K § 14:

Tímto ustanovením (větou první) se sleduje zejména posilování svazku družstevních rolníků a dělníků, neboť výkon práva myslivosti v honitbách jednotných zemědělských družstev budou provádět myslivecká sdružení, jejichž složení je upraveno tak, aby v něm byli zastoupeni rolníci, dělníci a ostatní pracující. Tak jako dosud bude příslušnými pokyny ústředních úřadů zajištěno, aby i státní organizace z největší částí postupovaly výkon práva myslivosti ve svých honitbách mysliveckým sdružením (např. Státní lesy postupují podle pokynu výkon práva myslivosti v 70% svých honiteb).

K § 15:

Ustanovením tohoto paragrafu se zajišťuje řádný výkon práva myslivosti. Státním organizacím a mysliveckým sdružením se ukládá ustanovit pro každou honitbu mysliveckého hospodaře, který je odpovědný za vydaný výkon práva myslivosti v honitbě.

V převážné většině honiteb budou myslivost vykonávat myslivecká sdruženi. K jejich návrhům zla schválení mysliveckých hospodářů se vyjadřuje Československý myslivecký svaz, jemuž také tímto způsobem je zajišťován vliv na řádné hospodaření V honitbách.

K §§ 16 a 17:

Dosavadní zákon připouštěl nájem některých honiteb na kratší dobu (6 let). Zkušenosti ukázaly, že tito doba je pro řádně myslivecké hospodaření krátké. Stanovení desetileté doby k dostoupení výkonu práva myslivosti umožní uživateli honitby provádět a hospodářsky využívat i větší investiční náklady na myslivecké hospodařeni a přispěje k jeho zkvalitnění.

Ustanovením § 16 odst. 2 se sleduje, aby se na aktivním výkonu myslivosti podílel co největší počet myslivců. Povolení výjimek okresním národním výborem je vázáno na doporučení krajského výboru Československého mysliveckého svazu, čímž se zajišťuje objektivnější posouzení případu.

Ustanovením § 17 se sleduje v prvé řadě zájem mysliveckého hospodaření, které by mohlo být leckdy častými převody správy (užívání) honebních pozemku narušováno.

K § 18:

K opatřením předpokládaným v odstavci 1 dojde zejména z důvodů bezpečnostních, obrany státu, ochrany přírody, pro zajištění odstřelu zvěře pro státní reprezentační účely apod.

Ustanovení odstavce 2 sleduje podporu řádného mysliveckého hospodaření tím; že umožňuje všem uživatelům honitby, zejména taky mysliveckým sdružením intenzívní chov bažantů v rámci uznané honitby.

K § 19:

Výpočtem zvěře je současně vymezován rozsah práva myslivosti a zákona. Na zvířata neprohlášená za zván se ani právo myslivosti ani ustanovení zákona nevztahují.

Zvěř je rozdělena do dvou skupin - užitková a škodná. Toto rozdělení nelze chápat z hlediska, na zvěř činí nebo nečiní škody zemědělské a lesní výrobě. I zvěř užitková, zejména chovaná v nadměrném stavu, činí zemědělství škody.

Vodítkem pro rozdělení zvěře na užitkovou a škodnou byl jednak její hospodářský význam, přičemž zvěř hospodářsky významnější byla zařazena do skupiny "zvěř užitková", jednak okolnost, zda určitý druh zvěře je chovu hospodářsky nejvýznamnějších druhů zvěře prospěšný.

K § 20:

Ustanovení tohoto paragrafu blíže rozvádí povinnost zvěř chránit, kterážto povinnost je součásti práva myslivosti ve smyslu jeho nového obsahu stanoveného v § 2.

K § 21 a 23:

Pokud jde o oprávnění myslivecké stráže v § 21, jde o převzetí dosavadních ustanovení, která se osvědčila. Totéž platí o ustanovení § 23.

K §§ 24 a 25:

Dosavadní, předpisy znaly pro jednotlivé honitby pouze plán odstřelu. Ve smyslu nového obsahu práva myslivosti upravuje zákon "plán mysliveckého hospodaření a lovu" v jednotlivých honitbách. Uživatelé honiteb jsou povinni vypracovat plány mysliveckého hospodaření a lovu, v nichž budou plánovat zajištění krmení zvěře, její ochranu, zazvěřování, vybudování mysliveckých zařízení atd., a dále odstřel a odchyt zvěře. Zákon výslovná uvádí, že uživatel honitby musí v plánu zajistit provedení lovu (včetně odchytu) zvěře v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu). Na dodávky zvěře se uzavírají smlouvy (§ 46 vyhlášky č. 162/1959 Ú. l., o výkupu zemědělských výrobků). Ustanovení § 25 zajišťuje splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu.

K § 27:

K zamezení ztrát zvěře ukládá zákon postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou zvěř sledovat a, dohledávat.

