakter a aby ještě před vznikem škodlivých následků bylo možno včas učiní potřebná opatření k odstraněni hrozících disproporci a jiných závad. Ústřední komise lidové kontroly a statistiky bude k tomuto účelu využívat výsledků činnosti všech ostatních orgánu lidové kontroly i poznatků a zjištění jiných kontrolních orgánů, jakož i poznatků ze stížnosti, oznámení a podnětů pracujících.

Důsledná koordinace prověrkové a revizní činnosti je jedním z rozhodujících předpokladů ke zvýšení její účinnosti na všech stupních řízení. V řádně koordinované činnosti je třeba spatřovat jednu ze základních cest; jak zhospodárnit a současně zkvalitnit tuto činnost, zabránit nežádoucí a neúčelné mnohosti kontrolních akcí, dosáhnout soustavné a cílevědomá výměny poznatků z prováděných kontrol a zaměřovat úsilí všech orgánů na řešení závažných problémů rozvoje národního hospodářství. Koordinaci prověrkové a revizní činnosti podle pokynů ÚV KSČ a vlády mezi vrcholnými orgány státní správy bude zabezpečovat Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Koordinaci v krajích a okresech budou zabezpečovat krajské a okresní komise lidové kontroly a statistiky. Komise lidové kontroly a statistiky při Slovenské národní radě bude koordinovat tuto činnost s komisemi a odbory Slovenské národní rady a s oblastními orgány na Slovensku.

Z ustanovení § 5 je též patrna úzká souvislost mezi kontrolou a národohospodářskou evidencí, která záleží zejména v tom, že kontrola čerpá z národohospodářské evidence podněty k výkonu kontrolní činnosti a k dokonalejšímu hodnocení jejích výsledků, a statistika využívá poznatků z kontroly k všestrannějším a hlubším národohospodářským rozborům. Mimoto kontrola přispívá k zajišťování vyšší pravdivosti, spolehlivosti a přesností evidence a statistiky. Odpovědným úkolem Ústřední komise lidové kontroly a statistiky bude pečovat o budování důmyslného systému národohospodářské evidence, zvláště v oboru statistiky, neboť jde o nezbytný nástroj řízení. Soustava naší národohospodářské evidence musí zabezpečovat všestrannou, hlubokou a pohotovou znalost stavu a vývoje jak celého národního hospodářství, tak i jeho jednotlivých odvětví, územních celků, podniků a organizací. Vzrůstající nároky na zvyšování vědeckosti řízení, zejména v plánování, a rozšiřující se mezinárodní socialistická dělba práce vyžadují od statistiky cílevědomé zavádění nových pokrokových metod, jako je např. sestavování bilancí mezioborových vztahu, využívání matematických metod, hlubší třídění statistických údajů, sestavování vědecky zdůvodněných soustav ukazatelů, nomenklatur a klasifikací, širší uplatňování metod výběrových šetření ve statistické práci apod. Předpokladem k tomu je i nadále soustavně prosazovat věrohodnost a vysokou úrovní statistického výkaznictví. Vzhledem k významu národohospodářské evidence pro řízení národního hospodářství budou orgány lidové kontroly důsledně postupovat proti odpovědným pracovníkům organizací, kteří nebudou zajišťovat zejména její včasnost a pravdivost.

K části třetí (§ 6-18)

V třetí části návrhu je upravena organizační výstavba nové soustavy volených orgánů lidové kontroly a členství v těchto orgánech.

Tato soustava plní funkci státní kontroly a státní statistiky, kterou vykonává jako svou hlavní činnost; je zásadně neomezená resortně i místně a zaměřuje se především na kontrolu toho, jak jsou plněny směrnice ústředních orgánů strany a státu, jak je dodržována a upevňována státní disciplína při jejich provádění a jak jsou zabezpečovány celospolečenské zájmy; sleduje též rozvoj národního hospodářství i jeho jednotlivých odvětví a územních celků za plného využívání údajů národohospodářské evidence, zejména statistiky a zabezpečuje statisticko-ekonomické rozbory údajů o stavu a rozvoji národního hospodářství pro potřeby ústředního řízení.

Nová soustava kontrolních orgánů musí především napomáhat zajišťovat účinnost ústředního řízení; svou činnost bude proto vykonávat podle směrnic ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády (§ 6 odst. 1). Orgány lidové kontroly budou úzce spolupracovat se stranickými organizacemi, zejména i s jejich kontrolními a revizními komisemi. V zájmu této těsné součinnosti budou do orkánů lidové kontroly navrhováni někteří členové stranických kontrolních orgánů.

Zásada nezávislosti kontrolního orgánu na orgánech a organizacích, které kontroluje, je samozřejmým předpokladem objektivnosti a účinnosti kontroly. Proto je tato zásada přímo vyjádřena v ustanovení § 6 odst. 1 a její zachovávání je zdůrazněno i ustanovením § 14 odst. 3, podle něhož členství v komisi lidové kontroly a statistiky i v komisi lidové kontroly je neslučitelné s řídící funkcí v orgánu nebo organizaci, které příslušná komise bezprostředně kontroluje (např. ředitelé podniků nebo závodů a vedoucí jiných organizací; členové rad národních výborů; za členy komisí však mohou být voleni ostatní schopní ekonomičtí a techničtí pracovníci závodů; mistři apod.).

