Článek 37

1. Členové rodiny diplomatického zástupce, kteří jsou příslušníky jeho domácnosti, jestliže nejsou občany přijímajícího státu, požívají výsad a imunit uvedených v článcích 29 až 36.

2. Členové administrativního a technického personálu spolu se členy svých rodin, kteří jsou příslušníky jejich domácností, požívají, jestliže nejsou občany přijímajícího státu ani v něm trvale nesídlí, výsad a imunit podle článků 29 až 35 s tím, že vynětí z civilní a správní jurisdikce přijímajícího státu podle odstavce 1 článku 31 se nevztahuje na činnost vykonávanou mimo rámec jejich povinností. Požívají rovněž výsad podle odstavce 1 článku 36, jestliže jde o předměty dovážené v době jejich počátečního zařízení.

3. Členové služebního personálu mise; jestliže nejsou občany přijímajícího státu ani v něm trvale nesídlí, požívají imunity jestliže jde o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností, jsou osvobození od daní a dávek že mzdy, kterou dostávají z důvodů svého zaměstnání, a požívají imunity podle článku 33.

4. Soukromé služebné osoby ve službách členů mise, jestliže nejsou občany přijímajícího státu ani v něm trvale nesídlí, jsou osvobozeny od daní a dávek ze mzdy, kterou dostávají z důvodu svého zaměstnání. Jiných výsad a imunit požívají toliko v rozsahu, jaký připustí přijímající stát. Přijímající stát musí však nad těmito osobami vykonávat svou jurisdikci tak, aby nevhodně nezasahoval do výkonu funkcí mise.

Článek 38

1. Jestliže přijímající stát neposkytl další výsady a imunity, požívá diplomatický zástupce; étery je občanem tohoto státu nebo v něm trvale sídlí, vynětí z jurisdikce a nedotknutelnosti, pouze pokud jde o úřední činnost, kterou vykonává při plnění svých funkcí.

2. Ostatní členové personálu míse a soukromé služebné osoby, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo v něm trvale sídlí, požívají výsad a imunit toliko v rozsahu, jaký připustí přijímající stát. Přijímající stát musí však vykonávat nad těmito osobami svou jurisdikci tak, aby nevhodně nezasahoval do výkonu funkcí mise.

Článek 39

1. Každá osoba, která má nárok na výsady a imunity, bude jích požívat, jakmile vstoupí na území přijímajícího státu, aby nastoupila své místo, anebo je-li už na jeho území, jakmile její jmenování bylo notifikováno ministerstvu zahraničních věcí nebo jinému jeho ministerstvu stanovenému dohodou.

2. Jakmile skončí funkce osoby požívající výsad a imunit, skončí tyto výsady a imunity obvykle v okamžiku, kdy tato osoba opustí zemi, anebo po uplynutí přiměřené doby, ve které tak má učinit, avšak potrvají až do té doby i v případě ozbrojeného konfliktu. Imunita však trvá, jestliže jde o činy, které tato osoba učinila při výkonu svých funkcí jakožto člen mise.

3. V případě smrti člena mise požívají příslušníci jeho rodiny nadále výsad a imunit jež jim náležejí, až do uplynutí přiměřené doby, ve které mají opustit území přijímajícího státu.

4. Zemře-li člen mise, který není občanem,přijímajícího státu ani v něm trvale nesídlí, anebo člen jeho rodiny, který je příslušníkem jeho domácností, povolí přijímající stát odvezení movitého majetku zemřelého s výjimkou majetku, který byl získán v zemí a jehož vývoz byl v době jeho úmrtí zakázán. Pozůstalostní a dědické poplatky se nebudou vybírat z movitého majetku, který byl na území přijímajícího státu pouze v důsledku přítomnosti zemřelého jakožto člena mise nebo jakožto příslušníka rodiny člena mise.

Článek 40

1. Projíždí-li diplomatický zástupce územím nebo je-li na území třetího státu, který mu poskytl cestovní vízum, pokud se takové vízum vyžaduje, aby nastoupil své místo nebo se na ně vrátil nebo vrací-li se do své země, poskytne mu třetí stát nedotknutelnost a ostatní imunity potřebné k zabezpečení jeho průjezdu nebo návratu. Totéž platí pro příslušníky jeho rodiny požívající výsad a imunit, kteří doprovázejí diplomatického zástupce nebo cestují odděleně za ním anebo se vracejí do své země.

