Zpravodajkyňa posl. Litvajová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Národnému zhromaždeniu je predložený na prerokovanie vládny návrh zákona o určení odborov štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci SNR a v tej súvislosti o zmenách v organizácii niektorých ústredných orgánov.

Postavenie a úlohy SNR, stanovené Ústavou ČSSR, sú výsledkom sústavného úsilia KSČ o marx-leninské riešenie rovnoprávnych vzťahov a bratskej spolupráce slovenského a českého národa v jednotnom socialistickom štáte, a štatoprávnym vyjadrením svojbytnosti slovenského národa.

SNR je vyjadrením jednoty oboch základnych stránok procesu riešenia národnostnej otázky - vyjadrenia záujmov ďalšieho všestranného rozvoja slovenského národa a ich spojenia s jednotnými celospoločenskými záujmami a potrebami. Úlohou SNR pri výkone štátnej moci a správy je uskutočňovat toto spojenie záujmov, predovšetkým jej účasťou na tvorbe dlhodobých a ročných národohospodárskych plánov, na zabezpečovaní úloh štátneho plánu a rozpočtu na Slovensku, na zabezpečovaní úloh štátneho plánu iných základných úloh hospodárskeho a kultúrneho rozvoja Slovenska.

Pri plnení týchto hlavných úloh SNR, dosiahli sa za uplynulé obdobie určité kladné výsledky. Pozornosť SNR a jej orgánov sa sústreďovala predovšetkým na úseky, kde sa za úlohami najviac zaostávalo. SNR svojimi opatreniami a zásahmi priaznivo ovplyvňovala zlepšenie stavu v plnení úloh plánu a pri riešení ďalších problémov. Dosiahnuté výsledky však nezodpovedajú potrebám a vynaloženému úsiliu.

Aj keď v období od nového usporiadania slovenských národných orgánov sa postupne skvalitňovali formy a metódy práce Slovenskej národnej rady a jej orgánov a upresňoval sa samotný obsah ich úloh, vymedzených v základných normách iba rámcove, neboli v riadiacej a organizátorskej práci Slovenskej národnej rady v plnej šírke využívané všetky možnosti dané jej Ústavou. Úmerne úlohám, ktoré stále náročnejšie vystupovali i pre Slovenskú národnú radu v súvislosti s potrebami riešenia rôznych nedostatkov a problémov, vznikajúcich v príprave a najmä v plnení plánu, sa stále nástojčivejšie ukazovala potreba doriešiť otázky direktívnej pôsobnosti Slovenskej národnej rady a jej orgánov a plnšie rozvíjať iniciatívnu, výkonnú a kontrolnú funkciu komisií Slovenskej národnej rady, ako aj riadiacu a koordinujúcu funkciu Predsedníctva Slovenskej národnej rady.

Ukázalo sa tiež, že v procese plnenia plánu vyskytujú sa problémy, ktoré v značnom rozsahu vyžadujú pružný a operatívny styk s miestnymi orgánmi na Slovensku, ako aj príslušnými ústrednými úradmi a orgánmi. Tieto v rámci terajšej štruktúry organizácie Slovenskej národnej rady nie je možné dosť účinne riešiť, pretože spadajú do tých odborov štátnej správy, pre ktoré doteraz nie sú zriadené príslušné orgány Slovenskej národnej rady. Sú to predovšetkým miestne hospodárstvo, obchod, potravinársky priemysel, rozvoj vedy a techniky a doprava.

Na zabezpečovanie úloh na uvedených úsekoch, ktoré citlivo a bezprostredne sa dotýkajú každodenného života občanov a kde každá vážnejšia porucha má spravidla vážnejší politický dosah, bola SNR nútená improvizovane vytvárať pomocné orgány, prípadne referáty, ako napríklad na riešenie niektorých otázok v distribúcii zeleniny a ovocia, distribúcii uhlia, na úseku obchodu a miestneho hospodárstva.

Preto, podľa doterajších skúseností z práce SNR, treba vytvoriť prepoklady plnšieho a aktívnejšieho uplatnenia SNR, ako dôležitej súčasti a národného článku jednotného ústredného riadenia pri uskutočňovaní politických, hospodárskych a kultúrnych úloh na Slovensku. Plné uplatnenie SNR a jej orgánov na uskutočňovaní týchto úloh je neoddeliteľnou súčasťou zdokonaľovania a upevňovania ústreného riadenia, hospodárskej a kultúrnej výstavby v zmysle usnesení XII. sjazdu KSČ.

Na zabezpečenie plnšieho uplatnenia SNR v zmysle Ústavy a záverov XII. sjazdu KSČ schvalil ÚV KSČ a ÚV KSS uznesením zo 7. mája príslušné politické zásady.

Podľa doterajšieho stavu v jednotlivých oboroch štátnej správy pôsobia:

- povereník SNR pre veci finančné,

- povereník SNR pre školstvo a kultúru,

- povereník SNR pre poľnohospodárstvo,

- povereník SNR pre stavebníctvo,

- povereník SNR pre spravodlivosť,

- povereník SNR pre zdravotníctvo.

