(2) Spisy musí být prokurátorovi předloženy nejpozději do dvou měsíců od zahájení vyšetřování. Povolit prodloužení této lhůty o jeden měsíc je oprávněn prokurátor, který vykonává nad vyšetřováním dozor; povolit prodloužení lhůty o další měsíc je oprávněn prokurátor nadřízený. Povolit další prodloužení lhůty je oprávněn jen generální prokurátor.
§ 171
Stížnost proti rozhodnutí vyšetřovacích orgánů
(1) Proti každému usnesení vyšetřovacího orgánu může obviněný podat stížnost. Nevyhoví-li vyšetřovací orgán stížnosti sám (§ 146 odst. 1), předloží ji neprodleně prokurátorovi.
(2) Obviněný a poškozený mají také právo kdykoli v průběhu vyšetřování žádat prokurátora, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu vyšetřovacího orgánu. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost, kterou je nutno prokurátorovi ihned předložit, musí prokurátor neprodleně vyřídit.
HLAVA DESÁTÁ
ROZHODNUTÍ PROKURÁTORA V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ
Obžaloba
§ 172
(1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud; podá prokurátor obžalobu a připojí k ní vyšetřovací spisy a jejich přílohy.
(2) Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo vznešeno obvinění. Míní-li prokurátor tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než který byl označen v usnesení o vznesení obvinění nebo v upozornění podle § 169 odst. 1, upozorní na to před podáním obžaloby sám nebo prostřednictvím vyšetřovacího orgánu obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda nenavrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.
§ 173
(1) Obžaloba musí obsahovat:
a) označení prokurátora a den sepsání obžaloby,
b) jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o osobu podléhající vojenské soudní pravomoci, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,
c) žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d) odůvodnění žalobního návrhu, jež musí obsahovat vylíčení skutkového děje s uvedením důkazů, o které se toto vylíčení opírá, obhajobu obviněného a stanovisko prokurátora k ní s uvedením skutečností, pro které prokurátor pokládá obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou, jakož i právní úvahy, kterými se prokurátor řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, a
e) seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.
(2) V obžalobě může také prokurátor navrhnout, aby soud uložil obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu. O tom poškozeného při podání obžaloby vyrozumí.
Postoupení věci
§ 174
(1) Ukazují-li výsledky vyšetřování, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění, o němž je příslušný rozhodovat místní lidový soud; prokurátor mu věc postoupí.
(2) Prokurátor může věc postoupit místnímu lidovému soudu také tehdy, jestliže výsledky vyšetřování ukazují, že jde o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, a jestliže vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu vyřízení váti místním lidovým soudem postačí k nápravě pachatele. Může tak učinit zejména tehdy, když místní lidový soud sám o postoupení věci prokurátora požádá.
(3) Prokurátor nepokračuje ve stíhání a postoupí věc místnímu lidovému soudu také tehdy, přijme-li za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2 záruku společenské organizace. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala, a požádá ji; aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu obviněného a dbala, aby nahradil školu, kterou trestným dnem způsobil, jestliže se tak již nestalo.
§ 175
Jde-li o trestný čin, který lze vyřídit kázeňsky, a prokurátor považuje vzhledem k osobě obviněného a povaze jeho činu toto vyřízení za postačující, postoupí věc příslušnému orgánu ke kázeňskému řízení.
§ 176
Ukazují-li výsledky vyšetřování, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění nebo o přestupek, o nichž je příslušný rozhodovat jiný orgán než místní lidový soud, prokurátor postoupí věc tomuto orgánu.
§ 177
Zastavení trestního stíhání
(1) Prokurátor zastaví trestní stíhání,
a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro nějž se trestní stíhání vede,
b) není-li tento skutek trestným činem a není-li důvod k postoupení věci podle § 174 odst. 1 nebo § 176,
c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),
e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f) zanikla-li trestnost činu.
(2) Prokurátor může zastavit trestní stíhání,
a) je-li trest, k němuž může stíháni vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne, nebo,
b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto národním výborem nebo jiným orgánem, kázeňsky, disciplinárně (kárně) anebo cizozemským soudem nebo úřadem a prokurátorem toto rozhodnutí považuje za postačující.
(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání musí být obviněnému a poškozenému doručeno.
§ 178
Přerušení trestního stíhání
(1) Prokurátor přeruší trestní stíhání,
a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,
c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,
d) je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn, nebo
e) nepodařilo-li se zjistit skutečnosti opravňující vznést obvinění proti určité osobě (§ 165).
