§ 38

Navrhování kandidátů

Kandidáty na funkce soudců navrhuje Národní fronta z občanů kteří mají předpoklady pro řádné vykonávání soudcovské funkce. Kandidáty na funkce soudců z povolání vojenských soudů a soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu navrhuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany, jde-li o kandidáty na funkce soudců vojenského kolegia Nejvyššího soudu z úseku ministerstva vnitra ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem vnitra. Kandidáty zla funkce soudců vojenských soudil navrhují kolektivy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

§ 39

Slib

(1) Po svém zvolení skládají soudci tento slib:

"Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že se budu řídit Ústavou i ostatními zákony a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím."

(2) Slib skládají

a) soudci okresních a krajských soudů do rukou předsedy příslušného národního výboru,

b) soudci Nejvyššího soudu a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Národního shromáždění,

c) ostatní soudci vojenských soudů do rukou náčelníků těchto soudů.

Volby soudců okresních soudů

§ 40

(1) Soudci okresních soudů jsou voleni občany podle obecného, přímého a rovného volebního práva tajným hlasováním.

(2) Právo volit soudce okresních soudů mají všichni občané, kteří mají právo volit do zastupitelských sborů.

§ 41

Předsedu a náměstka (náměstky) předsedy okresního soudu zvolí ze zvolených soudců z povolání okresní národní výbor.

§ 42

Volby soudů krajských soudů

Soudci krajských soudů jsou voleni krajskými národními výbory, ze zvolených soudců z povolání zvolí krajský národní výbor předsedu krajského soudu a jeho náměstky.

§ 43

Volby soudců Nejvyššího soudu

(1) Soudci Nejvyššího soudu jsou voleni Národním shromážděním, ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu zvolí Národní shromáždění předsedu Nejvyššího soudu a jeho náměstky.

(2) Do ostatních funkcí ustanovuje soudce z povolání Nejvyššího soudu předseda Nejvyššího soudu, jde-li o soudce z povolání vojenského kolegia Nejvyššího soudu, ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 44

Doplňovací volby soudců okresních a krajských soudů a Nejvyššího soudu

(1) Uprázdní-li se během funkčního období z jakéhokoli důvodu místo soudce okresního soudu, krajského soudu nebo Nejvyššího soudu, zvolí se na uprázdněné místo nový soudce pouze tehdy, bude-li provedení doplňovací volby nutné pro řádný chod příslušného soudu.

(2) V doplňovací volbě se zvolí soudce okresního soudu, krajského soudu anebo Nejvyššího soudu pouze na zbytek funkčního období.

(3) Doplňovací volba se vykoná způsobem stanoveným pro volbu původní.

Volby soudců vojenských soudů

§ 45

(1) Soudce z povolání vojenských soudů volí Národní shromáždění. Do příslušných funkcí je ustanovuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

(2) Ostatní soudci vojenských soudu jsou voleni veřejným hlasováním na shromážděních příslušníků ozbrojených sila ozbrojených sborů. Výběr kandidátů provádějí komise pro volbu soudců vojenských soudů ustavené příslušnými veliteli. Počet těchto soudců, kteří mají být z celkového počtu stanoveného pro jednotlivé vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zvoleni u jednotlivých útvarů nebo složek, určí náčelníci vyšších vojenských soudů.

§ 46

(1) Klesne-li během funkčního období počet soudců vojenských soudů a je-li třeba pro zajištění řádného chodu, vojenských soudů zvolit soudce nové, provedou se na zbytek funkčního období doplňovací volby.

(2) Doplňovací volby se vykonají způsobem stanoveným pro volby původní.

Hlava čtvrtá

Postavení soudců

§ 47

Základní povinnosti soudců

(1) Soudci jsou povinni při výkonu své funkce zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu lomcujícího lidu a rozhodovat spravedlivě.

(2) Soudci jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany. Tato politická a výchovná činnost má směřovat k upevňování socialistických vztahů mezi občany a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Mají proto seznamovat občany se zásadami socialistického právního řádu a na besedách s občany projednávat i vhodné veřejně projednávané typické případy porušováni socialistické zákonnosti a zásad socialistického soužití.