Na ďalších úsekoch štátnej spravy pôsobia komisie SNR, a to

- Slovenská plánovacia komisia,

- Slovenská komisia pre investičnú výstavbu,

- Komisia ľudovej kontroly a štatistiky pri SNR.

Predložený návrh zákona v prvej časti, v paragrafe 1 stanovuje vytvoriť nové orgány SNR, a to na úseku obchodu, potravinárskeho priemyslu, miestneho hospodárstva, rozvoja vedy a techniky. Pritom v obore potravinárskeho priemyslu a obchodu má pôsobiť povereník SNR, v miestnom hospodárstve a v rozvoji vedy a techniky osobitné orgány SNR.

Doterajší predsedovia komisií a to predseda Slovenskej komisie pre investičnú výstavbu a predseda Komisie ľudovej kontroly a štatistiky pri SNR, ktorá v zmysle návrhu zákona má byť komisiou SNR a súčasne oblastným orgánom Ústrednej komisie ľudovej kontroly a štatistiky, majú mať funkciu povereníka SNR.

V zmysle Ústavy ČSSR obory štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci SNR sú určené zákonom NZ. č. 108/1960, ako aj niektorými ďalšími zákonmi, najmä zákonom o ľudovej kontrole a národohospodárskej evidencii.

Predložený zákon o určení oborov štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci SNR a o súviciacich zmenách v organizácii niektorých ústredných orgánov má nahradiť doterajší zákon NZ č. 108/1960.

V paragrafe 2 predloženého zákona sa odstraňujú nejasnosti a správne podtrhuje zásadu demokratického centralismu, keď výslovne stanovuje, že opatrenia výkonných orgánov SNR, vydané v rozsahu pravomoci týchto orgánov, sú pre všetky orgány a organizácie na Slovensku záväzné.

Nový vzťah orgánov SNR k niektorým ústredným orgánom a najmä vytvorenie slovenských orgánov v niektorých oboroch štátnej správy, kde doteraz na Slovensku nepôsobia orgány SNR, dotýka sa v ďalších paragrafoch navrhovaného zákona viacerých predcházajúcich zákonných opatrení, najmä v ľudovej kontrole a národohospodárskej evidencii.

Vládny návrh zákona o určení oborov štátnej správy, v ktorých pôsobia povereníci a o súvisiacich zmenách v organizácii niektorých ústredných orgánov bol prerokovaný v orgánoch SNR. Návrh zákona prerokovol ústavne právny výbor, ktorý považuje jeho znenie za zodpovedajúce Ústave ČSSR a doporučuje Národnému zhromaždeniu schváliť ho tak, ako bol predložený. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo:

Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy se nikto nehlási, môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

Kto súhlasí s týmto vládnym návrhom zákona, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal se niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie schválilo tento vládny návrh zákona.

Pristúpime k prerokúvaniu tretieho bodu programu, ktorý je

3. Spoločná zpráva výborov priemyslového, poľnohospodárskeho, ústavne právneho a pre plán a rozpočet k vládnemu návrhu hospodárskeho zákoníka.

K slovu sa prihlásil minister spravodlivosti dr. Neuman.

Žiadam súdruha ministra, aby sa ujal slova.

Ministr spravedlnosti dr. Neuman: Vážené Národní shromáždění, dovolte, abych při příležitosti projednávání vládního návrhu hospodářského zákoníku poukázal na významné úpravy, které Národní shromáždění přijalo ve svém funkčním období. Všechny tyto úpravy právního řádu přispěly ve značné míře k jeho zjednodušení, i když bude třeba i nadále sledovat pečlivě jeho vývoj. K tomu nám v budoucnu jistě dopomůže dokument Ústředního výboru Komunistické strany Československa o dalším prohloubení práce Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Národní shromáždění, jehož funkční období skončí dne 12. června t. r. položilo základ všem právním úpravám přijetím nové socialistické ústavy v roce 1960. Základní principy, z nichž nová ústava vycházela, vyžadovaly, aby na jednotlivých úsecích právního řádu byly na základě hlubokých rozborů připraveny zákony, které by dále rozvedly naši socialistickou ústavu.

Linii k tomuto zdokonalování právního řádu dalo usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa z 8. prosince 1960. Stáli jsme, soudružky a soudruzi, před úkolem velkých kodifikačních prací. Proto již v průběhu roku 1961 byly vypracovány návrhy nového trestního řádu, trestního zákona, zákona o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku a zákona o místních lidových soudech. Podobně i v dalších letech byly vypracovány návrhy významných zákonů, jako například návrh zákona o rodině, občanského soudního řádu, zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku a návrh nového občanského zákoníku.

Při vypracování všech těchto návrhů se účastnili poslanci Národního shromáždění, kteří zejména ve výborech Národního shromáždění projednávali zásady zamýšlených úprav. Uvedené návrhy zákonů byly také Národním shromážděním přijaty a spolu s dalšími úpravami jsou jasným projevem péče naší společnosti o další rozvoj kulturní a hospodářské výstavby našeho zřízení. Vyjadřují úsilí o odstranění všech nedostatků a další prohloubení ochrany zájmů společnosti i jednotlivých občanů.