(2) Před přerušením trestního stíhání učiní prokurátor vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhání.
(3) Pomine-li důvod přerušení, prokurátor v trestním stíhání pokračuje.
§ 179
Návrh na ochranné opatření
(1) Prokurátor navrhne, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2) Návrh uvedený v odstavci 1 může prokurátor učinit též v obžalobě.
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
HLAVA JEDENÁCTÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 180
(1) Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje prokurátor.
(2) Při podání a zastupovaní obžaloby se prokurátor řídl zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu.
§ 181
Podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda přípravné řízení, které jí předcházelo, bylo provedeno způsobem odpovídajícím tomuto zákonu a zda jeho výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby,
§ 182
(1) Obžalobu, která nebyla ještě soudem přijata, může vzít prokurátor zpět; věc se tím vrací do stavu přípravného řízení.
(2) Jakmile soud obžalobu přijal, rozhoduje samostatně všechny otázky souvisící s dalším řízením a je povinen - nevyčkávaje dalších návrhů - učinit všechna rozhodnutí a opatření, jichž je potřeba k vyřízení obžaloby, ke skončeni věci a k výkonu soudního rozhodnut.
(3) Dojde-li prokurátor po přijetí obžaloby soudem k přesvědčení, že výsledky projednávání věci před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen ustoupit od obvinění a sdělit soudu důvody, jež ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud povinnosti, aby - řídě se zákonem a svým vnitřním přesvědčením - rozhodl o obžalobě podle obecných zásad.
§ 183
(1) Základní organizace Revolučního odborového hnutí a organizace Československého svazu mládeže, jež působí na pracovišti obviněného, a jednotné zemědělské družstvo, jehož je obviněný členem, mohou navrhnout, aby se projednání věci při hlavním líčení před okresním soudem zúčastnil jejich zvolený zástupce a podle stanoviska, jež společenská organizace k spáchanému trestnému činu a osobě pachatele zaujala, jménem společenské organizace vykonával společenskou obžalobu nebo společenskou obhajobu. Předseda senátu a v přípravném řízení prokurátor jsou povinni poskytnout společenské organizaci na podkladě spisu informace potřebné pro rozhodnutí o vyslání společenského žalobce nebo společenského obhájce.
(2) O návrhu společenské organizace podle odstavce 1 rozhodne soud; vyhovět návrhu může též předseda senátu sám. Společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce jsou Oprávnění poté, co soud o jejich účasti na řízení kladně rozhodl, nahlížet do spisu, činit důkazní a jiné návrhy, účastnit se hlavního líčení, klást tam vyslýchaným osobám otázky a podílet se na závěrečných řečech. Soud je povinen společenskému žalobci, popřípadě společenskému obhájci při výkonu jeho funkce všestranně pomáhat.
(3) Společenský žalobce, popřípadě společenský obhájce tlumočí při soudním jednání stanovisko kolektivu k projednávané věci a k osobě obviněného, a to na podkladě bezprostřední znalosti jeho osoby, jeho poměru k socialistickému státnímu zřízení, poměru k práci, rodině a spoluobčanům a pomáhá k tomu, aby soud mohl zejména:
a) všestranně, úplně a objektivně zjistit všechny okolnosti případu,
b) odpovědně posoudit osobu obviněného,
c) správně rozhodnout o vině a trestu,
d) odhalit příčiny, které vedly k trestné činnosti, a dát podnět k jejich odstranění.
§ 184
(1) Soud je povinen při projednávání věci zaměřit se také na objasnění příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání. Na zjištěné nedostatky a závady, jestliže na ně neupozornil již jiný orgán v tomto řízení, soud upozorní státní či jiný orgán, podnik nebo organizaci, jichž se zjištěný nedostatek nebo zjištěná závada týkají, a v případě potřeby orgán jim nadřízený. Orgán, podnik nebo organizace, jichž se to týká, jsou povinny takové-upozornění projednat a soudu do dvou měsíců sdělit, jaká opatření byla učiněna k odstranění nedostatků a závad.
(2) Upozornění podle odstavce 1 učiní soud také tehdy, nevyužila-li socialistická organizace poškozená trestným činem v náležitém rozsahu práv, která tento zákon poškozenému poskytuje.
HLAVA DVANÁCTÁ
PŘEDBĚŽNÉ PROJEDNÁNÍ OBŽALOBY
§ 185
Obecné ustanovení
(1) Obžalobu u soudu podanou přezkoumá předseda senátu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu anebo zda ji může sám přijmout a nařídit o ní hlavní líčení.