2. Za okolností podobných okolnostem uvedeným v odst. 1 tohoto článku nebudou třetí státy bránit členům administrativního a technického nebo služebního personálu mise a členům jejich rodin v průjezdu svým územím.

3. Třetí státy poskytnou úřední korespondencí a jiným úředním sdělením procházejícím jejich územím, včetně sdělení kódovaných nebo šifrovaných, stejnou volnost a ochranu, jakou jim poskytuje přijímající stát. Diplomatickým kurýrům, jimž byla udělena cestovní víza, pokud jich je zapotřebí, a převáženému diplomatickému zavazadlu poskytnou stejnou nedotknutelnost a ochranu, jakou je povinen poskytnout přijímající stát.

4. Povinnosti třetích států uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se vztahují také na osoby uvedené v těchto odstavcích a na úřední sdělení a diplomatické zavazadlo, jejichž přítomnost na území třetího státu je způsobena vyšší moci.

Článek 41

1. Bez újmy na svých výsadách a Imunitách mají všechny osoby požívající těchto výsad a Imunit povinnost dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu.

2. Všechna úřední jednání s přijímajícím státem, jimiž je mise vysílajícím státem pověřena; budou vedena s ministerstvem zahraničních věcí přijímajícího státu nebo s jiným jeho ministerstvem stanoveným dohodou anebo jejich prostřednictvím.

3. Místností mise nesmí být používáno způsobem neslučitelným s funkcemi míse, jak jsou stanoveny touto Úmluvou nebo jinými pravidly obecného mezinárodního práva anebo zvláštními dohodami platnými mezi státem vysílajícím a přijímajícím.

Článek 42

Diplomatický zástupce nesmí v přijímajícím státě provozovat z výdělečných důvodů žádné zaměstnání ani obchodní činnost.

Článek 43

Funkce diplomatického zástupce končí zejména

a) oznámením vysílajícího státu přijímajícímu, že funkce diplomatického zástupce skončila;

b) oznámením přijímajícího státu státu vysílajícímu, že podle odstavce 2 článku 9 odmítá uznávat diplomatického zástupce za člena mise.

Článek 44

Přijímající stát musí, a to i v případě ozbrojeného konfliktu, umožnit osobám požívajícím výsad a imunit, nejsou-li občany přijímajícího státu, a příslušníkům rodin těchto osob bez zřetele na jejich státní občanství, aby mohly co nejdříve odjet. Zejména jím musí dát v případě potřeby k dispozici dopravní prostředky nutné pro jejich dopravte a přepravu jejich majetku.

Článek 45

Jestliže diplomatické styky mezi dvěma státy byly přerušeny nebo byla-li mise trvale nebo dočasně odvolána:

a) musí přijímající stát, a to i v případě ozbrojeného konfliktu, respektovat a chránit místnosti mise, jakož i její majetek a archívy;

b) může vysílající stát svěřit opatrování místností mise spolu s jejím majetkem a archívy třetímu státu přijatelnému pro přijímající stát;

c) může vysílající stát svěřit ochranu svých zájmů a zájmů svých občanů třetímu státu přijatelnému pro přijímající stát.

Článek 46

Vysílající stát může s předchozím souhlasem státu přijímajícího a na žádost třetího státu, který nemá zastoupení v přijímajícím státě, převzít dočasnou ochranu zájmů třetího státu a jeho občanů.

Článek 47

1. Při provádění ustanovení této Úmluvy nebude přijímající stát činit rozdíl mezi jednotlivými státy.

2. Za diskriminaci se však nepovažuje:

a) jestliže přijímající stát provádí některé z ustanovení této Úmluvy v omezeném rozsahu, protože je v tomto rozsahu prováděno vůči jeho misi ve státě vysílajícím;

b) jestliže na základě obyčeje, nebo podle dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení, než jaké je zaručeno ustanoveními této Úmluvy.

Článek 48

Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace nebo stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora a kterémukoli jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1961 u spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska a poté; do 31. března 1962, v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.

Článek 49

Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 50

Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoli státu, jenž náleží do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 51

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

Článek 52

Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomí všechny státy náležející do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48:

a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních jistin a listin o přístupu podle článku 48, 49 a 50;

b) o dní, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 51.

Článek 53

Originál této Úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle její ověřené opisy všem státům náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48.

Na důkaz čehož podepsaní zmocněnci, byvše řádně k tomu zmocnění svými vládami, tuto Úmluvu podepsali.

Dáno ve Vídni dne osmnáctého dubna roku tisíc devět set šedesát jedna.