Celá řada těchto zákonných úprav měla kodifikační charakter. Byly nově upraveny právní vztahy, které byly dříve často upravovány v mnoha prováděcích předpisech. Kodifikační charakter má i dnes projednávaný nový návrh hospodářského zákoníku. Dosavadní úprava, provedená několika právními předpisy, nemohla zajistit, aby jednotlivé právní úpravy působily stejným směrem. Tak např. hospodářské vztahy mezi socialistickými organizacemi byly upraveny jedním právním předpisem, organizace a postavení socialistických podniků byly upraveny dalšími právními předpisy. Podobně i právní úprava státního socialistického vlastnictví byla upravena zvláštním předpisem. Ve svém souhrnu tyto předpisy znamenaly, že se již dříve začala vytvářet široká oblast specifické právní úpravy hospodářské problematiky. Vytvořila se de facto velmi široká oblast právní úpravy, v níž se projevovala výrazně nová organizátorská funkce socialistického práva. Tento vývoj, vedoucí ke vzniku zvláštní právní úpravy odchylující se od dosavadních tradičních právních úprav, vyvrcholil vypracováním vládního návrhu hospodářského zákoníka. Při jeho zpracování bylo využito všech zkušeností, získaných při aplikaci dosavadních právních předpisů i zkušeností, získaných při řízení národního hospodářství. Podstatná kvalitativní změna, kterou hospodářský zákoník proti všem dosavadním úpravám přináší, je v tom, že vytváří společný základ pro jednotnou úpravu všech nejdůležitějších právních vztahů vznikajících při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnosti socialistických organizací.

Těžiště hospodářského zákoníku tkví v úpravě směnných vztahů mezi socialistickými organizacemi, které mají právní formu hospodářských závazkových a platebních vztahů. Na rozdíl od dosavadní úpravy, hospodářský zákoník neupravuje tyto vztahy izolovaně od úpravy plánovitého řízení, nýbrž zdůrazňuje nutnou jednotu mezi rozvojem socialistických zbožních vztahů a celospolečenským plánovitým řízením. Tím, že doposud byla právní úprava plánovitého řízení oddělena od úpravy smluvních a závazkových vztahů, nebyl dostatečně vyjádřen jejich vzájemný vztah. Vedlo to k tomu, že právní úprava závazkových vztahů nebyla respektována jako jeden z účinných nástrojů plánovitého řízení, založeného na využívání působnosti hodnotových kategorií, tedy jako významný nástroj ekonomického řízení. V pojetí hospodářského zákoníku jsou jednání o hospodářských závazcích důležitou součástí plánovacích prací. S rozvojem ekonomických metod řízení a rozšiřováním operativní samostatnosti socialistických hospodářských organizací bude nepochybně váha hospodářských závazkových vztahů v soustavě plánovitého řízení stále stoupat. Smluvní vztahy socialistických organizací nebudou již z větší části vyjádřením předem direktivně stanových úkolů, ale budou aktivně působit na tvorbu podnikových i státních plánů. Plnění hospodářských závazků pak bude stále důležitějším ukazatelem, jak socialistické hospodářské organizace uspokojují konkrétní potřeby svých odběratelů. Právní úprava v hospodářském zákoníku ovšem umožňuje, aby orgány hospodářského řízení mohly i v oblasti smluvních vztahů zajišťovat prosazení hlavních směrů rozvoje naší ekonomiky, určovaných především dlouhodobými státními plány rozvoje národního hospodářství, a zejména v oblasti investiční výstavby, zahraničního obchodu a zajišťování obranyschopnosti naší země.

Vytvoření legislativní vazby mezi úpravou plánovitého řízení a úpravou hospodářských závazkových vztahů je jedním z významných přínosů v pojetí hospodářského zákoníku. Hospodářský zákoník zároveň uvolňuje cestu vývoji předpisů o plánovací metodice, které budou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, a umožňuje, jak uskutečnění podstatných změn v plánovací metodice, tak i jejich potřebnou diferenciaci podle jednotlivých hospodářských odvětví, popřípadě oborů.

Zásady úpravy hospodářskoprávních vztahů mezi socialistickými organizacemi vycházejí ze základního poslání právní úpravy - sloužit k aktivnímu rozvoji socialistické ekonomiky v etapě, kdy hledáme cesty ke stanovení optimálního poměru mezi nutným stupněm direktivního řízení a používáním ekonomických podnětů k takové hospodářské činnosti, která by zajišťovala soulad zájmů pracovních kolektivů a celé společnosti při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Bude jistě správné, soudružky a soudruzi, budou-li stanoveny v nové soustavě řízení národního hospodářství takové ekonomické stimuly, které budou vyvolávat tvořivou energii a iniciativu pracujících a takovou hospodářskou činnost pracovních kolektivů podniků, která přinese vždy též užitek celé společnosti. I při tom bude však třeba zdůrazňovat, že socialistické organizace mají i právní povinnost zajišťovat zájmy celé společnosti, pečovat o státní vlastnictví, rozmnožovat je a vyvíjet nejvyšší úsilí a iniciativu, aby úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství byly plněny co nejlépe a to i když nejde přímo o jejich vlastní úkoly.