(2) K usnadnění rozhodnutí může vyslechnout obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.
§ 186
Důvody k předběžnému projednání obžaloby
(1) Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má-li za to,
a) že věc patří do příslušnosti jiného soudu,
bj že věc má být postoupena místnímu lidovému soudu, orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení nebo jinému orgánu (§ 174 až 176),
c) že jsou tu okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 177 odst. 1 nebo 2 nebo jeho přerušení podle § 178 odst. 1 písm. a) až d),
d) že skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba,
e) že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, zejména že v něm byly porušeny předpisy zajišťující právo obhajoby, nebo
f) že věc není dostatečně objasněna ze všech hledisek, která soud potřebuje pro svoje rozhodnutí, zahrnujíc v to i rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu škody.
(2) Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby také tehdy, nabídla-li společenská organizace, že převezme záruku za nápravu obviněného.
(3) Obžalobu je třeba vždy předběžně projednat, je-li obviněný mladistvý nebo ve vazbě.
§ 187
Způsob předběžného projednání obžaloby
(1) Předběžné projednání obžaloby se koná v neveřejném zasedání za účasti prokurátora.
(2) Při předběžném projednání obžaloby přezkoumá soud vždy celou obžalobu; předseda senátu z tohoto hlediska podá zprávu, přičemž se zaměří na otázky, které je třeba řešit.
(3) Soud přezkoumá úplnost důkazního materiálu a opodstatněnost obžaloby na základě spisu.
Rozhodnutí
§ 188
(1) Po předběžném projednání obžaloby soud
a) postoupí věc příslušnému soudu, ne-li sám k jejímu projednání příslušný,
b) postoupí věc místnímu lidovému soudu nebo orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 174 odst. 2 nebo v § 175,
c) postoupí věc místnímu lidovému soudu nebo jinému orgánu, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 174 odst. 1 nebo v 176,
d) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 177 odst. 1,
e) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 178 odst. 1 písm. a) až d),
f) vrátí věc prokurátoru k došetření, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nebo k náležitému objasnění věci; k došetření okolností, které mají význam toliko pro rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu škody, vrátí však věc jen, jestliže se tím trestní stíhání nepřiměřeně neprotáhne; nebo
g) obžalobu přijme.
(2) Po předběžném projednání obžaloby může soud také
a) rozhodnout, že přijímá záruku společenské organizace za nápravu obviněného; ve stíhání pak už nepokračuje a věc postoupí k projednání místnímu lidovému soudu (§ 174 odst. 3),
b) zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 177 odst. 2.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až f) a podle odstavce 2 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.
§ 189
Postoupit věc jinému soudu nemůže soud, jemuž byla věc postoupena podle § 188 odst. 1 písm. a) nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.
§ 190
(1) Má-li soud za to, že při správném použití zákona je nutno skutek, který je předmětem obžaloby, posoudit podle jiného ustanovení zákona, než podle kterého jej posuzovala obžaloba, vrátí věc prokurátorovi k došetření (§ 188 odst. 1 písm. f), je-li třeba vzhledem k odchylnému právnímu posouzení věc ještě blíže objasnit, zejména z hlediska možné nové obhajoby.
(2) Není-li došetření třeba, upozorní soud na možnost odchylného právního posouzení skutku v usnesení o přijetí obžaloby.
§ 191
(1) Vrátí-li soud věc prokurátorovi k došetření, uvede v usnesení, v kterých směrech je třeba vyšetřování doplnit a které skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba provést.
(2) Jakmile usnesení o vrácení věci prokurátorovi k došetření nabylo právní moci, vrací se věc do stavu přípravného řízení.
(3) Došetření podle usnesení uvedeného v odstavci 1 je třeba provést ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byly spisy s pravomocným usnesením prokurátorovi vráceny. Prodloužit tuto lhůtu je oprávněn nadřízený prokurátor.
§ 192.
Je-li obviněný ve vazbě, rozhodne soud při předběžném projednání obžaloby a vždy také o dalším trvání vazby.
§ 193
(1) Jestliže společenská organizace požádala, aby byl k hlavnímu líčení přibrán její zástupce jako společenský žalobce nebo společenský obhájce, rozhodne soud při přijetí obžaloby též o jeho účasti.
(2) Při přijetí obžaloby rozhodne soud o rozsahu, v jakém bude u hlavního líčení provádět dokazování, popřípadě také o vyloučení některé věci ze společného řízení nebo a spojení věcí k společnému řízení.