(3) Soudci jsou také povinni zachovávat v úředních věcech mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, jestliže nebyli této povinnosti ze zákona nebo osobou k tomu povolanou zproštěni oprostit soudce povinnosti zachovávat mlčenlivost může předseda (náčelník) soudu, a jde-li o předsedu (náčelníka) soudu, předseda (náčelník) soudu vyššího stupně.

(4) Soudci jsou povinni své povinnosti svědomitě vykonávat a vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost soudcovské funkce nebo snížit důvěru občanů k socialistickému soudnictví.

§ 48

Podáváni zpráv o činnosti soudů

(1) Soudci okresního soudu podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, u něhož vykonávají svou soudcovskou funkci. Předsedové okresních soudů podávají mimoto okresním národním výborům zprávy o činnosti okresního soudu a místních lidových soudů ustavených v obvodů příslušného okresního soudu.

(2) Soudci vojenských soudů podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, m něhož vykonávají svou soudcovskou funkci.

(3) Předsedové krajských soudů v součinnosti se všemi soudci krajského soudu podávají krajským znárodním výborům zprávy o činnosti krajského soudu.

(4) Předseda Nejvyššího soudu podává Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti, o činnosti Nejvyššího soudu a o činnosti soudů vojenských.

Zánik soudcovské funkce

§ 49

Odvolání ze soudcovské funkce

(1) Soudce může být z funkce odvolán před uplynutím funkčního období, porušuje-li závažným způsobem své soudcovské povinnosti anebo ztratí-li z jiného důvodu důvěru pracujících.

(2) Postup při odvolávání soudce okresního soudu z funkce upraví volební řád, který vy dá vláda.

(3) Návrh na odvolání soudce krajského soudu z funkce projednává rada krajského národního výboru. O návrhu rozhoduje krajský národní výbor.

(4) Návrh na odvolání soudce Nejvyššího soudu z funkce projednává předsednictvo Národního shromáždění. O návrhu rozhoduje Národní shromáždění.

(5) Návrh na odvolání soudce z povolání vojenského soudu a soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu z funkce projednává předsednictvo Národního shromáždění. O návrhu rozhoduje Národní shromáždění.

(6) O návrhu na odvolání soudce vojenského soudy z funkce rozhoduje shromáždění příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Postup při jeho odvolávání z funkce upraví ministr spravedlnosti společně s ministrem nerodní obrany a s ministrem vnitra.

(7) Funkce soudce zaniká drnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce.

§ 50

(1) Soudce může být soudcovské funkce zproštěn, nemůže-li ji trvale vykonávat pro nemoc nebo pro jinou vážnou překážku. O zproštění rozhoduje:

a) okresní národní výbor, jde-li o soudce okresního soudu,

b) krajský národní výbor, jde-li o soudce krajského soudu,

c) Národní shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo o soudce z povolání vojenského soudu,

d) ministr spravedlnosti, jde-li o soudce vojenského soudu.

(2) Funkce soudce zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o zproštění.

§ 51

(1) Soudce pozbývá své funkce také dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně.

(2) Soudce vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu pozbývá své funkce také dnem propuštění z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru.

§ 52

Podmínky trestního stíhání soudců

Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce mohou být soudci trestně stíháni nebo vzati do vazby pouze se souhlasem:

a) okresního národního výboru, jde-li o soudce okresního soudu,

b) krajského národního výboru, jde-li o soudce krajského soudu,

c) Národního shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo soudce z povolání vojenského soudu,

d) ministra spravedlnosti, jde-li o soudce vojenského soudu.

§ 53

Dočasné zproštění výkonu funkce

(1) Soudce, který je trestně stíhán nebo u něhož byl podán návrh na odvolání z funkce, může být až do skončení trestního řízení nebo do rozhodnutí o návrhu na odvolání z funkce dočasně výkonu soudcovské funkce zproštěn.