Zásada demokratického centralismu je základní zásadou organizační výstavby nové soustavy orgánů lidové kontroly (§ 6 odst. 2). V rámci této zásady orgány vyššího stupně této soustavy usměrňují činnost nižších orgánů a jsou oprávněny jejich nesprávná rozhodnutí měnit nebo rušit.

Ustanovení § 7, až 13 upravují organizační výstavbu orgánů lidové kontroly. Územní organizace komisí lidové kontroly a statistiky je shodná s dosavadním uzemním členěním orgánů státní kontroly a statistiky. Vzhledem k rozsahu úkolů a k nutnosti pomáhat nově vytvořeným základním článkům této soustavy, tj. místním a závodním komisím lidové kontroly, budou mít komise lidové kontroly a statistiky odborný aparát. Naproti tomu místní a závodní komise lidové kontroly budou plnit své úkoly pouze svými členy, kteří budou získávat ke spolupráci na širokém podkladě i ostatní pracující. Kritériem pro zřízení těchto komisí je politický a hospodářský význam obcí nebo závodů, v nichž mají být komise zřizovány. Tento význam je zpravidla dán počtem obyvatel obce (více než 1000 obyvatel) nebo počtem pracovníků závodů (více než 100). Závodní komise budou zřízeny zpravidla jen v hospodářských organizacích, kde se vytvářejí nové hodnoty a plní se rozhodující úkoly národního hospodářství; nebylo by též účelné zřizovat závodní komise lidové-kontroly např. v lidových družstvech, jednotných zemědělských družstvech nebo ve společenských organizacích, kde jíž působí revizní komise, volené celým kolektivem pracujících (členů organizacím), které vykonávají svou činnost za široké jejich účasti. Orgány lidové kontroly budou však ve vzájemné soudružské spolupráci přispívat k rozvíjení činnosti těchto revizních komisí v zájmu řádného plnění jejích úkolů. Předpokládá se, že celkový průměrný počet závodních komisí v okrese bude asi 55 s 600 členy a místních komisí asi 23 s 300 členy; v celostátním rozsahu by tedy bylo zřízeno asi 6000 závodních komisí s 65 000 členy a 2500 místních komisí s 35 000 členy.

Vzhledem k významu a úkolům orgánů lidové kontroly bude nutno klást značné nároky na politický a morální profil členů komisí i na jejich znalosti a zkušenosti.

K části čtvrté (§ 19-27)

Vytvoření orgánů lidové kontroly z volených zástupců lidu dále zesílí a zvýší společenský význam kontroly a národohospodářské evidence a kontrola se stane záležitostí všech pracujících jako jedna z hlavních forem jejich přímé účasti na řízení hospodářství a na správě státu, již průběh volební kampaně organizované za vedení stranických orgánů orgány Národní fronty a orgány Revolučního odborového hnutí v součinnosti s národními výbory přispěje k aktivizaci mas pracujících a ke zvýšení jejích zájmu o otázky kontroly a národohospodářské evidence a o přímou účast na jejich provádění. Tento způsob vytvoření nových orgánů lidové kontroly, jejichž členové po svém zvolení složí - obdobně jako poslanci národních výborů a soudci zákonem stanovený slib, zdůrazňuje politický význam jejich postavení v životě našeho státu a společnosti.

K části páté (§ 28-30)

V části páté se zásadně vymezuje působnost orgánů lidové kontroly.

Působnost organizovat a provádět kontrolu a statistiku ve všech odvětvích a oborech národního hospodářství a kultury a ve všech úsecích státní správy, jakož i působnost metodicky řídit a usměrňovat kontrolní činnost a národohospodářskou evidencí je výjimkou účetní evidence), prováděnou všemi ostatními orgány a organizacemi, a sledovat plnění úkolů v celé oblasti kontroly a národohospodářské evidence svěřuje návrh především ústřednímu orgánu nové soustavy lidových kontrolních orgánu, tj. Ústřední komisi lidové kontroly a statistiky. Ostatní komise lidové kontroly a statistiky vykonávají tuto působnost v územních obvodech, pro které byly zřízeny, a v rozsahu, který určí statut, jednací a pracovní řády komisí, popřípadě jiná usnesení Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

Pokud jde o kontrolní činnost a národohospodářskou evidenci prováděnou jinými orgány a organizacemi (s výjimkou účetní evidence), svěřuje návrh komisím lidové kontroly a statistiky toliko jejich, metodické řízení, neboť tyto činnosti řídí přímo jednotlivá ministerstva a jiné státní orgány. Metodickým řízením se tu rozumí zásadní určování, jak má být kontrolní činnost a národohospodářská evidence organizována a jakých metod práce se má při jejím provádění používat. U operativně technické evidence, která se musí pružně přizpůsobovat potřebám každodenního řízení nejrůznějších organizací i oborů činností, jde pouze o její metodické usměrňování.