Odstavec 2 tohoto paragrafu upravuje dosud neřešenou otázku, komu přísluší zvěř padlá nebo zhaslá nalezená na nehonebních pozemcích.

K § 29:

Okresní národní výbor může učinit účinná opatření ke snížení stavte některého druhu zvěře, zejména když by zvěř činila neúměrně vysoké škody zemědělské a lesní výrobě nebo když by v zájmu mysliveckého hospodaření bylo třeba upravit např. poměr pohlaví u některého druhu zvěře.

K § 30:

Způsob lovu zvěře má odpovídat úrovni kulturně vyspělého národa. Proto zákon zakazuje některé nemyslivecké způsoby lovu a zmocňuje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství k torno, aby některé další nežádoucí způsoby lovu buď zakázalo nebo omezilo.

K § 31:

Povinností mít při výkonu práva myslivosti lovecký lístek a povolenku k lovu a úpravou vydávání povolenek k lovu se zajišťuje přehled o osobách, které vykonávají v honitbě právo myslivosti. Současně loto ustanovení umožňuje usměrňovat výkon práva myslivosti v souladu se schváleným plánem lovu.

Mysliveckému sdružení je zakázáno přenechávat tuzemcům za úplatu povolenky k lovu, aby se tím zabránilo dalšímu přenechávání práva myslivosti a zamezilo spekulativním snahám jednotlivců. Tím se však nevylučuje v zájmu podporování cizineckého ruchu možnost vydávat povolenky k lovu za úplatu cizincům.

V bližších předpisech o vydávání a odebrání loveckých lístků bude také stanoveno, že podmínkou pro vydání loveckého lístku je členství v Československém mysliveckém svazu a důvodem pro odebrání loveckého lístku pozbytí členství v tomto svazu.

K § 32:

Při výkonu práva myslivosti může snadno dojít k ohrožení zdraví a života lidí. Zákon ukládá, aby každý, kdo vykonává právo myslivosti, byl pojištěn proti následkům zákonné odpovědnosti. Pojištění uzavírá Československý myslivecký svaz se Státní pojišťovnou za všechny členy hromadně. Tím odpadá uzavírání individuálních pojistných smluv. Pojistná prémie je zahrnuta v členském příspěvku.

K § 34:

Medvěd často působí značné škody na včelstvech a domácím zvířectvu a je celoročně hájen z důvodu obecného zájmu - ochrany vzácného druhu zvěře. Proto by bylo nespravedlivé, aby škody způsobené tímto druhem zvěře nesli jednotliví poškození. Předpokládá se proto, že tyto škody bude hradit stát prostřednictvím okresních národních výborů. Společnými pokyny ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva financí bude upraveno řádné zjišťování těchto škod, jejich výše a způsob úhrady.

Tyto škody působí zpravidla jednotlivé kusy medvědí zvěře (tak zvaní škůdníci), ne tedy medvědi všeobecně. Takoví škůdníci jsou povolováni k odstřelu, čímž se zamezuje opakování škod. Vzhledem k tomu, že uvedené škody působí jenom jednotlivé kusy medvědů, bude celková částka, kterou si provádění tohoto ustanovena vyžádá, v podstatě nepatrná.

K §§ 35 a 36:

Pokud jde o rozhodování sporů o náhradu škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří, přejímá zákon v podstatě dosavadní úpravu. Zákon zdůrazňuje na prvém místě dohodu stran o náhradě škody. Teprve v případě, že by dohody nebylo docíleno, dochází k rozhodování těchto sporů tříčlennou rozhodčí komisí. Složení rozhodčí komise je oproti dosavadnímu stavu nově upraveno. Stálými členy rozhodčí komise je zástupce okresního národního výboru, místního národního výboru a Československého mysliveckého svazu. Podle dosavadní úpravy navrhoval jednoho člena komise myslivecký hospodář a druhého sám poškozený. Podle dosavadních zkušeností se většina sporů vyřešila dohodou bez zásahu rozhodčí komise a pokud tato komise rozhodovala, osvědčila se její činnost.

Požadavek na náhradu škody u zemědělských plodin a její výši je nutno uplatnit ve 14denní propadné lhůtě ode dne, kdy škoda vznikla.

U lesních kultur stanoví zákon pro uplatnění nároku na náhradu škody oproti dosavadní lhůtě 14 dnů lhůtu 30 dnů. Zkušenost ukázala, že 14denní lhůta pro zjištění těchto škod je pro rozlehlost polesí příliš krátká; stanovení delší doby než 30 dnů by nebylo účelné s ohledem na potřebu provedení včasných preventivních zásahů. Kromě toho po delším časovém odstupu nelze spolehlivě zjistit příčinu škod.

V Praze dne 4. ledna 1962

Předseda vlády:

V. Široký v. r.