(2) O dočasném zproštění výkonu soudcovské funkce rozhoduje:

a) předseda soudu, jde-li o soudce příslušného soudu,

b) předseda krajského soudu, jde-li o předsedu okresního soudu,

c) ministr spravedlnosti, jde-li o předsedu krajského soudu, náměstka předsedy Nejvyššího soudu, soudce vojenského soudu anebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

§ 54

Právní poměry soudců z povolání

(1) Soudci z povolání jsou volenými funkcionáři. Za výkon soudcovské funkce jim přísluší funkční plat. Platové poměry soudců z povolání upraví ministr spravedlnosti.

(2) Pokud tento zákon neupravuje postavení soudců z povolání jinak, vztahují se na ně předpisy o právech a povinnostech zaměstnanců státního aparátu, zejména předpisy o jejich nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení, o nárocích na dovolenou, pracovní době a o nárocích na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

(3) Zvoleným soudcům z povolání se zachovává jejich pracovní poměr, v tomto pracovním poměru však mají ode dne nástupu do funkce neplacené pracovní volno.

(4) Soudci z povolání vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu se zahrnují do počtu ozbrojených sil jsou vojáky v činné službě a vztahují se na ně předpisy platné pro vojáky.

Zastupováni soudců z povolání

§ 55

(1) Nemůže-li soudce z povolání dočasně vykonávat soudcovskou funkci, může ho ve výkonu soudcovské funkce zastupovat jiný soudce z povolání téhož soudu nebo soudu vyššího stupně.

(2) Opatření o zastupování učiní předseda soudu, pro nějž byl zastupující soudce z povolání zvolen.

§ 56

U soudců z povolání vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu činí opatření souvisící se zastupováním ministr spravedlnosti nebo orgány jím k tomu zmocněné.

§ 57

Dočasné povolání k vyššímu soudu

(1) K prohloubení svých zkušeností a odborných znalostí může být soudce z povolání povolán na dobu nepřesahující 6 měsíců k výkonu soudcovské funkce u soudu vyššího stupně.

(2) O dočasném povolání k výkonu soudcovské funkce u vyššího soudu rozhoduje:

a) předseda krajského soudu (náčelník vyššího vojenského soudu), jde-li o povolání ke krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),

b) ministr spravedlnosti v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu, jde-li o povolání k Nejvyššímu soudu.

§ 58

Kárná odpovědnost soudců z povolání

(1) Soudce z povolání může být kárně stíhán, poruší-li své soudcovské povinnosti anebo chová-li se způsobem nedůstojným soudce a narušujícím autoritu jeho soudcovské funkce. Kárnou odpovědnost soudců z povolání upravuje zvláštní zákon.

Některá ustanovení o postaveni soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnáni

§ 59

Povolání k soudnímu jednání

(1) Soudci se povolávají k výkonu soudcovské funkce na dobu nepřesahující celkem 2 týdny v roce, a to zpravidla v určeném pořadí, prodloužení této doby je přípustné tehdy, je-li třeba dokončit projednávání věci započaté za jejich účasti.

(2) Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem, musí mít stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší, anebo hodnost vyšší.

§ 60

Náhrada mzdy za dogu vykonávání soudcovská funkce

(1) Soudcům, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají soudcovskou funkci nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada ušlé mzdy. Náhradu ušlé mzdy je povinen poskytovat podnik, v němž je soudce zaměstnán.

(2) Soudcům, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(3) Stát hradí soudcům hotové výdaje, které jim vzejdou vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odboru.

§ 61

Zachování nároků v nemocenském pojištění a sociálním zabezpečení

(1) Soudci nemohou být vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených zkráceni na svých nárocích z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

(2) Úraz, který soudce utrpí při výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených, se považuje vždy za úraz pracovní.

§ 62

Pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce

(1) Podniky a ostatní organizace jsou povinny poskytovat soudcům pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce i jiných povinností s touto funkcí spojených.

(2) V ozbrojených silách a v ozbrojených sborech jsou příslušní velitelé povinni soudcům umožňovat plnění všech povinností vyplývajících ze soudcovské funkce.