§ 194
Přijetí obžaloby předsedou senátu
Není-li důvodu k předběžnému projednání obžaloby, rozhodne o přijetí obžaloby předseda senátu.
§ 195
Nové předběžné projednáni obžaloby
(1) Rozhodne-li se prokurátor ve věci, která mu byla vrácena k došetření, opět pro podání obžaloby, přihlédne v ní i k výsledkům provedeného došetření. Obžaloba se za podmínek uvedených v § 186 u soudu znovu předběžné projedná.
(2) Za podmínek uvedených v § 186 se obžaloba znovu předběžně projedná také u soudu, jemuž byla věc postoupena podle § 188 odst. 1 písm. a)
HLAVA TŘINÁCTÁ
HLAVNÍ LÍČENÍ
Oddíl první
Příprava hlavního líčení
§ 196
Doručení obžaloby
(1) Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu v opise doručit obžalovanému a jeho obhájci, a není-li obžalovaný svéprávný, také jeho zákonnému zástupci; byla-li trestným činem poškozena socialistická organizace, dá opis obžaloby doručit i jí. Bylo-li v obžalobě navrženo zabrání věci náležející jiné osobě než obžalovanému, dá předseda senátu doručit opis obžaloby též této osobě. Bylo-li už kladně rozhodnuto o účasti společenského žalobce nebo společenského obhájce u hlavního líčení, dá předseda senátu opis obžaloby doručit táž příslušné společenské organizaci. S opisem obžaloby se doručí i opis usnesení o jejím přijetí.
(2) Osoby, jimž se opis obžaloby doručuje, je nutno zároveň vyzvat, aby návrhy na provedení dalších důkazů u hlavního líčení včas soudu sdělily a uvedly okolnosti, které mají být těmito, důkazy objasněny.
(3) Opis obžaloby musí být doručen nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm.
§ 197
Náhradní soudce
(1) Bude-li hlavní líčení podle očekávání trvat delší dobu, zařídí předseda soudu, aby se ho zúčastnil jeden nebo dva soudci náhradní.
(2) Náhradní soudce má při hlavním učení postavení člena senátu. Porady a hlasování se však zúčastní jen v tom případě, je-li přibrán na místo soudce, kterému zabránila nějaká překážka v další účasti na hlavním líčení. Soudce, za něhož nastoupil náhradní soudce, se hlavního učení dále již nezúčastní.
§ 198
Nařízení hlavního líčení
(1) Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obžalovaný od doručení předvolání, prokurátor a obhájce od vyrozumění měli alespoň pětidenní lhůtu k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem, a pokud jde o obžalovaného, jen tehdy, jestliže se k hlavnímu líčení dostaví a o jeho provedení výslovně žádá. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla aspoň třídenní lhůtu.
(2) O hlavní líčení se vyrozumí prokurátor, zákonný zástupce a obhájce obžalovaného, jakož i poškozený a zúčastněná osoba. Mají-li poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, vyrozumějí se o hlavním líčení jen jejich zmocněnci. Poškozeného je třeba ve vyrozumění upozornit, že nedostaví-li se k hlavnímu líčení, bude se o jeho nároku na náhradu školy rozhodovat na podkladě návrhu prokurátora, byl-li takový návrh učiněn v obžalobě, nebo na podkladě jeho vlastních návrhů, jsou-li už obsaženy ve spise nebo dojdou-li soudu dříve, než se přikročí k dokazování. Byl-li k účasti na hlavním líčení připuštěn společenský žalobce nebo společenský obhájce, vyrozumí se o hlavním učení též společenská organizace, která ho vyslala.
(3) Při nařízení hlavního líčení učiní předseda senátu také všechna opatření, jichž je třeba k zajištění jeho zdárného průběhu.
Oddíl druhý
Veřejnost hlavního líčení
§ 199
(1) Hlavní líčení koná soud zásadně veřejně.
(2) Má přitom na zřeteli, aby pracujícím byla poskytnuta v nejširší míře příležitost sledovat projednávání věci soudem a aby se co nejúčinněji projevilo výchovné působeni trestního řízení na širokou veřejnost ve smyslu jejího aktivního zapojení do úsilí trestnou činnost zamezovat a jí předcházet. Ve vhodných případech provádí proto hlavní líčení přímo v místě, kde byl trestný čin spáchán, anebo na pracovišti, popřípadě v bydlišti obžalovaného. V tom případě o konání hlavního líčení vyrozumí společenskou organizaci, jež může účast pracujících zajistit a účinně přispět ke splnění účelu sledovaného veřejným konáním hlavního líčení.
§ 200
(1) Veřejnost při hlavním líčení může být vyloučena, jen kdyby veřejné projednávání věci ohrozilo státní, hospodářské nebo služební tajemství, nerušený průběh jednání nebo mravnost. Veřejnost ze vyloučit také jen pro část hlavního líčení.
(2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy veřejně.
(3) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud po slyšení stran usnesením; které veřejně vyhlásí.
§ 201
(1) l když veřejnost nebyla vyloučena podle § 200, může soud odepřít přístup k hlavnímu líčení nezletilým a těm, u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh hlavního líčení. Může také učinit nezbytná opatření proti přeplňování jednací síně.
(2) I když veřejnost byla vyloučena podle § 200, může soud z důležitých důvodů povolit jednotlivým osobám k hlavnímu líčení přístup. Na žádost obžalovaného musí být povolen přístup dvěma jeho důvěrníkům. Je-li obžalovaných více, má právo na volbu důvěrníků každý z nich. Jestliže by tak celkový počet důvěrníků vzrostl na více než šest a obžalovaní se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr soud. Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení státního, hospodářského nebo služebního tajemství, mohou být za důvěrníky zvoleny jen takové osoby, proti nimž nemá soud námitek.
(3) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení státního, hospodářského nebo služebního tajemství, upozorní předseda senátu přítomné na trestní následky toho, kdyby nepovolaným osobám vyjevili skutečnosti, o nichž se při jednání dovědí; může též zakázat, aby si přítomní činili písemné poznámky.
Oddíl třetí
Zahájení hlavního líčení
§ 202
Přítomnost při hlavním líčení
(1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a prokurátora.
(2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom
a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a
b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnuta byla dodržena ustanovení o vznesení obvinění a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování.
(3) Hlavní líčení v nepřítomností obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest, odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutně obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.
Řízení hlavního líčení
§ 203
(1) Hlavní líčení řídí předseda senátu.
(2) Je povinen přitom dbát, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, aby hlavní líčení nebylo zdržováno výklady, které nemají vztah k projednávané věci, a aby bylo zaměřeno co nejúčinněji k objasnění věci.
(3) Kdo se cítí opatřením předsedy senátu při řízení hlavního líčení zkrácen, může žádat, aby rozhodl senát. Takovou žádost i rozhodnutí o ní je třeba zaznamenat v protokole.
§ 204
(1) Osoby, které ruší pořádek, může předseda senátu z jednací síně vykázat.
(2) Obžalovaný může být vykázán jen usnesením senátu po předchozí výstraze a to jen na dobu nezbytně nutnou. Jakmile mu byl povolen znovu přístup do jednací síně, sdělí mu předseda senátu podstatný obsah jednaní konaného v jeho nepřítomnosti, aby se k němu mohl vyjádřit.
Počátek hlavního líčení
§ 205
(1) Hlavní líčení zahájí předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána; potom předseda zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. U osob, u kterých je třeba zachovat lhůtu k přípravě, zjistí, zda tato lhůta byla zachována.
(2) Jestliže se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne soud po slyšení přítomných stran, zda je možno líčení přesto provést, cpi zda je putna je odročit.
§ 206
(1) Po provedení úkonů uvedených v § 205 předseda senátu vyzve prokurátora, aby přednesl obžalobu.
(2) Učinit-li prokurátor v obžalobě návrh, aby obžalovanému byla uložena povinnost nahradit poškozenému škodu způsobenou trestným činem, vyzve předseda senátu po přednesení obžaloby poškozeného, aby se k návrhu vyjádřil. Nebyl-li takový návrh v obžalobě učiněn, dotáže se poškozeného, zda navlhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradu škody způsobené trestným činem, a v jakém rozsahu. Nedostavil-li se poškozený k hlavnímu líčení a je-li jeho návrh obsažen už ve spise, předseda senátu přečte tento návrh ze spisu.
(3) Uplatňuje-li práva poškozeného osoba, které toto právo zřejmě nepřísluší, vysloví soud usnesením, že onu osobu jako poškozeného k hlavnímu líčení nepřipouští. Takové rozhodnutí nebrání uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.
(4) Podle odstavce 3 postupuje soud také tehdy, brání-li účasti poškozeného okolnosti uvedené v § 44 odst. 2 a 3.