Hlava pátá

Výkon státní správy soudů

§ 63

Státní správu soudů vykonává ministerstvo spravedlnosti, které organizuje a kontroluje činnost soudů, za tím účelem zejména:

a) provádí prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů, má-li za to, že některá pravomocně rozhodnutá věc byla posouzena nesprávně, dává podnět ke stížnosti pro porušení zákona,

b) sleduje a zobecňuje soudní činnost a navrhuje plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů,

c) vydává instrukce a směrnice v otázkách organizace a práce soudu,

d) zajišťuje řádný chod soudů po stránce osobní, hospodářské a finanční,

e) organizuje a řídí politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů.

§ 64

(1) Státní správu u okresních a krajských soudů a u Nejvyššího soudu vykonávají předsedové těchto soudů.

(2) Předsedové krajských soudů řídí a kontrolují výkon státní správy u okresních soudů v obvodu příslušného krajského soudu.

§ 65

(1) Úkoly ministerstva spravedlnosti na úseku vojenského soudnictví vykonává správa vojenských soudu, v jejím čele stojí náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů, který je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a u správy vojenských soudů.

(2) Náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů upravuje úkoly náčelníků vojenských soudů a předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudů na úseků správy.

§ 66

Za výkon státní správy soudů odpovídají orgány jí pověřené ministru spravedlnosti.

Hlava šestá

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 67

Volební řád

Vláda vydá podle zásad platných pro volby do zastupitelských sborů volební řád, ve kterém upraví organizaci voleb soudců okresních soudů.

§ 68

Stanovení termínu voleb

(1) Dobu, kdy má být provedena volba soudců okresních a krajských soudů, stanoví vláda.

(2) Dobu, kdy má být provedena volba soudců Nejvyššího soudu a soudců z povolání vojenských soudů, stanoví předsednictvo Národního shromáždění.

(3) Dobu, kdy má být provedena volba ostatních soudců vojenských soudů, jakož i organizaci a přípravu těchto voleb stanoví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.

§ 69

Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 70

Soudci vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí do funkce soudci nově zvolení.

§ 71

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu a vojenských soudů, kteří byli ustanovení podle dosavadních předpisů, vykonávají svou funkci až do dne, kdy nastoupí do funkce, kterou vykonávají, zvolení soudci z povolání.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na soudce z lidu u Nejvyššího soudu a u vojenských soudil, povolané k výkonu soudcovské funkce podle dosavadních předpisů.

§ 72

(1) Soudcům z povolání Nejvyššího soudu ustanoveným podle dosavadních předpisů se zachovává pracovní poměr, i když nebudou zvoleni podle tohoto zákona do funkce soudce z povolání.

(2) Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby dosavadní soudci z povolání, pokud nebudou zvoleni do této funkce, byli zařazeni na místa odpovídající jejich politické a odborné kvalifikaci.

(3) U vojenských soudců ustanovených podle dosavadních předpisů, nebudou-li zvoleni za soudce z povolání, učiní opatření k zařazení na místa odpovídající jejich způsobilosti dnem, kdy nastoupí do funkce zvolení soudci z povolání, ministr národní obrany v součinnosti s ministrem spravedlnosti.

§ 73

(1) Soudci z povolání, kteří jsou v době svého funkčního období povolání podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra spravedlnosti pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci z povolání vojenských soudů.

(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a ministrem vnitra

§ 74

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se:

1. dosud nezrušená ustanovení zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví,

2. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahuje na soudce z povolání,

3. dosud nezrušená ustanovení zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),

4. zákon č. 66/1952 Sb., o organizaci soudů, ve znění zákona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci soudí,

5. vládní nařízení č. 93/1952 Sb., o náhradách příslušejících soudcům z lidu,

6. ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství,

7. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 21/1955 Sb., kterým se zřizuje presidium Nejvyššího soudu,

8. ustanovení §§ 1 až 4 a § 7 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a prvních čekatelů, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb., jimž se mění některé předpisy o platových poměrech státních zaměstnanců a o působnosti ministrů a ústředních úřadů při provádění státní mzdové politiky, pokud se vztahují na soudce Nejvyššího soudu nebo vojenských soudů,

9. ustanovení čl. II zákona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organizaci soudu,

10. zákon č. 36/1957 Sb., o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů a o úpravě některých jejich poměrů,

11. zákon č. 40/1960 Sb., o provedení nové územní organizace soudů.

§ 75

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení.